Cévnaté rostliny Vysočiny
Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds] (2017)
Obsah
5) Popularizační letáček: Cévnaté rostliny Vysočiny (Ester Ekrtová, PDF ke stažení)
1) Cíle
Hlavním cílem této studie bylo zpracování aktuálního a historického geografického výskytu a rozšíření vzácných, chráněných a regionálně významných druhů cévnatých rostlin v Kraji Vysočina včetně přilehlé centrální horské části Žďárských vrchů, která zasahuje okrajově do Pardubického kraje (dále v textu je celé toto zájmové území označované termínem „Vysočina“). Cílovým výstupem bylo zpracování komentovaného regionálního černého a červeného seznamu vzácných a chráněných druhů cévnatých rostlin vyskytujících se v současné době nebo historicky na zájmovém území. Výstupem jsou expertně stanovené regionální kategorie ohrožení, mapky rozšíření v regionu a komentář o výskytu a ohrožení těchto vzácných a ohrožených druhů cévnatých rostlin v regionu. Tento komentovaný seznam by měl sloužit jako odborný dokument při strategickém plánování ochrany přírody v Kraji Vysočina se zacílením a vytipováním v regionu na klíčové ohrožené druhy rostlin, které v zájmovém území mají dosud životaschopné nebo zcela unikátní populace.
2) Metodika
2.1) Výběr taxonů
Do zpracování regionálního seznamu vzácných a ohrožených druhů byly zahrnuty nejvzácnější druhy cévnatých rostlin v regionu, které jsou ohrožené, vyhynulé nebo nezvěstné. Do výběru byly vybrány všechny taxony chráněné zákonem (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.) a téměř všechny taxony zahrnuté do Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012). Do seznamu nebyly zahrnuty druhy tzv. kritické, tedy determinačně komplikované, které vyžadují zpracování specialisty. Jedná se především o pampelišky (Taraxacum), ostružiníky (Rubus), jestřábníky (Hieracium, Pilosella), kontryhele (Alchemilla) a některé další. Důsledně dále nebyly zahrnuty všechny taxony, které by byly zařazeny do nejnižší kategorie ohrožení C4 – vzácnější taxony vyžadující pozornost. Zpracování těchto méně ohrožených druhů je extrémně náročné (plošný výskyt) a není možné jej provézt v takto krátkém projektu. Zpracování rozšíření jednotlivých taxonů je vztaženo na rok 2016. Výběr taxonů vychází především ze zkušenosti editorů této části projektu a je doplněný o informace z literatury. Nomenklatura taxonů následuje poslední vydání Seznamu cévnatých rostlin ČR (Danihelka et al. 2012).
Za ohrožené a vzácné rostliny jsou považovány především ty taxony, které jsou dle dosavadních znalostí na území Vysočiny původní. Jedná se jednak o rostliny, které jsou složkou přirozených a polopřirozených společenstev, které se do regionu rozšířily samovolně bez lidského přičinění nebo při jejich šíření působil lidský vliv jen nepřímo. Jako ohrožené rostliny jsou vnímány i archeofyty (rostliny cizího původu, které u nás zdomácněly před rokem 1492 sensu Pyšek et al. 2012) a jedná se o průvodce zemědělské krajiny a lidských sídel. Vzácně byly do seznamu zahrnuty i rostliny, které mají v regionu spíše přechodný – krátkodobý charakter. Neofyty ani hybridy nebyly do seznamu zahrnuty. Druhy, kde nebyl (zejména historický) výskyt jasný nebo byl méně pravděpodobný či zpochybňovaný, byly zahrnuty do samostatné kategorie D1-2 (viz kapitola 3.6).
2.2) Vymezení a dílčí části zájmového území
Zájmové území v tomto projektu nazývané zkráceně „Vysočina“, koresponduje se správní hranicí Kraje Vysočina a navíc zaujímá celou horskou oblast Žďárských vrchů, tedy celý fytochorion č. 91. Žďárské vrchy, jehož severní okraj již leží v Pardubickém kraji (viz obr. 1). V komentářích k rozšíření taxonů se objevují jména dílčích regionů, které jsou pojmenovány po okresech např. Havlíčkobrodsko, Pelhřimovsko, Jihlavsko… nebo dle regionálních významných měst např. Moravskobudějovicko, Telečsko, Kamenicko… V některých případech jsou používány další geografická pojmenování, např. praebohemikum, Jihlavské vrchy a Žďárské vrchy (viz obr. 2).
Obr. 1. Mapa zájmového území Kraje Vysočina s vyznačením a popisem hlavních obcí a fytogeografických jednotek. Modře jsou vyznačeny fytogeografické okrsky (fytochoriony) zasahující do území: 16 – Znojemsko-brněnská pahorkatina, 41 – Střední Povltaví, 42b – Táborsko-vlašimská pahorkatina, 65 – Kutnohorská pahorkatina, 66 – Hornosázavská pahorkatina, 67 – Českomoravská vrchovina, 68 – Moravské podhůří Vysočiny, 69b – Sečská vrchovina, 90 – Jihlavské vrchy, 91 – Žďárské vrchy (Skalický 1988).
Obr. 2: Přehled základních používaných geografických termínů v zájmovém území.
Legenda k výškopisu použitých map v prostoru Kraje Vysočina
2.3) Mapování výskytu jednotlivých taxonů
Výskyt zájmových taxonů byl mapován do kvadrátů středoevropské mapovací sítě (CEBA, Central European basic area), korespondující s kvadráty o rozměrech cca 5,5 km: x 5,9 km (Niklfeld 1999). Byl mapován výskyt v 246 kvadrantech: 6158b, 6158d, 6159a, 6159c, 6159d, 6160c, 6257a, 6257b, 6257c, 6257d, 6258a, 6258b, 6258c, 6258d, 6259a, 6259b, 6259c, 6259d, 6260a, 6260b, 6260c, 6260d, 6261c, 6261d, 6262a, 6262b, 6262c, 6262d, 6355d, 6356c, 6356d, 6357a, 6357b, 6357c, 6357d, 6358a, 6358b, 6358c, 6358d, 6359a, 6359b, 6359c, 6359d, 6360a, 6360b, 6360c, 6360d, 6361a, 6361b, 6361c, 6361d, 6362a, 6362b, 6362c, 6362d, 6363a, 6363c, 6363d, 6364c, 6455b, 6455d, 6456a, 6456b, 6456c, 6456d, 6457a, 6457b, 6457c, 6457d, 6458a, 6458b, 6458c, 6458d, 6459a, 6459b, 6459c, 6459d, 6460a, 6460b, 6460c, 6460d, 6461a, 6461b, 6461c, 6461d, 6462a, 6462b, 6462c, 6462d, 6463a, 6463b, 6463c, 6463d, 6464a, 6464c, 6555b, 6555c, 6555d, 6556a, 6556b, 6556c, 6556d, 6557a, 6557b, 6557c, 6557d, 6558a, 6558b, 6558c, 6558d, 6559a, 6559b, 6559c, 6559d, 6560a, 6560b, 6560c, 6560d, 6561a, 6561b, 6561c, 6561d, 6562a, 6562b, 6562c, 6562d, 6563a, 6563b, 6563c, 6563d, 6564a, 6655a, 6655b, 6655c, 6655d, 6656a, 6656b, 6656c, 6656d, 6657a, 6657b, 6657c, 6657d, 6658a, 6658b, 6658c, 6658d, 6659a, 6659b, 6659c, 6659d, 6660a, 6660b, 6660c, 6660d, 6661a, 6661b, 6661c, 6661d, 6662a, 6662b, 6662c, 6662d, 6663a, 6663c, 6663d, 6755b, 6756a, 6756b, 6756c, 6756d, 6757a, 6757b, 6757c, 6757d, 6758a, 6758b, 6758c, 6758d, 6759a, 6759b, 6759c, 6759d, 6760a, 6760b, 6760c, 6760d, 6761a, 6761b, 6761c, 6761d, 6762a, 6762b, 6762c, 6762d, 6763a, 6763b, 6763c, 6763d, 6858a, 6858b, 6858c, 6858d, 6859a, 6859b, 6859c, 6859d , 6860a, 6860b, 6860c, 6860d, 6861a, 6861b, 6861c, 6861d, 6862a, 6862b, 6862c, 6862d, 6863a, 6863b, 6863c, 6863d, 6959a, 6959b, 6959c, 6959d, 6960a, 6960b, 6960c, 6960d, 6961a, 6961b, 6961c, 6961d, 6962a, 6962b, 6962c, 6962d, 6963a, 7059a, 7059b, 7059d, 7060a, 7060b, 7060c. Základním motivem bylo zohlednit rozšíření jednotlivých taxonů Výskyt taxonu byl rozlišován na nezvěstný (do roku 2000) a recentní (od roku 2000 včetně).
Legenda k mapám rozšíření na Vysočině
= současný výskyt (od r. 2000)
= historický výskyt (do r. 1999)
= v regionu nepůvodní/zavlečený výskyt nebo výsadba
= nejasný výskyt
2.4) Použitá data k výskytu rostlin na Vysočině
K mapování výskytu rostlin v regionu byly použity dílčí datové sady, které byly dostupné a reálné zpracovat.
- Zpracování dat ke vzácným a ohroženým druhům ve Floristické kartotéce I. Růžičky v Muzeu Vysočiny Jihlava (Růžička et al. 1968–2011). Bylo provedeno vypsání dat po jednotlivých druzích, georeference jejich lokalit a nahrání do databáze Pladias. Celkem získáno téměř 7 000 floristických údajů.
- Revize a sepsání dokladových herbářových položek pro vybrané vzácné taxony v regionu kurátory herbářových sbírek v Muzeu Vysočiny Jihlava (MJ) a Muzeu Vysočiny Třebíč (ZMT).
- Floristická databáze a terénní zápisky L. Čecha.
- Excerpce dat z floristických on-line databází: Pladias (správce: Botanický ústav AVČR v Průhonicích), NDOP (správce: AOPK ČR, Praha). Z databáze NDOP byla čerpána data nezařazená v Pladias, zpravidla recentní výskyty z let 2000–2016.
- Excerpce dat z historických literárních zdrojů a dalších publikací významně se vztahujících k regionu Vysočiny. Byly excerpovány následující prameny: Jaksch 1868, Formánek 1887–1897, Dvořák 1938, Hrouda 1989, Kirschner & Štěpánek 1989, Sutorý 1993, Kučerová 1994, Jelínková 1995, Jatiová & Šmiták 1996, Škarvadová 1996, Čechová et al. 1997, Dvořáčková 2000, Lysák 2000, Chán et al. 2006, dále byly excerpovány všechny inventarizační průzkumy provedené E. Ekrtovou a L. Ekrtem v regionu (viz Bibliografie). Pro kriticky ohrožené druhy byla provedena vesměs revize tzv. Dominova materiálu (Anonymus 1936–1945) uloženého elektronicky v databance webového portálu Florabase (http://florabase.cz/kartoteka/index.php?page=search).
- Doplněna byla také data z kompendia Květena ČR a Červené knihy květeny jižní části Čech (Lepší et al. 2013).
2.5) Mechanismus zpracování floristických dat do projektu
Bohužel z časových důvodů nebylo možné zpracovat data ve formě databáze. Databázována byla pouze malá část dat, a to data z tzv. Růžičkovy kartotéky (Růžička et al. 1968–2011), data z většiny inventarizačních průzkumů provedených v regionu E. Ekrtovou a L. Ekrtem a excerpce vybrané historické literatury (např. Jaksch 1868, Formánek 1887–1897, Hrouda 1989, Kirschner & Štěpánek 1989, Sutorý 1993) a další terénní dílčí zápisy editorů tohoto projektu. Tato data byla georeferencována a nahrána do databáze Pladias, pro která byla správci databáze vytvořena speciální kategorie „Databáze rostlin Kraje Vysočina“, která v současné době čítá 20 330 floristických záznamů (ke dni 28. 4. 2017).
Mapování výskytu rostlin bylo založeno na doplňování kvadrantů středoevropského mapování v regionu Vysočiny (viz kap. 3.3). Jednotlivé dílčí datasety zpracovávané jednotlivými pracovníky měly jednotný formát a byly doplňovány do souboru Microsoft Excel. V průběhu zpracování v době projektu byly zájmové taxony rozděleny do 56 dílčích zpracovávaných skupin. Jeden pracovník provedl následně syntézu dílčích dat a vyhodnotil historické vs. recentní rozšíření v jednotlivém mapovaném kvadrantu. Na základě stanovení rozšíření v jednotlivých kvadrantech byly vytvořeny mapy rozšíření jednotlivých taxonů (ArcMap 10.2). Na základě vytvořených map a souborně zpracovaných dat byly sestaveny dílčí komentáře k výskytu vzácných a ohrožených taxonů na území Vysočiny (viz kap. 3.6).
2.6) Struktura komentářů
2.6.1) Kategorie vzácnosti a ohrožení
Každému zpracovávanému taxonu byla přiřazena příslušná kategorie vzácnosti/ohrožení, která dle editorů nejlépe charakterizuje stav recentního rozšíření daného taxonu na Vysočině. Vesměs byla akceptována stupnice použitá v Červené knize květeny jižní části Čech (Lepší et al. 2013), která do jisté míry koresponduje s národním Červeným seznamem cévnatých rostlin (Grulich 2012).
Byly rozlišovány následující kategorie, které byly expertně přiřazené a odrážející kombinovaně míru vzácnosti a zároveň ohroženosti daného taxonu:
A1 – regionálně vyhynulé taxony
A2 – regionálně nezvěstné taxony
C1 – kriticky ohrožené taxony
C2 – silně ohrožené taxony
C3 – ohrožené taxony
C4 – vzácnější taxony vyžadující pozornost
D1 – nejasné případy regionálně nezvěstných a vyhynulých druhů
D2 – nedokonale známé recentně se na území vyskytující taxony včetně taxonů vzácných avšak druhotně rozšířených na území Vysočiny
Komentáře k jednotlivým taxonům byly zpracovány tak, aby měly alespoň rámcově jednotící následující strukturu:
- Uvedení celkového areálu taxonu, fytogeografických tendencí a případně další specifika k charakteru daného taxonu. Rámcové rozšíření bylo čerpáno z prací Meusel et al. 1965, 1978, Meusel & Jäger 1992, Hultén & Fries 1986. V případě nezpracování daného taxonu v těchto pracích bylo rozšíření uvedeno dle příslušného dílu Květeny ČR (Hejný & Slavík 1988, 1990, 1992, Slavík 1995, 1997, Slavík & Štěpánková 2004, Štěpánková 2010), případně Dostál 1989 nebo Řepka & Grulich 2014.
- Stručné shrnutí výskytu na území České republiky s uvedením stanovišť, kde daný taxon roste.
- Komentář k soubornému výskytu taxonu na území Vysočiny. U taxonů běžnějších a u regionů s hojnějším výskytem daného taxonu nebyly citovány primární zdroje. U vzácných taxonů a u ojedinělých výskytů byly zpravidla primární zdroje citovány, případně komentovány.
- Zhodnocení charakteru historického rozšíření ve vztahu k současnému rozšíření v regionu. Dále byla v případě možnosti komentována absence recentního výskytu v dílčích regionech, zdali se dle expertního názoru editorů jedná o skutečnou absenci daného taxonu nebo pouze o absenci recentních dat. Komentáře k druhotnému výskytu apod.
- Rozbor příčin historického a současného ohrožení, ústupu daného taxonu, komentář ke konkrétním stanovištím výskytu na Vysočině a zhodnocení případné stávající anebo doporučené péče a ochrany druhu.
2.7) Fotografická dokumentace
Ke zpracovávaným vzácným a ohroženým druhům rostlin jsme se snažili sehnat dokumentační fotografie z regionu Vysočiny. Celkem jsme nashromáždili 887 fotografií ke 343 taxonům rostlin. Celkově tedy pro 70 % v současné době existujících vzácných a ohrožených taxonů (z celkového množství odečteny nezvěstné druhy) se nám podařilo sehnat dokumentační fotografie pořízené na Vysočině. Fotografie byly získány z převážné většiny od editorů projektu a dalších botaniků z regionu a specialistů, kteří byli ochotni fotografie poskytnout. Část fotografií vzácných druhů byla nafocena v průběhu projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny.
2.8) Kolektiv zpracovatelů a spolupracovníků
Editorský kolektiv
Libor Ekrt (PřF JU České Budějovice): koordinátor prací a garant botanické části projektu
Luděk Čech (Chotěboř): dodání recentních floristických dat z vlastní databáze, supervize, konzultace, excerpce databází, texty komentářů
Ester Ekrtová (Telč): zpracování dat, excerpce databází, texty komentářů
Jana Jelínková (Muzeum Vysočiny Třebíč): excerpce herb. dat v ZMT, bibliografie aj.
Jiří Juřička (Muzeum Vysočiny Jihlava): excerpce herb. dat v MJ, bibliografie, excerpce databází, texty komentářů aj.
Výstupy z tohoto projektu budou citovány jako:
Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds]
Spolupracovníci
Lucie Misařová (Rančířov): excerpce a georeference dat z florist. kartotéky I. Růžičky v MJ
Jitka Kocková (České Budějovice): syntéza dílčích datových sad a excerpce literatury
Milan Marek (Praha): excerpce historické literatury
Josef Komárek (Havlíčkův Brod): poskytnutí a zpracování fotografií z regionu
Ivan Růžička (Jihlava): dílčí zpracování dat
Ondřej Hornych (PřF JU České Budějovice): dílčí zpracování dat
Renata Krinesová (PřF JU České Budějovice): administrace projektu na PřF JU v ČB, dílčí zpracování on-line dat
Kamila Juřičková (Štoky): konzultace
Milan Štech (PřF JU České Budějovice): konzultace
Zdeněk Kaplan (BÚ AVČR Průhonice): konzultace, vytvoření databáze „Vysočina“ v rámci projektu Pladias
Martin Tejkal (Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava): konzultace GIS
2.9) Doplňující literatura k závěrečné zprávě
Tato literatura je specificky citována pouze v textech a není uvedena v celkové bibliografii. Ostatní odkazy na literaturu viz kap. 3.1.
- Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. – Academia, Praha.
- Hultén E. & Fries M. (1986): Atlas of North European vascular plants north of the Tropic of Cancer. Vols 1–3. – Koeltz Scientific Books, Königstein.
- Niklfeld H. (1999): Mapping the flora of Austria and the Eastern Alps. – Rev. Valdôtaine Hist. Nat. 51, Suppl. 51: 53–62.
- Meusel H. & Jäger E. J. [eds] (1992): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 3. – Gustav Fischer, Jena, Stuttgart & New York.
- Meusel H., Jäger E., Rauschert S. & Weinert E. (1978): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 2. – Gustav Fischer, Jena.
- Meusel H., Jäger E. & Weinert E. (1965): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 1. – Gustav Fischer, Jena.
- Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. Terénní obrazový průvodce. – Lesnická práce.