Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Lemna trisulca L. - okřehek trojbrázdý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Alismatales - Žabníkotvaré
  • Čeleď: Lemnaceae - Okřehkovité

Ochrana a ohrožení

  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Okřehek trojbrázdý je široce rozšířený v celém temperátním pásu severní polokoule, odkud vyznívá i na polokouli jižní (Indie, Austrálie, jižní Amerika). Ve střední Evropě roste v mělkých stojatých čistých vodách mezotrofního charakteru, nevyhýbá se ani vodám minerálně bohatým. Je většinou vázán na před větrem chráněné plochy, na větších nádržích bývá vtroušen v rozvolněné vegetaci limnických rákosin. V České republice roste roztroušeně především v nižších polohách a hojný je zejména v Polabí. Více lokalit se vyskytuje také v severních Čechách a v Českobudějovické pánvi. Na Moravě roste hlavně v Podyjí, v Pomoraví a Poodří, jinde je vzácný nebo zcela chybí (Kaplan in Kaplan et al. 2016b). Také na Vysočině je výskyt Lemna trisulca spíše výjimečnou záležitostí. Převažují ojedinělé historické údaje vázané většinou na střední polohy, konkrétně na Pelhřimovsku u Častrova (Nováček 1948), u Sasova (Pokorny in Oborny 1883–1886) a Věžničky u Jihlavy (Diener 1947 MJ) a na Telečsku (Hruby 1923, Frendlovská 1985), na západním okraji Žďárských vrchů (např. Faltys 1982 NDOP) a rybníka Opatůvka u Třebíče (Houzarová 1994 ZMT). Recentní výskyt je známý pouze ze čtyř lokalit v regionu, konkrétně od Hostovlice u Golčova Jeníkova (Hrázký 2012 NDOP), z tůně nad Cihlářem u Havlíčkova Brodu (Čech 2015 herb. Čech), Netínského rybníka u Velkého Meziříčí (Čech 2010 herb. Čech) a Nového Ptáčovského rybníka u Třebíče (Kořínková in Kodet et al. 2011). Lemna trisulca byla pravděpodobně vždy na Vysočině vzácná. Zánik větší části dříve známých lokalit ale souvisí s celkovým odvodněním krajiny a intenzifikací chovu ryb na rybnících. V posledních desetiletích zmizely mělké tůně a vodní příkopy s čistou vodou, mělká litorální pásma rybníků byla na řadě míst zničena vyhrnováním, nebo je v nich kvůli vysokým rybím obsádkám minimální průhlednost. Na druhou stranu druh by mohl dobře reagovat na budování řady mělkých tůní v současnosti v rámci nejrůznějších revitalizačních a obnovních opatření v mokřadech.
Mapa výskytu - okřehek trojbrázdý - Lemna trisulca

Lokality

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Lemna trisulca L. - okřehek trojbrázdý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.