Josef Starý (2017)
Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie
1) Kolik druhů pancířníků žije na Vysočině?
2) Seznam pancířníků (Oribatida) Kraje Vysočina
2.1) Systematický přehled pancířníků Vysočiny
2.2) Abecední seznam pancířníků Vysočiny podle českých jmen
2.3) Abecední seznam pancířníků Vysočiny podle vědeckých jmen
4) Nejvýznamnější lokality pancířníků Kraje Vysočina
6) Popularizační letáček: Pancířníci Vysočiny (Josef Starý, PDF ke stažení)
Pancířníci (Oribatida) jsou podskupinou roztočů (Acari) s nejvyšší druhovou diversitou a abundancí v půdě a především v horních opadových vrstvách (Norton 1985). Dosud bylo popsáno více než 10 000 druhů z celého světa a jejich abundance v lesních půdách dosahují desítek až několika set tisíc jedinců na m2 (Schatz 2002). Pancířníci žijí prakticky ve všech biotopech a habitatech obsahujících odumřelou organickou hmotu, od odumřelých mořských řas na mořském pobřeží až po mechové nárosty na skalách, nejvyšších světových velehor, od půd tropů, kde dosahují nejvyšší druhové diversity, až po lišejníkové nárosty na nunatacích v kontinentální části Antarktidy (Fujikawa 1974, Walter a Proctor 1999).
Fauna pancířníků střední Evropy a též České republiky je poměrně dobře známa ve srovnání s teoreticky bohatší faunou tropů a subtropů, která je výrazně méně prozkoumána. Pro faunu České republiky je spolehlivě doložen výskyt celkem 539 druhů (Starý 2000a,b). Před zahájením prezentovaného výzkumu byl doložen v literatuře výskyt celkem 72 druhů pancířníků na území Kraje Vysočina. Historicky první, kdo se pancířníky zabýval v Kraji Vysočina byl ve své diplomové práci Jagemann (1952) a uvádí z lokality Mohelno 26 druhů. Kunst (1956) uvádí z lokality Kadov výskyt 2 druhů, Winkler (1957a,b) uvádí z Mohelna 2 druhy. Kunst (1968) ve své rozsáhlé habilitační práci zmiňuje následující počty druhů: Mohelno – 12 druhů, Roštejn – 4 druhy, Staré Ransko – 4 druhy, Žákova hora - 3 druhy, Kunst (1977) zmiňuje výskyt dalšího 1 druhu z Mohelna. Konečně Mazancová (1989) ve své diplomové práci uvádí výskyt 22 druhů z lokality Melíšek u Kamenice nad Lipou. Tajovský a kol. (2014) v zatím nepublikované studii popsal druhové složení společentev pancířníků rašeliniště PR Chvojnov a uvádí celkem z této lokality 65 druhů pancířníků, čímž celkový počet druhů pancířníků dosáhl 115 před současně prezentovanými výsledky projektu.
V rámci projektu byl zpracován materiál celkem 38 876 jedinců pancířníků z celkem 456 odebraných půdních vzorků z celkem 38 lokalit charakteristických a významných pro území Kraje Vysočina. Celkem bylo v průběhu řešení projektu nalezeno 169 druhů nových pro faunu Kraje Vysočina. Celkem bylo zjištěno 7 druhů - Arthrodamaeus sp., Belba sp.,Carabodes sp., Damaeus sp., Metabelba sp., Pergalumna sp., Phthiracarus sp., které nebylo možné identifikovat z žádným z dosud popsaných druhů a může se jednat o nové druhy pro vědu. Nálezy pěti taxonů Atropacarus clavigerus, Eueremaeus oblongus granulatus, Passalozetes intermedius, Haplochthonius simplex a Joshuella irregularis jsou nové pro faunu pancířníků České republiky. Za zmínku stojí nálezy 36 následujících vzácných druhů pancířníků svědčících o faunistickém a krajinném významu studovaných chráněných území na území Kraje Vysočina. Sem můžeme zahrnout následující druhy: Allodamaeus reticulatus, Allogalumna alamellae, Allogalumna neerlandica, Autogneta willmanni, Carabodes (Klapperiches) willmanni, Cultroribula confinis, Damaeolus asperatus, Dorycranosus acutus, Epilohmannia cylindrica, Furcoribula furcillata, Galumna tarsipennata, Globozetes longipilus, Haplozetes curtipilus, Chamobates birulai, Jugatala angulata, Lepidozetes singularis, Neoliodes theleproctus, Liochthonius evansi, Mesoplophora (Parplophora) pulchra, Mesotritia nuda, Microzetorchestes emeryi, Moritzoppia keilbachi, Nanhermannia sellnicki, Nothrus parvus, Oppia denticulata, Oribatula interrupta, Passalozetes africanus, Pergalumna dorsalis, Pergalumna formicaria, Pergalumna myrmophila, Pilogalumna crassiclava, Protoribotritia abberans, Ramusella elliptica, Scheloribates ascendens, Suctobelbata truncicola a Zygoribatula excavata.
Území Kraje Vysočina se tak z poměrně chudě oribatologicky prozkoumaného regionu stalo jednou z oblastí České republiky s nejlépe prozkoumanou faunou pancířníků. Celkem bylo dosud zjištěno na území Kraje Vysočina 284 druhů pancířníků (tj. 52,7 % oribatidofauny České republiky) patřících do 60 čeledí a 139 rodů.
Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)
Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)
Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)
Metodika odběru, extrakce a preparace vzorků:
Půdní vzorky byly odebírány pomocí válcové ocelové půdní sondy o pracovní ploše 10 cm2, do hloubky 10 cm, vždy 5 dílčích půdních vzorků z každé zkoumané odběrové plochy. Sondu tvoří vnější ocelový plášť s vnitřní podélně dělenou vložkou z umělé hmoty, umožňující získání neporušeného půdního monolitu. Jednotlivé dílčí vzorky byly uzavřeny do označených igelitových sáčků, zabraňujících vysychání odebraných vzorků a urychleně převezeny do laboratoře.
K extrakci půdních roztočů z odebraných půdních vzorků byl použit vysoce účinný „high gradient“ termoeklektor modifikovaný podle Marshalla (1972). Vlastní tepelná extrakce byla prováděna celkem 5 dnů, první den při povrchové teplotě vzorků 25 °C, druhý den 27 °C, třetí den 30 °C, čtvrtý den 33 °C a pátý den 40 °C, dlouhodobá expozice při této teplotě je pro většinu středoevropských druhů pancířníků spolu s nízkou půdní vlhkostí letální (Madge 1964). Průměrná účinnost použitého eklektoru při těchto optimálních teplotách pro extrakci byla experimentálně určena pro adultní stadia půdních pancířníků na 93,5 %. Jako fixační roztok v podstavných nádobách byl použit nasycený vodný roztok kyseliny pikrové, který kromě konzervace tkání, způsobí jejich nabarvení dožluta a tím možnost pozorování zvláště juvenilních stádií po následném prosvětlení. Vyextrahovaní pancířníci byli odfiltrováni z roztoku kyseliny pikrové pomocí frity a převedeni do epruvet s 80% denaturovaným etanolem a varem zbaveni tukového tělesa. Počítání a třídění půdních roztočů bylo prováděno pod preparačním mikroskopem. Vytřídění pancířníci byli před determinací prosvětleni za studena v přechodných mikroskopických preparátech v 80% kyselině mléčné.
Vlastní druhová determinace byla prováděna jednotlivě na podložním skle s jamkou, neboť bylo nutné pozorovat určované jedince z různých stran a úhlů. V některých taxonomicky obtížných případech bylo nutno jedince šetrně rozčlenit a vypitvat obtížně pozorovatelné části těla. Z preparovaných jedinců a jejich částí byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty v chloralhydrátovém mediu Liqude Svan s rámečkem z kanadského balzámu. Určení jedinci byli uloženi v glycerolu v Terasakiho mikrotitračních destičkách ve srovnávací sbírce půdních roztočů v ÚPB v Českých Budějovicích.
Při vlastní determinaci jsem požíval některé souborné determinační klíče (Sellnick 1928, 1960, Willmann 1931, Kunst 1971, Giljarov a kol. 1975, Balogh a Mahunka 1983, Perez-Inigo 1997, Weigmann 2006). Správnost určení byla verifikována srovnáním s originálním popisem nebo redescripcí druhu v novější taxonomické literatuře.
Zkoumané lokality:
U přehledu zkoumaných lokalit je vždy uveden celkový počet druhů a výčet druhů vzácných a ojedinělých, který zkoumanou lokalitu charakterizuje z hlediska jejího významu pro ochranu přírody a biodiversity půdních roztočů.
Literatura:
Seznam, výskyt a rozšíření pancířníků (Oribatida) v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného a historického výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.
Odborný garant: RNDr. Josef Starý, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i, Ústavem půdní biologie.
I) Vitae – živé organismy
II) Cytozoa – buněční
III) Eukaryota – jaderní
IV) Amorphea – různotvaří
V) Obazoa
VI) Opisthokonta
VII) Holozoa
VIII) Filiozoa
IX) Choanozoa
X) Metazoa (= Animalia) – živočichové
XI) Bilateria – dvoustranně souměrní
XII) Protostomia – prvoústí
XIII) Ecdysozoa
XIV) Panarthropoda
XV) Arthropoda – členovci
XVI) Chelicerata – klepítkatci
XVII) Euchelicerata (= Arachnida) – pavoukovci
XVIII) Micrura
XIX) Acari – roztoči
XX) Acariformes – praví roztoči
XXI) Sarcoptiformes – zákožky
XXII) Oribatida – pancířníci
XIX) Acari – roztoči
XX) Acariformes – praví roztoči
XXI) Sarcoptiformes – zákožky
XXII) Astigmatina / Astigmata – zákožkovci
XXIII) Psoroptidia – prašivky
XXIV) Psoroptoidea – prašivkoví / Sarcoptoidea – zákožkoví
XXV) Sarcoptidae – zákožkovití
XIX) Acari – roztoči
XX) Acariformes – praví roztoči
XXI) Trombidiformes – sametky
XXII) Prostigmata – sametkovci
XXIII) Eriophyidae – vlnovníkovití
XIX) Acari – roztoči
XX) Parasitiformes – parazitující roztoči
XXI) Ixodida – klíšťata
XXII) Ixodidae – klíšťatovití
XIX) Acari – roztoči
XX) Parasitiformes – parazitující roztoči
XXI) Mesostigmata – čmelíkovci
XXII) Varroidae – kleštíkovití
Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):
Přehled taxonů je sestaven z dostupné literatury a z Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR. V rámci Vysočiny nebyli roztoči dosud podrobně zpracováni a nikdo se jim v regionu systematicky nevěnuje. Podrobně byli zpracováni pouze pancířníci. Uvítáme případná doplnění k této skupině v rámci Vysočiny, která můžete zasílat na e-mail vysocina(zavinac)birdlife.cz. Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.
Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Správy CHKO Žďárské vrchy a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.
