Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Sekáči Vysočiny

Pavel Bezděčka & Klára Bezděčková (2017)
Muzeum Vysočiny Jihlava - bezdecka(zavinac)muzeum.ji.cz

 

Obsah

1) Kolik druhů sekáčů žije na Vysočině?

2) Seznam sekáčů (Opiliones) Kraje Vysočina

2.1) Systematický přehled sekáčů Vysočiny

2.2) Abecední seznam sekáčů Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam sekáčů Vysočiny podle latinských jmen

3) Nejvýznamnější lokality sekáčů Kraje Vysočina

4) Bibliografie sekáčů Vysočiny

5) Metodika

 

1) Kolik druhů sekáčů žije na Vysočině?

Sekáči (Opiliones) jsou samostatným řádem pavoukovců (Arachnida). Na Vysočině bývají lidově označováni jako Johany. Na světě je známo okolo 6 500 druhů, z nichž většina se vyskytuje v tropických oblastech. V České republice byl dosud doložen výskyt 37 druhů.

Sekáčům Vysočiny nebyla, s výjimkou Třebíčska, v minulosti věnována valná pozornost. Jediná významnější publikovaná studie o zdejší opilionofauně je stará bezmála 70 let (Šillhavý 1948). Další nečetná data jsou rozptýlena v řadě jiných publikací. Na území Kraje Vysočina byl dosud zaznamenán výskyt 23 druhů sekáčů. Tato práce shrnuje veškeré historické a současné poznatky o sekáčích Vysočiny, včetně analýzy všech publikovaných dat.

Kromě lesních a mokřadních sekáčů s převážně noční aktivitou zde, na vhodných místech, žijí i druhy teplomilné s denní aktivitou. Krom toho ve městech a obcích žijí i druhy synantropní, které jsou vázány na lidská obydlí a stavby. Dva z těchto druhů řadíme mezi druhy v současnosti expanzní, kdy se přirozeně a masivně šíří z jižní a jihozápadní Evropy.

 

2) Seznam sekáčů (Opiliones) Kraje Vysočina

2.1) Systematický přehled sekáčů Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Klepítkatci (Chelicerata)
Třída: Pavoukovci (Arachnida)
Řád: Sekáči (Opiliones)
Podřád: Makadlovci (Dyspnoi)
Čeleď: Žlaznatkovití (Nemastomatidae)
Čeleď: Plošíkovití (Trogulidae)
Čeleď: Klepítníkovití (Ischyropsalidae)
Podřád: Sekáči (Eupnoi)
Čeleď: Sekáčovití (Phalangiidae)

 

2.2) Abecední seznam sekáčů Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Klepítník členěný (Ischyropsalis hellwigi)
  2. Plošík menší (Trogulus cf. nepaeformis)
  3. Plošík velký (Trogulus tricarinatus)
  4. Sekáč Blackwallův (Leiobunum blackwalli)
  5. Sekáč Canestriniho (Opilio canestrinii)
  6. Sekáč děsivý (Lacinius horridus)
  7. Sekáč domácí (Opilio parietinus)
  8. Sekáč chlumní (Platybunus bucephalus)
  9. Sekáč lesní (Lophopilio palpinalis)
  10. Sekáč nitkonohý (Leiobunum rotundum)
  11. Sekáč obecný (Oligolophus tridens)
  12. Sekáč obroubený (Leiobunum limbatum)
  13. Sekáč pestrý (Mitopus morio)
  14. Sekáč rohatý (Phalangium opilio)
  15. Sekáč sedlový (Lacinius ephippiatus)
  16. Sekáč skalní (Leiobunum rupestre)
  17. Sekáč skálomilný (Opilio saxatilis)
  18. Sekáč šoproňský (Nelima sempronii)
  19. Sekáč trojúhlý (Rilaena triangularis)
  20. Sekáč zelený (Lacinius dentiger)
  21. Žlaznatka čtyřskvrnná (Paranemastoma quadripunctatum)
  22. Žlaznatka dvouskvrnná (Nemastoma lugubre)
  23. Žlaznatka řetízková (Mitostoma chrysomelas)
  24. Žlaznatka smutná (Nemastoma triste)

 

2.3) Abecední seznam sekáčů Vysočiny podle latinských jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Ischyropsalis hellwigi - Klepítník členěný
  2. Lacinius dentiger - Sekáč zelený
  3. Lacinius ephippiatus - Sekáč sedlový
  4. Lacinius horridus - Sekáč děsivý
  5. Leiobunum blackwalli - Sekáč Blackwallův
  6. Leiobunum limbatum - Sekáč obroubený
  7. Leiobunum rotundum - Sekáč nitkonohý
  8. Leiobunum rupestre - Sekáč skalní
  9. Lophopilio palpinalis - Sekáč lesní
  10. Mitopus morio - Sekáč pestrý
  11. Mitostoma chrysomelas - Žlaznatka řetízková
  12. Nelima sempronii - Sekáč šoproňský
  13. Nemastoma lugubre - Žlaznatka dvouskvrnná
  14. Nemastoma triste - Žlaznatka smutná
  15. Oligolophus tridens - Sekáč obecný
  16. Opilio canestrinii - Sekáč Canestriniho
  17. Opilio parietinus - Sekáč domácí
  18. Opilio saxatilis - Sekáč skálomilný
  19. Paranemastoma quadripunctatum - Žlaznatka čtyřskvrnná
  20. Phalangium opilio - Sekáč rohatý
  21. Platybunus bucephalus - Sekáč chlumní
  22. Rilaena triangularis - Sekáč trojúhlý
  23. Trogulus cf. nepaeformis - Plošík menší
  24. Trogulus tricarinatus - Plošík velký

 

3) Nejvýznamnější lokality sekáčů Kraje Vysočina

.

4) Bibliografie sekáčů Vysočiny

  • Šilhavý V. 1948: Zvířena sekáčů (Opiliones) mohelnské hadcové stepi. Les Opilions de la steppe se serpentina près de la ville de Mohelno. Mohelno, sv. 8, Soubor prací věnovaných studiu významné památky přírodní. – Svaz na výzkum a ochranu přírody i krajiny v zemi Moravskoslezské, Brno, 99 pp. + 10 tab.

 

5) Metodika

Historické údaje jsme získali rozborem publikovaných údajů a vyhledáním sbírkových položek ve sbírkách českých muzeí. Tyto údaje jsme v letech 2015 a 2016 doplnili aktuálními průzkumy řady lokalit Vysočiny. Při tom byly použity běžné specifické metody užívané při inventarizačních průzkumech sekáčů – individuální sběr, smyk a oklep vegetace a prosev stařiny a opadanky. Nalezené exempláře byly identifikovány na místě nebo v laboratoři. Při identifikaci byla používána kapesní lupa (10x a 20x zvětšující) a binokulární lupa Olympus SZX 7. Informace obecného charakteru byly převzaty z Pinto-da-Rocha et al. (2007), identifikace byla prováděna dle Martense (1978) a Wijnhovena (2009), klasifikace dle Bezděčky (2008). Česká jména jsou použita podle Kůrky (2006), s výjimkou u druhů Lacinius dentiger a Nelima sempronii.

U jednotlivých druhů jsou uvedeny následující údaje:

a) Rozšíření = areál druhu.

b) Výskyt na Vysočině = kategorizace vzácnosti druhu v regionu.

c) Ekologická charakteristika

d) Výškový stupeň:

  • planární stupeň (nížiny) do 200 m n. m. 
  • kolinní stupeň (pahorkatiny) 200–500 m n. m.
  • submontánní stupeň (podhůří) 500–1000 m n. m.  
  • montánní stupeň (horské lesy) 1000–1200 m n. m.
  • subalpinský stupeň (pásmo kosodřeviny, horské louky) 1200–1450 m n. m.
  • alpinský stupeň (řídké trávníky skalnatých hřbetů Krkonoš) 1450–1600 m n. m.

e) Biotopy

f) Prostředí

Literatura:

  • Bezděčka P. 2008: Seznam sekáčů (Opiliones) České republiky (Checklist of harvestmen (Opiliones) of the Czech Republic). – Klapalekiana, 44: 109–120.
  • Kůrka A. 2006: České názvy živočichů VI. Pavoukovci (Arachnida) III. Sekáči (Opiliones). – Národní muzeum Praha, 146 pp.
  • Martens J. 1978: Weberknecht (Opiliones). – Tiere Deutschlands 4, 464 pp.
  • Pinto-da-Rocha R., Machado G. & Giribet G. 2007: Harvestmen, The biology of Opiliones. – Harvard University Press, 597 pp.
  • Wijnhowen H. 2009: De Nederlanse hooiwagens (Opiliones), Entomologische tabelen 3, supplement bij Nederlandse Faunistische Mededelingen. – Nederlandse Entomologische Vereniging, Museum Naturalis eis-Nederland, Leiden, 118 pp.

 

Seznam všech druhů sekáčů a zpracování výskytu a rozšíření vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů sekáčů v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.

Odborný garant: Pavel Bezděčka, realizováno v rámci partnerství projektu s Muzeem Vysočiny Jihlava.