Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Skály a lomy

Vojtěch Kodet

Přírodní skály a sutě či uměle vytvořená stanoviště v kamenolomech představují na Vysočině většinou jen malé ostrůvky těchto zajímavých biotopů. Z pohledu biodiverzity jsou na Vysočině nejvýznamnější skalní výchozy v říčních kaňonech, kde se ve spodních zastíněných částech mohou vyskytovat druhy vlhko- a chladnomilné, kdežto v horních osluněných partiích naopak druhy sucho- a teplomilné.

 

A) Přehled přírodních skalních stanovišť soustavy Natura 2000, které se vyskytují na Vysočině

Základní popisy přírodních stanovišť jsou převzaty a upraveny z www.biomonitoring.cz. U každého typu přírodního stanoviště je uveden přehled biotopů podle Katalogu biotopů ČR (Chytrý et al. 2010), které jsou zahrnuty v uvedeném typu přírodního stanoviště a které se vyskytují na Vysočině.

 

8150 - Středoevropské silikátové sutě

Podle Katalogu biotopů ČR opovídají biotopu S2B - Pohyblivé sutě silikátových hornin. Jedná se o pionýrské porosty, jež osidlují přirozené nebo přírodě blízké silikátové sutě. Na výslunných stanovištích se vytvářejí jednoduchá společenstva složená zejména ze sukulentů a terofytů, které v letním období často odumírají. Na severních svazích a zastíněných stanovištích se ve vlhčích místech vyskytují kapradiny, mechorosty a lišejníky. Především druhy dutohlávka, terčovka, pupkovka. Podobné porosty se tvoří i na sekundárních stanovištích, zejména náspy nebo výsypky.

 

8160 - Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně

Podle Katalogu biotopů ČR opovídají biotopu S2A - Pohyblivé sutě karbonátových hornin. Jedná se o rozvolněné porosty, které osidlují sutě s nízkým obsahem jemnozemě, a to jak na otevřených výslunných stanovištích, tak i na zastíněných nebo severních svazích, nebo v lesních komplexech. Tam jsou půdní i vlhkostní podmínky přijatelnější pro mezofilnější druhy rostlin. Velikost substrátu je proměnlivá podle geologických podmínek a kolísá od drobné drtě až po stabilizované balvanité sutě.

 

8210 - Chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů

Podle Katalogu biotopů ČR opovídá biotopu S1.1 - Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin. Jedná se o rostlinná společenstva, která kolonizují trhliny a pukliny na skalních stěnách. Typ vegetace je předurčen složením skalního podkladu. Zde se jedná o vápencová společenstva, která se vyvíjejí na horninách bohatých na vápník, jako je vápenec či vápnité břidlice. Přítomnost vápenných žil v jinak převážně křemičitých substrátech často přináší dva druhy rostlinných společenstev na stejných skalních výchozech. V důsledku toho může dojít ke společnému výskytu s typem habitatu 8220 na týchž lokalitách. Charakteristická je vegetace lišejníků, mechorostů a kapradin.

 

8220 - Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

Podle Katalogu biotopů ČR opovídá na Vysočině biotopu S1.2 - Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin. Jedná se o rostlinná společenstva, která kolonizují trhliny a pukliny na skalních stěnách. Typ vegetace je předurčen složením skalního podkladu. Zde se jedná o acidofilní společenstva, která jsou vázána na kyselé horniny. Řadí se sem také vegetace sudetských karů a alpínských skal. Přítomnost vápenných žil v jinak převážně křemičitých substrátech často přináší dva druhy rostlinných společenstev na stejných skalních výchozech. V důsledku toho může dojít ke společnému výskytu s typem habitatu 8210 na týchž lokalitách. Charakteristická je vegetace lišejníků, mechorostů a kapradin.

 

8230 -  Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii)

Podle Katalogu biotopů ČR opovídá biotopu T6.1 - Acidofilní vegetace efemér a sukulentů. Jedné se o suché, kyselé, zejména křemičité skalní stěny a výchozy, které jsou vystaveny různým atmosférickým vlivům, přímému slunečnímu záření a nedostatku vody, mají nedostatečně vyvinutý nebo chybějící vegetační kryt. Pokryvnost vegetace je obvykle nižší než 30 %. Charakteristická je vegetace lišejníků, mechorostů, efemér a sukulentů.

 

B) Charakteristické druhy ptáků skal na Vysočině se stručným komentářem jejich výskytu

  • Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – na Vysočině téměř vymizel
  • Čáp černý (Ciconia nigra) – na Vysočině hnízdí na skalách ojediněle, převážně hnízdí v lesích na stromech
  • Krkavec vleký (Corvus corax) – na Vysočině hnízdí na skalách ojediněle, převážně hnízdí v lesích na stromech
  • Konipas bílý (Motacilla alba) – na Vysočině pravidelně hnízdí
  • Konipas horský (Motacilla cinerea) – na Vysočině pravidelně hnízdí
  • Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) – na Vysočině pravidelně hnízdí
  • Skorec vodní (Cinclus cinclus) – na Vysočině pravidelně hnízdí na skalních výchozech, které vystupují nad hladinu vodních toků, častější je však jeho hnízdění na konstrukcích mostů a ochotně přijímá instalované hnízdní podložky či polobudky
  • Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) – na Vysočině zatím nehnízdí, avšak přibývá pozorování i v hnízdním období
  • Výr velký (Bubo bubo) – na Vysočině pravidelně hnízdí

 

C) Kvalita skalních stanovišť z pohledu významnosti pro výskyt a hnízdění ptáků

Z pohledu ptáků je někdy nutné při hnízdění některých citlivých druhů přistoupit k vyloučení horolezecké činnosti během hnízdění a někdy i omezení či úplnému zákazu vstupu. Pravidelná či potenciální hnízdiště na skalních výchozech u ohrožených druhů, které to vyžadují, je důležité udržovat nezarostlá dřevinami.

 

D) Avifauna vybraných lokalit