Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Mnohonožky Vysočiny

Karel Tajovský (2017)

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

 

Obsah

1) Kolik druhů mnohonožek žije na Vysočině?

2) Seznam mnohonožek (Diplopoda) Vysočiny

2.1) Systematický přehled mnohonožek Vysočiny

2.2) Abecední seznam mnohonožek Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam mnohonožek Vysočiny podle vědeckých jmen

3) Nejvýznamnější lokality mnohonožek Kraje Vysočina

4) Bibliografie mnohonožek Vysočiny

5) Metodika

6) Popularizační letáček: Mnohonožky Vysočiny (Karel Tajovský, PDF ke stažení)

1) Kolik druhů mnohonožek žije na Vysočině?

V historii byla mnohonožkám na území Vysočiny věnována jen malá pozornost. Ve starší literatuře existují jen dílčí údaje informující o jednotlivých nálezech některých druhů mnohonožek (Rosický 1876, Lang 1933, 1954, 1969, 1971). Soustavnější průzkum prováděli až v devadesátých letech minulého století např. Čepera (1995a,b) na Třebíčsku a Šumpich a kol. (1999) v NPR Velký Špičák. Později byly zveřejněny některé výsledky z výzkumů mnohonožek v údolí Hodonínky na východním okraji Vysočiny (Tajovský 2002) a v NPR Žákova hora (Tajovský et Pižl 2004). Celkem uvedené publikace referují o 13 druzích.

Tyto poznatky byly doplněny o nepublikované údaje a nezpracované materiály jiných sběratelů, přičemž zásadním zdrojem informací o výskytu mnohonožek na území Kraje Vysočina jsou především výsledky inventarizačních průzkumů, které se uskutečnily v letech 2015 a 2016 na čtyřech desítkách lokalit. Z těchto průzkumů byl zpracován celkově materiál čítající 3 807 jedinců.

Úhrnem je pro Kraj Vysočina doloženo 45 druhů mnohonožek, které zastupují všech pět řádů. K nejzajímavějším zástupcům mnohonožek Kraje Vysočina, které jsou vedeny v Červeném seznamu bezobratlých ČR jako zranitelné (VU) a téměř ohrožené (NT) druhy, patří Cylindroiulus luridus (oblanka velká, NT) a Listrocheiritium septentrionale (skvrněnka severní, NT), oba druhy vázané na zbytky původních lesních porostů, a dále Trachysphaera costata (svinulka žebrovitá, VU) a Pachypodoiulus eurypus (špičanka suťová, NT), druhy provázející sutě a suťové lesy. Brachychaeteuma bradeae (zeměnka skrytá, VU), známá z našeho území z některých podzemních systémů a jeskyní, byla zaznamenána vzácně na povrchu v hluboce zaříznutém údolí Svratky.

Naopak nejhojnějšími druhy v Kraji Vysočina jsou naši nejběžnější zástupci plochulí – Polydesmus complanatus (plochule křehká) a Polydesmus denticulatus (plochule zubovitá), z juliformních mnohonožek s protáhlým válcovitým tělem to jsou např. Julus scandinavius (mnohonožka lesní), Unciger foetidus (uzlenka čpavá), Megaphyllum projectum (prouženka podzimní) a Leptoiulus trilobatus (špičanka tmavá). Mezi svinulemi se nejčastěji vyskytuje Glomeris connexa (svinule skvrnitá), z hrbulí je nejběžnějším druhem Ochogona caroli (skvrněnka habrová). Všechny tyto druhy jsou vázány především na lesní půdy.

 

2) Seznam mnohonožek (Diplopoda) Vysočiny

2.1) Systematický přehled mnohonožek Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Třída: Mnohonožky (Diplopoda)
 

2.2) Abecední seznam mnohonožek Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. dlouženka nahnědlá (Proteroiulus fuscus)
  2. dlouženka slepá (Blaniulus guttulatus)
  3. dlouženka útlá (Choneiulus palmatus)
  4. haděnka suťová (Pachypodoiulus eurypus) [NT]
  5. hrbule hajní (Haasea flavescens)
  6. hrbule pohorská (Haasea germanica)
  7. hrbulka jižní (Melogona broelemanni)
  8. hrbulka poříční (Melogona voigtii)
  9. chlupule podkorní (Polyxenus lagurus)
  10. chobotule oranžová (Polyzonium germanicum)
  11. mnohonožka lesní (Julus scandinavius)
  12. oblanka britská (Cylindroiulus britannicus)
  13. oblanka okrová (Cylindroiulus boleti)
  14. oblanka půdní (Enantiulus nanus)
  15. oblanka šedomodrá (Kryphioiulus occultus)
  16. oblanka sídelní (Cylindroiulus caeruleocinctus)
  17. oblanka velká (Cylindroiulus luridus) [NT]
  18. oblanka zahradní (Cylindroiulus latestriatus)
  19. plochule hrbolatá (Brachydesmus superus)
  20. plochule křehká (Polydesmus complanatus)
  21. plochule zubovitá (Polydesmus denticulatus)
  22. prouženka Bagnalliova (Brachyiulus bagnalli)
  23. prouženka jednopásá (Megaphyllum unilineatum)
  24. prouženka podzimní (Megaphyllum projectum)
  25. prstencovka dvoupásá (Ommatoiulus sabulosus)
  26. skvrněnka habrová (Ochogona caroli)
  27. skvrněnka pestrá (Craspedosoma rawlinsi)
  28. skvrněnka severní (Listrocheiritium septentrionale) [NT]
  29. šňůrovka drobná (Nemasoma varicorne)
  30. špičanka dlouhoocasá (Ophyiulus pilosus)
  31. špičanka hadovitá (Leptoiulus noricus)
  32. špičanka markomanská (Leptoiulus marcomannius)
  33. špičanka mokřadní (Leptoiulus proximus)
  34. špičanka tmavá (Leptoiulus trilobatus)
  35. štětenka bosenská /= štětenka východní/ (Mastigona bosniensis)
  36. štětenka křovinná (Haploporatia eremita)
  37. stíněnka hnědočervená (Strongylosoma stigmatosum)
  38. svinule čtyřpásá (Glomeris tetrasticha)
  39. svinule lesní (Glomeris pustulata)
  40. svinule šestipásá (Glomeris hexasticha)
  41. svinule skvrnitá (Glomeris connexa)
  42. svinulka žebrovitá (Trachysphaera costata) [VU]
  43. uzlenka čpavá (Unciger foetidus)
  44. uzlenka sedmihradská (Unciger transsilvanicus)
  45. zeměnka skrytá (Brachychaeteuma bradeae) [VU]

 

2.3) Abecední seznam mnohonožek Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Blaniulus guttulatus - dlouženka slepá
  2. Brachychaeteuma bradeae - zeměnka skrytá [VU]
  3. Brachydesmus superus - plochule hrbolatá
  4. Brachyiulus bagnalli - prouženka Bagnalliova
  5. Choneiulus palmatus - dlouženka útlá
  6. Craspedosoma rawlinsi - skvrněnka pestrá
  7. Cylindroiulus boleti - oblanka okrová
  8. Cylindroiulus britannicus - oblanka britská
  9. Cylindroiulus caeruleocinctus - oblanka sídelní
  10. Cylindroiulus latestriatus - oblanka zahradní
  11. Cylindroiulus luridus - oblanka velká [NT]
  12. Enantiulus nanus - oblanka půdní
  13. Glomeris connexa - svinule skvrnitá
  14. Glomeris hexasticha - svinule šestipásá
  15. Glomeris pustulata - svinule lesní
  16. Glomeris tetrasticha - svinule čtyřpásá
  17. Haasea flavescens - hrbule hajní
  18. Haasea germanica - hrbule pohorská
  19. Haploporatia eremita - štětenka křovinná
  20. Julus scandinavius - mnohonožka lesní
  21. Kryphioiulus occultus - oblanka šedomodrá
  22. Leptoiulus marcomannius - špičanka markomanská
  23. Leptoiulus noricus - špičanka hadovitá
  24. Leptoiulus proximus - špičanka mokřadní
  25. Leptoiulus trilobatus - špičanka tmavá
  26. Listrocheiritium septentrionale - skvrněnka severní [NT]
  27. Mastigona bosniensis - štětenka bosenská (= štětenka východní)
  28. Megaphyllum projectum - prouženka podzimní
  29. Megaphyllum unilineatum - prouženka jednopásá
  30. Melogona broelemanni - hrbulka jižní
  31. Melogona voigtii - hrbulka poříční
  32. Nemasoma varicorne - šňůrovka drobná
  33. Ochogona caroli - skvrněnka habrová
  34. Ommatoiulus sabulosus - prstencovka dvoupásá
  35. Ophyiulus pilosus - špičanka dlouhoocasá
  36. Pachypodoiulus eurypus - haděnka suťová [NT]
  37. Polydesmus complanatus - plochule křehká
  38. Polydesmus denticulatus - plochule zubovitá
  39. Polyxenus lagurus - chlupule podkorní
  40. Polyzonium germanicum - chobotule oranžová
  41. Proteroiulus fuscus - dlouženka nahnědlá
  42. Strongylosoma stigmatosum - stíněnka hnědočervená
  43. Trachysphaera costata - svinulka žebrovitá [VU]
  44. Unciger foetidus - uzlenka čpavá
  45. Unciger transsilvanicus - uzlenka sedmihradská

 

3) Nejvýznamnější lokality mnohonožek Kraje Vysočina

Druhově i početně nejbohatší společenstva mnohonožek lze nalézt v zalesněných údolích větších i menších vodních toků a ve starých listnatých lesních porostech se stanovištně rozmanitými a zároveň zachovalými přírodními poměry, bohatými vrstvami opadu a na zemi ležících tlejících zbytků dřeva.

 

4) Bibliografie mnohonožek Vysočiny

  • Rosický F., 1876. Stonožky země české. Archiv pro přírodov. prozk. Čech 3, 4 (27): 1-40.
  • Lang J., 1933. Příspěvek k poznání československých diplopodů. Věst. Král. Čes. Spol. Nauk, Tř. II, 1933: 1-32.
  • Lang J., 1954. Mnohonožky - Diplopoda. Fauna ČSR, 2. NČSAV, Praha, 188 pp.
  • Lang J., 1969. Mnohonožky (Diplopoda) ČSSR. Ms, Nepublikováno.
  • Lang J., 1971. Mnohonožky (Diplopoda) ČSSR (Sběry mnohonožek v létech 1954-1971). Pedagogická fakulta UK, Praha. MS, Nepublikováno.
  • Čepera J., 1995a. Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy. Ph.D. Thesis. Přírodovědecká fakulta, Masarykova Universita Brno, 177 pp.
  • Čepera J., 1995b. První nálezy mnohonožky Haploporatia eremita (Verhoeff, 1909) na Moravě. Mus. Morav. Occident. Třebíč 20: 62-65.
  • Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L., Dudycha M., 1999. Výsledky zoologických průzkumů v Národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd přírodních, XIV, 14: 155-175.
  • Tajovský K., 2002. Půdní bozobratlí (Diplopoda, Chilopoda, Oniscidea) východní části Svratecké hornatiny (Českomoravská vrchovina). In: Bryja, J., Zukal, J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2002. Abstrakta referátů z konference 14.-15. února 2002: 37-38.
  • Tajovský K. et Pižl V., 2004. Půdní makrofauna (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) NPR Žákova hora. In: Bryja, J., Zukal, J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2004: 38-39.

 

5) Metodika

Seznam, výskyt a rozšíření mnohonožek v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného a historického výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem, excerpcí historické i současné literatury, zpracováním dostupných nepublikovaných údajů i dosud nezpracovaných materiálů jiných sběratelů a rovněž údaje již dříve vložené do Nálezové databáze ochrany přírody spravované Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (NDOP).

Zásadním zdrojem informací o výskytu mnohonožek na území Kraje Vysočina jsou především výsledky inventarizačních průzkumů, které se uskutečnily v letech 2015 a 2016 na čtyřech desítkách lokalit, z nichž většina představuje maloplošná zvláště chráněná území. Ke sběru mnohonožek byla použita kombinace více metodik. Vedle přímého sběru živočichů na nejrůznějších mikrostanovištích byly mnohonožky zachyceny pomocí dlouhodobě exponovaných zemních pastí a rovněž tepelně extrahovány z prosevů lesního a travního opadu a trouchnivějícího dřeva. Z těchto průzkumů byl zpracován celkově materiál čítající 3 807 jedinců.

Odborný garant: RNDr. Karel Tajovský, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.

 

Vysvětlivky

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

  • RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
  • CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
  • EN = ohrožený (endangered)
  • VU = zranitelný (vulnerable)
  • NT = téměř ohrožený (near threatened)
  • DD = nedostatečné údaje (data deficient)

 

Literatura ke stažení

Průzkumy z Vysočiny:

 

Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

 

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Správy CHKO Žďárské vrchy a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.