Žížaly | prirodavysociny.cz

Žížaly Vysočiny

Václav Pižl (2017)

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo zpracování výskytu a rozšíření žížalovitých (Annelida, Lumbricidae) v Kraji Vysočina.

Kritický rozbor dostupných literárních zdrojů ukázal, že této významné skupině půdních živočichů byla v minulosti na území současného Kraje Vysočina věnována pouze malá pozornost. Nejstarší zmínky nalezneme v Monografii československých dešťovek publikované v roce 1935 Lvem Černosvitovem (Černosvitov 1935), v níž autor uvedl výskyt šesti nejběžnějších zástupců žížalovitých na Českomoravské vrchovině. Později byla data o nálezech žížal zveřejněna ještě v dalších deseti publikacích, z nichž však pouze dvě byly specificky zaměřeny na faunisticko-cenologický průzkum žížal: Horník (1972) studoval společenstva žížal v pěti typech lesních ekosystémů na území Špičáku a Zajonc a kol. (1981) zpracovali materiál žížalovitých získaný z osmi agroekosystémů nacházejících se nedaleko obce Samšín a samoty Houskův mlýn. Celkově referují publikované práce o výskytu 14 druhů žížal na 12 lokalitách. Znalosti o rozšíření žížal v zájmovém území obohatila rešerše nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR (510 záznamů), které poskytly údaje o výskytu celkem 18 druhů na 22 lokalitách.

Nejvýznamnější zdroj informací o rozšíření žížalovitých na vymezeném území jsou však výsledky inventarizačního průzkumu, který proběhl v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách, většinou maloplošných zvláště chráněných územích, z nichž pro 33 nebyla do té doby dostupná žádná data. Průzkumné terénní práce zahrnovaly především individuální sběry žížal na příhodných mikrostanovištích, prosevy opadu i dalších substrátů a jejich následnou tepelnou extrakci v laboratoři. Na 15 lokalitách byl rovněž uskutečněn odchyt žížal do dlouhodobě exponovaných padacích zemních pastí. Běhen tohoto průzkumu byl získán materiál čítající celkem 2 662 jedinců, ve kterém byli determinováni zástupci 24 druhů a poddruhů žížal, z nichž 6 bylo v Kraji Vysočina nalezeno poprvé.

Z výsledků projektu vyplývá, že v Kraji Vysočina bylo dosud zaznamenáno celkem 26 taxonů žížalovitých, avšak výskyt 2 druhů nebyl v posledních 40 letech ověřen. K nim patří i jediný druh (Helodrilus oculatus) zařazený mezi ohrožené (jako zranitelný) podle aktuálního červeného seznamu žížalovitých ČR. Ten nebyl recentně nalezen ani přes intenzivní výzkum na historických lokalitách. K faunisticky význačným či zajímavým lze řadit nálezy následujících žížal:

Dendrobaena cognettii – velmi drobný epigeický druh, jehož výskyt byl dosud na území České republiky zaznamenán pouze na třech lokalitách, vždy po jedné v CHKO Podyjí, NP Šumava a v CHKO Brdy.
Allolobophoridella eiseni – převážně subkortikolní druh vázaný na pralesní a původní listnaté porosty.
Fitzingeria platyura – vzácná a v ČR jen ostrůvkovitě rozšířená anektická žížala.
Dendrobaena attemsi, D. illyrica a D. vejdovskyi – tři acidotolerantní epigeické druhy, které se ve střední Evropě vyskytují zejména v kyselých půdách sudetských pohoří.
Kritodrilus mrazeki – xero- a termotolerantní druh, u kterého je potěšitelný nález nové lokality, neboť tento druh byl dosud v Kraji Vysočina znám pouze z NPR Mohelenská hadcová step.

Druhově i početně nejbohatší společenstva žížal lze nalézt v lužních lesích, na zalesněných březích toků a rovněž ve starých listnatých porostech s prameništi. K nejzajímavějším lokalitám patří:

Výstupem je komentovaný seznam všech druhů žížal zjištěných v Kraji Vysočina a souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného i historického výskytu.

Odborný garant: Doc. RNDr. Václav Pižl, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.