Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Žížaly Vysočiny

Václav Pižl (2017)

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

 

Obsah

1) Kolik druhů žížal žije na Vysočině?

2) Seznam žížal (Opisthopora) Vysočiny

2.1) Systematický přehled žížal Vysočiny

2.2) Abecední seznam žížal Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam žížal Vysočiny podle latinských jmen

3) Nejvýznamnější lokality žížal Kraje Vysočina

4) Bibliografie žížal Vysočiny

5) Publikovaná faunistická data o žížalách Vysočiny

6) Metodika

7) Popularizační letáček: Žížaly Vysočiny (Václav Pižl, PDF ke stažení)

1) Kolik druhů žížal žije na Vysočině?

Kritický rozbor dostupných literárních zdrojů ukázal, že této významné skupině půdních živočichů byla v minulosti na území současného Kraje Vysočina věnována pouze malá pozornost. Nejstarší zmínky nalezneme v Monografii československých dešťovek publikované v roce 1935 Lvem Černosvitovem (Černosvitov 1935), v níž autor uvedl výskyt šesti nejběžnějších zástupců žížalovitých na Českomoravské vrchovině. Později byla data o nálezech žížal zveřejněna ještě v dalších deseti publikacích, z nichž však pouze dvě byly specificky zaměřeny na faunisticko-cenologický průzkum žížal: Horník (1972) studoval společenstva žížal v pěti typech lesních ekosystémů na území Špičáku a Zajonc a kol. (1981) zpracovali materiál žížalovitých získaný z osmi agroekosystémů nacházejících se nedaleko obce Samšín a samoty Houskův mlýn. Celkově referují publikované práce o výskytu 14 druhů žížal na 12 lokalitách. Znalosti o rozšíření žížal v zájmovém území obohatila rešerše nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR (510 záznamů), které poskytly údaje o výskytu celkem 18 druhů na 22 lokalitách.

Nejvýznamnější zdroj informací o rozšíření žížal na vymezeném území jsou však výsledky průzkumů, které proběhly v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách. Běhen tohoto průzkumu byl získán materiál čítající celkem 2 662 jedinců, ve kterém byli determinováni zástupci 24 druhů a poddruhů žížal, z nichž 6 bylo v Kraji Vysočina nalezeno poprvé.

Z výsledků projektu vyplývá, že v Kraji Vysočina bylo dosud zaznamenáno celkem 26 druhů žížal, avšak výskyt 2 druhů nebyl v posledních 40 letech ověřen. K nim patří i jediný druh (Helodrilus oculatus) zařazený mezi ohrožené (jako zranitelný) podle aktuálního červeného seznamu žížalovitých ČR. Ten nebyl recentně nalezen ani přes intenzivní výzkum na historických lokalitách. K faunisticky význačným či zajímavým lze řadit nálezy následujících žížal:

  • Dendrobaena cognettii – velmi drobný epigeický druh, jehož výskyt byl dosud na území České republiky zaznamenán pouze na třech lokalitách, vždy po jedné v CHKO Podyjí, NP Šumava a v CHKO Brdy.
  • Allolobophoridella eiseni – převážně subkortikolní druh vázaný na pralesní a původní listnaté porosty.
  • Fitzingeria platyura – vzácná a v ČR jen ostrůvkovitě rozšířená anektická žížala.
  • Dendrobaena attemsi, D. illyrica a D. vejdovskyi – tři acidotolerantní epigeické druhy, které se ve střední Evropě vyskytují zejména v kyselých půdách sudetských pohoří.
  • Kritodrilus mrazeki – xero- a termotolerantní druh, u kterého je potěšitelný nález nové lokality, neboť tento druh byl dosud v Kraji Vysočina znám pouze z NPR Mohelenská hadcová step.

2) Seznam žížal (Opisthopora) Vysočiny

2.1) Systematický přehled žížal Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Kroužkovci (Annelida)
Třída: Opaskovci (Clitellata)
Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta)
Řád: Žížaly (Opisthopora)
Čeleď: Žížalovití (Lumbricidae)

 

2.2) Abecední seznam žížal Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Žížala červená (Lumbricus rubellus)
  2. Žížala hnojní (Eisenia fetida)
  3. Žížala mléčná (Octolasion lacteum)
  4. Žížala obecná (Lumbricus terrestris)
  5. Žížala obojživelná (Eiseniella tetraedra)
  6. Žížala růžová (Aporrectodea rosea)
  7. Žížala svítivá (Eisenia lucens)
  8. Žížala zelená (Allolobophora chlorotica)
  9. Žížala (Allolobophoridella eiseni)
  10. Žížala (Aporrectodea caliginosa)
  11. Žížala (Aporrectodea rosea subsp. bimastoides)
  12. Žížala (Aporrectodea trapezoides)
  13. Žížala (Dendrobaena attemsi)
  14. Žížala (Dendrobaena auriculata)
  15. Žížala (Dendrobaena cognetii)
  16. Žížala (Dendrobaena illyrica)
  17. Žížala (Dendrobaena octaedra)
  18. Žížala (Dendrobaena vejdovskyi)
  19. Žížala (Dendrodrilus rubidus)
  20. Žížala (Dendrodrilus subrubicundus)
  21. Žížala (Eisenia andrei)
  22. Žížala (Fitzingeria platyura subsp. platyura)
  23. Žížala (Helodrilus oculatus)
  24. Žížala (Kritodrilus mrazeki)
  25. Žížala (Lumbricus castaneus)
  26. Žížala (Octolasion tyrtaeum)

 

2.3) Abecední seznam žížal Vysočiny podle latinských jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Allolobophora chlorotica - Žížala zelená
  2. Allolobophoridella eiseni - Žížala
  3. Aporrectodea caliginosa - Žížala
  4. Aporrectodea rosea - Žížala růžová
  5. Aporrectodea rosea subsp. bimastoides - Žížala
  6. Aporrectodea trapezoides - Žížala
  7. Dendrobaena attemsi - Žížala
  8. Dendrobaena auriculata - Žížala
  9. Dendrobaena cognetii - Žížala
  10. Dendrobaena illyrica - Žížala
  11. Dendrobaena octaedra - Žížala
  12. Dendrobaena vejdovskyi - Žížala
  13. Dendrodrilus rubidus - Žížala
  14. Dendrodrilus subrubicundus - Žížala
  15. Eisenia andrei - Žížala
  16. Eisenia fetida - Žížala hnojní
  17. Eisenia lucens - Žížala svítivá
  18. Eiseniella tetraedra - Žížala obojživelná
  19. Fitzingeria platyura subsp. platyura - Žížala
  20. Helodrilus oculatus - Žížala
  21. Kritodrilus mrazeki - Žížala
  22. Lumbricus castaneus - Žížala
  23. Lumbricus rubellus - Žížala červená
  24. Lumbricus terrestris - Žížala obecná
  25. Octolasion lacteum - Žížala mléčná
  26. Octolasion tyrtaeum - Žížala

 

3) Nejvýznamnější lokality žížal Kraje Vysočina

Druhově i početně nejbohatší společenstva žížal lze nalézt v lužních lesích, na zalesněných březích toků a rovněž ve starých listnatých porostech s prameništi. K nejzajímavějším lokalitám patří:

 

4) Bibliografie žížal Vysočiny

  • Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek.  Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86
  • Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské  vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199
  • Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P.,  Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of  selected organic pollutants in the environment. IV. Soil,  earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29:  73-83
  • Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.
  • Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323
  • Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175
  • Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359
  • Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486
  • Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27
  • Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82

 

5) Publikovaná faunistická data o žížalách Vysočiny

Historické publikované údaje referují o výskytu celkem 15 druhů žížal na území Kraje Vysočina. Jedná se o druhy:

  • Aporrectodea caliginosa
  • Aporrectodea rosea
  • Aporrectodea trapezoides
  • Dendrobaena mrazeki
  • Dendrobaena octaedra
  • Dendrobaena vejdovskyi
  • Dendrodrilus rubidus
  • Eisenia fetida
  • Eisenia lucens
  • Eisenia tetraedra
  • Helodrilus oculatus
  • Lumbricus castaneus
  • Lumbricus rubellus
  • Lumbricus terrestris
  • Octolasion lacteum

Tato data byla publikována v následujících publikacích v uvedeném pořadí.

A) Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek.  Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86

  • Českomoravská vrchovina: A. caliginosa, D. octaedra, E. fetida, Eis. tetraedra, L. rubellus, L. terrestris
  • Žákova hora: Eis. tetraedra

B) Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359

  • Žákova hora: E. lucens

C) Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323

  • Mohelno: D. mrazeki

D) Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486

  • Buchtův kopec (leg. Obr): E. lucens

E) Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27

  • NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
  • Otův Dvůr u Jezdovic, pole: A. caliginosa, A. rosea, A. trapezoides, H. oculatus, L. rubellus, O. lacteum

F) Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské  vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199

  • NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
  • Les "U buku", V od Malého Špičáku, Fageto-Aceretum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
  • NPR Velký Špičák, jižní svah, Abieto-Fagetum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
  • PR V Klučí, Betulo-Alnetum: D. octaedra
  • Les "Pouště", V od Třešti, smrková monokultura, mladý porost: bez žížal
  • Farský les, SZ od Otína, smrková monokultura, starší porost: D. octaedra

G) Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82

  • Samšín, zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum
  • Houskův mlýn (7 km SV od Pacova), zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum

H) Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P.,  Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of  selected organic pollutants in the environment. IV. Soil,  earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29:  73-83

  • Košetice: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, Dr. rubidus, L. rubellus, O. lacteum

I) Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.

  • Košetice (GEMS): A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus, Eis. tetraedra, L. castaneus, L. rubellus, O. lacteum

J) Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175

  • NPR Velký Špičák, zemní pasti: D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus

 

6) Metodika

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo zpracování výskytu a rozšíření žížal v Kraji Vysočina. Výstupem je komentovaný seznam všech druhů žížal zjištěných v Kraji Vysočina a zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Publikované údaje byly doplněny rešerší nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Nejvýznamnějším zdrojem informací o rozšíření žížal na Vysočině se staly výsledky inventarizačních průzkumů realizovaných v rámci tohoto projektu v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách, většinou maloplošných zvláště chráněných územích, z nichž pro 33 nebyla do té doby dostupná žádná data. Průzkumné terénní práce zahrnovaly především individuální sběry žížal na příhodných mikrostanovištích, prosevy opadu i dalších substrátů a jejich následnou tepelnou extrakci v laboratoři. Na 15 lokalitách byl rovněž uskutečněn odchyt žížal do dlouhodobě exponovaných padacích zemních pastí. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného i historického výskytu.

Odborný garant: Doc. RNDr. Václav Pižl, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.