Žížaly | prirodavysociny.cz

Žížaly Vysočiny

Václav Pižl (2017)

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

Obsah

1) Kolik druhů žížal žije na Vysočině?

2) Seznam žížal (Opisthopora) Vysočiny

2.1) Systematický přehled žížal Vysočiny

2.2) Abecední seznam žížal Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam žížal Vysočiny podle vědeckých jmen

3) Nejvýznamnější lokality žížal Kraje Vysočina

4) Bibliografie žížal Vysočiny

5) Publikovaná faunistická data o žížalách Vysočiny

6) Metodika

7) Popularizační letáček: Žížaly Vysočiny (Václav Pižl, PDF ke stažení)

1) Kolik druhů žížal žije na Vysočině?

Kritický rozbor dostupných literárních zdrojů ukázal, že této významné skupině půdních živočichů byla v minulosti na území současného Kraje Vysočina věnována pouze malá pozornost. Nejstarší zmínky nalezneme v Monografii československých dešťovek publikované v roce 1935 Lvem Černosvitovem (Černosvitov 1935), v níž autor uvedl výskyt šesti nejběžnějších zástupců žížalovitých na Českomoravské vrchovině. Později byla data o nálezech žížal zveřejněna ještě v dalších deseti publikacích, z nichž však pouze dvě byly specificky zaměřeny na faunisticko-cenologický průzkum žížal: Horník (1972) studoval společenstva žížal v pěti typech lesních ekosystémů na území Špičáku a Zajonc a kol. (1981) zpracovali materiál žížalovitých získaný z osmi agroekosystémů nacházejících se nedaleko obce Samšín a samoty Houskův mlýn. Celkově referují publikované práce o výskytu 14 druhů žížal na 12 lokalitách. Znalosti o rozšíření žížal v zájmovém území obohatila rešerše nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR (510 záznamů), které poskytly údaje o výskytu celkem 18 druhů na 22 lokalitách.

Nejvýznamnější zdroj informací o rozšíření žížal na vymezeném území jsou však výsledky průzkumů, které proběhly v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách. Běhen tohoto průzkumu byl získán materiál čítající celkem 2 662 jedinců, ve kterém byli determinováni zástupci 24 druhů a poddruhů žížal, z nichž 6 bylo v Kraji Vysočina nalezeno poprvé.

Z výsledků projektu vyplývá, že v Kraji Vysočina bylo dosud zaznamenáno celkem 25 druhů žížal, avšak výskyt 2 druhů nebyl v posledních 40 letech ověřen. K nim patří i jediný druh (Helodrilus oculatus) zařazený mezi ohrožené (jako zranitelný) podle aktuálního červeného seznamu žížalovitých ČR. Ten nebyl recentně nalezen ani přes intenzivní výzkum na historických lokalitách. K faunisticky význačným či zajímavým lze řadit nálezy následujících žížal:

Dendrobaena cognettii – velmi drobný epigeický druh, jehož výskyt byl dosud na území České republiky zaznamenán pouze na třech lokalitách, vždy po jedné v CHKO Podyjí, NP Šumava a v CHKO Brdy.
Allolobophoridella eiseni – převážně subkortikolní druh vázaný na pralesní a původní listnaté porosty.
Fitzingeria platyura – vzácná a v ČR jen ostrůvkovitě rozšířená anektická žížala.
Dendrobaena attemsi, D. illyrica a D. vejdovskyi – tři acidotolerantní epigeické druhy, které se ve střední Evropě vyskytují zejména v kyselých půdách sudetských pohoří.
Kritodrilus mrazeki – xero- a termotolerantní druh, u kterého je potěšitelný nález nové lokality, neboť tento druh byl dosud v Kraji Vysočina znám pouze z NPR Mohelenská hadcová step.

2) Seznam žížal (Opisthopora) Vysočiny

2.1) Systematický přehled žížal Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

Třída: Opaskovci (Clitellata)

Podtřída: Máloštětinatci (Oligochaeta)

Řád: Žížaly (Opisthopora)

Čeleď: Žížalovití (Lumbricidae)

2.2) Abecední seznam žížal Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

2.3) Abecední seznam žížal Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

3) Nejvýznamnější lokality žížal Kraje Vysočina

Druhově i početně nejbohatší společenstva žížal lze nalézt v lužních lesích, na zalesněných březích toků a rovněž ve starých listnatých porostech s prameništi. K nejzajímavějším lokalitám patří:

4) Bibliografie žížal Vysočiny

Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek. Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86
Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199
Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P., Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of selected organic pollutants in the environment. IV. Soil, earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29: 73-83
Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.
Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323
Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175
Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359
Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486
Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27
Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82

5) Publikovaná faunistická data o žížalách Vysočiny

Historické publikované údaje referují o výskytu celkem 15 druhů žížal na území Kraje Vysočina. Jedná se o druhy:

Aporrectodea caliginosa
Aporrectodea rosea
Aporrectodea trapezoides
Dendrobaena mrazeki
Dendrobaena octaedra
Dendrobaena vejdovskyi
Dendrodrilus rubidus
Eisenia fetida
Eisenia lucens
Eisenia tetraedra
Helodrilus oculatus
Lumbricus castaneus
Lumbricus rubellus
Lumbricus terrestris
Octolasion lacteum

Tato data byla publikována v následujících publikacích v uvedeném pořadí.

A) Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek. Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86

Českomoravská vrchovina: A. caliginosa, D. octaedra, E. fetida, Eis. tetraedra, L. rubellus, L. terrestris
Žákova hora: Eis. tetraedra

B) Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359

Žákova hora: E. lucens

C) Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323

Mohelno: D. mrazeki

D) Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486

Buchtův kopec (leg. Obr): E. lucens

E) Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27

NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
Otův Dvůr u Jezdovic, pole: A. caliginosa, A. rosea, A. trapezoides, H. oculatus, L. rubellus, O. lacteum

F) Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199

NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
Les "U buku", V od Malého Špičáku, Fageto-Aceretum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
NPR Velký Špičák, jižní svah, Abieto-Fagetum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
PR V Klučí, Betulo-Alnetum: D. octaedra
Les "Pouště", V od Třešti, smrková monokultura, mladý porost: bez žížal
Farský les, SZ od Otína, smrková monokultura, starší porost: D. octaedra

G) Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82

Samšín, zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum
Houskův mlýn (7 km SV od Pacova), zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum

H) Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P., Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of selected organic pollutants in the environment. IV. Soil, earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29: 73-83

Košetice: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, Dr. rubidus, L. rubellus, O. lacteum

I) Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.

Košetice (GEMS): A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus, Eis. tetraedra, L. castaneus, L. rubellus, O. lacteum

J) Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175

NPR Velký Špičák, zemní pasti: D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus

6) Metodika

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo zpracování výskytu a rozšíření žížal v Kraji Vysočina. Výstupem je komentovaný seznam všech druhů žížal zjištěných v Kraji Vysočina a zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Publikované údaje byly doplněny rešerší nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Nejvýznamnějším zdrojem informací o rozšíření žížal na Vysočině se staly výsledky inventarizačních průzkumů realizovaných v rámci tohoto projektu v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách, většinou maloplošných zvláště chráněných územích, z nichž pro 33 nebyla do té doby dostupná žádná data. Průzkumné terénní práce zahrnovaly především individuální sběry žížal na příhodných mikrostanovištích, prosevy opadu i dalších substrátů a jejich následnou tepelnou extrakci v laboratoři. Na 15 lokalitách byl rovněž uskutečněn odchyt žížal do dlouhodobě exponovaných padacích zemních pastí. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného i historického výskytu.

Odborný garant: Doc. RNDr. Václav Pižl, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.

Systematické zařazení kroužkovců (Annelida)

I) Vitae – živé organismy

II) Cytozoa – buněční

III) Eukaryota – jaderní

IV) Amorphea – různotvaří

V) Obazoa

VI) Opisthokonta

VII) Holozoa

VIII) Filiozoa

IX) Choanozoa

X) Metazoa (= Animalia) – živočichové

XI) Bilateria – dvoustranně souměrní

XII) Protostomia – prvoústí

XIII) Spiralia

XIV) Platytrochozoa

XV) Lophotrochozoa sensu stricto

XVI) Trochozoa

XVII) Annelida – kroužkovci

výše jsou zpracovány žížaly (Opisthopora):

XVIII) Sedentaria – sedivci

XIX) Clitellata – opaskovci

XX) Oligochaeta – máloštětinatci

XXI) Opisthopora – žížaly

XXII) Lumbricidae – žížalovití (25 druhů)

z dalších skupin na Vysočině:

XVIII) Sedentaria – sedivci

XIX) Clitellata – opaskovci

XX) Oligochaeta – máloštětinatci

XXI) Lumbriculida – žížalice

XXII) Lumbriculidae – žížalicovití

26. Stylodrilus lemani – žížalice lemanská [VU]

XVIII) Sedentaria – sedivci

XIX) Clitellata – opaskovci

XX) Oligochaeta – máloštětinatci

XXI) Tubificata – nítěnkovci

XXII) Tubificida

XXIII) Tubificina

XXIV) Tubificoidea – nitěnkovcovití

XXV) Naididae – naidkovití

27. Pristina aequiseta – naidka stejnoštětá [NT]

28. Pristina jenkinae – naidka Jenkinsové [NT]

29. Uncinais uncinata – naidka háčkovaná [NT]

XXIV) Tubificoidea – nitěnkovcovití

XXV) Tubificidae – nitěnkovití

30. Aulodrilus limnobius – nitěnka bahnomilná

31. Aulodrilus pigueti – nitěnka Piguetova [DD]

32.Limnodrilus sp. – nitěnka

33. Nais stolci – nitěnka Štolcova [NT]

34. Piguetiella blanci – nitěnka Blancova [VU]

XVIII) Sedentaria – sedivci

XIX) Clitellata – opaskovci

XX) Hirudinea – pijavice

XXI) Arhynchobdellida

XXII) Erpobdelliformes – hltanovky

XXIII) Erpobdellidae – hltanovkovití

35. Dina lineata – hltanovka páskovaná

36. Erpobdella octoculata – hltanovka bahenní

XX) Hirudinea – pijavice

XXI) Arhynchobdellida

XXII) Hirudiniformes – čelistnatky

XXIII) Haemopidae

37. Haemopis sanguisuga – pijavka koňská

XX) Hirudinea – pijavice

XXI) Branchiobdellida – potočnice

XXII) Branchiobdellidae – potočnicovití

38. Branchiobdella parasita – potočnice korýší

39. Branchiobdella pentadonta – potočnice

XX) Hirudinea – pijavice

XXI) Rhynchobdellida – chobotnatky

XXII) Glossiphoniidae – chobotnatkovití

40. Alboglossiphonia striata – chobotnatka pruhovaná [NT]

41. Glossiphonia complanata – chobotnatka plochá

42. Glossiphonia concolor – chobotnatka stejnobarvá

43. Helobdella stagnalis – chobotnatka štítkatá

XX) Hirudinea – pijavice

XXI) Rhynchobdellida – chobotnatky

XXII) Piscicolidae

44. Piscicola geometra – chobotnatka rybí

Vysvětlivky

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
EN = ohrožený (endangered)
VU = zranitelný (vulnerable)
NT = téměř ohrožený (near threatened)
DD = nedostatečné údaje (data deficient)

Literatura ke stažení

Hejda R., Farkač J. et Chobot K. [ed.], 2017: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Průzkumy z Vysočiny:

Tajovský K. et Pižl V., 2015: Půdní fauna (žížalovití, suchozemští stejnonožci, mnohonožky a stonožky) vybraných rašelinných a podmáčených stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms.: 1–40 [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz.

Přehled taxonů je sestaven z dostupné literatury a z Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR. V rámci Vysočiny nebyli kroužkovci dosud podrobně zpracováni a nikdo se jim v regionu systematicky nevěnuje. Podrobně byly zpracovány pouze žížaly. Uvítáme případná doplnění k této skupině v rámci Vysočiny, která můžete zasílat na e-mail vysocina(zavinac)birdlife.cz. Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Správy CHKO Žďárské vrchy a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.