1) Kolik druhů žížal žije na Vysočině?
Kritický rozbor dostupných literárních zdrojů ukázal, že této významné skupině půdních živočichů byla v minulosti na území současného Kraje Vysočina věnována pouze malá pozornost. Nejstarší zmínky nalezneme v Monografii československých dešťovek publikované v roce 1935 Lvem Černosvitovem (Černosvitov 1935), v níž autor uvedl výskyt šesti nejběžnějších zástupců žížalovitých na Českomoravské vrchovině. Později byla data o nálezech žížal zveřejněna ještě v dalších deseti publikacích, z nichž však pouze dvě byly specificky zaměřeny na faunisticko-cenologický průzkum žížal: Horník (1972) studoval společenstva žížal v pěti typech lesních ekosystémů na území Špičáku a Zajonc a kol. (1981) zpracovali materiál žížalovitých získaný z osmi agroekosystémů nacházejících se nedaleko obce Samšín a samoty Houskův mlýn. Celkově referují publikované práce o výskytu 14 druhů žížal na 12 lokalitách. Znalosti o rozšíření žížal v zájmovém území obohatila rešerše nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR (510 záznamů), které poskytly údaje o výskytu celkem 18 druhů na 22 lokalitách.
Nejvýznamnější zdroj informací o rozšíření žížal na vymezeném území jsou však výsledky průzkumů, které proběhly v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách. Běhen tohoto průzkumu byl získán materiál čítající celkem 2 662 jedinců, ve kterém byli determinováni zástupci 24 druhů a poddruhů žížal, z nichž 6 bylo v Kraji Vysočina nalezeno poprvé.
Z výsledků projektu vyplývá, že v Kraji Vysočina bylo dosud zaznamenáno celkem 26 druhů žížal, avšak výskyt 2 druhů nebyl v posledních 40 letech ověřen. K nim patří i jediný druh (Helodrilus oculatus) zařazený mezi ohrožené (jako zranitelný) podle aktuálního červeného seznamu žížalovitých ČR. Ten nebyl recentně nalezen ani přes intenzivní výzkum na historických lokalitách. K faunisticky význačným či zajímavým lze řadit nálezy následujících žížal:
- Dendrobaena cognettii – velmi drobný epigeický druh, jehož výskyt byl dosud na území České republiky zaznamenán pouze na třech lokalitách, vždy po jedné v CHKO Podyjí, NP Šumava a v CHKO Brdy.
- Allolobophoridella eiseni – převážně subkortikolní druh vázaný na pralesní a původní listnaté porosty.
- Fitzingeria platyura – vzácná a v ČR jen ostrůvkovitě rozšířená anektická žížala.
- Dendrobaena attemsi, D. illyrica a D. vejdovskyi – tři acidotolerantní epigeické druhy, které se ve střední Evropě vyskytují zejména v kyselých půdách sudetských pohoří.
- Kritodrilus mrazeki – xero- a termotolerantní druh, u kterého je potěšitelný nález nové lokality, neboť tento druh byl dosud v Kraji Vysočina znám pouze z NPR Mohelenská hadcová step.
5) Publikovaná faunistická data o žížalách Vysočiny
Historické publikované údaje referují o výskytu celkem 15 druhů žížal na území Kraje Vysočina. Jedná se o druhy:
- Aporrectodea caliginosa
- Aporrectodea rosea
- Aporrectodea trapezoides
- Dendrobaena mrazeki
- Dendrobaena octaedra
- Dendrobaena vejdovskyi
- Dendrodrilus rubidus
- Eisenia fetida
- Eisenia lucens
- Eisenia tetraedra
- Helodrilus oculatus
- Lumbricus castaneus
- Lumbricus rubellus
- Lumbricus terrestris
- Octolasion lacteum
Tato data byla publikována v následujících publikacích v uvedeném pořadí.
A) Černosvitov L., 1935: Monografie československých dešťovek. Archiv pro přír. výzkum Čech, 19: 1-86
- Českomoravská vrchovina: A. caliginosa, D. octaedra, E. fetida, Eis. tetraedra, L. rubellus, L. terrestris
- Žákova hora: Eis. tetraedra
B) Wenig K., 1946: Chemický a fysikální podklad světélkování dešťovky Eisenia submontana. Věst. Čs. Společ. zool., 10: 293-359
C) Hrabě S., 1954: Kroužkovci - Annelida. In: Klíč zvířeny ČSR. I. Nakl. ČSAV, Praha, p. 287-323
D) Zajonc I., 1959: Žížala Eisenia submontana (Vejd.), významný činitel při tvorbě humusu v lese. Přír. Čas. Slezský, 20: 483-486
- Buchtův kopec (leg. Obr): E. lucens
E) Zajonc I. et Horník S., 1970: Allolobophora oculata (Hoffmeister, 1845), (Lumbricidae) nový druh žížaly pro ČSSR z oblasti Brtnické vrchoviny. Sborn. Nár. Muzea v Praze, řada přírodověd., 26 B: 21-27
- NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
- Otův Dvůr u Jezdovic, pole: A. caliginosa, A. rosea, A. trapezoides, H. oculatus, L. rubellus, O. lacteum
F) Horník S., 1972: Výsledky odchytu žížal (čeleď Lumbricidae) ve vybraných skupinách geobiocenóz území Špičáků na Českomoravské vrchovině. Studia geographica, 29: 193-199
- NPR Velký Špičák, vrcholová část, Fraxineto-Aceretum: A. rosea, H. oculatus, O. lacteum
- Les "U buku", V od Malého Špičáku, Fageto-Aceretum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
- NPR Velký Špičák, jižní svah, Abieto-Fagetum: A. rosea, D. octaedra, O. lacteum
- PR V Klučí, Betulo-Alnetum: D. octaedra
- Les "Pouště", V od Třešti, smrková monokultura, mladý porost: bez žížal
- Farský les, SZ od Otína, smrková monokultura, starší porost: D. octaedra
G) Zajonc I., Štusák J., Kálal L. et Kurfürst J., 1981: Žížaly (Oligochaeta, Lumbricidae) na polích v západní části Českomoravské vrchoviny. Sborník VŠZ v Praze, řada B, 34: 65-82
- Samšín, zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum
- Houskův mlýn (7 km SV od Pacova), zemědělské půdy: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, L. rubellus, O. lacteum
H) Holoubek I., Houšková L., Šeda Z., Holoubková I., Kořínek P., Boháček Z. et Čáslavský J., 1990: Project Tocoen. The fate of selected organic pollutants in the environment. IV. Soil, earthworms and vegetation 1988. Toxicol. Enviromn. Chem., 29: 73-83
- Košetice: A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, Dr. rubidus, L. rubellus, O. lacteum
I) Houšková L., 1991: Význam půdní fauny pro bioindikaci chemického znečištění. Kandidátská disertační práce, přírodověd. fak., Masarykova universita, Brno, 113 pp.
- Košetice (GEMS): A. caliginosa, A. rosea, D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus, Eis. tetraedra, L. castaneus, L. rubellus, O. lacteum
J) Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L. et Dudycha M., 1999: Výsledky zoologických průzkumů v národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlast. sborník Vysočiny, Oddíl přírodních věd, 14: 155-175
- NPR Velký Špičák, zemní pasti: D. octaedra, D. vejdovskyi, Dr. rubidus
6) Metodika
V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo zpracování výskytu a rozšíření žížal v Kraji Vysočina. Výstupem je komentovaný seznam všech druhů žížal zjištěných v Kraji Vysočina a zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Publikované údaje byly doplněny rešerší nepublikovaných zdrojů, především výstupů několika studií autora tohoto příspěvku provedených v letech 1995 – 2014, a determinace dosud nezpracovaného materiálu ze sbírek Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR. Nejvýznamnějším zdrojem informací o rozšíření žížal na Vysočině se staly výsledky inventarizačních průzkumů realizovaných v rámci tohoto projektu v letech 2015 a 2016 na celkem 36 lokalitách, většinou maloplošných zvláště chráněných územích, z nichž pro 33 nebyla do té doby dostupná žádná data. Průzkumné terénní práce zahrnovaly především individuální sběry žížal na příhodných mikrostanovištích, prosevy opadu i dalších substrátů a jejich následnou tepelnou extrakci v laboratoři. Na 15 lokalitách byl rovněž uskutečněn odchyt žížal do dlouhodobě exponovaných padacích zemních pastí. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného i historického výskytu.
Odborný garant: Doc. RNDr. Václav Pižl, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.
![Žížala svítivá (Eisenia lucens), NPR Žákova hora [ZR] - 2015, foto Václav Pižl](/uploads/images/60/60827f5c1a2948779fd3c41bca851d5cff52793f.jpeg)
![Žížala svítivá (<i>Eisenia lucens</i>), NPR Žákova hora [ZR]](/uploads/images/05/0533dbfada923a9f49647bfa2878623f8450e72a.jpeg)
![Žížala svítivá (<i>Eisenia lucens</i>), NPR Žákova hora [ZR]](/uploads/images/56/56cdc57048df3f66c016235e1fbbea7deaf2a2f7.jpeg)
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)