Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Vážky Vysočiny

Václav Křivan [ed.] (2017)
ZO ČSOP Kněžice

 

Obsah

1) Kolik druhů vážek žije na Vysočině?

2) Seznam vážek (Odonata) Vysočiny

2.1) Systematický přehled vážek Vysočiny

2.2) Abecední seznam vážek Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam vážek Vysočiny podle latinských jmen

2.4) Očekávatelné druhy vážek vyskytující se v blízkosti Kraje Vysočina

3) Odonatologicky nejvýznamnější lokality Kraje Vysočina

4) Bibliografie vážek Vysočiny

5) Metodika

6) Vydaná publikace: Vážky Kraje Vysočina (Václav Křivan, 40 str., PDF ke stažení)

1) Kolik druhů vážek žije na Vysočině?

Život vážek je pevně spjat s vodou. Vývoj larev totiž probíhá výhradně ve vodním prostředí. Larvy jsou stejně jako dospělci dravé a živí se jinými druhy bezobratlých živočichů. Zdržují se většinou na dně nebo na vodní vegetaci. Larvy některých druhů vázaných na tekoucí vody (klínatky, páskovci) bývají zcela zahrabány v substrátu dna. Vývoj trvá většinou několik měsíců, méně často žijí larvy i více let. K líhnutí vážek dochází obvykle na vodní vegetaci nad hladinou nebo na rostlinách blízko břehu. Čerstvě vylíhnutá vážka rychle rozvine a usuší křídla a její další život se odehrává většinou ve vzduchu. Za slunného a teplého počasí vážky čile poletují, za deště a v noci sedí nehnutě ve vegetaci nebo i na stromech. Většinu vážek zastihneme v blízkosti vody, některé druhy se však od vody vzdalují a využívají jako loviště či místa k odpočinku lesní cesty, paseky nebo okraje lesů. Největší pestrost vážek nacházíme ve stojatých vodách rybníků či tůní s čistou vodou a bohatými porosty vodních rostlin. Naopak znečištěné nebo silně zarybněné vody hostí většinou jen několik málo tolerantních druhů. Specifickou faunu mají vody tekoucí, ať už drobné potoky a říčky nebo pomalu tekoucí nížinné toky.

Území Českomoravské vrchoviny patří, z hlediska vážek, díky značné aktivitě řady mapovatelů v posledních 15 letech k územím poměrně dobře prozkoumaným. Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 60 druhů vážek. Z nich 37 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých. V kategorii kriticky ohrožený (CR) bylo zaznamenáno 7 druhů, v kategorii ohrožený (EN) je to 9 druhů, v kategorii zranitelný (VU) 15 druhů a v kategorii téměř ohrožený (NT) pak 6 druhů.

 

2) Seznam vážek (Odonata) Vysočiny

2.1) Systematický přehled vážek Vysočiny

Databáze shromážděných údajů z jednotlivých zdrojů (viz metodika) obsahuje zhruba 9200 údajů. Z toho přes 2000 údajů bylo získáno vlastním terénním průzkumem zpracovatelů projektu, ostatní data pocházejí z databáze NDOP nebo publikovaných zdrojů. Komentovány jsou druhy evidované pouze v Kraji Vysočina. Ve výjimečných případech, jsou zmíněny i druhy nalezené v blízkosti Kraje Vysočina, jejichž výskyt je na území kraje možný.

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Šestinozí = šestinožci (Hexapoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: Vážky (Odonata)
Podřád: Motýlice = stejnokřídlice (Zygoptera)
Čeleď: Motýlicovití (Calopterygidae)
Čeleď: Šídlatkovití (Lestidae)
Čeleď: Šidélkovití (Coenagrionidae)
Podřád: Šídla = různokřídlice (Anisoptera)
Čeleď: Šídlovití (Aeshnidae)
Čeleď: Páskovcovití (Cordulegasteridae)
Čeleď: Lesklicovití (Corduliidae)
Čeleď: Klínatkovití (Gomphidae)
Čeleď: Vážkovití (Libellulidae)

 

2.2) Abecední seznam vážek Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus)
  2. Klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia)
  3. Klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus)
  4. Lesklice měděná (Cordulia aenea)
  5. Lesklice severská (Somatochlora arctica)
  6. Lesklice zelenavá (Somatochlora metallica)
  7. Motýlice lesklá (Calopteryx splendens)
  8. Motýlice obecná (Calopteryx virgo)
  9. Páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata)
  10. Páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltoni)
  11. Šidélko brvonohé (Platycnemis pennipes)
  12. Šidélko huňaté (Coenagrion scitulum)
  13. Šidélko jarní (Coenagrion lunulatum)
  14. Šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum)
  15. Šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum)
  16. Šidélko menší (Ischnura pumilio)
  17. Šidélko ozdobné (Coenagrion ornatum)
  18. Šidélko páskované (Coenagrion puella)
  19. Šidélko rudoočko (Erythromma najas)
  20. Šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula)
  21. Šidélko širokoskvrnné (Coenagrion pulchellum)
  22. Šidélko větší (Ischnura elegans)
  23. Šidélko znamenané (Erythromma viridulum)
  24. Šídlatka brvnatá (Lestes barbarus)
  25. Šídlatka hnědá (Sympecma fusca)
  26. Šídlatka páskovaná (Lestes sponsa)
  27. Šídlatka tmavá (Lestes dryas)
  28. Šídlatka velká (Chalcolestes viridis)
  29. Šídlatka velkoskvrnná (Lestes macrostigma)
  30. Šídlatka zelená (Lestes virens)
  31. Šídlo červené (Anaciaeschna isosceles)
  32. Šídlo královské (Anax imperator)
  33. Šídlo luční (Brachytron pratense)
  34. Šídlo modré (Aeshna cyanea)
  35. Šídlo pestré (Aeshna mixta)
  36. Šídlo rákosní (Aeshna affinis)
  37. Šídlo sítinové (Aeshna juncea)
  38. Šídlo tmavé (Anax parthenope)
  39. Šídlo velké (Aeshna grandis)
  40. Vážka bělořitná (Orthetrum albistylum)
  41. Vážka běloústá (Leucorrhinia albifrons)
  42. Vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia)
  43. Vážka černořitná (Orthetrum cancellatum)
  44. Vážka červená (Crocothemis erythraea)
  45. Vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata)
  46. Vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum)
  47. Vážka jarní (Sympetrum fonscolombii)
  48. Vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis)
  49. Vážka jižní (Sympetrum meridionalie)
  50. Vážka obecná (Sympetrum vulgatum)
  51. Vážka plavá (Libellula fulva)
  52. Vážka ploská (Libellula depressa)
  53. Vážka podhorní (Sympetrum pedemontanum)
  54. Vážka rudá (Sympetrum sanguineum)
  55. Vážka rumělková (Sympetrum depresiusculum)
  56. Vážka tmavá (Sympetrum danae)
  57. Vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda)
  58. Vážka žíhaná (Sympetrum striolatum)
  59. Vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum)
  60. Vážka žlutoskvrnná (Orthetrum coerulescens)

 

2.3) Abecední seznam vážek Vysočiny podle latinských jmen

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Aeshna affinis - Šídlo rákosní
  2. Aeshna cyanea - Šídlo modré
  3. Aeshna grandis - Šídlo velké
  4. Aeshna juncea - Šídlo sítinové
  5. Aeshna mixta - Šídlo pestré
  6. Anaciaeschna isosceles - Šídlo červené
  7. Anax imperator - Šídlo královské
  8. Anax parthenope - Šídlo tmavé
  9. Brachytron pratense - Šídlo luční
  10. Calopteryx splendens - Motýlice lesklá
  11. Calopteryx virgo - Motýlice obecná
  12. Coenagrion hastulatum - Šidélko kopovité
  13. Coenagrion lunulatum - Šidélko jarní
  14. Coenagrion ornatum - Šidélko ozdobné
  15. Coenagrion puella - Šidélko páskované
  16. Coenagrion pulchellum - Šidélko širokoskvrnné
  17. Coenagrion scitulum - Šidélko huňaté
  18. Cordulegaster bidentata - Páskovec dvojzubý
  19. Cordulegaster boltoni - Páskovec kroužkovaný
  20. Cordulia aenea - Lesklice měděná
  21. Crocothemis erythraea - Vážka červená
  22. Enallagma cyathigerum - Šidélko kroužkované
  23. Erythromma najas - Šidélko rudoočko
  24. Erythromma viridulum - Šidélko znamenané
  25. Gomphus vulgatissimus - Klínatka obecná
  26. Chalcolestes viridis - Šídlatka velká
  27. Ischnura elegans - Šidélko větší
  28. Ischnura pumilio - Šidélko menší
  29. Lestes barbarus - Šídlatka brvnatá
  30. Lestes dryas - Šídlatka tmavá
  31. Lestes macrostigma - Šídlatka velkoskvrnná
  32. Lestes sponsa - Šídlatka páskovaná
  33. Lestes virens - Šídlatka zelená
  34. Leucorrhinia albifrons - Vážka běloústá
  35. Leucorrhinia dubia - Vážka čárkovaná
  36. Leucorrhinia pectoralis - Vážka jasnoskvrnná
  37. Leucorrhinia rubicunda - Vážka tmavoskvrnná
  38. Libellula depressa - Vážka ploská
  39. Libellula fulva - Vážka plavá
  40. Libellula quadrimaculata - Vážka čtyřskvrnná
  41. Onychogomphus forcipatus - Klínatka vidlitá
  42. Ophiogomphus cecilia - Klínatka rohatá
  43. Orthetrum albistylum - Vážka bělořitná
  44. Orthetrum brunneum - Vážka hnědoskvrnná
  45. Orthetrum cancellatum - Vážka černořitná
  46. Orthetrum coerulescens - Vážka žlutoskvrnná
  47. Platycnemis pennipes - Šidélko brvonohé
  48. Pyrrhosoma nymphula - Šidélko ruměnné
  49. Somatochlora arctica - Lesklice severská
  50. Somatochlora metallica - Lesklice zelenavá
  51. Sympecma fusca - Šídlatka hnědá
  52. Sympetrum danae - Vážka tmavá
  53. Sympetrum depresiusculum - Vážka rumělková
  54. Sympetrum flaveolum - Vážka žlutavá
  55. Sympetrum fonscolombii - Vážka jarní
  56. Sympetrum meridionalie - Vážka jižní
  57. Sympetrum pedemontanum - Vážka podhorní
  58. Sympetrum sanguineum - Vážka rudá
  59. Sympetrum striolatum - Vážka žíhaná
  60. Sympetrum vulgatum - Vážka obecná

 

2.4) Očekávatelné druhy vážek vyskytující se v blízkosti Kraje Vysočina

Druhy, jejichž výskyt nebyl v Kraji Vysočina dosud zjištěn, ale vzhledem k výskytu v blízkém okolí je možné výskyt očekávat.

 

Cordulegaster bidentata Sélys, 1843 - Páskovec dvouzubý

Jedná se o stenotopní druh obývající tekoucí vody lesních potoků a pramenišť. Dává přednost nižším a středním nadmořským výškám. Horám se vyhýbá. Hlavní oblast výskytu v ČR je východ republiky: Chřiby, Bílé Karpaty, Vsetínské a Hostýnské vchy, Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy a částečně Podbeskydská pahorkatina. Dále se vyskytuje v podhůří Hrubého Jeseníku, na Broumovsku, v oblasti Českosaského Švýcarska a Lužických hor. Druh je zařazen v červeném seznamu jako zranitelný (VU). Ohrožení představují zásahy do pramenišť, popřípadě likvidace stanovišť.

Na Vysočině lze jeho výskyt očekávat především na Svratecku, kde se vyskytují vhodné biotopy a výskyt je známý z okolí Tišnova (kvadrát 6663) a ze sousední oblasti Moravského krasu.

 

3) Odonatologicky nejvýznamnější lokality Kraje Vysočina

NPR Radostínské rašeliniště

Jedna z nejvýznamnějších rašelinných lokalit na Vysočině hostí specifické společenstvo acidofilních vážek s významnými druhy, jako je lesklice severská (Somatochlora arctica), vážka čárkovaná (Lecorrhinia dubia), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda) nebo šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum).

Rybník Horní Mrzatec

Velmi dobře zachovalý oligotrofní rybník s bohatými litorálními porosty, který se nachází pod Javořicí v jižní části Jihlavských vrchů. Zjištěno zde bylo velmi pestré společenstvo vážek. Z celkem 25 zjištěných druhů patří k nejvýznamnějším vážka čárkovaná (Lecorrhinia dubia), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda), šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum). Zjištěny byly ale také teplomilné druhy jako šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka jarní (Sympetrum foncolombii) nebo vážka červená (Crocothemis erythraea).

Rybník Parný mlýn u Krahulova

Tato lokalita je ukázkou zdařilého vybudování nové nádrže, kde díky extenzivnímu hospodaření dostává šanci pestré společenstvo vážek. Mimořádně početné jsou zde populace řady ohrožených druhů mělkých prohřátých stojatých vod s bohatou vodní vegetací. Na lokalitě bylo zjištěno 25 druhů vážek, stálé populace zde mají druhy jako je šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka jarní (Sympetrum foncolombii), vážka červená (Crocothemis erythraea) nebo šidélko znamenané (Erythromma viridulum). Zjištěn byl výskyt šidélka huňatého (Coenagrion scitulum).

Rybník Bezděkov

Tento rybník se nachází v otevřené polní krajině poblíž Dalešic. Díky nedostatku vody bývá v posledních letech snížená hladina, což umožnilo rozvoj bohatých litorálních porostů. Rozsáhlé prohřáté mělčiny s vegetací jsou vhodným stanovištěm zejména pro teplomilné druhy vážek. Za pozornost stojí především výskyt vážky plavé (Libellula fulva) a také teplomilných druhů jako je šídlo tmavé (Anax parthenope) nebo vážka hnědoskvrnná (Orthetrum brunneum).

Řeka Jihlava

Tok řeky Jihlavy je významný pro reofilní druhy vážek, i když charakter a zachovalost jednotlivých úseků toku jsou velmi proměnlivé. K velmi zajímavým úsekům s přírodním charakterem koryta, ale poměrně znečištěnou vodou představuje úsek mezi Jihlavou a Třebíčí. Zde byl zjištěn výskyt klínatky obecné (Gomphus vugatissimus), v kamenitých úsecích s rychleji proudící vodou, zejména pod jezy, se lokálně vyskytuje také klínatka vidlitá (Onychogomhus forcipatus). Vzácně byla zjištěna také klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia). V úseku pod Dalešickou a Mohelenskou přehradou, kde má řeka charakter pstruhového pásma, se vyskytuje hojně klínatka obecná i vidlitá a dále po proudu za hranicemi kraje u soutoku s Oslavou je hojná také klínatka rohatá.

 

 

4) Bibliografie vážek Vysočiny

  • Brejcha L., 1990: Příspěvek k faunistice vážek Českomoravské vrchoviny. − Zprávy Čs. spol. entomol. při ČSAV, 26: 61-65.
  • Dolný A., 2006: Rozšíření, biologie a ekologie evropsky významných („naturových“) druhů vážek v České republice. – In: Hanel L. [ed.]: Vážky 2005: Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších, ZO ČSOP Vlašim: 97-122.
  • Holuša O., 1995: Výskyt vážek rodu Somatochlora na území bývalého Československa (Odonata: Corduliidae). Klapalekiana, 31: 101-110.
  • Holuša O., 1997: Nové znalosti o rozšíření vážek rodu Somatochlora na území bývalého Československa (Odonata: Corduliidae). Klapalekiana, 33: 23-28.
  • Holuša O. et Mücsktein P., 2007: Vážky (Odonata) Žďárských vrchů. Parnassia, č. 2, AOPK ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, Žďár nad Sázavou, 77 pp.
  • Honců M. et Roztočil O., 2006: Faunistické nálezy vážek (Odonata) v rámci exkurzí VIII. celostátního setkání odonatologů ve Žďárských vrších v červnu 2005. – In: Hanel L. [ed.]: Vážky 2005: Sborník referátů VIII. celostátního semináře odonatologů ve Žďárských vrších, ZO ČSOP Vlašim: 7-14.
  • Horčičko I., 2001: Vážky na vybraných lokalitách střední a jihovýchodní Moravy. – Přírodověd. studie Muzea Prostějovska, 4: 61-67.
  • Jeziorski P. et Holuša O., 2002: Sbírka vážek (Odonata) v Moravském zemském muzeu v Brně (Česká republika). − Sborník Přírodověd. klubu v Uherském Hradišti, 7: 145-152.
  • Peřinková P. et Fischer O. A., 2009: Vážky (Insecta: Odonata) Třebíčska a okolí. Acta rerum naturalium 7: 103–120.

Další použitá literatura:

  • Pruner L. et Míka P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro mapování fauny. – Klapalekiana 32, Suppl.: 1-175.
  • Zelený J., 1980: Řád Vážky – Odonata. – In: Rozkošný R. [ed.]: Klíč vodních larev hmyzu. - 1. vyd. Praha, Academia: 68-85.
  • Hanel L. et Zelený  J., 1999: Červený seznam vážek České republiky – verze 1999. - In: Hanel L. [ed.]: Sborník z mezinárodního semináře „Vážky 1999“, Vlašim, ČSOP Vlašim: 77-81.
  • Hanel  L. et Zelený  J., 2000: Vážky (Odonata), výzkum a ochrana. - 1. vyd. Metodika ČSOP č. 9. Vlašim, Český svaz ochránců přírody, základní organizace Vlašim, 240 s.
  • Kohl S., 2003: Určovací klíč exuvií evropských druhů vážek (Odonata) podřádu Anisoptera. 1. vyd., Vlašim, Český svaz ochránců přírody, 30 s.

 

5) Metodika

V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny byly shromažďovány dostupné údaje o vážkách na území Kraje Vysočina. Zdroje dat byly tvořeny údaji publikovanými v literatuře, údaji obsaženými v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) a vlastními sběry zpracovatelů projektu z území kraje z minulých období i v průběhu trvání projektu.

Literární údaje:

Starších publikovaných údajů z oblasti Vysočiny je v případě vážek velmi málo. Z novějších prací patří k nejvýznamnějším zdrojům práce Vážky Třebíčska a okolí (Peřinková et Fischer 2009) nebo souborná publikace o vážkách CHKO Žďárské vrchy (Holuša et Mückstein 2007). Dílčí údaje lze najít v některých dalších článcích shrnujících např. poznatky o některých druzích či rodech na území ČR (např. rod Somatochlora – Holuša 1995, 1997).

Excerpce databáze NDOP:

Podstatná část dat byla získána excerpcí databáze NDOP, kde jsou obsaženy zejména nepublikované výsledky inventarizačních průzkumů MZCHÚ a EVL a také terénní pozorování řady autorů.

Vlastní průzkumy zpracovatelů projektu:

Přes 2000 zjištěných údajů o vážkách z území kraje bylo získáno vlastní činností zpracovatelů projektu. Jedná se o data získaná v minulých obdobích při realizaci inventarizačních průzkumů řady lokalit nebo sběratelské činnosti. V období trvání projektu v letech 2014 – 2016 byly průzkumy zaměřeny na některé významné druhy, typy stanovišť nebo nedostatečně probádané oblasti kraje.

Zpracování dat:

Veškeré získané údaje byly zapisovány do nálezové databáze a následně zpracovány do podoby mapových výstupů k vybraným druhům. Mapová pole jsou podle síťového mapování fauny (Pruner et Míka 1996). Označení každé lokality zahrnuje název obce, případně části obce a bližší lokalizaci (např. jméno rybníka, řeky, potoka apod.). Stanovení obce a části obce je podle práce Pruner et Míka (1996).

Zkratky a vysvětlivky:

  • AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
  • EVL – evropsky významná lokalita
  • CHKO – chráněná krajinná oblast
  • MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území
  • NDOP – Nálezová databáze ochrany přírody AOPK
  • NPP – národní přírodní památka
  • NPR – národní přírodní rezervace
  • PP – přírodní památka
  • PR – přírodní rezervace

Přírodní poměry:

Kraj Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchyHornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší vrchol Javořice (836,5 m). Druhé nejvyšší místo je vrchol Devět skal (836 m) ve Žďárských vrších.

V Kraji Vysočina se nachází rozvodí moří. Severozápadní polovina kraje patří k úmoří Severního moře (v kraji např. řeka Sázava), jihovýchodní polovina patří k úmoří Černého moře (např. řeky Svratka a Jihlava).

V kraji je rovněž velice pestrá mozaika mokřadů. Významné jsou především četná rašeliniště (např.: NPR Radostínské rašeliniště, PR Ranská jezírka, PR Doupský a Bažantka, PR Rašeliniště Kaliště, PR V Lisovech), rašelinné a slatinné louky (např.: PR Maršálka), meandrující vodní toky (např.: PR Meandry Svratky u Milov), ale i zachovalé litorály rybníků a vlhkomilná luční společenstva na ně navazující (např.: NPP Zhejral) nebo oligotrofní lesní rybníky (např.: PR Velký Pařezitý rybník). V kraji je dále celá řada jiných mokřadů, které nejsou zahrnuty do maloplošných chráněných území. Vedle menších lokálních rašelinišť to je především velké množství rybníků, z nichž mnohé mají hodnotná mokřadní společenstva.

 

Odborný garant: Ing. Václav Křivan (realizováno v rámci partnerství projektu s ČSOP Kněžice a ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Třebíč: Mgr. Pavlína Peřinková).