Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Podporujeme přírodní rozmanitost Vysočiny

Seznamte se s aktivitami Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině a našich partnerů. Snažíme se přispět k poznání a ochraně naší přírody.

 

Podporujeme

 

Vysokorychlostní trať – máme se těšit nebo obávat?

22. 2. 2022

Naše organizace – Pobočka České společnosti ornitologická na Vysočině – má souvislosti s plánovanou výstavbou vysokorychlostní železniční trati (VRT) v ČR řadu pochybností a obav.

Jako nevládní organizace, zabývající se ochranou přírody, jsme se podrobně seznámili s dostupnými podklady. Z nich jsme nabyli přesvědčení, že stavba VRT v uvažovaných parametrech bude mít bez nadsázky velmi devastační dopad na přírodu a krajinu Vysočiny (přímé zničení desítek cenných přírodních lokalit, zánik biotopu mnoha chráněných druhů, vysoké riziko usmrcování živočichů – zejména ptáků a netopýrů provozem vlaků, vznik zásadní migrační bariéry pro široké spektrum živočichů atd.). Je nám jasné, že stavba bude teprve procházet hodnocením vlivu na životní prostředí a že některé dopady mohou být částečně omezené realizací doporučených zmírňujících a kompenzačních opatření. Přesto je jisté, že vliv VRT na přírodu a krajinu bude v mnoha směrech i při realizaci těchto opatření srovnatelný nebo i větší, než je vliv dálnice D1. Tato skutečnost nás přiměla zabývat se podrobněji zkušenostmi s realizací vysokorychlostních tratí v jiných evropských zemích. Byli jsme velmi překvapeni, že hodnocení vysokorychlostních tratí není zdaleka tak jasné a přesvědčivě pozitivní, jak je předkládáno naší veřejnosti. V některých zemích je toto hodnocení přímo opačné. Domníváme se, že i když o přípravě VRT v České republice bylo již rozhodnuto, jsou tyto skutečnosti natolik významné, že by měly být znovu otevřené pro diskusi. O případném pokračování tohoto konceptu rozvoje dopravy by pak mělo být rozhodnuto až v případě, že současné závažné otázky budou uspokojivě zodpovězené. Kromě zásadního vlivu na přírodu a krajinu by výstavba VRT totiž nepochybně zásadně zhoršila také životní podmínky tisíců obyvatel Vysočiny, kteří mají na tyto odpovědi nárok. Že lidé nepřijímají VRT jen pozitivně, dokládá například současná Petice proti výstavbě VRT, kterou podepsalo již 8 000 lidí.

Nyní tedy k našim obavám:

1) Výstavba VRT v Evropě byla v roce 2018 předmětem auditu Evropského účetního dvora*, který došel k následujícím závěrům:

  • U projektů VRT v EU chybí reálné analýzy nákladů a přínosů.
  • Kvalita hodnocení skutečných potřeb v členských státech je nízká a alternativnímu
    řešení modernizace stávajících konvenčních tratí není často věnována patřičná pozornost, i když úspory, kterých lze dosáhnout použitím této varianty, mohou být významné.
  • Náklady na ušetřenou minutu jsou příliš vysoké (100-370 mil. EUR).
  • Podle soudu auditního týmu Evropského účetního dvora je udržitelnost spolufinancování z EU ohrožena. Důvodem je především nevytíženost současných spolufinancovaných tratí (přepravuje se méně než 9 milionů cestujících za rok).
  • Překročení nákladů a zpoždění při výstavbě kontrolovaných vysokorychlostních železničních tratí jsou standardem a uvedení tratí do provozu, jakmile byly vybudovány, trvalo dlouhou dobu.
  • Náklady na trať se zvyšují úměrně s návrhovou rychlostí, přičemž infrastruktura umožňující provoz za velmi vysokých rychlostí (300 km/h nebo více) je obzvláště drahá. Takto vysokých rychlostí však vlaky v praxi nedosahují.
  • V současné době neexistuje jednotná evropská vysokorychlostní železniční síť.
  • V průměru spolufinancování z EU pokrývalo přibližně 11 % celkových nákladů na výstavbu.

2) V Anglii po mnohaletých přípravách a investicích do projektů byla definitivně zrušena severojižní část sítě HS2 (High Speed). Současně byly zrušeny i plány na spojení vysokorychlostní trati vedoucí z východu na západ. Namísto toho vláda zvolila plán investovat do rekonstrukce stávajících tratí. Obyvatelé se tak dočkají rychlejšího spojení v mnohem kratší době a dojezdová vzdálenost bude i tak velmi podobná.

3) Stavba VRT je prezentovaná jako ekologická investice, toto tvrzení je ovšem v rozporu s následujícími fakty: Pro dosažení vysokých rychlostí okolo 350 km/h je zapotřebí 8x více elektrické energie než při rychlosti 175 km/h, které by mohly dosahovat vlaky na současných železničních tratích po rekonstrukci. Na výstavbu 1 km VRT je v průměru potřeba přesunout 100 000 m2 hmoty. S čímž je spojená enormní zátěž v podobě emisí CO2. Po třiceti letech provozu je nutná kompletní rekonstrukce trati, kdy budou staré kolejnice recyklovány a vyrobeny nové – opět enormní zátěž v podobě emisí CO2. Jedná se o jeden z nejdražších způsobů dopravy vůbec. V době, kdy má být trať uvedena do provozu (po roce 2035) už budou pravděpodobně jezdit pouze elektromobily. V té době se již nebude jednat o náhradu neekologických motorů ekologickými. Výstavbou budou nenávratně zničeny stovky hektarů lesů a luk, budou zasaženy i rozsáhlé plochy mokřadů a údolních niv. Na místo zelené infrastruktury pohlcující CO2 a zadržující vodu v krajině bude vznikat infrastruktura šedá se zcela opačnými vlastnostmi.

4) Stavba představuje zásah do vlastnických práv tisíců obyvatel, zhorší podmínky života ve stovkách obcí. Svůj nesouhlas s výstavbou vyjádřilo (po řádném odsouhlasení zastupitelstvem) již více než 120 obcí a stále se připojují další. Realizací záměru bude zcela jistě posílen tlak na vysídlení venkova.

5) Stavba by měla zničující vliv na přírodu a krajinu Vysočiny: V rámci výstavby VRT bude nutné vykácet stovky hektarů lesů, které jsou v současné době domovem mimo jiné ohrožených orlů mořských, čápů černých, jestřábů lesních, výrů velkých, kulíšků nejmenších a sýců rousných. Tyto druhy ptáků sice mohou svá tradiční hnízdiště změnit a přesunout se do jiných klidných lesních komplexů, tam však často narazí na již obsazená teritoria. Zranění či úmrtí na železnicích jsou pro ně častým mortalitním faktorem (nejčastějšími ptačími obětmi na železnici jsou sovy a následně dravci – Railway ecology**). U vysokorychlostních vlaků navíc nastává situace, kdy jsou ptáci vtaženi tlakem vzduchu z větší vzdálenosti. Stejnému problému budou čelit i kolonie netopýrů sídlících v okolí trati. Jelikož se netopýři rozmnožují velice pomalu, je možné, že VRT postupně způsobí zánik celých kolonií. Kraj Vysočina přijde o řadu cenných mokřadních a lučních lokalit se zvláště chráněnými druhy, jako jsou bekasina otavní, chřástal polní, chřástal vodní a další. Upozorňujeme i na fakt, že větší druhy ptáků (čápi, labutě, dropi) často hynou po nárazu do vodičů nad kolejištěm, studie proveditelnosti však s tímto problémem vůbec nepracuje. VRT, která má být po celé délce oplocená, přerušuje migrační koridory zvířat na trase Praha-Brno-Břeclav na sedmnácti místech, dle studie proveditelnosti je mimoúrovňové křížení navrženo pouze na čtyřech z nich. Zachování průchodnosti těchto lokalit je přitom pro existenci populací velkých savců klíčové.

Je zřejmé, že dosavadní příprava vysokorychlostní tratě probíhá tak, aby veřejnost byla v maximální míře z diskuse vyloučená. Investorem jsou předkládané jednostranné argumenty, negativa a rizika záměru se zcela zamlčují. Je bohužel velmi smutné, že nový stavební zákon v podobě, jak byl minulou vládou připraven (prakticky vylučuje zapojení veřejnosti i nevládních organizací do povolovacího procesu, o požadavcích orgánů ochrany přírody rozhoduje nejvyšší stavební úřad) by patrně vedl k rychlému povolení tohoto zásadního a zároveň velmi problematického stavebního záměru.

Za Pobočku České společnosti ornitologické na Vysočině,

Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., předseda

Mgr. Petra Hulvová, specialistka na migraci zvěře a druhovou ochranu

 

Citované dokumenty:

* Auditní tým EÚD, 2018: Evropská vysokorychlostní síť: nikoliv realita, ale nesouvislý systém. – Evropský účetní dvůr: 106 p., https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=46398   

** Borda-de-Água L., Barrientos R., Beja P., Pereira H. M. (eds), 2017: Railway Ecology. – Springer International Publishing: 136 p., https://www.researchgate.net/publication/319506951_Railway_Ecology

 

Vyšla Červená kniha květeny Vysočiny

Celkem bylo zpracováno 661 taxonů ohrožených rostlin, jejichž historický a současný výskyt v regionu je blíže komentován, doplněn mapkami jejich rozšíření a fotodokumentací pořízenou na území Kraje Vysočina a chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obsáhlá publikace formátu A4 o rozsahu 537 stran je doplněna o historii botanického výzkumu a historii ochrany přírody na Vysočině. Zároveň obsahuje kompletní bibliografii cévnatých rostlin Vysočiny. Jedná se o populárně odbornou publikaci, ve které nechybí metodika, analýzy a komentáře k výsledkům, anglické summary a rejstříky. Hlavními autory publikace jsou regionální botanici Ing. Luděk Čech (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy), RNDr. Libor Ekrt, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), RNDr. Ester Ektrová, Ph.D. (Telč), Mgr. Jiří Juřička (Muzeum Vysočiny Jihlava) a Mgr. Jana Jelínková (Muzeum Vysočiny Třebíč). Trochu netradičně je vydavatelem Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, ale velmi rádi jsme toto významné dílo podpořili. Publikace by neměla chybět v knihovničce žádného z botaniků, ať už jste odkudkoliv, ani žádného regionálního učitele biologie, ochránce či milovníka přírody. Zakoupením publikace zároveň podpoříte vydávání takovýchto publikací i v budoucnu. Publikace je k dostání za 800 Kč (při zasílání poštou + 150 Kč poštovné a balné). Na osobním vyzvednutí je možné se předem domluvit prozatím v Telči, Havlíčkově Brodě, Jihlavě a Chotěboři. Objednávky zasílejte Ester Ekrtové (ester.hofhanzlovacentrum.cz). Drobná ochutnávka je k dispozici ZDE.

 

Zapojte se do mapování a sčítání labutí

V roce 2021 bychom rádi zmapovali rozšíření labutí velkých na Vysočině a v CHKO Žďárské vrchy. Zaznamenávají se všechny výskyty, zejména hnízdící páry a počty mláďat. Při kontrolách lokalit jsou vítány i údaje o ostatních ptácích, kteří se na lokalitě vyskytují. Data zadávejte do AVIFu. Celkově máme do roku 2020 na Vysočině a v CHKO Žďárské vrchy údaje o výskytu labutí na více než 500 vodních plochách (jedná se o lokality s výskytem, nikoliv s hnízděním), jejichž přehled je k dispozici ke stažení zde: LabutVelka-Lokality.xls. Pomozte objevit další nové lokality a zjistit, na kterých lokalitách labutě hnízdí. Pokud to půjde, tak u mláďat rozlišujte počty bílých a hnědých jedinců (v AVIFu uveďte do poznámky). Vhodné je k tomu využít Čtvrtkvadrátové sčítání druhů (viz níže). Všem, kteří se do sčítání labutí zapojí, děkujeme za spolupráci.

Výpis dat z databáze AVIF České společnosti onitologické: pro labuť velkou na Vysočině v roce 2021.

 

Zapojte se do Čtvrtkvadrátového sčítání druhů

Dosud nám v ČR chybí jednotná metodika pro hodnocení trendů méně běžných druhů. Pro běžné druhy existuje Liniové sčítání druhů (LSD) a její předchůdce Jednotný program sčítán ptáků (JPSP), pro méně běžné druhy však existují různé metodiky (např. v rámci monitoringu naturových druhů, monitoringu jednotlivých pracovních skupin ČSO), které se v průběhu času mění, liší se po regionech i po druzích a žádné jednotné výstupy neexistují.

Jak ze samotného názvu vyplývá, základní mapovací jednotkou je čtvrtina standartního mapovacího kvadrátu. Vždy během hnízdní sezóny se pro druhy, pro které to bude možné, zjistí počet obsazených teritorií v daném čtvrtkvadrátu, a porovnají se výsledky s předchozím rokem. Orientační mapy jednotlivých mapovacích kvadrátů používaných v ČR jsou k dispozici např. zde: http://biblioteka.cz/Pages/Lokality/MapovaPole_MapaSiteCR.aspx.

Do sčítání se může zapojit každý, kdo si vybere alespoň 1 čtvrtkvadrát, který má rozlohu cca 5,6 x 6,0 km a je definován výše uvedenou kvadrátovou sítí. Základní kvadrát je označen 4 ciferným číslem a jeho čtvrtiny se značí malými písmeny a, b, c, d (v pořadí znázorněném níže).

  6558a

  6558b

  6558c

  6558d

 

Ve vybraném čtvrtkvadrátu se během hnízdního období pokusíme zmapovat pokud možno všechna hnízdní teritoria alespoň některého z méně běžných druhů. Rok 2021 je první testovací rok s tím, že by čtvrtkvadrátové sčítání druhů probíhalo každoročně. Přidejte se a pomozte vychytat případná úskalí tohoto sčítání. Podle libosti si můžete vybrat třeba více čtvrtkvadrátů, ve kterých zmapujete jen pár vybraných druhů (nebo i jen jeden). Anebo naopak se soustřeďte na co nejvíce druhů v jednom čtvrtkvadrátu. Pamatujte, že i nula je výsledek. Důležité bude pak meziroční srovnání.

Sčítá se způsobem terénního průzkumu, kdy se v daném čtvrtkvadrátu opakovaně navštěvují všechny vhodné lokality s odpovídajícími biotopy, kde by se mohl námi sčítaný druh vyskytovat. Vhodné je též využití akustických záznamníků (zejména pro noční a skrytě žijící druhy). Žádoucí je všechna data zadávat do AVIFu, aby bylo možné případné nejasnosti dořešit i dodatečně. Zároveň je tak možné sdílet data s kolegy, kdy se můžeme vzájemně domlouvat na spolupráci při sčítání ve stejných polích, případně jakékoliv příležitostné záznamy od jiných pozorovatelů využijí ti, kdo mapují dané pole podrobně. Do databáze nezadáváme přesná umístění hnízd citlivých druhů, kde by mohlo vadit jejich rušení (např. orel mořský, čáp černý, výr velký, jeřáb popelavý).

Hlavní hodnocenou početní jednotkou pro každý čtvrtkvadrát by měl být počet obsazených teritorií. Obsazené teritorium je tehdy, pokud je ve vhodném hnízdním prostředí během hnízdního období zaznamenán kompletní pár anebo teritoriálně se chovající jedinec (zpívající samec, dospělec odpoutávající pozornost od případného hnízda či vyvedených mláďat, čerstvě vyvedená mláďata…). Nižší kategorií je prostý počet pozorování, resp. počet lokalit s pozorovaným druhem, lépe s pokud možno co nejpřesnější početností daného druhu. Na druhou stranu vyšší kategorií je počet prokazatelně hnízdících párů, což je ale u některých druhů časově velmi náročné zjišťovat. Soustřeďme se tedy hlavně na ten počet obsazených teritorií. Zapojit se mohou i začátečníci a vyzkoušet si to třeba na čápech bílých či labutích velkých. Nejjedodušší je zadávat data průběžně do AVIFu a po skončení hnízdní sezóny si vyhodnotit celkový počet obsazených teritorií ve sledovaných čtvrtkvadrátech. Výsledky porsím odevzdávejte do konce listopadu na e-mail vojtech.kodetemail.cz.

Seznam ptáků ČR s uvedením vhodnosti pro zařazení do čtvrtkvadrátového sčítání a návrhem vyhodonocování je k dispozici ke stažení zde: CSD-SeznamPtaku.xls.

Formulář pro zasílání výsledků Čtvrtkvadrátového sčítání druhů je k dispozici ke stažení zde: CSD-Vysledky.xls.

Čtvrtkvadráty ke stažení (Slavík 1971, AOPK 2009):

AOPK, 2009: Pole síťového mapování vzniklé rozdělením základního pole na čtvrtiny (kvadranty; 1/4). – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, online.

SLAVÍK B., 1971: Metodika síťového mapování ve vztahu k připravovanému fytogeografickému atlasu ČSR. – Zprávy Československé botanické společnosti 6: 55-62.

 

Všem, kteří se do sčítání zapojí, děkujeme za spolupráci.

Vojtěch Kodet

Pobočka ČSO na Vysočině