Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Eisenia lucens Waga, 1875 - žížala svítivá v Kraji Vysočina

Žížala svítivá (Eisenia lucens), NPR Žákova hora [ZR], 2015, foto Václav Pižl
Žížala svítivá (Eisenia lucens), NPR Žákova hora [ZR], 2015, foto Václav Pižl

Taxonomické zařazení

  • Říše: Animalia - Živočichové
  • Kmen: Annelida - Kroužkovci
  • Třída: Clitellata - Opaskovci
  • Podtřída: Oligochaeta - Máloštětinatci
  • Řád: Opisthopora - Žížaly
  • Čeleď: Lumbricidae - Žížalovití

Vybrané ekologické charakteristiky

  • epigeický druh
  • subkortikolní druh
  • acidotolerantní druh

Výskyt a rozšíření

  • Žije v povrchových vrstvách a opadu v listnatých i jehličnatých lesích, někdy se vyskytuje i na loukách. Preferuje podzolové půdy, především na vlhkých březích toků a v prameništích. Nejčastěji však nalézán pod kůrou a ve dřevě padlých kmenů. Vzhledem ke specifické mikroflóře je schopen se živit i výhradně vlhkým rozloženým dřevem.
  • Rozšíření: středoevropské horské
Mapa výskytu - žížala svítivá - Eisenia lucens

Lokality

Žížala svítivá (Eisenia lucens), NPR Žákova hora [ZR], 2015, foto Václav Pižl
Žížala svítivá (Eisenia lucens), NPR Žákova hora [ZR], 2015, foto Václav Pižl

Václav Pižl, Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

Doporučená citace

Pižl V., 2017: Eisenia lucens Waga, 1875 - žížala svítivá v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (25. 11. 2017).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.