Oribatid mites | prirodavysociny.cz

Oribatid mites of the Vysočina Region

As a part of the Vysočina Region Biodiversity project, we process the occurrence and spread of rare, endangered and regionally important species of the oribatid mites (Oribatida) in the Vysočina Region. The required result is a commented list of all species of oribatid mites found in the Vysočina Region. Part of the outcome will be a comprehensive list of literature dealing with their spread at the concerned area; for the rarest taxa, the maps of their current, eventually historical spread will be prepared. A list of most important localities of the Vysočina Region will be made. The project will include complementation of the species overview and current spread by field survey, excerpt of historical as well as present literature available and cooperation with other experts.

Guarantee: RNDr. Josef Starý, CSc. (realised in cooperation with Biology Centre of the CAS, Institute fo Soil Biology CAS).

Within the framework of the project "Vysočina Region Biodiversity", the occurrence and spread of the oribatid mites (Oribatida) in the Vysočina Region was studied. The territory of the Vysočina Region has thus become one of the regions of the Czech Republic with the best explored fauna of the oribatid mites, from the relatively poorly oribatologically explored region. Altogether 284 species of the oribatid mites were found in the Vysočina Region, representing 52.7 % of oribatid mites of the Czech Republic, 169 of them were new for the fauna of the Vysočina Region.

List of oribatid mites (Oribatida) of the Vysočina Region

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Členovci (Arthropoda)

Třída: Pavoukovci (Arachnida)

Řád: Pancířníci (Oribatida)

1) Kolik druhů pancířníků žije na Vysočině?

Pancířníci (Oribatida) jsou podskupinou roztočů (Acari) s nejvyšší druhovou diversitou a abundancí v půdě a především v horních opadových vrstvách (Norton 1985). Dosud bylo popsáno více než 10 000 druhů z celého světa a jejich abundance v lesních půdách dosahují desítek až několika set tisíc jedinců na m²(Schatz 2002). Pancířníci žijí prakticky ve všech biotopech a habitatech obsahujících odumřelou organickou hmotu, od odumřelých mořských řas na mořském pobřeží až po mechové nárosty na skalách, nejvyšších světových velehor, od půd tropů, kde dosahují nejvyšší druhové diversity, až po lišejníkové nárosty na nunatacích v kontinentální části Antarktidy (Fujikawa 1974, Walter a Proctor 1999).

Fauna pancířníků střední Evropy a též České republiky je poměrně dobře známa ve srovnání s teoreticky bohatší faunou tropů a subtropů, která je výrazně méně prozkoumána. Pro faunu České republiky je spolehlivě doložen výskyt celkem 539 druhů (Starý 2000a,b). Před zahájením prezentovaného výzkumu byl doložen v literatuře výskyt celkem 72 druhů pancířníků na území Kraje Vysočina. Historicky první, kdo se pancířníky zabýval v Kraji Vysočina byl ve své diplomové práci Jagemann (1952) a uvádí z lokality Mohelno 26 druhů. Kunst (1956) uvádí z lokality Kadov výskyt 2 druhů, Winkler (1957a,b) uvádí z Mohelna 2 druhy. Kunst (1968) ve své rozsáhlé habilitační práci zmiňuje následující počty druhů: Mohelno – 12 druhů, Roštejn – 4 druhy, Staré Ransko – 4 druhy, Žákova hora - 3 druhy, Kunst (1977) zmiňuje výskyt dalšího 1 druhu z Mohelna. Konečně Mazancová (1989) ve své diplomové práci uvádí výskyt 22 druhů z lokality Melíšek u Kamenice nad Lipou. Tajovský a kol. (2014) v zatím nepublikované studii popsal druhové složení společentev pancířníků rašeliniště PR Chvojnov a uvádí celkem z této lokality 65 druhů pancířníků, čímž celkový počet druhů pancířníků dosáhl 115 před současně prezentovanými výsledky projektu.

V rámci projektu byl zpracován materiál celkem 38 876 jedinců pancířníků z celkem 456 odebraných půdních vzorků z celkem 38 lokalit charakteristických a významných pro území Kraje Vysočina. Celkem bylo v průběhu řešení projektu nalezeno 169 druhů nových pro faunu Kraje Vysočina. Celkem bylo zjištěno 7 druhů - Arthrodamaeus sp., Belba sp.,Carabodes sp., Damaeus sp., Metabelba sp., Pergalumna sp., Phthiracarus sp., které nebylo možné identifikovat z žádným z dosud popsaných druhů a může se jednat o nové druhy pro vědu. Nálezy pěti taxonů Atropacarus clavigerus, Eueremaeus oblongus granulatus, Passalozetes intermedius, Haplochthonius simplex a Joshuella irregularis jsou nové pro faunu pancířníků České republiky. Za zmínku stojí nálezy 36 následujících vzácných druhů pancířníků svědčících o faunistickém a krajinném významu studovaných chráněných území na území Kraje Vysočina. Sem můžeme zahrnout následující druhy: Allodamaeus reticulatus, Allogalumna alamellae, Allogalumna neerlandica, Autogneta willmanni, Carabodes (Klapperiches) willmanni, Cultroribula confinis, Damaeolus asperatus, Dorycranosus acutus, Epilohmannia cylindrica, Furcoribula furcillata, Galumna tarsipennata, Globozetes longipilus, Haplozetes curtipilus, Chamobates birulai, Jugatala angulata, Lepidozetes singularis, Neoliodes theleproctus, Liochthonius evansi, Mesoplophora (Parplophora) pulchra, Mesotritia nuda, Microzetorchestes emeryi, Moritzoppia keilbachi, Nanhermannia sellnicki, Nothrus parvus, Oppia denticulata, Oribatula interrupta, Passalozetes africanus, Pergalumna dorsalis, Pergalumna formicaria, Pergalumna myrmophila, Pilogalumna crassiclava, Protoribotritia abberans, Ramusella elliptica, Scheloribates ascendens, Suctobelbata truncicola a Zygoribatula excavata.

Území Kraje Vysočina se tak z poměrně chudě oribatologicky prozkoumaného regionu stalo jednou z oblastí České republiky s nejlépe prozkoumanou faunou pancířníků. Celkem bylo dosud zjištěno na území Kraje Vysočina 284 druhů pancířníků (tj. 52,7 % oribatidofauny České republiky) patřících do 60 čeledí a 139 rodů.

2) Seznam pancířníků (Oribatida) Kraje Vysočina

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

2.1) Systematický přehled pancířníků Vysočiny

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Členovci (Arthropoda)

Třída: Pavoukovci (Arachnida)

Řád: Pancířníci (Oribatida)

2.2) Abecední seznam pancířníků Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

2.3) Abecední seznam pancířníků Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

3) Studované lokality

Pod Trojanem, GPS 49°27'03,7"N, 15°28'37,5"E, nadmořská výška 593 m, luční rašeliniště, okrajová podmáčená smrčina s vtroušenou borovicí a břízou - nalezeno celkem 52 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Adoristes poppei (Oudemans, 1906), Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Cepheus dentatus (Michael, 1888), Eueremaeus oblongus granulatus (Mihelčič, 1955), Hydrozetes lacustris (Michael, 1882), Liochthonius alpestris (Forsslund, 1958), Liochthonius tuxeni (Forsslund, 1957), Microtritia minima (Berlese, 1904), Trimalaconothrus foveolatus Willmann, 1931.
U Šeredů, GPS 49°25'43,7"N, 15°27'01,7"E, nadmořská výška 582 m, luční rašeliniště s porostem suchopýru - nalezeno celkem 53 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Anachipteria deficiens Grandjean, 1932), Belba compta (Kluczynski, 1902), Camisia biurus (C.L.Koch, 1839), Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Liochthonius alpestris (Forsslund, 1958), Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941).
PP Ještěnice, GPS 49°15'55,5"N, 15°20'07,1"E, nadmořská výška 702 m, malé luční rašeliniště obklopené podmáčeným lesem, kód USOP 838 - nalezeno celkem 70 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Anachipteria deficiens Grandjean, 1932), Belba compta (Kluczynski, 1902), Camisia solhoeyi Colloff, 1993, Camisia spinifer (C.L.Koch, 1835), Carabodes reticulatus Berlese, 1913, Cepheus dentatus (Michael, 1888), Ceratoppia sexpilosa Willmann, 1938, Conoppia palmicinta (Michael, 1880), Edwardzetes edwardsi (Nicolet, 1855), Eulohmannia ribagai Berlese, 1910, Hermannia convexa (C.L.Koch, 1839), Hydrozetes lacustris (Michael, 1882), Jugatala angulata (C.L.Koch, 1840), Limnozetes sphagni (Michael, 1880), Microtritia minima (Berlese, 1904), Nothrus pratensis Sellnick, 1928, Suctobelba aliena Moritz, 1970, Suctobelba reticulata Moritz, 1970, Suctobelbata truncicola (Forsslund, 1942), Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941), Trichoribates rotundatus Willmann, 1939, Trimalaconothrus foveolatus Willmann, 1931, Trimalaconothrus maior (Berlese, 1910).

PR Doupský a Bažantka, GPS 49°14'00,4"N, 15°25'30,7"E, nadmořská výška 598 m, rašeliniště, kód USOP 717 - nalezeno celkem 55 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Ceratoppia sexpilosa Willmann, 1938, Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Eulohmannia ribagai Berlese, 1910, Hydrozetes lacustris (Michael, 1882), Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Limnozetes sphagni (Michael, 1880), Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941), Trimalaconothrus foveolatus Willmann, 1931, Trimalaconothrus maior (Berlese, 1910).
PR Kladinský potok, GPS 49°26'48,2"N, 15°19'43,9"E, nadmořská výška 550 m, luční rašeliniště a podmáčená smrčina s vtroušeným dubem na okraji rašeliniště, kód USOP 1647 - nalezeno celkem 46 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Eulohmannia ribagai Berlese, 1910, Eupelops acromios (Hermann, 1804), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Odontocepheus elongatus (Michael, 1879).
NPR Žákova hora, GPS 49°39'18"N, 15°34'44"E, nadmořská výška 805m, původní starý jedlo-bukový prales, kód USOP 537 - nalezeno celkem 98 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Adoristes poppei (Oudemans, 1906), Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Banksinoma lanceolata (Michael, 1885), Brachychochthonius cricoides (Weis-Fogh, 1948), Carabodes reticulatus Berlese, 1913, Cepheus dentatus (Michael, 1888), Conchogneta traegardhi (Forsslund, 1947), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Haplochthonius simplex (Willmann, 1930), Nanhermannia sellnicki Forsslund, 1958, Neobrachychthonius magnus Moritz, 1976, Neoliochthonius piluliferus (Forsslund, 1942), Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855), Suctobelbella forsslundi (Strenzke, 1950), Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941).
Velký Špičák (původní NPR), GPS 49°18'41"N, 15°30'40"E, nadmořská výška 734 m, starý bukový les s vtroušeným javorem klenem ve vrcholové partii rezervace, kód USOP 503 - celkem nalezeno 40 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Neoribates aurantiacus (Oudemans, 1914), Passalozetes africanus Grandjean, 1932, Phthiracarus sp., Steganacarus herculeanus Willmann, 1953.
V Klučí (původní PR, nyní součást rozšířené NPR Velký Špičák), GPS 49°18'38.92"N, 15°31'30.23"E, nadmořská výška 683 m, pralesovitá bučina s javorem a lípou, kód USOP 1887 - celkem nalezeno 25 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Belba sp., Brachychochthonius rostratus (Jacot, 1936), Phthiracarus sp., Steganacarus herculeanus Willmann, 1953.
Velký Špičák - západ, GPS 49°18'45.19"N, 15°30'08.99"E, nadmořská výška 662 m, dubový porost se smrkem - celkem nalezeno 30 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Brachychthonius impressus Moritz, 1976, Phthiracarus sp., Steganacarus herculeanus Willmann, 1953, Tectocepheus knuellei Vaněk, 1960.
Velký Špičák - sever, GPS 49°19'33.72"N, 15°31'01.26"E, nadmořská výška 655 m, bučina s hustým bukovým podrostem - celkem nalezeno 45 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Amerus polonicus (Kulczynski, 1902), Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Brachychthonius impressus Moritz, 1976, Steganacarus herculeanus Willmann, 1953, Tectocepheus knuellei Vaněk, 1960.
mezi Velkým Špičákem a Klučím, GPS 49°18'36.37"N, 15°31'12.13"E, nadmořská výška 695 m, bučina s vtroušeným smrkem - celkem nalezeno 40 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Phthiracarus sp., Steganacarus applicatus (Sellnick, 1920).
Velký Špičák - jih, GPS 49°17'54.60"N, 15°31'16.22"E, nadmořská výška 643 m, smrková monokultura s podrostem malých smrčků - celkem nalezeno 44 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Brachychthonius impressus Moritz, 1976, Hermannia convexa (C.L.Koch, 1839), Metabelba sp., Phthiracarus sp., Steganacarus herculeanus Willmann, 1953.
Pod Klučím, GPS 49°18'01.48"N, 15°31'23.48"E, nadmořská výška 679 m, dubový les s příměsí buku - celkem nalezeno 32 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Steganacarus applicatus (Sellnick, 1920).
U Tomanova lesa, GPS 49°18'01.38"N, 15°33'02.78"E, nadmořská výška 592 m, vzrostlý smrkový les - cekem nalezeno 37 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Adoristes poppei (Oudemans, 1906), Achipteria nitens (Nicolet, 1855), Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Carabodes reticulatus Berlese, 1913, Metabelba sp., Nothrus parvus (Sitnikova, 1975), Phthiracarus sp., Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941).
PP Černá blata, GPS 48°58'17"N, 15°44'23"E, nadmořská výška 522 m, přirozený bukový porost, kód USOP 1413 - celkem nalezeno 45 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Amerus polonicus (Kulczynski, 1902), Banksinoma lanceolata (Michael, 1885), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Fosseremus laciniatus (Berlese, 1905), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900), Liebstadia pannonica (Willmann, 1951), Mesoplophora (Parplophora) pulchra Sellnick, 1928, Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Steganacarus herculeanus Willmann, 1953, Tritegeus bisulcatus Grandjean, 1953, Zetorchestes falzonii Coggi, 1898.
PP U Lusthausu, GPS 48°59'13"N, 15°46'28"E, nadmořská výška 443 m, potoční luh s porosty olše, kód USOP 1417 - celkem nalezeno 48 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Amerus polonicus (Kulczynski, 1902), Cepheus dentatus (Michael, 1888), Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Damaeus sp., Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Tritegeus bisulcatus Grandjean, 1953.
PR Habrová seč, GPS 48°59'40"N, 15°45'55"E, nadmořská výška 467 m, smíšený les s převahou buku a habru, kód USOP 1304 - celkem nalezeno 46 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Amerus polonicus (Kulczynski, 1902), Atropacarus clavigerus (Berlese, 1904), Banksinoma lanceolata (Michael, 1885), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900), Liacarus subterraneus (C.L.Koch, 1844), Neoribates aurantiacus (Oudemans, 1914), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Tritegeus bisulcatus Grandjean, 1953, Zetorchestes falzonii Coggi, 1898.
PR Luh u Telče, GPS 49°11'24"N, 15°26'01"E, nadmořská výška 540 m, lužní les, kód USOP 834 - celkem nalezeno 96 pancířníků druhů.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Banksinoma lanceolata (Michael, 1885), Camisia biurus (C.L.Koch, 1839), Carabodes reticulatus Berlese, 1913, Cepheus dentatus (Michael, 1888), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Damaeolus asperatus (Berlese, 1904), Damaeus sp., Fosseremus laciniatus (Berlese, 1905), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Mycobates parmeliae (Michael, 1884), Scheloribates ascendens Weigmann et Wunderlee, 1990, Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855), Tectocepheus knuellei Vaněk, 1960, Tritegeus bisulcatus Grandjean, 1953, Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839.
PR Roštýnská obora, GPS 49°15'07"N, 15°25'37"E, nadmořská výška 678 m, bukový les s javorem klenem a smrkem ztepilým, kód USOP 652 - celkem nalezeno79 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Carabodes reticulatus Berlese, 1913, Cepheus dentatus (Michael, 1888), Damaeus sp., Eulohmannia ribagai Berlese, 1910, Graptoppia foveolata (Paoli, 1908), Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900), Mesoplophora (Parplophora) pulchra Sellnick, 1928, Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855), Steganacarus herculeanus Willmann, 1953, Suctobelbella forsslundi (Strenzke, 1950).
PP Hájky, GPS 49°06'48"N, 15°48'46"E, nadmořská výška 482 m, starý lipový porost, kód USOP 870 - celkem nalezeno 63 druhů.
- Faunisticky významné nálezy: Achipteria nitens (Nicolet, 1855), Camisia spinifer (C.L.Koch, 1835), Cepheus dentatus (Michael, 1888), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Hermanniella dolosa Grandjean, 1931, Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839).
NPR Mohelenská hadcová step, GPS 49°06'23"N, 16°11'21"E, nadmořská výška346 m, kavylová step na hadcovém podkladu, kód USOP 249 - celkem nalezeno 65 druhů pancířníků a dohromady zjištěno 92 druhů.
- Faunisticky významné nálezy: Achipteria nitens (Nicolet, 1855), Allodamaeus femoratus (C.L.Koch, 1839), Allodamaeus reticulatus (Berlese, 1910), Camisia horrida (Hermann, 1804), Camisia segnis (Hermann, 1804), Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Eueremaeus oblongus granulatus (Mihelčič, 1955), Eupelops acromios (Hermann, 1804), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Haplozetes curtipilus Kunst, 1977, Haplozetes vindobonensis Willmann, 1935, Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Hypochthonius luteus Oudemans, 1917, Chamobates birulai (Kulczynski, 1902), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900), Joshuella irregularis (Bayartogtokh et Schatz, 2009), Jugatala angulata (C.L.Koch, 1840), Lepidozetes singularis Berlese, 1910, Liacarus subterraneus (C.L.Koch, 1844), Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Mesotritia nuda (Berlese, 1887), Mycobates parmeliae (Michael, 1884), Neoliodes theleproctus (Hermann, 1804), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Odontocepheus elongatus (Michael, 1879), Oppia denticulata (Canestrini et Canestrini, 1882), Oribatella calcarata (C.L.Koch, 1835), Passalozetes africanus Grandjean, 1932, Passalozetes intermedius Mihelčič, 1954, Peloptulus phaenotus (C.L.Koch, 1841), Peloribates europeus Willmann, 1935, Pergalumna dorsalis (C.L.Koch, 1836), Pergalumna formicaria (Berlese, 1914), Pergalumna myrmophila (Berlese, 1914), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839), Scheloribates ascendens Weigmann et Wunderlee, 1990, Sphaerozetes orbicularis (C.L.Koch, 1836), Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839.
NPR Dářko, GPS 49°06'49"N, 15°48'43"E, nadmořská výška 480 m, rozsáhlé blatkové rašeliniště, kód USOP 2473 - celkem nalezeno 31 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Ceratozetella minima (Sellnick, 1928), Nothrus pratensis Sellnick, 1928, Suctobelbella longirostris (Forsslund, 1941).
PR Údolí Oslavy a Chvojnice, GPS 49° 8' 12"N, 16° 14' 00"E, nadmořská výška 485 m, xerotermní les, u potoka, kód USOP 624 - celkem nalezeno 75 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Camisia biurus (C.L.Koch, 1839), Camisia segnis (Hermann, 1804), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Damaeolus asperatus (Berlese, 1904), Dorycranosus splendens (Coggi, 1898), Eulohmannia ribagai Berlese, 1910, Globozetes longipilus Sellnick, 1928, Gymnodamaeus bicostatus (C.L.Koch, 1836), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Hermanniella dolosa Grandjean, 1931, Chamobates birulai (Kulczynski, 1902), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900), Liacarus nitens (Gervais, 1844), Liacarus subterraneus (C.L.Koch, 1844), Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Mesotritia nuda (Berlese, 1887), Microtritia minima (Berlese, 1904), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Pergalumna sp., Platyliodes scaliger (C.L.Koch, 1840), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839, Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839, Zetorchestes falzonii Coggi, 1898.
Z svah vrchu Melechov, GPS 49°38'47"N, 15°18'37"E, nadmořská výška 626 m, vzrostlá bučina obklopená kulturní smrčinou, přírodní park - celkem nalezeno 26 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Cepheus dentatus (Michael, 1888), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Mesotritia nuda (Berlese, 1887).
PR Stvořidla, GPS 49°39'58"N, 19°18'49"E, nadmořská výška 388 m, javorový les na pravém břehu Sázavy, kód USOP 425 - celkem nalezeno 39 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Conchogneta traegardhi (Forsslund, 1947), Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Hermanniella dolosa Grandjean, 1931, Liacarus subterraneus (C.L.Koch, 1844), Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839.
PR Velká a malá olšinka, GPS 49°46'12"N, 15°20'53"E, nadmořská výška 503 m, stará vzrostlá olšina, kód USOP 719 - celkem nalezeno 29 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Steganacarus applicatus (Sellnick, 1920).
Vápencový lom u Jemnice, GPS 49°00'01,3"N, 15°34'05"E, nadmořská výška 459 m, smíšený les s borovicí - celkem nalezeno 41 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Hermanniella dolosa Grandjean, 1931, Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Pergalumna sp., Platyliodes scaliger (C.L.Koch, 1840), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839), Zygoribatula excavata (Berlse, 1916).
navrhovaná PR Výrova skála - Kloubouček, GPS 49°02'22"N, 16°07'21,5"E, nadmořská výška 320 m, stará vzrostlá dubová habřina s podrostem netýkavky - celkem nalezeno 75 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Arthrodamaeus sp., Camisia biurus (C.L.Koch, 1839), Carabodes (Klapperiches) willmanni Bernini, 1975, Carabodes sp., Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Chamobates subglobulus (Oudemans, 1900), Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Microtritia minima (Berlese, 1904), Peloribates europeus Willmann, 1935, Pergalumna dorsalis (C.L.Koch, 1836), Pergalumna sp., Phauloppia pilosa (C.L.Koch, 1841), Platyliodes scaliger (C.L.Koch, 1840), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839), Steganacarus magnus (Nicolet, 1855), Trhypochthonius tectorum (Berlese, 1896), Trichoribates novus (Sellnick, 1928), Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839, Zetorchestes falzonii Coggi, 1898.
okolí zříceniny hradu Holoubek, GPS 49°10'16,7"N, 16°02'59,5"E, nadmořská výška 396 m, dubová habřina s příměsí buku - celkem nalezeno 50 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Adoristes poppei (Oudemans, 1906), Allosuctobelba randis (Paoli, 1908), Camisia horrida (Hermann, 1804), Camisia spinifer (C.L.Koch, 1835), Cepheus dentatus (Michael, 1888), Globozetes longipilus Sellnick, 1928, Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Liacarus subterraneus (C.L.Koch, 1844), Ophidiotrichus vindobonensis Piffl, 1961, Pergalumna altera (Oudemans, 1915), Platyliodes scaliger (C.L.Koch, 1840), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839), Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839, Zetorchestes falzonii Coggi, 1898.
Třebíč, Na kopcích, GPS 49°13'00.70"N, 15°54'11.76"E, nadmořská výška 405 m, xerofilní trávníky na výslunných skalkách s roztroušenými porosty akátu - celkem nalezeno 18 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Camisia horrida (Hermann, 1804), Dometorina plantivaga (Berlese, 1895), Microzetorchestes emeryi (Coggi, 1898), Passalozetes africanus Grandjean, 1932, Peloptulus phaenotus (C.L.Koch, 1841), Pergalumna altera (Oudemans, 1915), Pilogalumna crassiclava (Berlese, 1914), Trhypochthonius tectorum (Berlese, 1896), Trichoribates novus (Sellnick, 1928).
Třebíč, Týnské údolí pod Vodovodním rybníkem, GPS 49°13'21.3"N, 15°52'41.7"E, nadmořská výška 437 m, smíšený porost smrky, borovice a javoru klenu poblíž potoka - celkem nalezeno 42 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Achipteria nitens (Nicolet, 1855), Allogalumna alamellae (Jacot, 1935), Camisia spinifer (C.L.Koch, 1835), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Mesotritia nuda (Berlese, 1887), Microzetorchestes emeryi (Coggi, 1898), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Poroliodes farinosus (C.L.Koch, 1839), Xenillus clypeator Robineau-Desvoidy, 1839, Zygoribatula frisiae (Oudemans, 1900).
NPP Švařec, GPS 49°31'28.66"N, 16°21'06.49"E, nadmořská výška 446 m, xerofilní opuštěné pastviny zarůstající porostem jalovce, kód USOP 943 - celkem nalezeno 43 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Camisia segnis (Hermann, 1804), Ctenobelba pectinigera (Berlese, 1908), Cultroribula confinis (Berlese, 1908), Dorycranosus acutus Pschorn-Walcher, 1951, Epilohmannia cylindrica (Berlese, 1904), Fosseremus laciniatus (Berlese, 1905), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Hypochthonius luteus Oudemans, 1917, Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Moritzoppia keilbachi (Moritz, 1969), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Oribatula interrupta (Willmann, 1939), Peloptulus phaenotus (C.L.Koch, 1841), Pilogalumna crassiclava (Berlese, 1914), Ramusella elliptica (Berlese, 1908), Tritegeus bisulcatus Grandjean, 1953.
PR Zlatá louka, GPS 49°42'36"N, 15°46'40"E, nadmořská výška 554 m, středně starý porost javoru klenu a slatiniště, vlhké louky a olšiny, kód USOB 1671 - celkem nalezeno 65 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Banksinoma lanceolata (Michael, 1885), Brachychochthonius jacoti (Evans, 1952), Carabodes reticulatus Berlese, 1913, Cepheus dentatus (Michael, 1888), Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Mycobates parmeliae (Michael, 1884), Nanhermannia comitalis Berlese, 1916, Nothrus pratensis Sellnick, 1928, Phauloppia rauschenensis (Sellnick, 1908), Scheloribates ascendens Weigmann et Wunderlee, 1990, Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855), Sphaerozetes tricuspidatus Willmann, 1923, Steganacarus applicatus (Sellnick, 1920).
PR Údolí Doubravy, GPS 49°42'53"N, 15°42'50"E, nadmořská výška 521 m, suťový smíšený les v ostře zaříznutém údolí řeky s porosty smrku, buku a jedle, kód USOP 960 - celkem nalezeno 73 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Caenobelba montana (Kulczynski, 1902), Camisia spinifer (C.L.Koch, 1835), Cepheus dentatus (Michael, 1888), Cultroribula bicultrata (Berlese, 1905), Cymbaeremaeus cymba (Nicolet, 1855), Furcoribula furcillata (Nordenskiold, 1901), Globozetes longipilus Sellnick, 1928, Hermannia convexa (C.L.Koch, 1839), Chamobates birulai (Kulczynski, 1902), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882), Microtritia minima (Berlese, 1904), Neoribates aurantiacus (Oudemans, 1914), Protoribotritia abberans (Maerkel et Mayer, 1959), Sphaerozetes piriformis (Nicolet, 1855), Steganacarus applicatus (Sellnick, 1920).
PP Chuchelská stráň, GPS 49°48'32"N, 15°37'33"E, nadmořská výška 392 m, teplomilná travinná společenstva sveřepových luk s mozaikou křovin, kód USOP 2188 - celkem nalezeno 32 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Ctenobelba pectinigera (Berlese, 1908), Epilohmannia cylindrica (Berlese, 1904), Eupelops acromios (Hermann, 1804), Eupelops tardus (C.L.Koch, 1835), Fosseremus laciniatus (Berlese, 1905), Heminothrus targionii (Berlese, 1885), Hypochthonius luteus Oudemans, 1917, Liebstadia pannonica (Willmann, 1951), Lucoppia burrowsi (Michael, 1890), Microzetorchestes emeryi (Coggi, 1898), Nothrus anauniensis (Canestrini et Fanzago, 1876), Trhypochthonius tectorum (Berlese, 1896).
PR Jechovec, GPS 49°10'39"N, 15°34'31"E, nadmořská výška 609 m, rozsáhlá stará olšina s porosty bledule jarní, kód USOP 709 - nalezeno celkem 32 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Hafenrefferia gilvipes (C.L.Koch, 1839), Liebstadia pannonica (Willmann, 1951).
PP Přední skála, GPS 49°21'25"N, 15°25'05"E, nadmořská výška 668m, suťová jedlo-bučina se smrkem se skalními výchozy, kód USOP 828 - nalezeno celkem 38 druhů pancířníků.
- Faunisticky významné nálezy: Allosuctobelba grandis (Paoli, 1908), Fosseremus laciniatus (Berlese, 1905), Chamobates birulai (Kulczynski, 1902), Chamobates spinosus Sellnick, 1928, Licneremaeus licnophorus (Michael, 1882).

4) Nejvýznamnější lokality pancířníků Kraje Vysočina

Žákova hora (NPR): Lokalita s nejvyšším počtem zjištěných druhů pancířníků na Vysočině - celkem 99. Byly zde nalezeny druhy charakteristické pro klimaxové jedlo-bukové pralesy střední Evropy, včetně velmi vzácných druhů. Haplochthonius simplex je nový nález pro faunu České republiky. Počet vzácných a ojedinělých druhů neopovídá zcela zjištěné velké druhové bohatosti. Důvodem je pravděpodobně dlouhodobé studium jedlobukových pralesů ve střední Evropě a také to, že se jedná o poměrně častý typ chráněného biotopu ve střední Evropě.
Mohelenská hadcová step (NPR): Nejlépe oribatologicky prokoumaná lokalita Vysočiny odkud bylo celkem určeno 65 druhů v našem výzkumu. Spolu s dalšími 27 druhy, jejichž výskyt je uváděn v odborné literatuře, bylo na lokalitě zjištěno celkem 92 druhů pancířníků. Tato lokalita je zcela výjimečná také počtem ve střední Eropě vzácných a ojedinělých druhů pancířníků. Nalezený druh Joshuella irregularis je zatím znám kromě NPR Mohelenská hadcová step pouze z locus typicus (Möty, Tyrolsko) v Rakousku, odkud byl před nedávnem popsán v rámci rodu Gymnodamaeus (Bayartogtokh et Schatz 2009). Vzácné a ojedinělé druhy jsou většinou xerofilní a termofilní s centrem rozšíření ve Středomoří.
Švařec (NPP): Lokalita s výskytem vzácných a ojedinělých xerofilních druhů.
Chuchelská stráň (PP): Lokalita s výskytem vzácných a ojedinělých xerofilních druhů.
Ještěnice (PP): Velmi zajímavá fauna pancíčníků z mnoha hygrofilními a tyrfofilními druhy, kteří se zde vyskytují na poměrně malém rašeliništi. Je zajímavé, že se zde vyskytovalo výrazně více vzácných tyrfofilních a hygrofilních druhů pancířníků, než na plošně dalko větších rašeliništích jako NPR Dářko a PR Chvojnov.
Luh u Telče (PR): Lokalita s vyšším počtem vzácných a ojedinělých druhů cenných z ochranářského hlediska.
Údolí Oslavy a Chvojnice (PR): Lokalita s vyšším počtem vzácných a ojedinělých druhů cenných z ochranářského hlediska.
Výrova skála: Lokalita s vyšším počtem vzácných a ojedinělých druhů cenných z ochranářského hlediska.

5) Metodika

Metodika odběru, extrakce a preparace vzorků:

Půdní vzorky byly odebírány pomocí válcové ocelové půdní sondy o pracovní ploše 10 cm², do hloubky 10 cm, vždy 5 dílčích půdních vzorků z každé zkoumané odběrové plochy. Sondu tvoří vnější ocelový plášť s vnitřní podélně dělenou vložkou z umělé hmoty, umožňující získání neporušeného půdního monolitu. Jednotlivé dílčí vzorky byly uzavřeny do označených igelitových sáčků, zabraňujících vysychání odebraných vzorků a urychleně převezeny do laboratoře.

K extrakci půdních roztočů z odebraných půdních vzorků byl použit vysoce účinný „high gradient“ termoeklektor modifikovaný podle Marshalla (1972). Vlastní tepelná extrakce byla prováděna celkem 5 dnů, první den při povrchové teplotě vzorků 25 °C, druhý den 27 °C, třetí den 30 °C, čtvrtý den 33 °C a pátý den 40 °C, dlouhodobá expozice při této teplotě je pro většinu středoevropských druhů pancířníků spolu s nízkou půdní vlhkostí letální (Madge 1964). Průměrná účinnost použitého eklektoru při těchto optimálních teplotách pro extrakci byla experimentálně určena pro adultní stadia půdních pancířníků na 93,5 %. Jako fixační roztok v podstavných nádobách byl použit nasycený vodný roztok kyseliny pikrové, který kromě konzervace tkání, způsobí jejich nabarvení dožluta a tím možnost pozorování zvláště juvenilních stádií po následném prosvětlení. Vyextrahovaní pancířníci byli odfiltrováni z roztoku kyseliny pikrové pomocí frity a převedeni do epruvet s 80% denaturovaným etanolem a varem zbaveni tukového tělesa. Počítání a třídění půdních roztočů bylo prováděno pod preparačním mikroskopem. Vytřídění pancířníci byli před determinací prosvětleni za studena v přechodných mikroskopických preparátech v 80% kyselině mléčné.

Vlastní druhová determinace byla prováděna jednotlivě na podložním skle s jamkou, neboť bylo nutné pozorovat určované jedince z různých stran a úhlů. V některých taxonomicky obtížných případech bylo nutno jedince šetrně rozčlenit a vypitvat obtížně pozorovatelné části těla. Z preparovaných jedinců a jejich částí byly zhotoveny trvalé mikroskopické preparáty v chloralhydrátovém mediu Liqude Svan s rámečkem z kanadského balzámu. Určení jedinci byli uloženi v glycerolu v Terasakiho mikrotitračních destičkách ve srovnávací sbírce půdních roztočů v ÚPB v Českých Budějovicích.

Při vlastní determinaci jsem požíval některé souborné determinační klíče (Sellnick 1928, 1960, Willmann 1931, Kunst 1971, Giljarov a kol. 1975, Balogh a Mahunka 1983, Perez-Inigo 1997, Weigmann 2006). Správnost určení byla verifikována srovnáním s originálním popisem nebo redescripcí druhu v novější taxonomické literatuře.

Zkoumané lokality:

U přehledu zkoumaných lokalit je vždy uveden celkový počet druhů a výčet druhů vzácných a ojedinělých, který zkoumanou lokalitu charakterizuje z hlediska jejího významu pro ochranu přírody a biodiversity půdních roztočů.

Literatura:

Balogh J. et Mahunka S., 1983: Primitive oribatids of the Palaerctic Region. - Akademia Kiado, Budapest, 372 p.
Bayartogtokh B. et Schatz H., 2009: Two new species of the genus Gymnodamaeus (Acari: Oribatida: Gymnodamaeidae) from Tyrol (Austria) with remarks on diversity and distribution of the known species. Revue Suisse de Zoologie, 116(1): 31-51.
Beare M. H., Parmelee R. W., Hendrix P. F., Cheng W., Coleman D. C. et Crossley D. A. jr., 1992: Microbial and faunal interractions and effects on litter nitrogen and decomposition in agroecosystems. Ecological Monographs, 62: 569-591.
Behan-Pelletier V. M., 1999: Oribatid mite biodiversity in agroecosystems: role for bioindication. Agriculture, Ecosystems and Environment, ýč: 411-423.
Fujikawa T., 1974: Comparison among oribatid fauna from different microhabitats in forest floor. Applied Entomology and Zoology, 9: 105-114.
Giljarov M.S. [ed.], 1975: Opredelitel obitajuščich v počve kleščej. Sarcoptiformes. - Nauka, Moscow, 492 p.
Heneghan |L., Coleman D. C., Zhou X., Crossley D. A. jr., Haines B. L., 1999: Soil microarthropod contributions to decomposition dynamics: tropical-temperate comparisons of a single substrate. Ecology, 80: 1873-1882.
Jagemann E., 1952: Analysis of mite fauna (Acarina) of ant nests from some steppe regions of South and South-West Moravia. Dissertation thesis, Masaryk University, Brno, 104 pp.
Kunst M., 1956: Nanhermannia komareki n.sp. eine neue Oribatiden-Art aus Böhmen (Acarina: Oribatei). Věst. Čs. spol. Zool. 20: 267a-272.
Kunst M., 1968: Mites of the superorder Oribatei of Czechoslovakia, Volume 1 - 6. Second doctorate thesis, Charles University, Prague, 1548pp.
Kunst M., 1971: Nadkohorta pancířníci - Oribatei. In: Daniel M., Černý V. [eds.], Klíč zvířeny ČSSR, Vol. IV. - Academia, Praha, pp. 531 - 580.
Kunst M., 1977: Die Gattung Haplozetes in der Tsechoslowakei (Acari: Oribatei). Věst. Čs. spol. Zool. 41: 185-194.
Luxton M., 1972: Studies on the oribatid mites of a Danish beech wood soil. Nutritional biology. Pedobiologia, 12: 434-463.
Madge D.S., 1964: The humidity reactions of oribatid mites. - Acarologia, 6(2): 566-591.
Maraun M., Visser S. et Scheu S., 1998: Oribatid mites enhance the recovery of the microbial community after a strong disturbance. Applied Soil Ecology, 9: 175-181.
Marshall V.G., 1972: Comparison of two methods of estimating efficiency of funnel extractors for soil microarthropods. Soil Biology nadn Biochemistry, 4: 417-426.
Mazancová H., 1989: Oribatid mite ecology of meadows in Kamenice nad Lipou environs. Diplom thesis, Charles University, Prague, 90 pp. (in Czech).
Moore J.C., Walter D.C. et Hunt H.W., 1988: Arthropod regulation of micro- and mesobiota in below-ground detrital food webs. Annual Review of Entomology, 33: 419-439.
Norton R.A., 1985: Aspects of the biology and systematics of soil arachnids, particularly saprophagous and mycophagous mites. Quaestiones Entomologicae, 21: 523-541.
Perez-Inigo C., 1997: Acari, Oribatei, Gymnonota I, In: Ramos M. A. [ed.], Fauna Iberica, vol. 9. - Museo Nacional de Ciencias Naturales, CSIC, Madrid, 374 p.
Schatz H., 2002: Die Oribatidenliteratur und die beschreibenen Oribatidenarten (1758-2001) Eine Analyse. Abhandlungen und Berichte des Naturkundemuseum Gorlitz, 74: 37-45.
Schneider S.K., Migge S., Norton R.A., Scheu S., Langel R., Reineking A. et Maraun M., 2004: Trophic niche differentiation in soil microarthropods (Oribatida, Acari) evidence from stable isotope rations (¹⁵N/¹⁴N). Soil Biology and Biochemistry, 36: 1769-1774.
Seastedt T.R. et Crossley jr. D.A., 1988: Soil arthropods and their role in decomposition and mineralization processes. In: Swank, W.T., Crossley jr., D.A. (eds,): Ecological Studies, 66. Forest Hydrology and Ecology at Coweeta, Athens, Georghia, USA, pp. 233-244.
Sellnick M., 1928: Formenkreis: Hornmilbenart, Oribatei. In: Brohmer J., Ehrman K., Ulmer C. [eds.], Die Tierwelt Mitteleuropas, Vol. 3(9). - Jena, 42 p.
Sellnick M., 1960: Oribatei. In: Brohmer J., Ehrman K., Ulmer C. [eds.], Die Tierwelt Mitteleuropas, Vol. 3(4). - Berlin, pp. 45-136.
Siepel H., 1996: The importance of unpredictable and short-term environmental extremes for biodiversity in oribatid mites. Biodiversity Letters, 3: 26-34.
Starý J., 2000a: List of oribatid mites (Acari: Oribatida) of the Bohemia, Czech Republic. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 5: 129 – 154.
Starý J., 2000b: List of oribatid mites (Acari: Oribatida) of the Moravia, Czech Republic. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti, 5: 155 – 173.
Stralen van N.M. et Verhoef H.A., 1997: The development of a bioindicator systém for soil acidity based on arthropod pH preferences. Journal of Applied Ecology, 34: 217-232.
Tajovský K., Starý J. et Pižl V., 2014: Půdní fauna rašeliniště Chvojnov. – Ms., depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině: 1–28, online: www.prirodavysociny.cz.
Walter D.E. et Proctor H.C., 1999: Mites: ecology, evolution, and behaviour. University of New South Wales Press Ltd., Sydney, Australia.
Weigmann G., 2006: Hornmilben (Oribatida). Acari, Actinotrichida. In: Die Tierwelt Deutschlands, Vol. 76. - Goecke & Evers, Keltern, 520 pp.
Willmann K., 1931: Moosmilben oder Oribatiden (Oribatei). In: Die Tierwelt Deutschlands, Vol. 22. - Dortmund, pp. 79-200.
Winkler J.R., 1957a: Chapters on classification of Oribatid Mites of Czechoslovakia I-IV. (Acari: Oribatoidea). Acta Faun. Ent. Mus. Nat. Prag. 2: 115-130.
Winkler J.R., 1957b: Notes on bionomics and ecology of moss-mites I. (Acari:Oribatei). Proc. Ent. Soc. Wash. 59(4): 190-191.

Seznam, výskyt a rozšíření pancířníků (Oribatida) v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného a historického výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.

Odborný garant: RNDr. Josef Starý, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i, Ústavem půdní biologie.

Systematické zařazení roztočů (Acari)

I) Vitae – živé organismy

II) Cytozoa – buněční

III) Eukaryota – jaderní

IV) Amorphea – různotvaří

V) Obazoa

VI) Opisthokonta

VII) Holozoa

VIII) Filiozoa

IX) Choanozoa

X) Metazoa (= Animalia) – živočichové

XI) Bilateria – dvoustranně souměrní

XII) Protostomia – prvoústí

XIII) Ecdysozoa

XIV) Panarthropoda

XV) Arthropoda – členovci

XVI) Chelicerata – klepítkatci

XVII) Euchelicerata (= Arachnida) – pavoukovci

XVIII) Micrura

XIX) Acari – roztoči

XX) Acariformes – praví roztoči

XXI) Sarcoptiformes – zákožky

XXII) Oribatida – pancířníci

XIX) Acari – roztoči

XX) Acariformes – praví roztoči

XXI) Sarcoptiformes – zákožky

XXII) Astigmatina / Astigmata – zákožkovci

XXIII) Psoroptidia – prašivky

XXIV) Psoroptoidea – prašivkoví / Sarcoptoidea – zákožkoví

XXV) Sarcoptidae – zákožkovití

Sarcoptes scabiei – zákožka svrabová

XIX) Acari – roztoči

XX) Acariformes – praví roztoči

XXI) Trombidiformes – sametky

XXII) Prostigmata – sametkovci

XXIII) Eriophyidae – vlnovníkovití

Eriophyes tiliae – vlnovník lipový

XXIII) Hygrobatidae – vodulkovití

Hygrobates longipalpis – vodulka obecná

XXIII) Unionicolidae – mlžovkovití

Unionicola sp. – mlžovka

XIX) Acari – roztoči

XX) Parasitiformes – parazitující roztoči

XXI) Ixodida – klíšťata

XXII) Ixodidae – klíšťatovití

Ixodes ricinus – klíště obecné

XIX) Acari – roztoči

XX) Parasitiformes – parazitující roztoči

XXI) Mesostigmata – čmelíkovci

XXII) Varroidae – kleštíkovití

Varroa destructor – kleštík včelí

Vysvětlivky

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
EN = ohrožený (endangered)
VU = zranitelný (vulnerable)
NT = téměř ohrožený (near threatened)
DD = nedostatečné údaje (data deficient)

Literatura

Hejda R., Farkač J. et Chobot K. [ed.], 2017: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.

Přehled taxonů je sestaven z dostupné literatury a z Nálezové databáze ochrany přírody AOPK ČR. V rámci Vysočiny nebyli roztoči dosud podrobně zpracováni a nikdo se jim v regionu systematicky nevěnuje. Podrobně byli zpracováni pouze pancířníci. Uvítáme případná doplnění k této skupině v rámci Vysočiny, která můžete zasílat na e-mail vysocina(zavinac)birdlife.cz. Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Správy CHKO Žďárské vrchy a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.