Nature of Vysočina Region

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Terrestrial Isopods of the Vysočina Region

As a part of the Vysočina Region Biodiversity project, we process the occurrence and spread of rare, endangered and regionally important species of the terrestrial isopods (Oniscidea) in the Vysočina Region. The required result is a commented list of all species of terrestrial isopods found in the Vysočina Region. Part of the outcome will be a comprehensive list of literature dealing with their spread at the concerned area; for the rarest taxa, the maps of their current, eventually historical spread will be prepared. A list of most important localities of the Vysočina Region will be made. The project will include complementation of the species overview and current spread by field survey, excerpt of historical as well as present literature available and cooperation with other experts.

Guarantee: RNDr. Karel Tajovský, CSc. (realised in cooperation with Biology Centre of the CAS, Institute of Soil Biology of the CAS).

Within the framework of the project "Vysočina Region Biodiversity", the occurrence and spread of the terrestrial isopods (Oniscidea) in the Vysočina Region was studied. At present, 23 species of terrestrial isopods are documented for the Vysočina Region.

 

List of terrestrial isopods (Oniscidea) of the Vysočina Region

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Korýši (Crustacea)
Třída: Rakovci (Malcostraca)
Nadřád: Váčkovníci (Peracarida)
Řád: Stejnonožci (Isopoda)
Podřád: Suchozemští stejnonožci (Oniscidea)
Čeleď: Ligiidae ()
Čeleď: Trichoniscidae ()
Čeleď: Platyarthridae ()
Čeleď: Stínkovití (Oniscidae)
Čeleď: Philosciidae ()
Čeleď: Cylisticidae ()
Čeleď: Porcellionidae ()
Čeleď: Agnaridae ()
Čeleď: Trachelipodidae ()
Čeleď: Svinkovití (Armadillidiidae)

1) Kolik druhů suchozemských stejnonožců žije na Vysočině?

Soustavnější a podrobný výzkum suchozemských stejnonožců nebyl v minulosti na území Vysočiny prováděn. V literatuře lze nalézt pouze dílčí údaje k některým druhům již od předminulého století (Schöbl 1861), další údaje zveřejnili Černý (1939), Záleský (1940), Frankenberger (1944, 1945) a Flasarová (1958, 1988). Více informací včetně cenologických údajů přinesly výzkumy, které prováděl Čepera (1995) a Šumpich a kol. (1999). Stručné informace z výzkumů v údolí Hodonínky na východním okraji Vysočiny (Tajovský 2002) a v NPR Žákova hora (Tajovský a Pižl 2004) pak doplňují celkový výčet doposud zveřejněných údajů o 12 druzích suchozemských stejnonožců z tohoto území. Hlavním zdrojem informací o výskytu suchozemských stejnonožců na území Kraje Vysočina jsou především výsledky inventarizačních průzkumů uskutečněné až v průběhu let 2015 a 2016.

Celkem je pro Kraj Vysočina v současné době doloženo 24 druhů suchozemských stejnonožců. Faunisticky a ochranářsky cenné nálezy se týkají např. hygrofilního druhu Ligidium germanicum, s výskytem pouze v některých mokřadech, nebo drobné svinky Armadillidium pictum, zaznamenané dosud pouze ze 4 lokalit, či většího zástupce Armadillidium opacum, který byl potvrzen jen v podhůří Železných hor (PP Chuchelská stráň). Pouze do teplejších a sušších poloh v jižních částech kraje (NPR Mohelenská hadcová step) proniká stínka Trachelipus nodulosus. Ze všech doložených druhů stejnonožců je pouze svinka Armadillidium pictum vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky – Bezobratlí jako téměř ohrožený (near threatened – NT) druh živočicha.

Nejhojnějšími druhy suchozemských stejnonožců v Kraji Vysočina jsou v lesních půdách Protracheoniscus politus, Trachelipus ratzeburgii a Lepidoniscus minutus. Řada druhů je úzce vázána naopak na vlhká stanoviště mokřadů, pobřežních lemů, podmáčených olšin nebo pramenišť. Z nich nejhojnější jsou např. Trichoniscus pusillus a Ligidium hypnorum. Pro řadu lokalit v Kraji Vysočina je charakteristický také výskyt drobného druhu Porcellium conspersum.

 

2) Seznam suchozemských stejnonožců (Oniscidea) Kraje Vysočina

2.1) Systematický přehled suchozemských stejnonožců Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Podkmen: Korýši (Crustacea)
Třída: Rakovci (Malcostraca)
Nadřád: Váčkovníci (Peracarida)
Řád: Stejnonožci (Isopoda)
Podřád: Suchozemští stejnonožci (Oniscidea)
Čeleď: Ligiidae ()
Čeleď: Trichoniscidae ()
Čeleď: Platyarthridae ()
Čeleď: Stínkovití (Oniscidae)
Čeleď: Philosciidae ()
Čeleď: Cylisticidae ()
Čeleď: Porcellionidae ()
Čeleď: Agnaridae ()
Čeleď: Trachelipodidae ()
Čeleď: Svinkovití (Armadillidiidae)

 

2.2) Abecední seznam suchozemských stejnonožců Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. beruška dánská (Haplophthalmus danicus)
  2. beruška malá (Trichoniscus pusillus)
  3. beruška Mengeho (Haplophthalmus mengii)
  4. beruška mokřadní (Ligidium hypnorum)
  5. beruška mravenčí (Platyarthrus hoffmannseggii)
  6. beruška německá (Ligidium germanicum)
  7. beruška pobřežní (Hyloniscus riparius)
  8. beruška trpasličí (Trichoniscus pygmaeus)
  9. stínka drobná (Lepidoniscus minutus)
  10. stínka hladká (Protracheoniscus politus)
  11. stínka hrbolatá (Porcellium collicola)
  12. stínka lesní (Trachelipus ratzeburgii)
  13. stínka obecná (Porcellio scaber)
  14. stínka ojíněná (Porcellionides pruinosus)
  15. stínka posypaná (Porcellium conspersum)
  16. stínka Rathkeho (Trachelipus rathkii)
  17. stínka skvrnitá (Porcellio spinicornis)
  18. stínka uzlovitá (Trachelipus nodulosus)
  19. stínka vypouklá (Cylisticus convexus)
  20. stínka zední (Oniscus asellus)
  21. svinka matná (Armadillidium opacum)
  22. svinka obecná (Armadillidium vulgare)
  23. svinka různobarvá (Armadillidium versicolor)
  24. svinka skvrnitá (Armadillidium pictum) [NT]
  25. svinka Zenckerova (Armadillidium zenckeri) [CR]

 

 

2.3) Abecední seznam suchozemských stejnonožců Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Armadillidium opacum - svinka matná
  2. Armadillidium pictum - svinka skvrnitá [NT]
  3. Armadillidium versicolor - svinka různobarvá
  4. Armadillidium vulgare - svinka obecná
  5. Armadillidium zenckeri - svinka Zenckerova [CR]
  6. Cylisticus convexus - stínka vypouklá
  7. Haplophthalmus danicus - beruška dánská
  8. Haplophthalmus mengii - beruška Mengeho
  9. Hyloniscus riparius - beruška pobřežní
  10. Lepidoniscus minutus - stínka drobná
  11. Ligidium germanicum - beruška německá
  12. Ligidium hypnorum - beruška mokřadní
  13. Oniscus asellus - stínka zední
  14. Platyarthrus hoffmannseggii - beruška mravenčí
  15. Porcellio scaber - stínka obecná
  16. Porcellio spinicornis - stínka skvrnitá
  17. Porcellionides pruinosus - stínka ojíněná
  18. Porcellium collicola - stínka hrbolatá
  19. Porcellium conspersum - stínka posypaná
  20. Protracheoniscus politus - stínka hladká
  21. Trachelipus nodulosus - stínka uzlovitá
  22. Trachelipus rathkii - stínka Rathkeho
  23. Trachelipus ratzeburgii - stínka lesní
  24. Trichoniscus pusillus - beruška malá
  25. Trichoniscus pygmaeus - beruška trpasličí

 

3) Nejvýznamnější lokality suchozemských stejnonožců Kraje Vysočina

Pro suchozemské stejnonožce je charakteristické, že často tvoří velmi početné populace a na témže stanovišti žije pohromadě více různých druhů. V Kraji Vysočina jsou co do počtu přítomných druhů nejbohatší údolí říčních toků a jejich přítoků, s rozmanitými stanovištními podmínkami od nivních poloh až po skalní výchozy. Bohatá fauna je známa např. z údolí řek Sázavy a Doubravy v severních částech kraje, nebo z údolí Oslavy a Chvojnice, Jihlavy a Svratky na jihu a jihovýchodě.

Nejvíce druhů bylo zaznamenáno na těchto lokalitách:

Jiná fauna suchozemských stejnonožců je vázána na blízkost lidských sídel, intravilány měst a obcí, kde mohou být nalézáni také ve větších počtech druhů a současně vysokých počtech jedinců.

 

4) Bibliografie suchozemských stejnonožců Vysočiny

  • Schöbl J., 1861. Korýši stejnonozí (Crustacea, Isopoda) s ohledem na rody a druhy v Čechách se nalézající. Živa 9 (1): 61-72, 9 (3): 211-218, 9 (4):307-331.
  • Černý W., 1939. Über zwei neue Arten der Gattung  porcellium (Dahl Isopoda) aus Böhmen. Věst. Čs. Zool. Společ., v Praze, 20.
  • Záleský M., 1940. Isopoda Čech a Moravy č.1. Příroda, Brno, 33 (5): 133-136.
  • Flasarová M., 1958. K poznání moravskoslezských Oniscoideí. Čas. Slezského muzea, Opava, (A) 7 (2): 100-130.
  • Flasarová M., 1988. Zur Kenntnis der Isopoden Mittelböhmens (Crustacea, Isopoda, Asellota et Oniscidea). Faunistische Abh. staatl. Mus. Tierd. Dresden, 15 (11): 199-130.
  • Frankenberger Z., 1944. Oniscoidea Čech a Moravy. Věst. Královské české spol. nauk, Praha, (tř. mat-přír.) 1944 (8): 1-28.
  • Frankenberger Z., 1945. Poznámky o českých Isopodech V. Entomol. listy, Brno, 9 (1): 3-5.
  • Čepera J., 1995. Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy. Ph.D. Thesis. Přírodovědecká fakulta, Masarykova Universita Brno, 177 pp.
  • Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L., Dudycha M., 1999. Výsledky zoologických průzkumů v Národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd přírodních, XIV, 14: 155-175.
  • Tajovský K., 2002. Půdní bozobratlí (Diplopoda, Chilopoda, Oniscidea) východní části Svratecké hornatiny (Českomoravská vrchovina). In: Bryja, J., Zukal, J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2002. Abstrakta referátů z konference 14.-15. února 2002: 37-38.
  • Tajovský K. et Pižl V., 2004. Půdní makrofauna (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) NPR Žákova hora. In: Bryja J., Zukal J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2004: 38-39.

 

5) Metodika

V průběhu let 2015 a 2016 probíhaly podrobnější průzkumy v Kraji Vysočina celkem na 47 lokalitách, z nichž mnohé jsou zařazeny mezi maloplošná zvláště chráněná území. Spolu s literárními údaji a několika staršími nezpracovanými sběry jsou k dispozici data celkem z 58 lokalit. Ke sběru suchozemských stejnonožců v letech 2015-2016 byla použita kombinace více metodik; přímý sběr na nejrůznějších mikrostanovištích, dlouhodobě exponované padací zemní pasti a prosevy opadu a trouchnivějícího dřeva s následnou tepelnou extrakcí živočichů. Z těchto aktuálních průzkumů byl zpracován materiál čítající 15 107 jedinců.

Seznam, výskyt a rozšíření suchozemských stejnonožců (Oniscidea) v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí výstupu je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného a historického výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.

Odborný garant: RNDr. Karel Tajovský, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.

 

Systematické zařazení stejnonožců (Isopoda)

I) Vitae – živé organismy

 II) Cytozoa – buněční

  III) Eukaryota – jaderní

   IV) Amorphea – různotvaří

    V) Obazoa

     VI) Opisthokonta

      VII) Holozoa

       VIII) Filiozoa

        IX) Choanozoa

         X) Metazoa (= Animalia) – živočichové

          XI) Bilateria – dvoustranně souměrní

           XII) Protostomia – prvoústí

            XIII) Ecdysozoa

             XIV) Panarthropoda

              XV) Arthropoda – členovci

               XVI) Pancrustacea – korýši

                XVII) Altocrustacea

                 XVIII) Multicrustacea

                  XIX) Malacostraca – rakovci

                   XX) Eumalacostraca

                    XXI) Peracarida – váčkovníci

                     XXII) Isopoda – stejnonožci

 

  • výše jsou zpracováni:

                      XXIII) Oniscidea – stínky (= suchozemští stejnonožci)

 

  • z dalších skupin na Vysočině:

                      XXIII) Asellota – berušky

                       XXIV) Aselloidea – beruškovcovití

                        XXV) Asellidae – beruškovití

  1. Asellus aquaticus – beruška vodní

 

Vysvětlivky

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

  • RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
  • CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
  • EN = ohrožený (endangered)
  • VU = zranitelný (vulnerable)
  • NT = téměř ohrožený (near threatened)
  • DD = nedostatečné údaje (data deficient)

 

Literatura ke stažení

Průzkumy z Vysočiny:

 

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Správy CHKO Žďárské vrchy a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.