Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Tephroseris crispa (Jacq.) Rchb. - starček potoční v Kraji Vysočina

Starček potoční (Tephroseris crispa), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 19.5.2015, foto Libor Ekrt
Starček potoční (Tephroseris crispa), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 19.5.2015, foto Libor Ekrt

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • C4a = téměř ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C4 = vzácnější taxon červeného seznamu Vysočiny vyžadující pozornost (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Starček potoční je endemitem východní části střední Evropy s těžištěm rozšíření v České republice, Rakousku, Slovensku a jižním Polsku. Jedná se o rostlinu vlhkých až rašelinných luk, ale také lad a světlin v olšinách především na kyselých rašelinných půdách. Těžiště rozšíření druhu na našem území leží v jižních Čechách a na Českomoravské vrchovině, v menší míře pak v pohraničních horách a jejich podhůřích na západě, severu a severovýchodě státu. Jinde chybí nebo je vzácný. Jedná o jeden z typických druhů Vysočiny, který je zde zastoupen plošně s výjimkou nejteplejších oblastí na jihovýchodě a severozápadě. Také na Svratecku je vzácný, jelikož zde chybějí jeho typická stanoviště. V minulosti se jednalo v regionu o naprosto všudepřítomný druh. Pozornost se mu začala věnovat až v druhé polovině 20. století, kdy vlivem rozsáhlého odvodnění krajiny a zemědělské intenzifikace luk velmi výrazně ustoupil a zůstal přítomen, jen na alespoň částečně zachovalých původních stanovištích. Dokáže velmi dlouho přežívat i na drobných vhodných ploškách v dlouhodobě neobhospodařovaných mokřadních loukách a na světlejších místech v olšinách vzniklých sukcesí na původním bezlesí. Na odvodněných a zkulturněných loukách přežívá pouze v případě, že se zde zachovaly méně devastované a vlhčí okraje pozemků, většinou na okraji odvodňovacích struh a olšin. Často bývá spolu s kozlíkem dvoudomým poslední připomínkou původního charakteru přírodních společenstev na dnes již zdevastovaných lokalitách. Na řadě míst dochází stále v úbytku druhu, kdy jeho populace zanikají v důsledku silné ruderalizace splachy z okolích pozemků a dlouhodobé absence hospodaření nebo zalesnění zbytků původní mokřadní vegetace smrkem. Devastující bývá také obnova zanesených meliorací nebo obnova drnu naoráním a dosevem a hnojení luk digestátem z bioplynových stanic.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - starček potoční - Tephroseris crispa

Lokality

Starček potoční (Tephroseris crispa), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 19.5.2015, foto Libor Ekrt
Starček potoční (Tephroseris crispa), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 19.5.2015, foto Libor Ekrt
Starček potoční (Tephroseris crispa), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 19.5.2015, foto Libor Ekrt
Starček potoční (Tephroseris crispa), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 19.5.2015, foto Libor Ekrt

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Tephroseris crispa (Jacq.) Rchb. - starček potoční v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.