Příroda Vysočiny

Pilosella aurantiaca (L.) F. W. Schultz et Sch. Bip. - chlupáček oranžový v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• D2 = nedokonale známý taxon červeného seznamu Vysočiny recentně se na území vyskytující včetně taxonů vzácných avšak druhotně rozšířených na území Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C4 = téměř ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Přirozený areál chlupáčku oranžového je tvořen několika evropskými disjunkcemi jako je alpsko-karpatská oblast, jižní Skandinávie a severozápadní okraj Ruska. V širokém evropském prostoru od Velké Británie, Pyrenejí po střední Skandinávii a východní Ukrajinu je zavlečený. Jedná se o průvodce krátkostébelných a mezofilních luk a pastvin a vysokohorských niv. Hranice mezi původním a druhotným výskytem je nejasná také v České republice. V pohraničních horách je chlupáček oranžový považován za původní. V chladnějších a středních polohách vnitrozemí se považuje jeho výskyt za druhotný, vzniklý zplaněním ze zahrádek a šířením s osivem. Nejednotný názor panuje na přirozený výskyt ve vnitrozemských okrscích oreofytika, jakými jsou i Jihlavské a Žďárské vrchy. Právě ve Žďárských vrších a v oblasti západně až severozápadně od Jihlavy je chlupáček oranžový na Vysočině nejhojnější. Značná část údajů se bezesporu týká rostlin zplaněných z kultury. Jedná se především o lokality v obcích, chatových osadách a na hřbitovech a v jejich bezprostředním okolí. Řada výskytů na zkulturněných (a patrně dosetých) loukách je s vysokou pravděpodobností také druhotná a druh sem byl zavlečen s osivem neznámého původu. Existuje ale několik lokalit se zachovalými krátkostébelnými podhorskými trávníky v komplexech rašelinišť a zde je otázka původnosti již obtížněji hodnotitelná. V takových případech je možné, že se jedná o původní výskyt. Na základě dostupných dat a bez osobní dlouhodobé znalosti lokalit je však velmi obtížné rozlišit druhotný výskyt zavlečený s osivem a potenciálně původní výskyt na zachovalých trávnících. Z tohoto důvodu jsou v mapě rozšíření druhu jako druhotné označeny pouze lokality, u kterých je výslovně uvedeno, že se vyskytují v obcích a jejich okolí anebo na dosetých zkulturněných loukách. Péče o populace druhu, kterou by měla být pravidelná seč nebo pastva, by se měla soustředit na místa potenciálně původního výskytu.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Lokality

• Chvojnov
• Pístovské mokřady

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Pilosella aurantiaca (L.) F. W. Schultz et Sch. Bip. - chlupáček oranžový v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.