Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Pedicularis palustris L. - všivec bahenní v Kraji Vysočina

Všivec bahenní pravý (Pedicularis palustris), PR Řeka [HB], 5.6.2007, foto Luděk Čech
Všivec bahenní pravý (Pedicularis palustris), PR Řeka [HB], 5.6.2007, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Lamiales - Hluchavkotvaré
  • Čeleď: Scrophulariaceae - Krtičníkovité

Na Vysočině pouze P. p. subsp. palustris.

Ochrana a ohrožení

  • §2 = Silně ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Všivec bahenní je poloparazitická rostlina se souvislým euroasijským areálem, který tvoří pás od Francie, Velké Británie a Skandinávie až po střední Asii. Ve střední Evropě se jedná o typického průvodce rašelinných a slatinných luk a mokřadů. V oblastech s výskytem vhodných stanovišť se v minulosti vyskytoval roztroušeně až hojně. V České republice představovala těžiště výskytu Českomoravská vrchovina a jižní část Čech, hojněji se druh vyskytoval ještě v severních a východních Čechách. Dnes všivec bahenní patří k nejvíce ustupujícím druhům mokřadních biotopů. Tento trend je jednoznačně patrný i z floristických záznamů na Vysočině. V minulosti se zde vyskytoval velmi hojně a floristické údaje o jeho výskytu chybí pouze na západě a severozápadě regionu a v teplé části jižního a jihovýchodního Třebíčska. Přes dramatický úbytek lokalit Vysočina stále patří k stěžejním oblastem recentního výskytu v ČR. Nejpočetnější skupina lokalit se zachovala na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska (PR Chvojnov, PR Na Oklice, PR Nad Svitákem, PR Kladinský potok). Jednotlivé recentní lokality jsou také ve Ždárských vrších (PR Řeka, PR Volákův kopec, PP Utopenec, PR Damašek). V případě dvou lokalit na Velkomeziříčsku (Bohdalovský rybník – např. Lysák 2002 NDOP, Těšíkovský r. u Horních Borů – Lysák 2001 NDOP) není aktuální stav populace znám a pravděpodobně nejsou v dobrém stavu. Poslední populace v Jihlavských vrších (PR V Lisovech) je velmi početná a stabilní. Méně početné, ale stabilní jsou výskyty všivce bahenního v PR Vílanecké rašeliniště u Jihlavy a na lokalitě U zabitého nedaleko Strachoňovic na Telečsku. Z níže položených lokalit na Třebíčsku se do současnosti dochovala jediná – PP U hájenky, kde druh přechodně zmizel a cíleným opatřením se podařilo populaci obnovit v r. 2015 (not. Ekrtová 2015). Pedicularis palustris patří k druhům, u kterých se vhodnou péčí o lokality podařilo obnovit řadu populací a dnes na Vysočině nacházíme nejpočetnější a nejvitálnější populace všivce bahenního v rámci celé České republiky. Bohužel je stále v regionu řada lokalit, na kterých je všivec na pokraji zániku a jeho cílená podpora by měla patřit mezi priority ochrany přírody. Z hlediska managementu vyžaduje kvalitně provedenou pravidelnou seč s občasným výraznějším narušením drnu. Pro obnovu a rozvoj populací je důležité v jinak pokoseném a pečlivě vyhrabaném porostu nechat část rostlin neposečených. Velmi důležité pro vysemenění rostlin je nechat pokosenou biomasu sušit na místě.
Mapa výskytu - všivec bahenní - Pedicularis palustris

Lokality

Všivec bahenní pravý (Pedicularis palustris), PR Na Oklice [JI], 2.6.2015, foto Libor Ekrt
Všivec bahenní pravý (Pedicularis palustris), PR Na Oklice [JI], 2.6.2015, foto Libor Ekrt

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Pedicularis palustris L. - všivec bahenní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.