1) Kolik druhů pavouků žije na Vysočině?
V letech 2014 – 2017 se podařilo shromáždit přibližně 17 000 databázových záznamů o výskytu pavouků ve sledovaném území Českomoravské vrchoviny (blíže viz metodika), z čehož téměř 8 000 záznamů představují vlastní nálezy zpracovatelů projektu. Spolu s dalšími publikovanými i nepublikovanými zdroji tak bylo v oblasti mírně přesahující hranice Kraje Vysočina zjištěno celkem 629 druhů pavouků, což představuje přibližně 71 % arachnofauny České republiky.
Z tohoto počtu je 195 druhů (tj. 31 %) uvedeno v 3. verzi červeného seznamu pavouků ČR (Řezáč et al. 2015) ve třech nejvýznamnějších kategoriích: 20 druhů v kategorii kriticky ohrožený (CR), 51 druhů v kategorii ohrožený (EN) a 124 druhů v kategorii zranitelný (VU). Dalších 100 druhů (16 %) je pak zařazeno v méně závažné kategorii téměř ohrožený, naopak 4 druhy pavouků dříve nalezené v Kraji Vysočina jsou považovány na našem území již za nezvěstné.
5) Metodika
5.1) Vymezení území a sběr dat
V rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny proběhlo v letech 2014 – 2017 zpracování výskytu a rozšíření vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů pavouků (Araneae) v Kraji Vysočina. Hlavním cílem této části projektu bylo shrnutí dosavadních poznatků o arachnofauně Vysočiny, zpracování dosud nepublikovaných údajů a průzkum některých opomíjených lokalit či významných druhů.
Zpracovávané území bylo stanoveno tak, že zahrnuje všechny kvadráty pro mapování organismů, které alespoň zčásti zasahují na území Kraje Vysočina (celkem se jedná o 72 kvadrátů), tzn. že sledovaná oblast hranice Kraje Vysočina částečně přesahuje. Na tomto území byly zpracovány všechny údaje o výskytu pavouků, a to publikované i dosud nepublikované z dostupných nálezových databází i vlastních nálezů.
Důležitou součástí projektu byl také terénní průzkum pavouků pro doplnění chybějících údajů o rozšíření nejvýznamnějších druhů. Bylo vybráno několik klíčových oblastí v Kraji Vysočina, na něž byl tento doplňovací průzkum zaměřen. Zejména se jednalo o xerotermní lokality v údolí větších řek v jižní a východní části kraje a nejvýznamnější mokřadní lokality v centrální a jižní části Českomoravské vrchoviny. Významným přínosem pro tento projekt byla rovněž terénní exkurze členů České arachnologické společnosti, která se v roce 2016 uskutečnila v rámci projektu na do té doby neprozkoumaném území PR Údolí Oslavy a Chvojnice a na dalších významných lokalitách v údolí řeky Jihlavy (PR Velká skála apod.).
5.2) Komentovaný seznam druhů
Výstupem projektu je komentovaný seznam všech druhů pavouků zjištěných ve sledované oblasti. Pro 124 nejvíce ohrožených či regionálně významných druhů byly zpracovány kvadrátové mapky jejich historického a současného rozšíření a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí výstupu je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Výsledky projektu budou postupně prezentovány na tomto webu.
V systematickém přehledu byly ke každému druhu přiřazeny podle Katalogu pavouků České republiky (Buchar et Růžička 2002) charakteristiky stupně původnosti či deteriorizace stanovišť obývaných daným druhem; fytogeografické oblasti, v níž se nachází těžiště výskytu druhu na území ČR; vlhkosti stanovišť a jejich osvětlení.
Stupeň ohrožení pro území ČR je v přehledu uveden podle 3. verze červeného seznamu pavouků ČR (Řezáč et al. 2015).
Použité zkratky ekologických charakteristik
Orig. – Původnost stanoviště:
- climax – stanoviště minimálně negativně narušená činností člověka, osidlovaná stenotopními druhy
- semi-natural – druhotná, polopřirozená stanoviště (kulturní lesy, extenzivní louky a pastviny ap.), osidlovaná druhy se širší ekologickou valencí
- disturbed – stanoviště s vysokým stupněm disturbance (intenzivní louky a pole, výsypky ap.), osidlovaná převážně pionýrskými druhy.
Phyto. – Fytogeografická oblast:
- t – Termofytikum
- m – Mezofytikum
- o – Oreofytikum
Humidity – Vlhkost stanovišť:
- very dry – velmi suchá
- dry – suchá
- semi-humid – mírně vlhká
- humid – vlhká
- very humid – velmi vlhká
Light – Osvětlení stanovišť:
- open – otevřená, většinou bez vegetace
- semi-open – otevřená s vysokou bylinnou vegetací
- partly shaded – částečně zastíněná, s roztroušenými dřevinami
- shaded – stinná, zapojené porosty dřevin
- dark – temná, podzemní prostory apod.
Autorský kolektiv: Odborným garantem je Mgr. Aleš Jelínek, realizováno v rámci partnerství projektu s ČSOP Kněžice a ve spolupráci s dalšími odborníky: RNDr. Antonín Kůrka, Ing. Tomáš Krejčí.
Literatura ke stažení
Průzkumy z Vysočiny:
Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.
Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Vysočina a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.