Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov

Realizátor projektu:

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině

Termín realizace:

2012-2015

Místo realizace:

PR Chvojnov a okolní niva Jedlovského potoka v k.ú. Dušejov a Milíčov u Jihlavy v Kraji Vysočina.

Předmět projektu:

Obnova vodního režimu lokality (zvýšení hladiny podzemní vody, zrušení meliorací a odvodňovacích kanálů, obnova pramenišť a potůčků, regenerace rašelinotvorných procesů). Výrazná redukce náletových dřevin zarůstajících rašeliniště. Pomístní stržení drnu na degradovaných plochách s cílem podpory raných sukcesních stádií vegetace. Vytvoření tůní příznivých pro široké spektrum organismů na degradovaných plochách v okolí rašeliniště. Zavedení fázově posunutého a mozaikovitého kosení pro zachování druhové pestrosti. Vytvoření různorodých podmínek umožňující kvalitní rozmnožování a přežívání řady chráněných a ohrožených druhů.

Náklady na projekt:

7 090 794 Kč

Financování projektu:

Projekt je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí; výše příspěvku: 6 381 715 Kč; a Krajem Vysočina; výše příspěvku: 200 000 Kč

 

VYS.jpg  EU.jpg OPZP.jpg SFZP.jpg

 

Výsledky projektu: 

Původně se v celé nivě rozkládalo rašeliniště s navazujícími rašelinnými loukami, které však byly v 80. letech 20. století odvodněny a zmeliorovány. Byl zachován pouze fragment rašeliniště, který byl v roce 1999 vyhlášen jako přírodní rezervace (Okresní úřad Jihlava). V roce 2001 bylo zabráněno zrušení části rezervace (V. Kodet, Jihlavští ochránci přírody), která měla být ponechána k zalesnění. Příprava revitalizace začala v roce 2008, kdy byla zpracována revitalizační studie (F. Lysák, V. Kodet, J. Nováková, Pobočka ČSO na Vysočině), která byla následně projednávána s vlastníky a dotčenými úřady. Část pozemků zde byla postupně vykoupena, a to ze sbírky Místo pro přírodu Českého svazu ochránců přírody a v rámci tohoto projektu podpořeného z Operačního programu Životní prostředí. Hlavní revitalizační práce proběhly v roce 2014. Nejdůležitějším cílem projektu byla obnova vodního režimu lokality (zvýšení hladiny podzemní vody, zrušení meliorací a odvodňovacích kanálů, obnova pramenišť a potůčků, regenerace rašelinotvorných procesů). Dále byly v rámci podpory a obnovy podmínek pro cílové druhy značně redukovány náletové dřeviny zarůstající rašeliniště, na degradovaných plochách byl pomístně stržen drn s cílem podpory raných sukcesních stádií vegetace a na degradovaných plochách v okolí rašeliniště byly vytvořeny různorodé tůně příznivé pro široké spektrum organismů. Doplňkově byly na lokalitě realizovány speciální zásahy na podporu vzácných druhů mechorostů a vyzkoušeno mulčování části plochy po vysečení a důkladném vyhrabání dlouhodobě nesečené terestrické rákosiny. Rašeliniště a rašelinné louky v podmínkách Vysočiny byly tradičně udržovány kosením. Pro zachování druhové pestrosti byla zavedena fázově posunutá a mozaikovitá seč. Snahou bylo mimo jiné umožnit vzácným a ohroženým druhům rozšířit se na větší plochu a na okolních degradovaných plochách zvýšit nabídku mokřadních biotopů. Různorodé podmínky zde umožňují rozmnožování a přežívání řady chráněných a ohrožených druhů. PR Chvojnov s okolní nivou Jedlovského potoka patří v současné době k nejprozkoumanějším lokalitám v Kraji Vysočina. Dosud zde bylo zaznamenáno celkem 1 597 taxonů: krásivky (68), mechorosty (70), cévnaté rostliny (301), houby (159), měkkýši (25), žížaly (9), pavouci (52), sekáči (12), pancířníci (65), korýši (9), stonožky (10), mnohonožky (6), chvostoskoci (5), vážky (14), rovnokřídlí (15), ploštice (78), mravenci (18), vosy (6), čmeláci (11), brouci (130), motýli (409), obojživelníci (6), plazi (2), ptáci (107), savci (10). Výsledky průzkumů byly důležitým vodítkem jak pro plánování načasování prováděných prací, tak pro jejich upřesňování a optimalizaci, aby nově zrevitalizované plochy podpořily co nejvíce chráněných a ohrožených druhů, a zároveň, aby nebylo nic významného poškozeno či opomenuto. Revitalizací byly obnoveny, případně vznikly nové, plochy vhodné pro řadu chráněných a ohrožených druhů, které se mohou rozšířit z fragmentu rašeliniště, které se zde zachovalo. Pozitivní reakce některých druhů byla zřetelná hned v první sezóně po provedených zásazích i v letech následujících, kdy zde probíhá pravidelný management rašelinných luk. Nárůst početnosti a rozšíření na nové plochy byl zaznamenán např. u všivce bahenního, bahničky chudokvěté, kruštíku bahenního, ostřice přioblé, bublinatky menší, rdestu maličkého, srpnatky fermežové, bekasiny otavní či chřástala vodního.

Představení lokality, ukázku prováděných prací a souhrn výsledků z průzkumů jednotlivých skupin organismů najdete v následujících prezentacích:

V rámci projektu byly realizovány průzkumy vybraných taxonomických skupin, na jejichž zpracování se podíleli následující odborníci:

  • RNDr. Táňa Štechová a Mgr. Eva Holá (mechorosty)
  • RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D. a RNDr. Libor Ekrt, Ph.D. (cévnaté rostliny, vegetace)
  • Ing. Marek Brom (houby)
  • Mgr. Jan Myšák (měkkýši)
  • doc. RNDr. Václav Pižl, CSc. (žížaly)
  • Mgr. Aleš Jelínek (pavouci)
  • Pavel Bezděčka (sekáči)
  • RNDr. Josef Starý, CSc. (pancířníci)
  • RNDr. Karel Tajovský, CSc. (suchozemští stejnonožci, stonožky, mnohonožky)
  • Ing. Václav Křivan (vážky, rovnokřídlí, brouci)
  • Mgr. Petr Baňař (ploštice)
  • RNDr. Klára Bezděčková, Ph.D. (mravenci, vosy, čmeláci)
  • Ing. Jan Šumpich (motýli)
  • MVDr. Vojtěch Mrlík, CSc. (obojživelníci, plazi, ptáci, savci)