Lidská sídla

Vojtěch Kodet

Lidská sídla představují nepřírodní stanoviště, kde se však vyskytuje řada druhů organismů, včetně chráněných a ohrožených. I v člověkem silně ovlivněných a přetvořených prostředích mohou najít vzácné druhy svůj domov. Některé druhy se tomuto prostředí přizpůsobily již natolik, že v našich podmínkách nikde jinde nežijí.

Obecně můžeme urbanizovaná území rozdělit podle převažujícího využití a charakteru ploch na několik rozdílných stanovišť, která odpovídají jednotlivým třídám databáze Corine Land Cover.

Corine Land Cover představuje jednotnou databázi dat o využití území a jeho změnách v Evropě od r. 1990. Jedná se o projekt iniciovaný Evropskou komisí, který je zpracováván jednotlivými státy podle jednotné metodiky. Výstupem je mapa krajinného pokryvu, která je nyní v šestiletých intervalech aktualizována. Blíže viz European Environment Agency nebo CENIA, kde je i odkaz na online mapu.

Pokud budeme znát společenstva organizmů jednotlivých typů stanovišť v určitém regionu, můžeme na základě vymapované krajiny lépe odhadovat celkové početnosti jednotlivých druhů. Na základě plošných změn v krajinném pokryvu můžeme odhadovat i změny v početnostech jednotlivých druhů (trendy).

A) Třídy urbanizovaného území databáze Corine Land Cover, které najdeme i na Vysočině

1. URBANIZOVANÁ ÚZEMÍ

1.1. Obytné plochy

1.1.1. Městská souvislá zástavba

Území pokryté podstatnou částí zástavbou. Povrch tvoří různé typy obytných domů, ulice, silnice a jiné umělé povrchy. Vegetace a holá půda se vyskytují jen sporadicky - do 20% celkové plochy území.

1.1.2. Městská nesouvislá zástavba

Území pokryté podstatnou částí zástavbou. Stavby se střídají s vegetací (zahrady, parky, trávníky) a holou půdou, které nevytvářejí velké souvislé celky a zabírají celkově 20-40% plochy této kategorie.

1.2. Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť

1.2.1. Průmyslové nebo obchodní zóny

Převažují dlážděné povrchy - beton, asfalt aj. mezi různými nebytovými budovami a zařízeními s případnou nepatrnou plochou vegetace. Patří sem i vojenské objekty a velké komplexy zemědělských budov a zařízení.

1.2.2. Silniční a železniční síť a přilehlé prostory

Komunikace s doprovodnými stavbami a zařízeními jako jsou nádražní budovy, sklady, náspy a pod. Minimální šířka takto pojaté komunikace je 100 m.

1.2.4. Letiště

Infrastruktura letišť zahrnuje startovací a přistávací dráhy, odbavovací a servisní budovy, parkovací plochy s přilehlými travnatými plochami. Patří sem sportovní a vojenská letiště.

1.3. Doly, skládky a staveniště

1.3.1. Těžba hornin

Oblasti otevřené povrchové těžby stavebních materiálů (kamene, štěrku, písku) nebo jiných nerostných surovin.

1.3.2. Skládky

Areály skládek a smetišť veřejného odpadu, včetně skládek materiálu po úpravě, např. po zpracování rud.

1.3.3. Staveniště

Oblasti rozestavených budov, průmyslových objektů a zemních prací.

1.4. Plochy umělé, nezemědělské zeleně

1.4.1. Plochy městské zeleně

Plochy vegetace v rámci kategorií 1.1.1 a 1.1.2, které jsou tvořeny hlavně parky a hřbitovy

1.4.2. Zařízení pro sport a rekreaci

Sportovní zařízení (stadiony, golfová hřiště, dostihové dráhy a pod.), samostatné rekreační parky mimo zástavbu, tábořiště.

B) Významnější druhy ptáků urbanizovaných území v ČR se stručným komentářem jejich výskytu na Vysočině

1.1.1. Městská souvislá zástavba

Čáp bílý (Ciconia ciconia) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Chocholouš obecný (Galerida cristata) – na Vysočině téměř vymizel
Kavka obecná (Corvus monedula) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) – na Vysočině zatím nehnízdí
Sova pálená (Tyto alba) – na Vysočině vymizela
Sýček obecný (Athene noctua) – na Vysočině vymizel

1.1.2. Městská nesouvislá zástavba

Čáp bílý (Ciconia ciconia) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Čečetka tmavá (Acanthis cabaret) – na Vysočině řídký výskyt
Havran polní (Corvus frugilegus) – na Vysočině nehnízdí
Chocholouš obecný (Galerida cristata) – na Vysočině téměř vymizel
Kalous ušatý (Asio otus) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Kavka obecná (Corvus monedula) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – na Vysočině řídký výskyt
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) – na Vysočině zatím nehnízdí
Sova pálená (Tyto alba) – na Vysočině vymizela
Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) – na Vysočině nehnízdí
Strakapoud malý (Dendrocopos minor) – na Vysočině řídký výskyt
Sýček obecný (Athene noctua) – na Vysočině vymizel
Žluva hajní (Oriolus oriolus) – na Vysočině řídký výskyt

1.2. Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – na Vysočině téměř vymizel
Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Cvrčilka zelená (Locustella naevia) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Čáp bílý (Ciconia ciconia) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Čečetka tmavá (Acanthis cabaret) – na Vysočině řídký výskyt
Havran polní (Corvus frugilegus) – na Vysočině nehnízdí
Chocholouš obecný (Galerida cristata) – na Vysočině téměř vymizel
Kalous pustovka (Asio flammeus) – na Vysočině vzácný výskyt
Kalous ušatý (Asio otus) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Kavka obecná (Corvus monedula) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Konipas luční (Motacilla flava) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Koroptev polní (Perdix perdix) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Kulík říční (Charadrius dubius) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – na Vysočině řídký výskyt
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) – na Vysočině zatím nehnízdí
Sova pálená (Tyto alba) – na Vysočině vymizela
Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) – na Vysočině nehnízdí
Strakapoud malý (Dendrocopos minor) – na Vysočině řídký výskyt
Strnad luční (Emberiza calandra) – na Vysočině řídký výskyt
Sýček obecný (Athene noctua) – na Vysočině vymizel
Vrána černá (Corvus corone) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Vrána šedá (Corvus cornix) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Žluva hajní (Oriolus oriolus) – na Vysočině řídký výskyt

1.3. Doly, skládky a staveniště

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) – na Vysočině téměř vymizel
Břehule říční (Riparia riparia) – na Vysočině vymizela
Chocholouš obecný (Galerida cristata) – na Vysočině téměř vymizel
Koroptev polní (Perdix perdix) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Kulík říční (Charadrius dubius) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Linduška úhorní (Anthus campestris) – na Vysočině nehnízdí
Vlha pestrá (Merops apiaster) – na Vysočině nehnízdí
Výr velký (Bubo bubo) – na Vysočině pravidelně hnízdí

1.4. Plochy umělé, nezemědělské zeleně (zejména parky)

Čečetka tmavá (Acanthis cabaret) – na Vysočině řídký výskyt
Havran polní (Corvus frugilegus) – na Vysočině nehnízdí
Kalous ušatý (Asio otus) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Kavka obecná (Corvus monedula) – dříve hnízdila i v parcích v dutinách stromů, odkud však vymizela, nyní hnízdí téměř výhradně na budovách
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Křivka obecná (Loxia curvirostra) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) – na Vysočině pravidelně hnízdí v nižších polohách
Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) – na Vysočině řídký výskyt
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) – na Vysočině řídký výskyt
Strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus) – na Vysočině nehnízdí
Strakapoud malý (Dendrocopos minor) – na Vysočině řídký výskyt
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) – na Vysočině pravidelně hnízdí v nižších polohách
Sýkora lužní (Poecile montana) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Sýkora parukářka (Lophophanes cristatus) – na Vysočině pravidelně hnízdí
Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) – na Vysočině řídký výskyt
Žluva hajní (Oriolus oriolus) – na Vysočině pravidelně hnízdí v nižších polohách

C) Kvalita urbanizovaných území z pohledu významnosti pro výskyt a hnízdění ptáků

Kvalita nepřírodního stanoviště z pohledu významnosti pro výskyt a hnízdění ptáků je závislá na řadě faktorů. Mezi nejvýznamnější faktory patří rozloha a heterogenita. Obecně lze konstatovat, že početnost a druhová rozmanitost ptáků závisí na různorodosti prostředí, dostupnosti potravních zdrojů a dostatečném množství úkrytů pro hnízdění. Z hlediska ptáků je klíčový dostatek dostupné potravy, zejména bezobratlých, což významně ovlivňuje hnízdní hustotu ptáků. Pro širší spektrum druhů je vhodné i v rámci jednoho typu stanoviště udržování mozaiky různých prostředí, aby se zde mohly uplatnit druhy s různými životními nároky.

1.1.1. Městská souvislá zástavba

1.1.2. Městská nesouvislá zástavba

1.2. Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť

Druhové složení a početnost ptáků v intravilánech závisí zejména na dostupnosti potravy a na hnízdních příležitostech. Pro hnízdění synantropních druhů je důležitá přístupnost půdních prostor, existence nejrůznějších otvorů, výklenků na stavbách apod. Případná omezení vlastníků při ochraně zvláště chráněných druhů se tak většinou týkají rekonstrukcí staveb a jejich zateplování. Vhodné hnízdní příležitosti je však dobré cíleně vytvářet. Nabídnuté možnosti ptáci často rychle využijí. Ke zvýšení druhové rozmanitosti ptáků přispívá přítomnost dřevin, zejména starých doupných stromů.

1.3. Doly, skládky a staveniště

Pro ptáky bývají většinou nejatraktivnější plochy čerstvě opuštěné, kde nedochází k jejich vyrušování. Atraktivita ploch se snižuje s postupující sukcesí, kdy dochází k zarůstání ploch. Hnízdní stěny břehulí a vlh vyžadují individuální ochranu (na Vysočině však aktuálně není žádná známa). U těžebních prostor bývá z pohledu ptáků většinou zcela nevhodná jejich rekultivace. Ke zvýšení druhové rozmanitosti ptáků tohoto stanoviště přispívá přítomnost mokřadů, které by se proto neměly zavážet či odvodňovat.

1.4. Plochy umělé, nezemědělské zeleně

Parky, hřbitovy a různá sportoviště hostí významnou složku biodiverzity v intravilánech, a to zejména tam kde se vyskytují staré doupné stromy. Je-li to možné, je vhodné ponechávání torz starých stromů i padlé kmeny, což by u větších parků mělo být samozřejmostí.