Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Brouci Vysočiny

Václav Křivan [ed] (2017)
ZO ČSOP Kněžice
 
1) Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) Vysočiny
2) Tesaříkovití (Coleoptera: Cerambycidae) Vysočiny
3) Rákosníčci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) Vysočiny
4) Systematický přehled brouků Vysočiny
5) Vydané publikace:
5.1) Střevlíci Kraje Vysočina (Václav Křivan, 32 str., PDF ke stažení)
5.2) Tesaříci Kraje Vysočina (Václav Křivan, 32 str., PDF ke stažení)

5.3) Rákosníčci Kraje Vysočina (Václav Křivan, 24 str., PDF ke stažení)

1) Střevlíkovití (Coleoptera: Carabidae) Vysočiny

Václav Křivan (2017)

 

1.1) Obsah

1.2) Úvod

1.3) Přírodní poměry

1.4) Materiál a metodika

1.4.1) Zkratky a vysvětlivky

1.5) Výsledky

1.5.1) Abecední seznam střevlíkovitých Vysočiny podle českých jmen

1.5.2) Abecední seznam střevlíkovitých Vysočiny podle vědeckých jmen

1.5.3) Významné lokality střevlíkovitých na Vysočině

1.6) Závěr

1.7) Literatura

 

1.2) Úvod

Střevlíkovití brouci tvoří významnou složky fauny brouků téměř ve všech typech prostředí v naší krajině. Pro svou estetickou hodnotu, dostatek poznatků o jejich životě a literatury k určování patří k nejatraktivnějším a nejlépe prozkoumaným čeledím brouků u nás i v okolních zemích. Poznatky o výskytu a biologii střevlíků se také významně promítají do ochrany přírody. Tato skupina je tradičně využívána k bioindikačním účelům, zejména k hodnocení zachovalosti biotopů nebo sledování stavu a změn prostředí. Výhodou je poměrně těsná vazba řady druhů na konkrétní typy stanovišť, vlhkost či zastínění. Díky dobrému stavu poznání fauny téměř ve všech územích ČR je využití střevlíků, jako modelové skupiny převážně epigeických predátorů, často využíváno při biologických hodnoceních a posuzování vlivu staveb na životní prostředí.

Území Českomoravské vrchoviny patří dosud spíše k méně prozkoumaným územím. Přestože se zde vyskytují nejrůznější typy prostředí od podhorských lesů, rašelinišť a mokřadů až po stepi a světlomilné lesy, nebylo tyto území nikdy entomology příliš podrobně zkoumáno. Komplexní poznatky o fauně téměř všech skupin brouků úplně chybí. Shrnutí dosavadních poznatků, nálezového materiálu a cílené průzkumy vybraných druhů či typů stanovišť bylo hlavním cílem této části projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny.

 

1.3) Přírodní poměry

Kraj Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchyHornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (836,5 m). Druhé nejvyšší místo je vrchol Devět skal (836 m) ve Žďárských vrších.

V Kraji Vysočina se nachází rozvodí moří. Severozápadní polovina kraje patří k úmoří Severního moře (v kraji např. řeka Sázava), jihovýchodní polovina patří k úmoří Černého moře (např. řeky Svratka a Jihlava).

Z hlediska střevlíků je území Českomoravské vrchoviny průnikovým územím, kde se díky přírodním poměrům a geografické poloze setkávají různé zoogeografické prvky i ekologické skupiny. Nejvyšší polohy s rozsáhlými lesy a rašeliništi se blíží svou faunou horským oblastem. Naopak jihovýchod regionu s častými říčními kaňonovitými údolími a rozsáhlou bezlesou krajinou nabízí vhodná stanoviště teplomilným stepním či lesostepním druhů. Mokřady ve všech oblastech a podobách pak hostí pestrou faunu hygrofilních střevlíků, která je díky mísení chladnomilných a teplomilných prvků často velmi bohatá a co do druhového složení unikátní.

V minulosti bohužel došlo k rozsáhlým změnám prostředí jak v lesních, tak především v nelesních biotopech. Tyto změny do značné míry pozměnily podmínky pro život střevlíků a měly za následek značnou proměnu zdejší fauny. V lesních ekosystémech převládly hospodářské lesy s převahou jehličnanů a díky tomu silně ustoupila typická fauna středoevropských listnatých lesů. Snad nejvíce jsou postiženy lesy vyšších poloh, naopak poměrně rozsáhlé oblasti zejména v říčních údolích tvoří dodnes přírodě blízká a velmi pestrá lesní společenstva. V bezlesé krajině se výrazně proměnila dřívější jemná mozaika zemědělské krajiny tvořené typickými vlhkými loukami, drobnými políčky a pastvinami na obtížně obhospodařovatelných suchých či kamenitých místech. Právě tento typ krajiny hostil zřejmě nejpestřejší společenstva střevlíků. V důsledku rychlých změn v zemědělství došlo k výrazné proměně této krajiny na rozsáhlé lány polí. Se zánikem tradiční pastvy zanikly i pastviny v okolí vesnic či měst a plošné meliorace zničily velkou část vlhkých luk a mokřadů. V důsledku těchto změn došlo k proměně společenstev střevlíkovitých brouků a k vymizení nebo výraznému úbytku řady druhů.

 

1.4) Materiál a metodika

Cílem projektu bylo shromáždit dostupné údaje o střevlících na území Kraje Vysočina. Zdroje dat byly tvořeny údaji publikovanými v literatuře, dále sbírkovým materiálem muzeí a soukromých sběratelů, údaji obsaženými v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) a vlastními sběry zpracovatelů projektu z území kraje z minulých období i v průběhu trvání projektu.

Literární údaje:

Nejvýznamnějším zdrojem publikovaných dat z území kraje je práce Střevlíkovití brouci České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána (Skoupý 2004), další dílčí údaje byly publikovány v rámci prací shrnující zajímavé nálezy střevlíků z území ČR pocházející z odbobí od roku 1997 (Veselý et al. 2002, Farkač 2005, Křivan et Stejskal 2009).

Excerpce databáze NDOP:

Podstatná část dat byla získána excerpcí databáze NDOP, kde jsou obsaženy zejména nepublikované výsledky inventarizačních průzkumů MZCHÚ a EVL a také terénní pozorování některých snadno určitelných druhů.

Revize sbírkového materiálu:

Revize sbírkového materiálu muzeí a soukromých sběratelů proběhla v regionálních muzejních sbírkách a u několika regionálních sběratelů. Další zdroje v muzeích mimo region, zejména velké sbírky Národního muzea v Praze a Moravského zemského muzea v Brně nebylo možné vzhledem jejich obrovskému rozsahu revidovat.

Vlastní průzkumy zpracovatelů projektu:

Víc než polovina zjištěných údajů o střevlících z území kraje byla získána vlastní činností zpracovatelů projektu. Jedná se jednak o data získaná v minulých obdobích při realizaci inventarizačních průzkumů řady lokalit nebo sběratelské činnosti. V období trvání projektu v letech 2014 – 2016 byly průzkumy zaměřeny na některé významné druhy, typy stanovišť nebo nedostatečně probádané oblasti kraje.

Zpracování dat:

Veškeré získané údaje byly zapisovány do nálezové databáze a následně zpracovány do podoby mapových výstupů k vybraným druhům. Mapová pole jsou podle síťového mapování fauny (Pruner & Míka 1996). Označení každé lokality zahrnuje název obce, případně části obce a bližší lokalizaci (např. jméno rybníka, řeky, potoka apod.). Stanovení obce a části obce je podle práce Pruner & Míka (1996).

 

1.4.1) Zkratky a vysvětlivky

AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

EVL – evropsky významná lokalita

CHKO – chráněná krajinná oblast

MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území

NDOP – Nálezová databáze ochrany přírody AOPK

NP – národní park

NPP – národní přírodní památka

NPR – národní přírodní rezervace

PP – přírodní památka

PR – přírodní rezervace

 

1.5) Výsledky

Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 328 druhů střevlíků (62 % fauny střevlíků zjištěné na území ČR). Z nich 47 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých (Farkač et al. 2005). V kategorii ohrožený (EN) je to 7 druhů, v kategorii zranitelný (VU) 30 druhů a v kategorii téměř ohrožený (NT) pak 10 druhů. Databáze shromážděných údajů z jednotlivých zdrojů obsahuje zhruba 8000 údajů. Z toho 4800 údajů bylo získáno vlastním terénním průzkumem zpracovatelů projektu, z toho 2748 záznamů bylo získáno v letech 2014 – 2016 v průběhu realizace projektu.

Komentáře k přehledu druhů obsahují základní charakteristiku bionomie a rozšíření na území České republiky. Tyto údaje jsou převzaty z publikací o střevlíkovitých broucích, především z nejnovějšího klíče (Hůrka 1996) a údaje o rozšíření také z přehledu nálezů ze sbírky Jana Pulpána (Skoupý 2004). Dále je uvedeno rozšíření na území Kraje Vysočina na základě shromážděných dat o výskytu jednotlivých druhů. Komentovány jsou druhy evidované pouze v Kraji Vysočina. Ve výjimečných případech jsou zmíněny i druhy nalezené v blízkosti Kraje Vysočina, jejichž výskyt lze předpokládat.

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:

= současný výskyt (od r. 2000)
= historický výskyt (do r. 1999)

 

1.5.1) Abecední seznam střevlíkovitých Vysočiny podle českých jmen

  1. Hrbáč (Zabrus spinipes)
  2. Hrbáč osenní (Zabrus tenebrioides)
  3. Krajník hnědý (Calosoma inquisitor)
  4. Krajník pižmový (Calosoma sycophanta)
  5. Krajník zlatotečký (Calosoma auropunctatum)
  6. Prskavec (Aptinus bombarda)
  7. Prskavec (Brachinus crepitans)
  8. Prskavec (Brachinus explodens)
  9. Prskavec (Brachinus psophia)
  10. Střevlíček (Abax carinatus)
  11. Střevlíček (Abax ovalis)
  12. Střevlíček (Abax paralellus)
  13. Střevlíček (Abax parallelepipedus)
  14. Střevlíček (Acupalpus brunnipes)
  15. Střevlíček (Acupalpus exiguus)
  16. Střevlíček (Acupalpus flavicollis)
  17. Střevlíček (Acupalpus luteatus)
  18. Střevlíček (Acupalpus maculatus)
  19. Střevlíček (Acupalpus meridianus)
  20. Střevlíček (Acupalpus parvulus)
  21. Střevlíček (Agonum duftschmidi)
  22. Střevlíček (Agonum emarginatum)
  23. Střevlíček (Agonum ericeti)
  24. Střevlíček (Agonum fuliginosus)
  25. Střevlíček (Agonum gracile)
  26. Střevlíček (Agonum gracilipes)
  27. Střevlíček (Agonum lugens)
  28. Střevlíček (Agonum marginatum)
  29. Střevlíček (Agonum micans)
  30. Střevlíček (Agonum muelleri)
  31. Střevlíček (Agonum piceum)
  32. Střevlíček (Agonum sexpunctatum)
  33. Střevlíček (Agonum thoreyi)
  34. Střevlíček (Agonum versutum)
  35. Střevlíček (Agonum viduum)
  36. Střevlíček (Amara aenea)
  37. Střevlíček (Amara apricaria)
  38. Střevlíček (Amara aulica)
  39. Střevlíček (Amara bifrons)
  40. Střevlíček (Amara communis)
  41. Střevlíček (Amara consularis)
  42. Střevlíček (Amara convexior)
  43. Střevlíček (Amara cursitans)
  44. Střevlíček (Amara curta)
  45. Střevlíček (Amara equestris)
  46. Střevlíček (Amara eurynota)
  47. Střevlíček (Amara familiaris)
  48. Střevlíček (Amara fulva)
  49. Střevlíček (Amara ingenua)
  50. Střevlíček (Amara littorea)
  51. Střevlíček (Amara lucida)
  52. Střevlíček (Amara lunicollis)
  53. Střevlíček (Amara majuscula)
  54. Střevlíček (Amara makolskii)
  55. Střevlíček (Amara montivaga)
  56. Střevlíček (Amara municipalis)
  57. Střevlíček (Amara nitida)
  58. Střevlíček (Amara ovata)
  59. Střevlíček (Amara plebeja)
  60. Střevlíček (Amara pulpani)
  61. Střevlíček (Amara sabulosa)
  62. Střevlíček (Amara similata)
  63. Střevlíček (Amara spreta)
  64. Střevlíček (Amara tibialis)
  65. Střevlíček (Amblystomus niger)
  66. Střevlíček (Anchomenus dorsalis)
  67. Střevlíček (Anisodactylus binotatus)
  68. Střevlíček (Anisodactylus nemorivagus)
  69. Střevlíček (Anisodactylus signatus)
  70. Střevlíček (Anthracus consputus)
  71. Střevlíček (Asaphidion flavipes)
  72. Střevlíček (Asaphidion pallipes)
  73. Střevlíček (Badister bulatus)
  74. Střevlíček (Badister collaris)
  75. Střevlíček (Badister dilatatus)
  76. Střevlíček (Badister lacertosus)
  77. Střevlíček (Badister meridionalis)
  78. Střevlíček (Badister peltatus)
  79. Střevlíček (Badister unipustulatus)
  80. Střevlíček (Bembidion articulatum)
  81. Střevlíček (Bembidion assimile)
  82. Střevlíček (Bembidion azurescens)
  83. Střevlíček (Bembidion biguttatum)
  84. Střevlíček (Bembidion bipunctatum)
  85. Střevlíček (Bembidion bruxelense)
  86. Střevlíček (Bembidion decoratum)
  87. Střevlíček (Bembidion decorum)
  88. Střevlíček (Bembidion deletum)
  89. Střevlíček (Bembidion dentellum)
  90. Střevlíček (Bembidion doris)
  91. Střevlíček (Bembidion femoratum)
  92. Střevlíček (Bembidion fumigatum)
  93. Střevlíček (Bembidion gilvipes)
  94. Střevlíček (Bembidion guttula)
  95. Střevlíček (Bembidion humerale)
  96. Střevlíček (Bembidion illigeri)
  97. Střevlíček (Bembidion inoptatum)
  98. Střevlíček (Bembidion lampros)
  99. Střevlíček (Bembidion laticolle)
  100. Střevlíček (Bembidion litorale)
  101. Střevlíček (Bembidion lunulatum)
  102. Střevlíček (Bembidion mannerheimi)
  103. Střevlíček (Bembidion minimum)
  104. Střevlíček (Bembidion modestum)
  105. Střevlíček (Bembidion monticola)
  106. Střevlíček (Bembidion nigricorne)
  107. Střevlíček (Bembidion obtusum)
  108. Střevlíček (Bembidion octomaculatum)
  109. Střevlíček (Bembidion prasinum)
  110. Střevlíček (Bembidion properans)
  111. Střevlíček (Bembidion punctulatum)
  112. Střevlíček (Bembidion pygmaeum)
  113. Střevlíček (Bembidion quadrimaculatum)
  114. Střevlíček (Bembidion semipunctatum)
  115. Střevlíček (Bembidion stephensi)
  116. Střevlíček (Bembidion tenellum)
  117. Střevlíček (Bembidion tetracolum)
  118. Střevlíček (Bembidion tibiale)
  119. Střevlíček (Bembidion varium)
  120. Střevlíček (Blemus discus)
  121. Střevlíček (Bradycellus caucasicus)
  122. Střevlíček (Bradycellus csikii)
  123. Střevlíček (Bradycellus harpalinus)
  124. Střevlíček (Bradycellus ruficollis)
  125. Střevlíček (Bradycellus verbasci)
  126. Střevlíček (Calathus ambiguus)
  127. Střevlíček (Calathus cinctus)
  128. Střevlíček (Calathus erratus)
  129. Střevlíček (Calathus fuscipes)
  130. Střevlíček (Calathus melanocephalus)
  131. Střevlíček (Calathus micropterus)
  132. Střevlíček (Callistus lunatus)
  133. Střevlíček (Calodromius spilotus)
  134. Střevlíček (Clivina collaris)
  135. Střevlíček (Clivina fossor)
  136. Střevlíček (Cychrus attenuatus)
  137. Střevlíček (Cychrus caraboides)
  138. Střevlíček (Cymindis angularis)
  139. Střevlíček (Cymindis axillaris)
  140. Střevlíček (Cymindis cingulata)
  141. Střevlíček (Cymindis humeralis)
  142. Střevlíček (Cymindis miliaris)
  143. Střevlíček (Cymindis vaporariorum)
  144. Střevlíček (Demetrias atricapillus)
  145. Střevlíček (Demetrias imperialis)
  146. Střevlíček (Demetrias monostigma)
  147. Střevlíček (Diachromus germanus)
  148. Střevlíček (Dicheirotrichus placidus)
  149. Střevlíček (Dicheirotrichus rufithorax)
  150. Střevlíček (Dolichus halensis)
  151. Střevlíček (Dromius agilis)
  152. Střevlíček (Dromius angustus)
  153. Střevlíček (Dromius fenestratus)
  154. Střevlíček (Dromius kuntzei)
  155. Střevlíček (Dromius quadrimaculatus)
  156. Střevlíček (Dromius schnederi)
  157. Střevlíček (Drypta dentata)
  158. Střevlíček (Dyschirius aeneus)
  159. Střevlíček (Dyschirius digitatus)
  160. Střevlíček (Dyschirius globosus)
  161. Střevlíček (Dyschirius nitidus)
  162. Střevlíček (Dyschirius rufipes)
  163. Střevlíček (Dyschirius tristis)
  164. Střevlíček (Elaphrus aureus)
  165. Střevlíček (Elaphrus cupreus)
  166. Střevlíček (Elaphrus riparius)
  167. Střevlíček (Elaphrus uliginosus)
  168. Střevlíček (Harpalus affinis)
  169. Střevlíček (Harpalus atratus)
  170. Střevlíček (Harpalus autumnalis)
  171. Střevlíček (Harpalus calceatus)
  172. Střevlíček (Harpalus caspius)
  173. Střevlíček (Harpalus distinguendus)
  174. Střevlíček (Harpalus froelichi)
  175. Střevlíček (Harpalus griseus)
  176. Střevlíček (Harpalus honestus)
  177. Střevlíček (Harpalus latus)
  178. Střevlíček (Harpalus luteicornis)
  179. Střevlíček (Harpalus modestus)
  180. Střevlíček (Harpalus progrediens)
  181. Střevlíček (Harpalus pumilus)
  182. Střevlíček (Harpalus qaudripunctatus)
  183. Střevlíček (Harpalus rubripes)
  184. Střevlíček (Harpalus rufipalpis)
  185. Střevlíček (Harpalus rufipes)
  186. Střevlíček (Harpalus serripes)
  187. Střevlíček (Harpalus signaticornis)
  188. Střevlíček (Harpalus smaragdinus)
  189. Střevlíček (Harpalus solitaris)
  190. Střevlíček (Harpalus subcylindricus)
  191. Střevlíček (Harpalus tardus)
  192. Střevlíček (Harpalus tenebrosus)
  193. Střevlíček (Harpalus xanthopus)
  194. Střevlíček (Harpalus zabroides)
  195. Střevlíček (Chlaenius nigricornis)
  196. Střevlíček (Chlaenius nitidulus)
  197. Střevlíček (Chlaenius spoliatus)
  198. Střevlíček (Chlaenius tristis)
  199. Střevlíček (Chlaenius vestitus)
  200. Střevlíček (Laemostenus terricola)
  201. Střevlíček (Lebia cruxminor)
  202. Střevlíček (Lebia cyanocephala)
  203. Střevlíček (Lebia chlorocephala)
  204. Střevlíček (Leistus ferrugineus)
  205. Střevlíček (Leistus piceus)
  206. Střevlíček (Leistus rufomarginatus)
  207. Střevlíček (Leistus terminatus)
  208. Střevlíček (Licinus cassideus)
  209. Střevlíček (Licinus depressus)
  210. Střevlíček (Loricera pilicornis)
  211. Střevlíček (Masoreus wetterhalli)
  212. Střevlíček (Microlestes corticalis)
  213. Střevlíček (Microlestes maurus)
  214. Střevlíček (Microlestes minutulus)
  215. Střevlíček (Molops elatus)
  216. Střevlíček (Molops piceus)
  217. Střevlíček (Nebria brevicollis)
  218. Střevlíček (Nebria livida)
  219. Střevlíček (Notiophilus aestuans)
  220. Střevlíček (Notiophilus aquaticus)
  221. Střevlíček (Notiophilus biguttatus)
  222. Střevlíček (Notiophilus palustris)
  223. Střevlíček (Notiophilus rufipes)
  224. Střevlíček (Ocys quinquestriatus)
  225. Střevlíček (Odacantha melanura)
  226. Střevlíček (Olistophus rotundatus)
  227. Střevlíček (Olistophus sturmi)
  228. Střevlíček (Omophron limbatum)
  229. Střevlíček (Oodes helopioides)
  230. Střevlíček (Ophonus azureus)
  231. Střevlíček (Ophonus laticollis)
  232. Střevlíček (Ophonus melleti)
  233. Střevlíček (Ophonus puncticeps)
  234. Střevlíček (Ophonus puncticollis)
  235. Střevlíček (Ophonus rufibarbis)
  236. Střevlíček (Ophonus rupicola)
  237. Střevlíček (Ophonus schaubergerianus)
  238. Střevlíček (Oxypselahus obscurus)
  239. Střevlíček (Panagaeus bipustulatus)
  240. Střevlíček (Panagaeus cruxmajor)
  241. Střevlíček (Paradromius linearis)
  242. Střevlíček (Paradromius longiceps)
  243. Střevlíček (Paranchus albipes)
  244. Střevlíček (Patrobus assimilis)
  245. Střevlíček (Patrobus atrorufus)
  246. Střevlíček (Patrobus septentrionis)
  247. Střevlíček (Perileptus areolatus)
  248. Střevlíček (Philorhizus crucifer)
  249. Střevlíček (Philorhizus notatus)
  250. Střevlíček (Philorhizus sigma)
  251. Střevlíček (Platyderus rufus)
  252. Střevlíček (Platynus assimilis)
  253. Střevlíček (Platynus livens)
  254. Střevlíček (Poecilus cupreus)
  255. Střevlíček (Poecilus lepidus)
  256. Střevlíček (Poecilus sericeus)
  257. Střevlíček (Poecilus versicolor)
  258. Střevlíček (Porotachys bisulcatus)
  259. Střevlíček (Pterostichus aethiops)
  260. Střevlíček (Pterostichus anthracinus)
  261. Střevlíček (Pterostichus burmeisteri)
  262. Střevlíček (Pterostichus diligens)
  263. Střevlíček (Pterostichus elongatus)
  264. Střevlíček (Pterostichus gracilis)
  265. Střevlíček (Pterostichus macer)
  266. Střevlíček (Pterostichus melanarius)
  267. Střevlíček (Pterostichus melas)
  268. Střevlíček (Pterostichus minor)
  269. Střevlíček (Pterostichus niger)
  270. Střevlíček (Pterostichus nigrita)
  271. Střevlíček (Pterostichus oblongopunctatus)
  272. Střevlíček (Pterostichus ovoideus)
  273. Střevlíček (Pterostichus quadrifoveolatus)
  274. Střevlíček (Pterostichus rhaeticus)
  275. Střevlíček (Pterostichus strenuus)
  276. Střevlíček (Pterostichus vernalis)
  277. Střevlíček (Sericoda quadripunctata)
  278. Střevlíček (Stenolophus discophorus)
  279. Střevlíček (Stenolophus mixtus)
  280. Střevlíček (Stenolophus skrimshiranus)
  281. Střevlíček (Stenolophus teutonus)
  282. Střevlíček (Stomis pumicatus)
  283. Střevlíček (Syntomus foveatus)
  284. Střevlíček (Syntomus obscuroguttatus)
  285. Střevlíček (Syntomus pallipes)
  286. Střevlíček (Syntomus truncatellus)
  287. Střevlíček (Synuchus vivalis)
  288. Střevlíček (Tachys bistriatus)
  289. Střevlíček (Tachys micros)
  290. Střevlíček (Tachyta nana)
  291. Střevlíček (Tachyura diabrachys)
  292. Střevlíček (Tachyura parvula)
  293. Střevlíček (Tachyura quadrisignata)
  294. Střevlíček (Thalassophilus longicornis)
  295. Střevlíček (Trechoblemus micros)
  296. Střevlíček (Trechus obtusus)
  297. Střevlíček (Trechus pilisensis)
  298. Střevlíček (Trechus pulchellus)
  299. Střevlíček (Trechus quadristriatus)
  300. Střevlíček (Trechus rivularis)
  301. Střevlíček (Trechus rubens)
  302. Střevlíček (Trechus secalis)
  303. Střevlíček (Trechus splendens)
  304. Střevlíček (Trechus striatulus)
  305. Střevlíček (Trichotichnus laevicollis)
  306. Střevlíček hlaváč (Broscus cephalotes)
  307. Střevlík (Carabus problematicus)
  308. Střevlík (Carabus scabriusculus)
  309. Střevlík fialový (Carabus violaceus)
  310. Střevlík hajní (Carabus nemoralis)
  311. Střevlík hladký (Carabus glabratus)
  312. Střevlík kožitý (Carabus coriaceus)
  313. Střevlík lesklý (Carabus nitens)
  314. Střevlík lesní (Carabus sylvestris)
  315. Střevlík Linneův (Carabus linnaei)
  316. Střevlík měděný (Carabus cancellatus)
  317. Střevlík nepravidelný (Carabus irregularis)
  318. Střevlík polní (Carabus arvensis)
  319. Střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri)
  320. Střevlík Ullrichův (Carabus ullrichi)
  321. Střevlík vrásčitý (Carabus intricatus)
  322. Střevlík vypouklý (Carabus convexus)
  323. Střevlík zahradní (Carabus hortensis)
  324. Střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens)
  325. Střevlík zrnitý (Carabus granulatus)
  326. Svižník lesomil (Cicindela sylvicola)
  327. Svižník polní (Cicindela campestris)
  328. Svižník zvrhlý (Cicindela hybrida)

 

1.5.2) Abecední seznam střevlíkovitých Vysočiny podle vědeckých jmen

  1. Abax carinatus - Střevlíček
  2. Abax ovalis - Střevlíček
  3. Abax paralellus - Střevlíček
  4. Abax parallelepipedus - Střevlíček
  5. Acupalpus brunnipes - Střevlíček
  6. Acupalpus exiguus - Střevlíček
  7. Acupalpus flavicollis - Střevlíček
  8. Acupalpus luteatus - Střevlíček
  9. Acupalpus maculatus - Střevlíček
  10. Acupalpus meridianus - Střevlíček
  11. Acupalpus parvulus - Střevlíček
  12. Agonum duftschmidi - Střevlíček
  13. Agonum emarginatum - Střevlíček
  14. Agonum ericeti - Střevlíček
  15. Agonum fuliginosus - Střevlíček
  16. Agonum gracile - Střevlíček
  17. Agonum gracilipes - Střevlíček
  18. Agonum lugens - Střevlíček
  19. Agonum marginatum - Střevlíček
  20. Agonum micans - Střevlíček
  21. Agonum muelleri - Střevlíček
  22. Agonum piceum - Střevlíček
  23. Agonum sexpunctatum - Střevlíček
  24. Agonum thoreyi - Střevlíček
  25. Agonum versutum - Střevlíček
  26. Agonum viduum - Střevlíček
  27. Amara aenea - Střevlíček
  28. Amara apricaria - Střevlíček
  29. Amara aulica - Střevlíček
  30. Amara bifrons - Střevlíček
  31. Amara communis - Střevlíček
  32. Amara consularis - Střevlíček
  33. Amara convexior - Střevlíček
  34. Amara cursitans - Střevlíček
  35. Amara curta - Střevlíček
  36. Amara equestris - Střevlíček
  37. Amara eurynota - Střevlíček
  38. Amara familiaris - Střevlíček
  39. Amara fulva - Střevlíček
  40. Amara ingenua - Střevlíček
  41. Amara littorea - Střevlíček
  42. Amara lucida - Střevlíček
  43. Amara lunicollis - Střevlíček
  44. Amara majuscula - Střevlíček
  45. Amara makolskii - Střevlíček
  46. Amara montivaga - Střevlíček
  47. Amara municipalis - Střevlíček
  48. Amara nitida - Střevlíček
  49. Amara ovata - Střevlíček
  50. Amara plebeja - Střevlíček
  51. Amara pulpani - Střevlíček
  52. Amara sabulosa - Střevlíček
  53. Amara similata - Střevlíček
  54. Amara spreta - Střevlíček
  55. Amara tibialis - Střevlíček
  56. Amblystomus niger - Střevlíček
  57. Anchomenus dorsalis - Střevlíček
  58. Anisodactylus binotatus - Střevlíček
  59. Anisodactylus nemorivagus - Střevlíček
  60. Anisodactylus signatus - Střevlíček
  61. Anthracus consputus - Střevlíček
  62. Aptinus bombarda - Prskavec
  63. Asaphidion flavipes - Střevlíček
  64. Asaphidion pallipes - Střevlíček
  65. Badister bulatus - Střevlíček
  66. Badister collaris - Střevlíček
  67. Badister dilatatus - Střevlíček
  68. Badister lacertosus - Střevlíček
  69. Badister meridionalis - Střevlíček
  70. Badister peltatus - Střevlíček
  71. Badister unipustulatus - Střevlíček
  72. Bembidion articulatum - Střevlíček
  73. Bembidion assimile - Střevlíček
  74. Bembidion azurescens - Střevlíček
  75. Bembidion biguttatum - Střevlíček
  76. Bembidion bipunctatum - Střevlíček
  77. Bembidion bruxelense - Střevlíček
  78. Bembidion decoratum - Střevlíček
  79. Bembidion decorum - Střevlíček
  80. Bembidion deletum - Střevlíček
  81. Bembidion dentellum - Střevlíček
  82. Bembidion doris - Střevlíček
  83. Bembidion femoratum - Střevlíček
  84. Bembidion fumigatum - Střevlíček
  85. Bembidion gilvipes - Střevlíček
  86. Bembidion guttula - Střevlíček
  87. Bembidion humerale - Střevlíček
  88. Bembidion illigeri - Střevlíček
  89. Bembidion inoptatum - Střevlíček
  90. Bembidion lampros - Střevlíček
  91. Bembidion laticolle - Střevlíček
  92. Bembidion litorale - Střevlíček
  93. Bembidion lunulatum - Střevlíček
  94. Bembidion mannerheimi - Střevlíček
  95. Bembidion minimum - Střevlíček
  96. Bembidion modestum - Střevlíček
  97. Bembidion monticola - Střevlíček
  98. Bembidion nigricorne - Střevlíček
  99. Bembidion obtusum - Střevlíček
  100. Bembidion octomaculatum - Střevlíček
  101. Bembidion prasinum - Střevlíček
  102. Bembidion properans - Střevlíček
  103. Bembidion punctulatum - Střevlíček
  104. Bembidion pygmaeum - Střevlíček
  105. Bembidion quadrimaculatum - Střevlíček
  106. Bembidion semipunctatum - Střevlíček
  107. Bembidion stephensi - Střevlíček
  108. Bembidion tenellum - Střevlíček
  109. Bembidion tetracolum - Střevlíček
  110. Bembidion tibiale - Střevlíček
  111. Bembidion varium - Střevlíček
  112. Blemus discus - Střevlíček
  113. Bradycellus caucasicus - Střevlíček
  114. Bradycellus csikii - Střevlíček
  115. Bradycellus harpalinus - Střevlíček
  116. Bradycellus ruficollis - Střevlíček
  117. Bradycellus verbasci - Střevlíček
  118. Brachinus crepitans - Prskavec
  119. Brachinus explodens - Prskavec
  120. Brachinus psophia - Prskavec
  121. Broscus cephalotes - Střevlíček hlaváč
  122. Calathus ambiguus - Střevlíček
  123. Calathus cinctus - Střevlíček
  124. Calathus erratus - Střevlíček
  125. Calathus fuscipes - Střevlíček
  126. Calathus melanocephalus - Střevlíček
  127. Calathus micropterus - Střevlíček
  128. Callistus lunatus - Střevlíček
  129. Calodromius spilotus - Střevlíček
  130. Calosoma auropunctatum - Krajník zlatotečký
  131. Calosoma inquisitor - Krajník hnědý
  132. Calosoma sycophanta - Krajník pižmový
  133. Carabus arvensis - Střevlík polní
  134. Carabus auronitens - Střevlík zlatolesklý
  135. Carabus cancellatus - Střevlík měděný
  136. Carabus convexus - Střevlík vypouklý
  137. Carabus coriaceus - Střevlík kožitý
  138. Carabus glabratus - Střevlík hladký
  139. Carabus granulatus - Střevlík zrnitý
  140. Carabus hortensis - Střevlík zahradní
  141. Carabus intricatus - Střevlík vrásčitý
  142. Carabus irregularis - Střevlík nepravidelný
  143. Carabus linnaei - Střevlík Linneův
  144. Carabus nemoralis - Střevlík hajní
  145. Carabus nitens - Střevlík lesklý
  146. Carabus problematicus - Střevlík
  147. Carabus scabriusculus - Střevlík
  148. Carabus scheidleri - Střevlík Scheidlerův
  149. Carabus sylvestris - Střevlík lesní
  150. Carabus ullrichi - Střevlík Ullrichův
  151. Carabus violaceus - Střevlík fialový
  152. Cicindela campestris - Svižník polní
  153. Cicindela hybrida - Svižník zvrhlý
  154. Cicindela sylvicola - Svižník lesomil
  155. Clivina collaris - Střevlíček
  156. Clivina fossor - Střevlíček
  157. Cychrus attenuatus - Střevlíček
  158. Cychrus caraboides - Střevlíček
  159. Cymindis angularis - Střevlíček
  160. Cymindis axillaris - Střevlíček
  161. Cymindis cingulata - Střevlíček
  162. Cymindis humeralis - Střevlíček
  163. Cymindis miliaris - Střevlíček
  164. Cymindis vaporariorum - Střevlíček
  165. Demetrias atricapillus - Střevlíček
  166. Demetrias imperialis - Střevlíček
  167. Demetrias monostigma - Střevlíček
  168. Diachromus germanus - Střevlíček
  169. Dicheirotrichus placidus - Střevlíček
  170. Dicheirotrichus rufithorax - Střevlíček
  171. Dolichus halensis - Střevlíček
  172. Dromius agilis - Střevlíček
  173. Dromius angustus - Střevlíček
  174. Dromius fenestratus - Střevlíček
  175. Dromius kuntzei - Střevlíček
  176. Dromius quadrimaculatus - Střevlíček
  177. Dromius schnederi - Střevlíček
  178. Drypta dentata - Střevlíček
  179. Dyschirius aeneus - Střevlíček
  180. Dyschirius digitatus - Střevlíček
  181. Dyschirius globosus - Střevlíček
  182. Dyschirius nitidus - Střevlíček
  183. Dyschirius rufipes - Střevlíček
  184. Dyschirius tristis - Střevlíček
  185. Elaphrus aureus - Střevlíček
  186. Elaphrus cupreus - Střevlíček
  187. Elaphrus riparius - Střevlíček
  188. Elaphrus uliginosus - Střevlíček
  189. Harpalus affinis - Střevlíček
  190. Harpalus atratus - Střevlíček
  191. Harpalus autumnalis - Střevlíček
  192. Harpalus calceatus - Střevlíček
  193. Harpalus caspius - Střevlíček
  194. Harpalus distinguendus - Střevlíček
  195. Harpalus froelichi - Střevlíček
  196. Harpalus griseus - Střevlíček
  197. Harpalus honestus - Střevlíček
  198. Harpalus latus - Střevlíček
  199. Harpalus luteicornis - Střevlíček
  200. Harpalus modestus - Střevlíček
  201. Harpalus progrediens - Střevlíček
  202. Harpalus pumilus - Střevlíček
  203. Harpalus qaudripunctatus - Střevlíček
  204. Harpalus rubripes - Střevlíček
  205. Harpalus rufipalpis - Střevlíček
  206. Harpalus rufipes - Střevlíček
  207. Harpalus serripes - Střevlíček
  208. Harpalus signaticornis - Střevlíček
  209. Harpalus smaragdinus - Střevlíček
  210. Harpalus solitaris - Střevlíček
  211. Harpalus subcylindricus - Střevlíček
  212. Harpalus tardus - Střevlíček
  213. Harpalus tenebrosus - Střevlíček
  214. Harpalus xanthopus - Střevlíček
  215. Harpalus zabroides - Střevlíček
  216. Chlaenius nigricornis - Střevlíček
  217. Chlaenius nitidulus - Střevlíček
  218. Chlaenius spoliatus - Střevlíček
  219. Chlaenius tristis - Střevlíček
  220. Chlaenius vestitus - Střevlíček
  221. Laemostenus terricola - Střevlíček
  222. Lebia cruxminor - Střevlíček
  223. Lebia cyanocephala - Střevlíček
  224. Lebia chlorocephala - Střevlíček
  225. Leistus ferrugineus - Střevlíček
  226. Leistus piceus - Střevlíček
  227. Leistus rufomarginatus - Střevlíček
  228. Leistus terminatus - Střevlíček
  229. Licinus cassideus - Střevlíček
  230. Licinus depressus - Střevlíček
  231. Loricera pilicornis - Střevlíček
  232. Masoreus wetterhalli - Střevlíček
  233. Microlestes corticalis - Střevlíček
  234. Microlestes maurus - Střevlíček
  235. Microlestes minutulus - Střevlíček
  236. Molops elatus - Střevlíček
  237. Molops piceus - Střevlíček
  238. Nebria brevicollis - Střevlíček
  239. Nebria livida - Střevlíček
  240. Notiophilus aestuans - Střevlíček
  241. Notiophilus aquaticus - Střevlíček
  242. Notiophilus biguttatus - Střevlíček
  243. Notiophilus palustris - Střevlíček
  244. Notiophilus rufipes - Střevlíček
  245. Ocys quinquestriatus - Střevlíček
  246. Odacantha melanura - Střevlíček
  247. Olistophus rotundatus - Střevlíček
  248. Olistophus sturmi - Střevlíček
  249. Omophron limbatum - Střevlíček
  250. Oodes helopioides - Střevlíček
  251. Ophonus azureus - Střevlíček
  252. Ophonus laticollis - Střevlíček
  253. Ophonus melleti - Střevlíček
  254. Ophonus puncticeps - Střevlíček
  255. Ophonus puncticollis - Střevlíček
  256. Ophonus rufibarbis - Střevlíček
  257. Ophonus rupicola - Střevlíček
  258. Ophonus schaubergerianus - Střevlíček
  259. Oxypselahus obscurus - Střevlíček
  260. Panagaeus bipustulatus - Střevlíček
  261. Panagaeus cruxmajor - Střevlíček
  262. Paradromius linearis - Střevlíček
  263. Paradromius longiceps - Střevlíček
  264. Paranchus albipes - Střevlíček
  265. Patrobus assimilis - Střevlíček
  266. Patrobus atrorufus - Střevlíček
  267. Patrobus septentrionis - Střevlíček
  268. Perileptus areolatus - Střevlíček
  269. Philorhizus crucifer - Střevlíček
  270. Philorhizus notatus - Střevlíček
  271. Philorhizus sigma - Střevlíček
  272. Platyderus rufus - Střevlíček
  273. Platynus assimilis - Střevlíček
  274. Platynus livens - Střevlíček
  275. Poecilus cupreus - Střevlíček
  276. Poecilus lepidus - Střevlíček
  277. Poecilus sericeus - Střevlíček
  278. Poecilus versicolor - Střevlíček
  279. Porotachys bisulcatus - Střevlíček
  280. Pterostichus aethiops - Střevlíček
  281. Pterostichus anthracinus - Střevlíček
  282. Pterostichus burmeisteri - Střevlíček
  283. Pterostichus diligens - Střevlíček
  284. Pterostichus elongatus - Střevlíček
  285. Pterostichus gracilis - Střevlíček
  286. Pterostichus macer - Střevlíček
  287. Pterostichus melanarius - Střevlíček
  288. Pterostichus melas - Střevlíček
  289. Pterostichus minor - Střevlíček
  290. Pterostichus niger - Střevlíček
  291. Pterostichus nigrita - Střevlíček
  292. Pterostichus oblongopunctatus - Střevlíček
  293. Pterostichus ovoideus - Střevlíček
  294. Pterostichus quadrifoveolatus - Střevlíček
  295. Pterostichus rhaeticus - Střevlíček
  296. Pterostichus strenuus - Střevlíček
  297. Pterostichus vernalis - Střevlíček
  298. Sericoda quadripunctata - Střevlíček
  299. Stenolophus discophorus - Střevlíček
  300. Stenolophus mixtus - Střevlíček
  301. Stenolophus skrimshiranus - Střevlíček
  302. Stenolophus teutonus - Střevlíček
  303. Stomis pumicatus - Střevlíček
  304. Syntomus foveatus - Střevlíček
  305. Syntomus obscuroguttatus - Střevlíček
  306. Syntomus pallipes - Střevlíček
  307. Syntomus truncatellus - Střevlíček
  308. Synuchus vivalis - Střevlíček
  309. Tachys bistriatus - Střevlíček
  310. Tachys micros - Střevlíček
  311. Tachyta nana - Střevlíček
  312. Tachyura diabrachys - Střevlíček
  313. Tachyura parvula - Střevlíček
  314. Tachyura quadrisignata - Střevlíček
  315. Thalassophilus longicornis - Střevlíček
  316. Trechoblemus micros - Střevlíček
  317. Trechus obtusus - Střevlíček
  318. Trechus pilisensis - Střevlíček
  319. Trechus pulchellus - Střevlíček
  320. Trechus quadristriatus - Střevlíček
  321. Trechus rivularis - Střevlíček
  322. Trechus rubens - Střevlíček
  323. Trechus secalis - Střevlíček
  324. Trechus splendens - Střevlíček
  325. Trechus striatulus - Střevlíček
  326. Trichotichnus laevicollis - Střevlíček
  327. Zabrus spinipes - Hrbáč
  328. Zabrus tenebrioides - Hrbáč osenní

 

1.5.3) Významné lokality střevlíkovitých na Vysočině

Rašeliniště a rašelinné louky

Nejrůznější typy rašelinných stanovišť nacházíme v celé oblasti centrální Vysočiny zejména ve vyšších polohách. Zastoupeny jsou zde jak kyselá rašeliniště a rašelinné lesy, tak různé typy přechodných lučních rašelinišť, pramenišť i přechodů k minerálně bohatým slatinným biotopům. V nejvyšších polohách Jihlavských a Žďárských vrchů nechybí některé spíše horské druhy vrchovišť jako je Patrobus assimillis nebo v minulosti také Agonum ericeti. Vyznívají zde také druhy rašelinných biotopů vcelku hojné v jižních Čechách na Třeboňsku a Jindřichohradecku, jako je Bembidion humerale nebo Trechus rivularis. Pro Vysočinu typické rašelinné louky hostí pestrá společenstva acidofilních střevlíků s typickými druhy Agonum gracile, A. piceum nebo Pterostichus rhaeticus. K zajímavostem patří např. výskyt střevlíka Carabus arcensis, který se vyskytuje pouze na jediné lokalitě na zachovalém rašeliništi na západě kraje u Batelova, i když na Jindřichohradecku je místy hojný jak na rašeliništích, tak v rašelinných lesích.

Příklady nejvýznamnějších lokalit:

 

Mokřady a vodní toky

Nejrůznější typy mokřadů patří na Vysočině k vůbec nejzajímavějším a na střevlíky nejbohatším biotopům. Krajina Vysočiny je bohatá na četná prameniště, vlhké louky, rybníky a navazující litorální porosty, ale také nivy řek a potoků s tůněmi. V těchto biotopech se často mísí fauna acidofilních druhů vyšších poloh s teplomilnými prvky otevřené krajiny v nížinách. Z tohoto důvodu jsou společenstva střevlíků v této oblasti velmi pestrá a zajímavá. K významným teplomilným prvkům nezastíněných břehů vod a litorálů patří např. Agonum lugens, Pterostichus elongatus, Diachromus germanus, Amblystomus niger, Chlaenius spoliatus nebo Chhlaenius tristis. Tyto druhy nacházíme zejména ve východní části Třebíčska, ale některé pronikají zejména podél říčních údolí také na Jihlavsko či Žďársko. K nejzajímavějším nálezům dokládajícím mimořádnou hodnotu některých mokřadních lokalit patří např. střevlíček Patrobus septentrionis, který byl zjištěn na jedné lokalitě na Třebíčsku v PP Ptáčovské rybníky.

Poněkud méně zajímavá je na Vysočině fauna stěrkových a štěrkopískových břehů větších toků. Díky přírodním podmínkám a značné degradaci tohoto typu prostředí je většina významnějších druhů dnes již vymizelá a k dispozici máme jen historické či zcela ojedinělé nálezy. K druhům, které v minulosti jistě obývali břehy řek, což dokládají starší údaje, patří např. Perilaptus areolatus, Dyschirius digitatus nebo Elaphrus aureus. K zcela výjimečným patří také nálezy druhů Tachys micros nebo Bembidion litorale. Také zachovalé břehy potoků a říček ve vyšších polohách patří k ohroženým stanovištím stejně jako jejich nejvzácnější obyvatelé jako např. Thalassophilus longicornis, Bembidion monticola nebo Bembidion prasinum.

Příklady nejvýznamnějších lokalit:

 

Přírodě blízké lesy

Lesní fauna zachovalých přírodě blízkých lesních stanovišť je poměrně bohatá a to hlavně v pestrých lesních společenstvech v říčních údolích. I když se zachovalejší lesy vyskytují často jen v malých fragmentech, nacházíme v nich pestrá společenstva střevlíků na rozdíl od rozsáhlých ploch kulturních lesů tvořených převážně smrkem. Ve vyšších polohách v bučinách a suťových lesích lze nají relitkní druhy jako je Carabus irregularis nebo Cychrus attenuatus. K velmi vzácným patří také Cymindis cingulata. V nižších polohách Třebíčska a Svratecka podél toků řek jsou místy hojně rozšířené druhy karpatské oblasti Aptinus bombarda, Leistus rufomarginatus nebo Harpalus marginellus.

K typickým druhům listnatých lesů, se kterými se můžeme setkat od nižších poloh až po zachovalé listnaté porosty na nejvyšších vrcholech Žďárských vrchů, je střevlík vrásčitý (Carabus intricatus). Spíše ve vlhčích bučinách je místy hojný také Trechus pulchellus.

Lesostepní biotopy a světliny na jižně exponovaných stanovištích v údolích řek na Třebíčsku obývají teplomilné druhy jako Notiophilus rufipes nebo Syntomus pallipes.

Příklady nejvýznamnějších lokalit:

 

Suché louky a pastviny

Nejrůznější suché travnaté biotopy najdeme v různých podobách a v různé zachovalosti po celém území kraje. V teplejších oblastech Třebíčska a Ždárska se prolínají se stanovišti stepními, ve vyšších polohách kraje se jedná spíše o podhorské smilkové trávníky na mělkých půdách, nejčastěji bývalé pastviny nebo suché okraje lesů. Fauna těchto stanovišť je velmi pestrá a patří k významným složkám jejich biodiverzity. Lokality však bývají často plošně velmi omezené a jejich zachovalost závisí na způsobu obhospodařování. K charakteristickým druhům těchto stanovišť lze zařadit např střevlíky Amara equestris, Platyderes rufus, Panagaeus bipustulatus, Cymindis humeralis nebo Poecilus lepidus. Na nejzachovalejších lokalitách s vyšším podílem ploch s řídkou vegetací lez najít také střevlíčka Massoreus wetterhallii. Z velkých střevlíků patří k typickým, ale jen řídce se vyskytujícím Carabus convexus.

Příklady nejvýznamnějších lokalit:

 

Stepi a pole

Zejména do oblasti Třebíčska a Svratecka významně zasahuje řada druhů střevlíků reprezentující stepní faunu jižní Moravy. Jedná se jak o reliktní druhy nejzachovalejších stepních biotopů, tak i o druhy teplých stanovišť v podobě okrajů polí, ruderálů a úhorů. K vysloveně stepním prvkům s vazbou na zachovalá travnatá stanoviště lez zařadit druhy jako Cymindis angularis, Cymindis miliaris, Olistophus sturmii nebo Harpalus subcylindricus. Řada stepních teplomilných druhů však obývá spíše různé typy narušovaných stanovišť, zejména okraje stepních biotopů a polí, úhory a podobně. K takovým patří např. krajník Calosoma auropunctatum, Poecilus sericeus, Zabrus tenebrioides, Pterostichus macer nebo Calathus cinctus. Na vápencových podložích na nejzachovalejších stepních stanovištích lze najít také střevlíka Pterostichus melas. Suchá písčitá stanoviště na okrajích polí a skalnatých výchozech obývá vzácně  Harpalus smaragdinus a v minulosti také byl také zjištěn Broscus cephalotes. Polní biotopy, louky a pastviny v minulosti hojně obýval střevlík měděný (Carabus cancellatus). Tento brouk je příkladem rychlého vymizení dříve běžného druhu, který v mnoha oblastech zcela vymizel nebo přežívá v izolovaných populacích (např. Pelhřimovsko, Žďárské vrchy).

Příklady nejvýznamnějších lokalit:

 

1.6) Závěr

Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 328 druhů střevlíků (62 % fauny střevlíků zjištěné na území ČR). Z nich 47 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých. V kategorii ohrožený (EN) je to 7 druhů, v kategorii zranitelný (VU) 30 druhů a v kategorii téměř ohrožený (NT) pak 10 druhů. Databáze shromážděných údajů z jednotlivých zdrojů obsahuje zhruba 8000 údajů. Z toho 4800 údajů bylo získáno vlastním terénním průzkumem zpracovatelů projektu, 2748 záznamů bylo získáno v letech 2014 – 2016 v průběhu realizace projektu.

 

1.7) Literatura

  • BÁRTA F., FARKAČ J. et MORAVEC J., 2006: Nové údaje o rozšíření střevlíka linneova, Carabus linnei (Coleoptera: Carabidae) na území CHKO Železné hory. Vč. sb. přír. – Práce a studie, 16.
  • BAŠTA J., KALÁB J. et MORAVEC P., 2002: Distribution and ecology of Epaphius rivularis (Coleoptera: Carabidae) in the Czech Republic. (Rozšíření a ekologie druhu Epaphius rivularis (Coleoptera: Carabidae) na území České republiky). Klapalekiana, 38: 163-171 (in English, Czech abstr.).
  • BENEDIKT S. et TĚŤÁL I., 1990: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1989 a doplněk sběrů za rok 1988. (Interessante Funde der Laufkäfer (Coleoptera, Carabidae) in der Tschechoslowakei im Jahre 1989 und der Nachtrag zu den Funden im Jahre 1988). Zprav. západočes. poboč. Čs. společ. entomol. v Plzni, 8: 19-40 (in Czech, German summary).
  • BENEDIKT S. et TĚŤÁL I., 1991: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1990 a doplněk sběrů z předcházejícího období. (Interesting findings of carabids (Coleoptera, Carabidae) in Czechoslovakia in the year 1990 and supplement of prior period collections). Zprav. západočes. poboč. Čs. společ. entomol. v Plzni, Series Carabidologica, 1: 9-40 (in Czech, English summary).
  • BENEDIKT S. et TĚŤÁL I., 1994: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) v Československu v roce 1991 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období. (Interesting findings of carabids (Coleoptera, Carabidae) in Czechoslovakia in the year 1991 and supplementary data of prior period collections). Zprav. západočes. poboč. Čs. společ. entomol. v Plzni, Series Carabidologica, 2: 15-30 (in Czech, English summary).
  • FARKAČ J., 2005: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) z České republiky. (Interesting records of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) from the Czech republic). Klapalekiana, 41: 17-31 (in Czech, English summary).
  • FARKAČ J., KOPECKÝ T. et VESELÝ P., 2007: Využití střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) fauny Slovenska k indikaci kvality prostředí (Carabid beetles utilization (Coleoptera: Carabidae) of Slovak fauna from quality environment indication). Ochrana Prírody, Banská Bystrica, 25: 226-242 (2006) (in Slowak, English abstr.).
  • HESOUN P., JELÍNEK A. et KŘIVAN V., 2008: Inventarizační průzkum vybraných skupin bezobratlých PP Toužínské stráně. Acta rer. natural., 5: 229–242.
  • HŮRKA K., 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp (in English and Czech).
  • HŮRKA K., VESELÝ P. et FARKAČ J., 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. (Die Nutzung der Laufkäfer (Coleoptera: Carabidae) zur Indikation der Umweltqualität). Klapalekiana, 32: 15 - 26 (in Czech, German summary and English abstr.).
  • KALÁB J., 2003: Faunistic Records from the Czech Republic - 167. Klapalekiana, 39: 135.
  • KŘIVAN V., MORAVEC P. et VESELÝ P., 2009: Faunistic records from the Czech Republic – 289. Klapalekiana, 45: 283-285.
  • NENADÁL S., 1982: Sezónní výskyt střevlíkovitých v polích CHKO Žďárské vrchy (Coleoptera, Carabidae). Zprávy Čs. společnosti entomologické při ČSAV, Praha, 18: 109-114.
  • NENADÁL S., 1984: Vazba střevlíkovitých na rozdílné geobiocenozy v Ranském lesním komplexu (Coleoptera – Carabidae). Zprávy Čs. společ. entomol. při ČSAV, Praha, 20: 33-45.
  • NENADÁL S., 1987a: Vazba střevlíkovitých (Col. Carabidae) na některá sukcesní stadiarašelinišť a slatinišť v CHKO Žďárské vrchy. Vlastivědný sborník Vysočiny, Jihlava, VIII: 193- 202.
  • NENADÁL S., 1987b: Sukcese střevlíkovitých na rekultivované skládce slévárenského odpadu u Stržanova v CHKO Žďárské vrchy. Zprávy Čs. společnosti entomologické při ČSAV, Praha, 23: 24-31.
  • NENADÁL S., 1989: Střevlíkovití brouci (Coleoptera Carabidae) Hornosvratecké vrchoviny a přilehlého okolí. Okresní muzeum, Žďár nad Sázavou, 49 pp.
  • NENADÁL S., 1989b: Abundance aktivity střevlíkovitých (Carabidae) v návaznosti na primární trofické úrovně v rozdílných lesních geobiocenózách Žďárských vrchů. Vlastivědný sborník Vysočiny, Jihlava, IX: 177- 182.
  • NENADÁL S., 1993: Střevlíkovití brouci Col. Carabidae Arnoleckých hor a okolí. Vlastivědný sborník Vysočiny, Jihlava, XI: 251-259.
  • PRUNER L. et MÍKA P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32 (Suppl.): 1-115.
  • SKOUPÝ V., 2004: Střevlíkovití brouci (Coleoptera: Carabidae) České a Slovenské republiky ve sbírce Jana Pulpána. Ground beetles (Coleoptera. Carabidae) of the Czech and Slovak republics of Jan Pulpán´s collection. Dr. Jan Farkač, CSc., Mgr. V. Skoupý & Public History, Praha, 213 pp + CD (in Czech and English).
  • VESELÝ P., MORAVEC P. et STANOVSKÝ J., 2005: Carabidae (střevlíkovití). - In FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. (Red list of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha: 406-411.
  • VESELÝ P., RESL K. et TĚŤÁL I., 2002: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) z České republiky v letech 1997-2001 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období. (Interesting findings of carabids (Coleoptera, Carabidae) from Czech republic in the years 1997-2001 and supplementary data of prior period collections). Klapalekiana, 38: 85-109 (in Czech, English summary).
  • VESELÝ P., RESL K. et TĚŤÁL I., 2002: Zajímavé nálezy střevlíkovitých brouků (Coleoptera, Carabidae) ze Slovenska v letech 1997 - 2001 a doplněk údajů o sběrech z předcházejícího období. (Interesting findings of carabids (Coleoptera, Carabidae) from Slovakia in the years 1997-2001 with supplementary pre-1997 data). Unpubl. msc. depon. in coll. P. Veselý, Praha, 10 pp in Czech, English summary).

 

2) Tesaříkovití (Coleoptera: Cerambycidae) Vysočiny

Václav Křivan (2017)

 

2.1) Obsah

2.2) Úvod

2.3) Přírodní poměry

2.4) Materiál a metodika

2.4.1) Zkratky a vysvětlivky

2.5) Výsledky

2.5.1) Abecední seznam tesaříkovitých Vysočiny podle českých jmen

2.5.2) Abecední seznam tesaříkovitých Vysočiny podle vědeckých jmen

2.5.3) Nejvýznamnější lokality tesaříkovitých na Vysočině

2.6) Závěr

2.7) Literatura

 

2.2) Úvod

Tesaříci patří mezi naše nejkrásnější brouky. Je to dáno jejich elegantním vzhledem, často značnou velikostí nebo nápadnými barvami těla. Velikost našich druhů se pohybuje v rozmezí od zhruba 5 mm po 5 cm. Tesaříci patří mezi brouky s vazbou na rostliny, převážně dřeviny. Vývoj většiny druhů probíhá pod kůrou nebo ve dřevě stromů a keřů. Výjimkou však nejsou druhy, jejichž larvy žijí ve stoncích trav či bylin nebo v zemi na kořenech rostlin. Délka vývoje je u jednotlivých druhů velmi různá, od několika týdnů až po několik let. Druhy jsou často vázány na konkrétní druhy rostlin, méně časté jsou druhy široce polyfágní. Důležitý je také stav dřevin, některé druhy kladou vajíčka do živých částí rostlin a zde také probíhá vývoj, většinou však slouží k vývoji uvadající či zcela odumřelé dřeviny. V případě druhů s vazbou na byliny a trávy žijí larvy vždy v živých jedincích. Dospělé brouky nacházíme často na květech, čerstvě pokáceném dřevě nebo na listech hostitelských druhů rostlin.

Území Českomoravské vrchoviny patří, z hlediska tesaříků, dosud spíše k méně prozkoumaným územím. Přestože se zde vyskytují nejrůznější typy prostředí od podhorských lesů, rašelinišť a mokřadů až po stepi a světlomilné lesy, nebylo toto území nikdy entomology příliš podrobně zkoumáno. Komplexní poznatky o fauně téměř všech skupin brouků úplně chybí. Shrnutí dosavadních poznatků, nálezového materiálu a cílené průzkumy vybraných druhů či typů stanovišť bylo hlavním cílem této části projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny.

 

2.3) Přírodní poměry

Kraj Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchyHornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (836,5 m). Druhé nejvyšší místo je vrchol Devět skal (836 m) ve Žďárských vrších.

V Kraji Vysočina se nachází rozvodí moří. Severozápadní polovina kraje patří k úmoří Severního moře (v kraji např. řeka Sázava), jihovýchodní polovina patří k úmoří Černého moře (např. řeky Svratka a Jihlava).

Z hlediska tesaříků je území Českomoravské vrchoviny významné díky pestrým přírodním poměrům a geografické poloze. Setkávají se zde různé zoogeografické i ekologické prvky. Nejvyšší polohy s rozsáhlými lesy se blíží svou faunou horským oblastem. Naopak jihovýchod regionu s častými říčními kaňonovitými údolími a rozsáhlou bezlesou krajinou nabízí vhodná stanoviště teplomilným stepním či lesostepním druhů. Významným fenoménem je také pestrá kulturní krajina s množstvím alejí, parků a jiných typů nelesní zeleně, která pro mnoho druhů tesaříků představuje vhodné prostředí díky vysokému podílu původních druhů dřevin. V minulosti bohužel došlo k rozsáhlým změnám prostředí zejména v lesích. Tyto změny do značné míry pozměnily podmínky pro život tesaříků a měly za následek značnou proměnu zdejší fauny. V lesních ekosystémech převládly hospodářské lesy s převahou jehličnanů a díky tomu silně ustoupila typická fauna středoevropských listnatých lesů. Snad nejvíce jsou postiženy lesy vyšších poloh, naopak poměrně rozsáhlé oblasti zejména v říčních údolích tvoří dodnes přírodě blízká a velmi pestrá lesní společenstva, která jsou nejzajímavějšími lokalitami tesaříků na Vysočině.

 

2.4) Materiál a metodika

Cílem projektu bylo shromáždit dostupné údaje o tesařících na území Kraje Vysočina. Zdroje dat byly tvořeny údaji publikovanými v literatuře, dále sbírkovým materiálem muzeí a soukromých sběratelů, údaji obsaženými v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) a vlastními sběry zpracovatelů projektu z území kraje z minulých období i v průběhu trvání projektu.

Literární údaje:

Nejvýznamnějším zdrojem publikovaných dat z území kraje je práce Slámy (1998) shrnující poznatky o výskytu tesaříků na území ČR. Dílčí publikované údaje k některým územím nebo druhům tesaříků z oblasti Vysočiny prakticky chybí.

Excerpce databáze NDOP:

Podstatná část dat byla získána excerpcí databáze NDOP, kde jsou obsaženy zejména nepublikované výsledky inventarizačních průzkumů MZCHÚ a EVL a také terénní pozorování některých snadno určitelných druhů.

Revize sbírkového materiálu:

Revize sbírkového materiálu muzeí a soukromých sběratelů proběhla v regionálních muzejních sbírkách a u několika regionálních sběratelů. Další zdroje v muzeích mimo region, zejména velké sbírky Národního muzea v Praze a Moravského zemského muzea v Brně nebylo možné vzhledem k jejich obrovskému rozsahu revidovat.

Vlastní průzkumy zpracovatelů projektu:

Víc než polovina zjištěných údajů o tesařících z území kraje byla získána vlastní činností zpracovatelů projektu. Jedná se jednak o data získaná v minulých obdobích při realizaci inventarizačních průzkumů řady lokalit nebo sběratelské činnosti. V období trvání projektu v letech 2014 – 2016 byly průzkumy zaměřeny na některé významné druhy, typy stanovišť nebo nedostatečně probádané oblasti kraje.

Zpracování dat:

Veškeré získané údaje byly zapisovány do nálezové databáze a následně zpracovány do podoby mapových výstupů ke všem druhům. Mapová pole jsou podle síťového mapování fauny (Pruner & Míka 1996). Označení každé lokality zahrnuje název obce, případně části obce a bližší lokalizaci (např. jméno rybníka, řeky, potoka apod.). Stanovení obce a části obce je podle práce Pruner & Míka (1996).

 

2.4.1) Zkratky a vysvětlivky

AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

EVL – evropsky významná lokalita

CHKO – chráněná krajinná oblast

MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území

NDOP – Nálezová databáze ochrany přírody AOPK

NPP – národní přírodní památka

NPR – národní přírodní rezervace

PP – přírodní památka

PR – přírodní rezervace

 

2.5) Výsledky

Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 147 druhů tesaříků. Z nich 27 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých. V kategorii kriticky ohrožený (CR) bylo zaznamenáno 6 druhů, v kategorii ohrožený (EN) je to 6 druhů, v kategorii zranitelný (VU) 4 druhy a v kategorii téměř ohrožený (NT) pak 10 druhů. Databáze shromážděných údajů z jednotlivých zdrojů obsahuje zhruba 3700 údajů. Z toho asi 2000 údajů bylo získáno vlastním terénním průzkumem zpracovatelů projektu, ostatní data pocházejí z databáze, z publikovaných zdrojů nebo sbírek uložených v regionálních muzeích nebo u soukromých sběratelů. Komentovány jsou druhy evidované pouze v Kraji Vysočina. Ve výjimečných případech jsou zmíněny i druhy nalezené v blízkosti Kraje Vysočina.

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:

= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

 

2.5.1) Abecední seznam tesaříkovitých Vysočiny podle českých jmen

  1. Kozlíček (Acanthocinus griseus)
  2. Kozlíček (Aegomorphus clavipes)
  3. Kozlíček (Agapanthia dahli)
  4. Kozlíček (Agapanthia intermedia)
  5. Kozlíček (Agapanthia villosoviridescens)
  6. Kozlíček (Agapanthia violacea)
  7. Kozlíček (Anaesthetis testacea)
  8. Kozlíček (Calamobius filum)
  9. Kozlíček (Exocentrus adspersus)
  10. Kozlíček (Exocentrus lusitanus)
  11. Kozlíček (Exocentrus punctipennis)
  12. Kozlíček (Exocentrus stierlini)
  13. Kozlíček (Leiopus nebulosus)
  14. Kozlíček (Menesia bipunctata)
  15. Kozlíček (Mesosa curculionoides)
  16. Kozlíček (Mesosa nebulosa)
  17. Kozlíček (Monochamus galloprovincialis)
  18. Kozlíček (Oberea erythrocephala)
  19. Kozlíček (Oberea linearis)
  20. Kozlíček (Oberea pupilata)
  21. Kozlíček (Oplosia fennica)
  22. Kozlíček (Phytoecia argus)
  23. Kozlíček (Phytoecia coerulescens)
  24. Kozlíček (Phytoecia cylindrica)
  25. Kozlíček (Phytoecia nigricornis)
  26. Kozlíček (Phytoecia nigripes)
  27. Kozlíček (Phytoecia pustulata)
  28. Kozlíček (Pogonocherus decoratus)
  29. Kozlíček (Pogonocherus fasciculatus)
  30. Kozlíček (Pogonocherus hispidulus)
  31. Kozlíček (Pogonocherus hispidus)
  32. Kozlíček (Pogonocherus ovatus)
  33. Kozlíček (Saperda octopunctata)
  34. Kozlíček (Saperda perforata)
  35. Kozlíček (Saperda similis)
  36. Kozlíček (Stenostola dubia)
  37. Kozlíček (Stenostola ferrea)
  38. Kozlíček (Tetrops starki)
  39. Kozlíček dazule (Acanthocinus aedilis)
  40. Kozlíček dvojtečný (Oberea oculata)
  41. Kozlíček hnědý (Dorcadion fulvum)
  42. Kozlíček jedlový (Acanthocinus reticulatus)
  43. Kozlíček jilmový (Saperda punctata)
  44. Kozlíček mrkvový (Phytoecia icterica)
  45. Kozlíček osikový (Saperda populnea)
  46. Kozlíček ovocný (Tetrops praeusta)
  47. Kozlíček ozdobný (Saperda scalaris)
  48. Kozlíček písečný (Dorcadion pedestre)
  49. Kozlíček topolový (Saperda carcharias)
  50. Kozlíček vrbový (Lamia textor)
  51. Tesařík (Akimerus schaefferi)
  52. Tesařík (Alosterna tabacicolor)
  53. Tesařík (Anaglyptus mysticus)
  54. Tesařík (Anastrangalia dubia)
  55. Tesařík (Anastrangalia sanguinolenta)
  56. Tesařík (Anisarthron barbipes)
  57. Tesařík (Anoplodera rufipes)
  58. Tesařík (Anoplodera sexguttata)
  59. Tesařík (Asemum striatum)
  60. Tesařík (Axinoplapis gracilis)
  61. Tesařík (Brachyleptura maculicornis)
  62. Tesařík (Callidium aeneum)
  63. Tesařík (Carilia virginea)
  64. Tesařík (Clytus arietis)
  65. Tesařík (Clytus lama)
  66. Tesařík (Clytus tropicus)
  67. Tesařík (Cortodera femorata)
  68. Tesařík (Cortodera humeralis)
  69. Tesařík (Corymbia erythroptera)
  70. Tesařík (Dinoptera collaris)
  71. Tesařík (Echinocerus floralis)
  72. Tesařík (Evodinus clathratus)
  73. Tesařík (Glaphyra marmottani)
  74. Tesařík (Glaphyra umbellatarum)
  75. Tesařík (Grammoptera abdominalis)
  76. Tesařík (Grammoptera ruficornis)
  77. Tesařík (Grammoptera ustulata)
  78. Tesařík (Chlorophorus figuratus)
  79. Tesařík (Chlorophorus herbsti)
  80. Tesařík (Chlorophorus sartor)
  81. Tesařík (Chlorophorus varius)
  82. Tesařík (Isotomus speciosus)
  83. Tesařík (Leioderes kollari)
  84. Tesařík (Leptura aethiops)
  85. Tesařík (Leptura aurulenta)
  86. Tesařík (Necydalis major)
  87. Tesařík (Necydalis ulmi)
  88. Tesařík (Nothorhina punctata)
  89. Tesařík (Obrium brunneum)
  90. Tesařík (Obrium cantharinum)
  91. Tesařík (Oxymirus cursor)
  92. Tesařík (Pachytodes erraticus)
  93. Tesařík (Pedostrangalia revestita)
  94. Tesařík (Phymatodes alni)
  95. Tesařík (Phymatodes rufipes)
  96. Tesařík (Phymatodes testaceus)
  97. Tesařík (Pidonia lurida)
  98. Tesařík (Plagionotus detritus)
  99. Tesařík (Pronocera angusta)
  100. Tesařík (Pseudovadonia livida)
  101. Tesařík (Pyrrhidium sanguineum)
  102. Tesařík (Rhagium bifasciatum)
  103. Tesařík (Rhagium mordax)
  104. Tesařík (Rhagium sycophanta)
  105. Tesařík (Rhamnusium bicolor)
  106. Tesařík (Ropalopus femoratus)
  107. Tesařík (Ropalopus macropus)
  108. Tesařík (Ropalopus varini)
  109. Tesařík (Saphanus piceus)
  110. Tesařík (Semanotus undatus)
  111. Tesařík (Stenhomalus bicolor)
  112. Tesařík (Stenocorus meridianus)
  113. Tesařík (Stenocorus quercus)
  114. Tesařík (Stenopterus flavicornis)
  115. Tesařík (Stenopterus rufus)
  116. Tesařík (Stenurella nigra)
  117. Tesařík (Stenurella septempunctata)
  118. Tesařík (Stictoleptura scutellata)
  119. Tesařík (Strangalia attenuata)
  120. Tesařík (Tetropium fuscum)
  121. Tesařík (Tetropium gabrieli)
  122. Tesařík (Xylotrechus antilope)
  123. Tesařík (Xylotrechus arvicola)
  124. Tesařík (Xylotrechus pantherinus)
  125. Tesařík (Xylotrechus rusticus)
  126. Tesařík alpský (Rosalia alpina)
  127. Tesařík borový (Spondylis buprestoides)
  128. Tesařík broskvoňový (Purpuricenus kaehleri)
  129. Tesařík bukový (Cerambyx scopoli)
  130. Tesařík černohrotý (Stenurella melanura)
  131. Tesařík čtyřpásý (Leptura quadrifasciata)
  132. Tesařík čtyřskvrnný (Pachyta quadrimaculata)
  133. Tesařík dubový (Plagionotus arcuatus)
  134. Tesařík dvojpásý (Stenurella bifasciata)
  135. Tesařík fialový (Callidium violaceum)
  136. Tesařík hnědý (Arhopalus rusticus)
  137. Tesařík korový (Rhagium inquisitor)
  138. Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus)
  139. Tesařík obecný (Corymbia rubra)
  140. Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)
  141. Tesařík piluna (Prionus coriarius)
  142. Tesařík pižmový (Aromia moschata)
  143. Tesařík polokrový (Molorchus minor)
  144. Tesařík skvrnitý (Rutpela maculata)
  145. Tesařík smrkový (Tetropium castaneum)
  146. Tesařík tesaříkovitý (Pachytodes cerambyciformis)
  147. Tesařík zavalitý (Ergates faber)

 

2.5.2) Abecední seznam tesaříkovitých Vysočiny podle vědeckých jmen

  1. Acanthocinus aedilis - Kozlíček dazule
  2. Acanthocinus griseus - Kozlíček
  3. Acanthocinus reticulatus - Kozlíček jedlový
  4. Aegomorphus clavipes - Kozlíček
  5. Agapanthia dahli - Kozlíček
  6. Agapanthia intermedia - Kozlíček
  7. Agapanthia villosoviridescens - Kozlíček
  8. Agapanthia violacea - Kozlíček
  9. Akimerus schaefferi - Tesařík
  10. Alosterna tabacicolor - Tesařík
  11. Anaesthetis testacea - Kozlíček
  12. Anaglyptus mysticus - Tesařík
  13. Anastrangalia dubia - Tesařík
  14. Anastrangalia sanguinolenta - Tesařík
  15. Anisarthron barbipes - Tesařík
  16. Anoplodera rufipes - Tesařík
  17. Anoplodera sexguttata - Tesařík
  18. Arhopalus rusticus - Tesařík hnědý
  19. Aromia moschata - Tesařík pižmový
  20. Asemum striatum - Tesařík
  21. Axinoplapis gracilis - Tesařík
  22. Brachyleptura maculicornis - Tesařík
  23. Calamobius filum - Kozlíček
  24. Callidium aeneum - Tesařík
  25. Callidium violaceum - Tesařík fialový
  26. Carilia virginea - Tesařík
  27. Cerambyx cerdo - Tesařík obrovský
  28. Cerambyx scopoli - Tesařík bukový
  29. Clytus arietis - Tesařík
  30. Clytus lama - Tesařík
  31. Clytus tropicus - Tesařík
  32. Cortodera femorata - Tesařík
  33. Cortodera humeralis - Tesařík
  34. Corymbia erythroptera - Tesařík
  35. Corymbia rubra - Tesařík obecný
  36. Dinoptera collaris - Tesařík
  37. Dorcadion fulvum - Kozlíček hnědý
  38. Dorcadion pedestre - Kozlíček písečný
  39. Echinocerus floralis - Tesařík
  40. Ergates faber - Tesařík zavalitý
  41. Evodinus clathratus - Tesařík
  42. Exocentrus adspersus - Kozlíček
  43. Exocentrus lusitanus - Kozlíček
  44. Exocentrus punctipennis - Kozlíček
  45. Exocentrus stierlini - Kozlíček
  46. Glaphyra marmottani - Tesařík
  47. Glaphyra umbellatarum - Tesařík
  48. Grammoptera abdominalis - Tesařík
  49. Grammoptera ruficornis - Tesařík
  50. Grammoptera ustulata - Tesařík
  51. Hylotrupes bajulus - Tesařík krovový
  52. Chlorophorus figuratus - Tesařík
  53. Chlorophorus herbsti - Tesařík
  54. Chlorophorus sartor - Tesařík
  55. Chlorophorus varius - Tesařík
  56. Isotomus speciosus - Tesařík
  57. Lamia textor - Kozlíček vrbový
  58. Leioderes kollari - Tesařík
  59. Leiopus nebulosus - Kozlíček
  60. Leptura aethiops - Tesařík
  61. Leptura aurulenta - Tesařík
  62. Leptura quadrifasciata - Tesařík čtyřpásý
  63. Menesia bipunctata - Kozlíček
  64. Mesosa curculionoides - Kozlíček
  65. Mesosa nebulosa - Kozlíček
  66. Molorchus minor - Tesařík polokrový
  67. Monochamus galloprovincialis - Kozlíček
  68. Necydalis major - Tesařík
  69. Necydalis ulmi - Tesařík
  70. Nothorhina punctata - Tesařík
  71. Oberea erythrocephala - Kozlíček
  72. Oberea linearis - Kozlíček
  73. Oberea oculata - Kozlíček dvojtečný
  74. Oberea pupilata - Kozlíček
  75. Obrium brunneum - Tesařík
  76. Obrium cantharinum - Tesařík
  77. Oplosia fennica - Kozlíček
  78. Oxymirus cursor - Tesařík
  79. Pachyta quadrimaculata - Tesařík čtyřskvrnný
  80. Pachytodes cerambyciformis - Tesařík tesaříkovitý
  81. Pachytodes erraticus - Tesařík
  82. Pedostrangalia revestita - Tesařík
  83. Phymatodes alni - Tesařík
  84. Phymatodes rufipes - Tesařík
  85. Phymatodes testaceus - Tesařík
  86. Phytoecia argus - Kozlíček
  87. Phytoecia coerulescens - Kozlíček
  88. Phytoecia cylindrica - Kozlíček
  89. Phytoecia icterica - Kozlíček mrkvový
  90. Phytoecia nigricornis - Kozlíček
  91. Phytoecia nigripes - Kozlíček
  92. Phytoecia pustulata - Kozlíček
  93. Pidonia lurida - Tesařík
  94. Plagionotus arcuatus - Tesařík dubový
  95. Plagionotus detritus - Tesařík
  96. Pogonocherus decoratus - Kozlíček
  97. Pogonocherus fasciculatus - Kozlíček
  98. Pogonocherus hispidulus - Kozlíček
  99. Pogonocherus hispidus - Kozlíček
  100. Pogonocherus ovatus - Kozlíček
  101. Prionus coriarius - Tesařík piluna
  102. Pronocera angusta - Tesařík
  103. Pseudovadonia livida - Tesařík
  104. Purpuricenus kaehleri - Tesařík broskvoňový
  105. Pyrrhidium sanguineum - Tesařík
  106. Rhagium bifasciatum - Tesařík
  107. Rhagium inquisitor - Tesařík korový
  108. Rhagium mordax - Tesařík
  109. Rhagium sycophanta - Tesařík
  110. Rhamnusium bicolor - Tesařík
  111. Ropalopus femoratus - Tesařík
  112. Ropalopus macropus - Tesařík
  113. Ropalopus varini - Tesařík
  114. Rosalia alpina - Tesařík alpský
  115. Rutpela maculata - Tesařík skvrnitý
  116. Saperda carcharias - Kozlíček topolový
  117. Saperda octopunctata - Kozlíček
  118. Saperda perforata - Kozlíček
  119. Saperda populnea - Kozlíček osikový
  120. Saperda punctata - Kozlíček jilmový
  121. Saperda scalaris - Kozlíček ozdobný
  122. Saperda similis - Kozlíček
  123. Saphanus piceus - Tesařík
  124. Semanotus undatus - Tesařík
  125. Spondylis buprestoides - Tesařík borový
  126. Stenhomalus bicolor - Tesařík
  127. Stenocorus meridianus - Tesařík
  128. Stenocorus quercus - Tesařík
  129. Stenopterus flavicornis - Tesařík
  130. Stenopterus rufus - Tesařík
  131. Stenostola dubia - Kozlíček
  132. Stenostola ferrea - Kozlíček
  133. Stenurella bifasciata - Tesařík dvojpásý
  134. Stenurella melanura - Tesařík černohrotý
  135. Stenurella nigra - Tesařík
  136. Stenurella septempunctata - Tesařík
  137. Stictoleptura scutellata - Tesařík
  138. Strangalia attenuata - Tesařík
  139. Tetropium castaneum - Tesařík smrkový
  140. Tetropium fuscum - Tesařík
  141. Tetropium gabrieli - Tesařík
  142. Tetrops praeusta - Kozlíček ovocný
  143. Tetrops starki - Kozlíček
  144. Xylotrechus antilope - Tesařík
  145. Xylotrechus arvicola - Tesařík
  146. Xylotrechus pantherinus - Tesařík
  147. Xylotrechus rusticus - Tesařík

 

2.5.3) Nejvýznamnější lokality tesaříkovitých na Vysočině

NPR Žákova hora

Významná lokalita ve Žďárských vrších chránící fragment pralesovitého porostu na ploše necelých 40 ha. Porost je tvořen bučinou a suťovým lesem s pestrou druhovou i věkovou strukturou. Z hlediska tesaříků se jedná o velmi významnou lokalitu hostící společenstvo druhů horských lesů. Jedná se o jedinou doloženou lokalitu tesaříka alpského (Rosalia alpina) na Vysočině. K recentně potvrzeným významným druhů patří např. Evodinus clathratus, Pidonia lurida nebo Stictoleptura scutellata.

PP Náměšťská obora a PR Údolí Oslavy a Chvojnice

Jedná se o nejvýznamnější lokality saproxylického hmyzu na Vysočině. Rozsáhlý komplex přírodních lesů, který se táhne od Náměště nad Oslavou podél Oslavy až po Oslavany hostí mimořádně zachovalé a druhově velmi pestré lesní ekosystémy. Zjištěno zde bylo téměř 90 druhů tesaříků včetně řady velmi významných a ohrožených druhů v rámci celé ČR. Za pozornost stojí především stabilní populace tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) v oboře, stabilní výskyt druhu Akimerus schaefferi, výskyt řady významných pralesních druhů jakou jsou Necydalis ulmi nebo Corymbia erythroptera a také řady teplomilných druhů lesostepních formací jako je Echinocerus floralis nebo Stenopterus favicornis.

Údolí Rokytné u Šemíkovic (Výrova skála, Knížecí seč)

Tato lokalita byla dlouho stranou zájmu entomologů, avšak průzkumy z posledních let naznačují, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších lokalit teplomilných doubrav na Vysočině. Fragmenty rozvolněných doubrav hostí řadu významných druhů tesaříků vázaných na duby, jako jsou Stenocorus quercus, Ropalopus varini nebo Pedostrangalia revestita. Hojný je také výskyt stepního druhu Echinocerus floralis.

NPR Mohelenská hadcová step

Jedna z nejvýznamnějších entomologických lokalit v ČR hostí také řadu významných druhů tesaříků. Rozvolněné porosty borovic na extrémních stanovištích vyhledávají druhy reliktních borů, jako je Nothorhina punctata nebo Glaphyra marmottani. K významným stepním druhům patří kozlíčci Dorcadion pedestre a především Phytoecia argus, jehož výskyt je zde stále pravděpodobný. K poměrně hojným druhům stepních a lesostepních lokalit zde patří Echinocerus floralis, Chlorophorus sartor nebo Chlorophorus varius, který zde má jedinou známou lokalitu na Vysočině.

 

2.6) Závěr

Na území Kraje Vysočina bylo na základě shromážděných dat zaznamenáno 147 druhů tesaříků. Z nich 27 druhů je uvedeno v různých kategoriích ohrožení v Červeném seznamu bezobratlých. V kategorii kriticky ohrožený (CR) bylo zaznamenáno 6 druhů, v kategorii ohrožený (EN) je to 6 druhů, v kategorii zranitelný (VU) 4 druhy a v kategorii téměř ohrožený (NT) pak 10 druhů.

 

2.7) Literatura

  • Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.
  • Heyrovský L, Sláma M., 1992: Tesaříkovití – Cerambycidae (Řád: Brouci – Coleoptera) s dodatkem M. Slámy. Nakl. Kabourek, Zlín, 368 pp.
  • Jelínek J. [ed. ], 1993: Seznam československých brouků (Coleoptera). Folia Heyrovskyana, Supplementum I, Praha, 172 pp.
  • Sama G., 2002: Atlas of the Cerambycidae of Europe and Mediterranea Area. Vol. I, Northem, Western, Central and Eastern Europe, Brithis Isles and Continental Europe from France (excl. Corsica) to Scandinavia and Urals. Nakl. Kabourek, Zlín, 173 pp.
  • Sláma M., 1998: Tesaříkovití – Cerambycidae České a Slovenské republiky. Krhanice, 383 pp.
  • Sláma M., 2006: Icones Insectorum Europae Centralis: Coleoptera: Cerambycidae. Folia Heyrovskyana, Séries B, No. 4., Nakl. Kabourek, Zlín, 40 pp.

 

3) Rákosníčci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) Vysočiny

Roman Mlejnek & Václav Křivan (2017)

 

3.1) Obsah

3.2) Úvod

3.3) Přírodní poměry

3.4) Materiál a metodika

3.4.1) Charakteristika indikátorů 1. až 3. stupně

3.4.2) Zkratky a vysvětlivky

3.5) Výsledky

3.5.1) Abecední seznam rákosníčků Vysočiny podle českých jmen

3.5.2) Abecední seznam rákosníčků Vysočiny podle vědeckých jmen

3.5.3) Významné lokality rákosníčků na Vysočině

3.6) Závěr

3.7) Literatura

 

3.2) Úvod

Podčeleď rákosníčků (Donaciinae) představuje charakteristickou skupinu mandelinkovitých brouků (Chrysomelidae) s vazbou na hydrofilní vegetaci. Rákosníčci jsou vzhledem ke svému způsobu života ideální skupinou pro bioindikaci cenných mokřadních společenstev, která se z naší přírody dlouhodobě vytrácejí. Mlejnek & Křivan (2016) stanovili bioindikační hodnotu našich rákosníčků do tří stupňů (indikátor 1., 2. a 3. stupně). Mezi indikátory 1. stupně byly zařazeny: Donacia brevicornis, D. brevitarsis, D. impressa, D. malinovskyi, D. obscura, D. reticulata, D. sparganii, D. springeri, D. tomentosa, Macroplea appendiculata a Plateumaris braccata. Uvedené druhy patří k indikačně nejvýznamnějším rákosníčkům, které dokládají výjimečnou zachovalost a přírodní hodnotu daného stanoviště.

Cílem studie bylo nejen podchycení údajů recentních i historických, ale především posouzení mokřadních biotopů regionu s ohledem na jejich přírodní hodnotu.

 

3.3) Přírodní poměry

Kraj Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchyHornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší vrchol Javořice (836,5 m). Druhé nejvyšší místo je vrchol Devět skal (836 m) ve Žďárských vrších.

V Kraji Vysočina se nachází rozvodí moří. Severozápadní polovina kraje patří k úmoří Severního moře (v kraji např. řeka Sázava), jihovýchodní polovina patří k úmoří Černého moře (např. řeky Svratka a Jihlava).

V kraji je rovněž velice pestrá mozaika mokřadů. Významné jsou především četná rašeliniště (např.: Radostínské rašeliniště (NPR), Doupský a Bažantka (PR), Ranská jezírka (PR), Rašeliniště Kaliště (PR), V Lisovech (PR)), rašelinné a slatinné louky (např.: Maršálka (PR)), meandrující vodní toky (např.: Meandry Svratky u Milov (PR)), ale i zachovalé litorály rybníků a vlhkomilná luční společenstva na ně navazující (např.: Zhejral (NPP)) nebo oligotrofní lesní rybníky (např.: Velký Pařezitý rybník (PR)). V kraji je dále celá řada jiných mokřadů, které nejsou zahrnuty do maloplošných chráněných území. Vedle menších lokálních rašelinišť to je především velké množství rybníků, z nichž mnohé mají hodnotná mokřadní společenstva.

 

3.4) Materiál a metodika

Základem práce byly sběry a pozorování rákosníčků od řady entomologů i revize materiálu deponovaného v muzeích. Vždy se jednalo o materiál dospělců. Determinace byla provedena R. Mlejnkem a V. Křivanem.

Systematické řazení rákosníčků a nomenklatura je podle práce Bezděk & Mlejnek (2016). Názvosloví rostlin je podle botanického klíče Kubát (2002). Determinaci některých rostlinných taxonů provedli botanici Zdeněk Kaplan a Naděžda Gutzerová. Kompletní soupis rákosníčků je uveden v „Přehledu druhů“.

Byla sestavena databáze záznamů rákosníčků na území Kraje Vysočina, ve které je uveden název taxonu, mapové pole, lokalita, datum, počet exemplářů (sbírkové údaje), příp. počet pozorovaných exemplářů, jméno sběratele (lgt.), případně toho, kdo pozoroval (observ.) a umístění ve sbírce (coll.), případně literární zdroj. Mapová pole jsou podle síťového mapování fauny (Pruner & Míka 1996). Označení každé lokality zahrnuje název obce, případně části obce a bližší lokalizaci (např. jméno rybníka, řeky, potoka apod.). Stanovení obce a části obce je podle práce Pruner & Míka (1996). K dispozici byly pouze tři literární údaje (Bechyně 1945), a to pro vzácné druhy Donacia malinovskyi a D. sparganii, u nichž autor neuvádí počty exemplářů. Na historických lokalitních štítcích se velice často u jména entomologa místo zkratky (lgt.) psala zkratka (coll.). Jméno pak mohlo udávat jak sběratele, tak místo uložení příslušného exempláře ve sbírce. V takových případech je ponechána zkratka (coll.) ve spojitosti se jménem. V případě evidence identického materiálu umístěného ve více sbírkách jsou zkratky soukromých sběratelů, resp. muzeí řazeny v závislosti od nejvyššího počtu exemplářů v příslušné sbírce sestupně.

Bioindikační hodnota rozděluje druhy rákosníčků do tří stupňů na základě práce Mlejnek & Křivan (2016).

 

3.4.1) Charakteristika indikátorů 1. až 3. stupně

Indikátor 1. stupně

Indikačně nejvýznamnější druhy dokládající výjimečnou zachovalost a přírodní hodnotu daného stanoviště. Druhy zasluhují mimořádnou pozornost a ochranu (např. Macroplea appendiculata). Vždy se jedná o reliktní a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů (např. Donacia obscura). Do skupiny mohou patřit i druhy s výskytem na stanovištích lidskou činností víceméně poškozených, které svou povahou připomínají původní stanoviště.

Druhy zařazené do této skupiny: Donacia brevicornis Ahrens, 1810; D. brevitarsis C. G. Thomson, 1884; D. impressa Paykull, 1799; D. malinovskyi Ahrens, 1810; D. obscura Gyllenhal, 1813; D. reticulata Gyllenhal, 1817; D. sparganii Ahrens, 1810; D. springeri J. Müller, 1916; D. tomentosa Ahrens, 1810; Macroplea appendiculata (Panzer, 1794); Plateumaris braccata (Scopoli, 1772).

Indikátor 2. stupně

Indikačně významné druhy, které podtrhují hodnotu stanoviště (např. Plateumaris rustica). Přítomnost více druhů indikátorů 2. stupně v rámci jedné lokality poukazuje na přírodně cenné lokality, které ve spojitosti s dalšími živými, případně neživými složkami životního prostředí zasluhují péči a ochranu. Druhy v této skupině lze označit jako adaptabilní, osídlující přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti původních ploch (např. Donacia simplex).

Druhy zařazené do této skupiny: Donacia bicolora Zschach, 1788; D. clavipes Fabricius, 1792; D. crassipes Fabricius, 1775; D. dentata Hoppe, 1795; D. marginata Hoppe, 1795; D. simplex Fabricius, 1775; D. thalassina Germar, 1811; D. versicolorea (Brahm, 1790); Plateumaris rustica (Kunze, 1818).

Indikátor 3. stupně

Indikačně méně významné druhy, které jsou obecně rozšířené a hojné. Druhy často nemají žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, ve kterém se vyskytují a lze je označit jako eurytopní. Zpravidla obývají nestabilní, měnící se biotopy, stejně jako antropogenně ovlivněnou a poškozenou krajinu (např. Donacia semicuprea, D. vulgaris).

Druhy zařazené do této skupiny: Donacia aquatica (Linnaeus, 1758); D. cinerea Herbst, 1784; D. semicuprea Panzer, 1796; D. vulgaris Zschach, 1788; Plateumaris consimilis (Schrank, 1781); P. sericea (Linnaeus, 1760).

 

3.4.2) Zkratky a vysvětlivky

Zkratky soukromých a muzejních sbírek (s uvedením kurátora příslušné sbírky):

DKO – coll. David Kopr, Budeč

JMMZ – Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Znojmo (Antonín Reiter)

JSR – coll. Jaromír Strejček, Praha

JST – coll. Jiří Stanovský, Ostrava‑Výškovice

JVA – coll. Jiří Vávra, Ostrava

JVO – coll. Jiří Voříšek, Jirkov

KRE – coll. Květoslav Resl, Šumice

LER – coll. Ladislav Ernest, Nymburk

LSK – coll. Lukáš Skořepa, Peč

MHKC – Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Hradec Králové (Miroslav Mikát)

MHO – coll. Miroslav Honců, Česká Lípa

MJMZ – Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Zlín (Dušan Trávníček)

MKL – coll. Miloš Klekner, Plzeň

MMUL – Muzeum města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem (Jiří Spružina)

MVJI – Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlava (Pavel Bezděčka)

MVTR – Muzeum Vysočiny Třebíč, Třebíč (Pavlína Peřinková)

MZMB – Moravské zemské muzeum, Brno (Jiří Kolibáč)

NHMW – Naturhistorisches Museum, Wien (Manfred Jäch)

NMPC – Národní muzeum, Praha (Jiří Hájek)

OMMC – Oblastní muzeum v Mostě, Most (Ivan Táborský)

PHE – coll. Petr Hesoun, Strmilov

RML – coll. Roman Mlejnek, Pardubice

RMMI – Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov (Pavel Pokorný)

SNMB – Slovenské národné múzeum, Bratislava (Vladimír Janský)

TKO – coll. Tomáš Kopecký, Hradec Králové

VCMP – Východočeské muzeum v Pardubicích, Pardubice (Jan Dolanský)

VKR – coll. Václav Křivan, Štěměchy

VTY – coll. Václav Týr, Žihle

Zkratky chráněných území:

PP – přírodní památka

PR – přírodní rezervace

NPP – národní přírodní památka

NPR – národní přírodní rezervace

Ostatní zkratky:

JV – jihovýchod

JZ – jihozápad

SV – severovýchod

SZ – severozápad

 

3.5) Výsledky

Komentovány jsou druhy evidované pouze v Kraji Vysočina. Ve výjimečných případech (druhy zařazené do indikátorů 1. stupně) jsou zmíněny i druhy nalezené v blízkosti Kraje Vysočina.

Legenda k mapám rozšíření na Vysočině:

= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

 

3.5.1) Abecední seznam rákosníčků Vysočiny podle českých jmen

  1. Rákosníček (Donacia aquatica)
  2. Rákosníček (Donacia bicolora)
  3. Rákosníček (Donacia brevicornis)
  4. Rákosníček (Donacia brevitarsis)
  5. Rákosníček (Donacia cinerea)
  6. Rákosníček (Donacia clavipes)
  7. Rákosníček (Donacia crassipes)
  8. Rákosníček (Donacia dentata)
  9. Rákosníček (Donacia impressa)
  10. Rákosníček (Donacia malinovskyi)
  11. Rákosníček (Donacia marginata)
  12. Rákosníček (Donacia obscura)
  13. Rákosníček (Donacia semicuprea)
  14. Rákosníček (Donacia simplex)
  15. Rákosníček (Donacia sparganii)
  16. Rákosníček (Donacia springeri)
  17. Rákosníček (Donacia thalassina)
  18. Rákosníček (Donacia versicolorea)
  19. Rákosníček (Donacia vulgaris)
  20. Rákosníček (Plateumaris braccata)
  21. Rákosníček (Plateumaris consimilis)
  22. Rákosníček (Plateumaris rustica)
  23. Rákosníček (Plateumaris sericea)

 

3.5.2) Abecední seznam rákosníčků Vysočiny podle vědeckých jmen

  1. Donacia aquatica - Rákosníček
  2. Donacia bicolora - Rákosníček
  3. Donacia brevicornis - Rákosníček
  4. Donacia brevitarsis - Rákosníček
  5. Donacia cinerea - Rákosníček
  6. Donacia clavipes - Rákosníček
  7. Donacia crassipes - Rákosníček
  8. Donacia dentata - Rákosníček
  9. Donacia impressa - Rákosníček
  10. Donacia malinovskyi - Rákosníček
  11. Donacia marginata - Rákosníček
  12. Donacia obscura - Rákosníček
  13. Donacia semicuprea - Rákosníček
  14. Donacia simplex - Rákosníček
  15. Donacia sparganii - Rákosníček
  16. Donacia springeri - Rákosníček
  17. Donacia thalassina - Rákosníček
  18. Donacia versicolorea - Rákosníček
  19. Donacia vulgaris - Rákosníček
  20. Plateumaris braccata - Rákosníček
  21. Plateumaris consimilis - Rákosníček
  22. Plateumaris rustica - Rákosníček
  23. Plateumaris sericea - Rákosníček

 

3.5.3) Významné lokality rákosníčků na Vysočině

Vybrané lokality reprezentují území chráněná, dále místa s vysokou diverzitou vodní a mokřadní vegetace ležící mimo zvláště chráněná území a místa s výskytem některých vzácných druhů rákosníčků. Všeobecně lze konstatovat, že o lokalitě vypovídá, vedle přítomnosti indikátorů 1. stupně, rovněž celkový počet zjištěných druhů. Limitem k výběru bylo více než pět druhů rákosníčků na lokalitu, což odráží i pestřejší skladbu rostlin. Pro hodnocení přírodního stavu biotopů byly vybrány rovněž lokality, kde entomologický výzkum byl proveden v posledních letech, resp. po roce 2007. Historické nálezy, které se na lokalitě nepodařilo recentně doložit, jsou hodnotné, ale pro posouzení aktuálního stavu nemají zásadní význam. Příkladem mohou být historické nálezy s lokalitou Přibyslav. Před rokem 1948 zde často sbíral místní rodák Jan Bechyně (1920–1973). Jeho sběry lze datovat hlavně kolem období 2. světové války. Je však záhadou, kde byl zjištěn nejen velký počet druhů rákosníčků (20 druhů), ale i rekordní počet indikátorů 1. stupně (7 druhů), který je shodný s počtem indikátorů 2. stupně (7 druhy) a vyšší než počet zástupců indikátorů 3. stupně (6 druhů).

Z recentních výzkumů je možné vyzdvihnout lokalitu rybníků Doubravníček a Doubravník (celkem 11 druhů rákosníčků, z toho jeden indikátor 1. stupně), PR Ranská jezírka (8 druhů, z toho dva indikátory 1. stupně) nebo PR V Lisovech (6 druhů, z toho jeden indikátor 1. stupně).

 

Tab.: Významné lokality rákosníčků v Kraji Vysočina

Lokalita

Počet druhů

Počet indikátorů

Roky výzkumu

1. stupně

2. stupně

3. stupně

 

Ždírec nad Doubravou; Barchanec (6260)

7

0

4

3

2012

Stonařov; Kružíkova louka (VKP)(6759)

6

0

3

3

2010

Všeradov, Jasné Pole; rybník Januš (6261)

6

0

3

3

2012

Řásná; Velký Pařezitý rybník (PR)(6758)

8

0

4

4

2012 – 2013

Radostín; rybníky Doubravníček (EVL) a Doubravník (6361)

11

1

5

5

2012 – 2014

Opatov; rybník Jinšůvek (6759)

6

0

2

4

2007 – 2012

Mrákotín; lesní rybník 2,5 km západně (6858)

6

0

2

4

2012

Klatovec; Zhejral (NPP/EVL/RBC) (6757)

7

0

3

4

2007 – 2013

Jihlávka; V Lisovech (PR) (6757)

6

1

2

3

2014

Rančířov; Rančířovský Okrouhlík (6659)

9

0

3

6

2010

Vysoká u Jihlavy; Popický rybník (6659)

8

0

2

6

2010

Havlíčkova Borová; Ranská jezírka (PR) (6360)

8

2

3

3

2012 – 2013

Brtnice; Šamonín, tůně (6660)

7

0

3

4

2011

Budeč; Matějovský rybník a Babínský rybník (EVL) a tůně mezi uvedenými rybníky (6461)

7

0

3

4

2009 – 2012

 

3.6) Závěr

V Kraji Vysočina bylo celkem dokladováno 23 druhů rákosníčků. Z tohoto počtu však bylo pět druhů (Donacia brevicornis, D. brevitarsis, D. malinovskyi, D. sparganii) evidovaných již před rokem 1960. Mezi indikátory 1. stupně se řadí osm zjištěných druhů: Donacia brevicornis, D. brevitarsis, D. impressa, D. malinovskyi, D. obscura, D. sparganii, D. springeri, Plateumaris braccata. Do indikátorů 2. stupně se řadí devět zjištěných druhů: Donacia bicolora, D. clavipes, D. crassipes, D. dentata, D. marginata, D. simplex, D. thalassina, D. versicolorea, Plateumaris rustica. Do indikátorů 3. stupně patří šest zjištěných druhů: Donacia aquatica, D. cinerea, D. semicuprea, D. vulgaris, Plateumaris consimilis, P. sericea.

Z lokalit, na kterých byl proveden výzkum v posledních letech, je možné vyzdvihnout např. území s rybníky Doubravníček a Doubravník, kde bylo celkem evidováno 11 druhů rákosníčků, z toho jeden indikátor 1. stupně. Přírodně hodnotná je i lokalita Ranská jezírka (PR) s 8 druhy rákosníčků, z toho jsou dva indikátory 1. stupně. Velice zajímavá je také V Lisovech (PR), kde bylo zjištěno 6 druhů, z toho jeden indikátor 1. stupně.

Z historických výzkumů byla na rákosníčky nejbohatší lokalita Přibyslav, kde před rokem 1948 často sbíral entomolog Jan Bechyně. V okolí Přibyslavi bylo zjištěno 20 druhů rákosníčků, z toho 7 indikátorů 1. stupně.

 

3.7) Literatura

  • BECHYNĚ J., 1945: Příspěvek k poznání našich mandelinek. (Additamenta ad cognitionem Phytophagorum centralieuropaeorum). Entomologické Listy 8: 87–91 (in Czech, Latin summary).
  • BEZDĚK J. et MLEJNEK R., 2016: Icones insectorum Europae centralis. Coleoptera: Megalopodidae, Orsodacnidae, Chrysomelidae: Donaciinae, Criocerinae. Folia Heyrovskana, Series B 27: 1–63.
  • BIEŃKOWSKI A. O., 1999: Mating behaviour in Donaciinae (Coleoptera, Chrysomelidae). Pp. 411–420. In: COX M. L. (ed.): Advances in Chrysomelidae Biology 1. Backhuys Publishing, Leiden, 671 pp.
  • BIEŃKOWSKI A. O., 2011: Zhuki-listoedy (Coleoptera, Chrysomelidae) evropeyskoy chasti Rossii. [The Leaf Beetles (Coleoptera: Chrysomelidae) of the European Part of Russia]. Lambert Academic Publishing, Saarbrücken, 534 pp. (in Russian).
  • BIEŃKOWSKI A. O., 2014: Zhizn’ listoedov-raduzhnits (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae). [The Life of Leaf Beetles (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae)]. Muchametov G. V., Livny, 380 pp. (in Russian).
  • BOLLOW H., 1940: Donacia springeri Müll. (Col. Chrysom.), eine für Deutschland neue Käferart. Mitteilungen Münchner Entomologischen Gesellschaft 30: 556–559.
  • Bordy B., Doguet S. et Debreuil M., 2012: Les Donaciinae de France (Coleoptera, Chrysomelidae). Rutilans & Magellanes, Villelongue-dels-Monts, 92 pp.
  • BRANDL P., 1977: Meldungen der Arbeitsgemeinschaft Bayerischer Koleopterologen. Nachrichtenblatt der Bayerischen Entomologen 26: 62–64.
  • GEISER R., 1979: 7. Bericht der Arbeitsgemeinschaft Bayerischer Koleopterologen. Nachrichtenblatt der Bayerischen Entomologen 28: 33–44.
  • KAVKA M., 2012: Rákosníčci (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) Kutnohorska. (Reed Beetles (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) of the Kutná Hora region). Elateridarium 6: 67–77 (in Czech, English abstract and summary).
  • KIPPENBERG H., 1967: Donacia springeri Müll. in Nordtirol. Entomologische Blätter 63: 48–49.
  • KUBÁT K. [ed.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. [Key to the Flora of the Czech Republic]. Academia, Praha, 928 pp. (in Czech).
  • MLEJNEK R. et KŘIVAN V., 2016: Stanovení bioindikačních hodnot rákosníčků (Coleoptera: Chrysomelidae: Donaciinae) evidovaných v České republice, včetně jejich aktuálního rozšíření a bionomických charakteristik (Assessment of the bioindicator value of the reed beetles (Coleptera: Chrysomelidae: Donaciinae) recorded in the Czech Republic, with a review of their recent distribution and bionomic characteristics). Klapalekiana 52: 127–360 (in Czech, English abstract and summary).
  • OLSUFJEV G. V., 1913: (Donacia malinowskii Ahr. (Coleoptera, Chrysomelidae). Sa vie et ses habitudes). Russian Entomological Review 13 (2): 285–289 (in Russian, French title).
  • PRUNER L. et MÍKA P., 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. (List of settlements in the Czech Republic with associated map field codes for faunistic grid mapping system). Klapalekiana 32 (Supplementum): 1–115 (in Czech, English abstract and summary).
  • WARCHAŁOWSKI A., 1985: Chrysomelidae. Stonkowate (Insecta: Coleoptera). Podrodzina Donaciinae Kirby, 1837 - Rzęsielnice. [Chrysomelidae. Leaf beetles (Insecta: Coleoptera). Subfamily Donaciinae Kirby, 1837 - reed beetles]. Fauna Polski (Warszawa) 10: 66–165 (in Polish).

 

4) Systematický přehled brouků Vysočiny

Kompletně jsou zpracovány pouze skupiny střevlíkovitých (Carabidae), tesaříkovitých (Cerambycidae) a rákosníčků (Donaciinae).

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: Brouci (Coleoptera)

 

Seznam, výskyt a rozšíření vybraných skupin brouků (Coleoptera) v Kraji Vysočina, a to střevlíkovitých (Carabidae), tesaříkovitých (Cerambycidae) a rákosníčků (Donaciinae), bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Výstupem je komentovaný seznam všech druhů z těchto skupin zjištěných v Kraji Vysočina, seznam literatury týkající se jejich výskytu na Vysočině, mapky současného a historického rozšíření a přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Druhový přehled a rozšíření bylo v rámci projektu sestaveno z dat získaných terénním průzkumem, excerpcí literatury i zpracováním dostupných dosud nepublikovaných dat. V rámci projektu byly vydány brožury informující o střevlících, tesařících a rákosníčcích Vysočiny. Výsledky projektu budou postupně prezentovány také na tomto webu.

Odborný garant: Ing. Václav Křivan (realizováno v rámci partnerství projektu s ČSOP Kněžice a ve spolupráci s dalšími odborníky: Ing. Jiří Vávra, Ing. Lukáš Skořepa, Roman Mlejnek).

 

Literatura ke stažení

 

Metodiky:

Průzkumy z Vysočiny:

 

V rámci Vysočiny nebyla tato skupina dosud kompletně zpracována. Uvítáme případná doplnění k této skupině v rámci Vysočiny, která můžete zasílat na e-mail vysocina(zavinac)birdlife.cz. Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

 

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Vysočina a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.