Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Stonožky Vysočiny

Karel Tajovský (2017)

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Ústav půdní biologie

 

Obsah

1) Kolik druhů stonožek žije na Vysočině?

2) Seznam stonožek (Chilopoda) Vysočiny

2.1) Systematický přehled stonožek Vysočiny

2.2) Abecední seznam stonožek Vysočiny podle českých jmen

2.3) Abecední seznam stonožek Vysočiny podle vědeckých jmen

3) Nejvýznamnější lokality stonožek Kraje Vysočina

4) Bibliografie stonožek Vysočiny

5) Metodika

6) Popularizační letáček: Stonožky Vysočiny (Karel Tajovský, PDF ke stažení)

 

1) Kolik druhů stonožek žije na Vysočině?

V rámci území Kraje Vysočiny byly stonožky v minulosti studovány jen okrajově. Pouze jednotlivé nálezy uvádějí Rosický (1876), Folkmanová (1928, 1959) a Borek (1958-59). Nejobsáhlejší studii publikoval Dobroruka (1959) na základě sběrů stonožek v NPR Mohelenská hadcová step. Pro tuto lokalitu uvedl celkem 20 druhů, z nichž se však 12 druhů v současné době nepodařilo potvrdit, nicméně jejich výskyt na této lokalitě je stále možný. Ucelenější údaje o stonožkách na Třebíčsku předložil Čepera (1995) a z NPR Velký Špičák Šumpich a kol. (1999). Několik zajímavých údajů o zástupcích zemivek přinesla ekologická studie na Pelhřimovsku (Wytwer et Tajovský 2007). Celkem v literárních zdrojích existují informace o 28 druzích stonožek.

Dalším zdrojem informací byly dosud nevyhodnocené materiály z dlouhodobých sledování v údolí Hodonínky na východním okraji Vysočiny (Tajovský 2002, celkem 1 403 jedinců stonožek) a starší sběry z NPR Žákova hora (Tajovský et Pižl 2004, 305 stonožek). Hlavním zdrojem informací o výskytu stonožek na celé řadě dosud nestudovaných lokalit na území Kraje Vysočina jsou především výsledky inventarizačních průzkumů realizované v průběhu let 2015 a 2016. Podrobnější průzkumy probíhaly celkem na 44 lokalitách, z nichž mnohé jsou zařazeny mezi maloplošná zvláště chráněná území. V rámci těchto výzkumů byl získán a zpracován materiál čítající 3 059 jedinců stonožek.

V současné době je pro Kraj Vysočina doloženo 38 druhů stonožek. Ze stonožek, které si zasluhují pozornost z faunistického ale i ochranářského hlediska, je třeba jmenovat pro Vysočinu druhy, které jsou zařazeny v aktualizovaném Červeném seznamu bezobratlých ČR jako zranitelné (VU – vulnerable) nebo druhy v posledních desetiletích nezaznamenané (DD – data deficient). Jsou to zejména Eupolybothrus tridentinus (VU), Lithobius lapadensis (DD), Lithobius salicis (DD). Vzácné a rovněž ohrožené jsou teplomilnější zemivky Digathodon microcephalus (DD) a Henia illyrica (VU), známé z jižních teplejších poloh Kraje Vysočina. Skupinu ohrožených druhů uzavírá drobná zemivka Geophilus truncorum (VU), která obývá např. luční půdy na Pelhřimovsku.

Nejhojnějšími druhy stonožek v Kraji Vysočina jsou naši nejběžnější zástupci různočlenek jako např. Lithobius mutabilis, Lithobius agilis, Lithobius nodulipes, dále stejnočlenka - stonoha Cryptops parisi a ze zemivek druhy Geophilus flavus a Strigamia acuminata. Hojný výskyt těchto druhů je vázán především na půdy v lesních porostech s bohatě strukturovanými vrstvami opadu a dostatkem trouchnivějícího dřeva. Pro řadu lesních stanovišť zejména ve vyšších chladnějších polohách Vysočiny jsou charakterističtí zástupci různočlenek Lithobius piceus, Lithobius pelidnus, Lithobius nodulipes, Lithobius cyrtopus a Lithobius tenebrosus. Řadu lesních porostů provází často početně stonoha Cryptops parisi.

 

2) Seznam stonožek (Chilopoda) Vysočiny

2.1) Systematický přehled stonožek Vysočiny

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Členovci (Arthropoda)
Třída: Stonožky (Chilopoda)

 

2.2) Abecední seznam stonožek Vysočiny podle českých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Stonoha Cryptops hortensis
  2. Stonoha Cryptops parisi
  3. Stonožka škvorová (Lithobius forficatus)
  4. Stonožka tenkonohá (Eupolybothrus tridentinus) [VU]
  5. Stonožka Lithobius aeruginosus
  6. Stonožka Lithobius agilis
  7. Stonožka Lithobius austriacus
  8. Stonožka Lithobius borealis
  9. Stonožka Lithobius crassipes
  10. Stonožka Lithobius cyrtopus
  11. Stonožka Lithobius dentatus
  12. Stonožka Lithobius erythrocephalus
  13. Stonožka Lithobius lapadensis [DD]
  14. Stonožka Lithobius lapidicola
  15. Stonožka Lithobius latro
  16. Stonožka Lithobius lucifugus
  17. Stonožka Lithobius macilentus
  18. Stonožka Lithobius microps
  19. Stonožka Lithobius mutabilis
  20. Stonožka Lithobius muticus
  21. Stonožka Lithobius nodulipes
  22. Stonožka Lithobius pelidnus
  23. Stonožka Lithobius piceus
  24. Stonožka Lithobius salicis [DD]
  25. Stonožka Lithobius tenebrosus
  26. Zemivka Clinopodes flavidus
  27. Zemivka Dignathodon microcephalus [DD]
  28. Zemivka Geophilus alpinus
  29. Zemivka Geophilus electricus
  30. Zemivka Geophilus flavus
  31. Zemivka Geophilus oligopus
  32. Zemivka Geophilus truncorum [VU]
  33. Zemivka Henia illyrica [VU]
  34. Zemivka Pachymerium ferrugineum
  35. Zemivka Schendyla nemorensis
  36. Zemivka Strigamia acuminata
  37. Zemivka Strigamia crassipes
  38. Zemivka Strigamia transsilvanica

 

2.3) Abecední seznam stonožek Vysočiny podle vědeckých jmen

Legenda k mapám zjištěného výskytu na Vysočině:
= současný výskyt (od r. 2001)
= historický výskyt (do r. 2000)

  1. Clinopodes flavidus - Zemivka
  2. Cryptops hortensis - Stonoha
  3. Cryptops parisi - Stonoha
  4. Dignathodon microcephalus - Zemivka [DD]
  5. Eupolybothrus tridentinus - Stonožka tenkonohá [VU]
  6. Geophilus alpinus - Zemivka
  7. Geophilus electricus - Zemivka
  8. Geophilus flavus - Zemivka
  9. Geophilus oligopus - Zemivka
  10. Geophilus truncorum - Zemivka [VU]
  11. Henia illyrica - Zemivka [VU]
  12. Lithobius aeruginosus - Stonožka
  13. Lithobius agilis - Stonožka
  14. Lithobius austriacus - Stonožka
  15. Lithobius borealis - Stonožka
  16. Lithobius crassipes - Stonožka
  17. Lithobius cyrtopus - Stonožka
  18. Lithobius dentatus - Stonožka
  19. Lithobius erythrocephalus - Stonožka
  20. Lithobius forficatus - Stonožka škvorová
  21. Lithobius lapadensis - Stonožka [DD]
  22. Lithobius lapidicola - Stonožka
  23. Lithobius latro - Stonožka
  24. Lithobius lucifugus - Stonožka
  25. Lithobius macilentus - Stonožka
  26. Lithobius microps - Stonožka
  27. Lithobius mutabilis - Stonožka
  28. Lithobius muticus - Stonožka
  29. Lithobius nodulipes - Stonožka
  30. Lithobius pelidnus - Stonožka
  31. Lithobius piceus - Stonožka
  32. Lithobius salicis - Stonožka [DD]
  33. Lithobius tenebrosus - Stonožka
  34. Pachymerium ferrugineum - Zemivka
  35. Schendyla nemorensis - Zemivka
  36. Strigamia acuminata - Zemivka
  37. Strigamia crassipes - Zemivka
  38. Strigamia transsilvanica - Zemivka

 

3) Nejvýznamnější lokality stonožek Kraje Vysočina

Počet zjištěných druhů stonožek na jednotlivých lokalitách kolísá od jednoho nebo dvou druhů až do 20 druhů.

  • Mohelenská hadcová step (NPR): lokalita s nejvyšším počtem zjištěných druhů, kde bylo již historicky doloženo 12 druhů, u většiny z nich však nebyl výskyt v současné době potvrzen. Další průzkumy na této lokalitě doplnily počet druhů stonožek na stávajících 28, což odpovídá rozmanitosti stanovištních podmínek stepních formací i lesních částí, které jsou v současné době součástí rezervace.

Druhově bohaté na stonožky jsou zbytky původních přirozených lesních porostů:

Díky rozmanitým stanovištním podmínkám jsou stonožkami bohatě osídlovány také údolí většiny říčních toků, kde byla zjištěna bohatá fauna stonožek:

 

4) Bibliografie stonožek Vysočiny

  • Rosický F., 1876. Stonožky země české. Archiv pro přírodov. prozk. Čech 3, 4 (27): 1-40.
  • Borek V., 1958-59. Nové poznatky o našich  Chilopodech. Neue Erkenntnisse von unseren Chilopoden. Práce Krajského Musea v Hradci Králové, Ser A, Vědy přírodní, 1: 10-16.
  • Čepera J., 1995. Modelové skupiny epigeonu (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda) v různých ekosystémech jižní Moravy. Ph.D. Thesis. Přírodovědecká fakulta, Masarykova Universita Brno, 177 pp.
  • Dobroruka L. J., 1959. Chilopoda státní přírodní reservace Mohelno. Chilopoden des staatlichen Naturschutzgebietes Mohelno. Ochrana přírody, 14, 4: 104-106.
  • Folkmanová B., 1928. Chilopoda Republiky Československé, Díl I. Chilopoda Čech. Fauna et Flora Čechoslovenica, Praha, 3: 1-131.
  • Folkmanová B., 1959. Třída Stonožky - Chilopoda. In: Kratochvíl, J. (ed.), Klíč zvířeny ČSR, Díl III. NČSAV, Praha: p. 49-66.
  • Šumpich J., Kůrka A., Tajovský K., Dvořák M., Hlaváč V., Toman A., Bezděčka P., Pižl V., Ducháč V., Dvořák I., Čech L., Dudycha M., 1999. Výsledky zoologických průzkumů v Národní přírodní rezervaci Velký Špičák (okres Jihlava). Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddíl věd přírodních, XIV, 14: 155-175.
  • Tajovský K., 2002. Půdní bozobratlí (Diplopoda, Chilopoda, Oniscidea) východní části Svratecké hornatiny (Českomoravská vrchovina). In: Bryja, J., Zukal, J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2002. Abstrakta referátů z konference 14.-15. února 2002: 37-38.
  • Tajovský K. et Pižl V., 2004. Půdní makrofauna (Oniscidea, Diplopoda, Chilopoda, Lumbricidae) NPR Žákova hora. In: Bryja, J., Zukal, J. (Eds.): Zoologické dny Brno 2004. Sborník abstraktů z konference 12.-13. února 2004: 38-39.
  • Wytwer J. et Tajovský K., 2007. Centipede assemblages in an abandoned arable field with different plant diversity manipulations. In: Tajovský, K., Schlaghamerský, J., Pižl, V. (Eds.): Contributions to Soil Zoology in Central Europe II. ISB BC AS CR, v.v.i., České Budějovice: 205-209.

 

5) Metodika

Podrobnější průzkumy v Kraji Vysočina v letech 2015 a 2016 probíhaly celkem na 44 lokalitách, z nichž mnohé jsou zařazeny mezi maloplošná zvláště chráněná území. V rámci těchto výzkumů byl získán a zpracován materiál čítající 3 059 jedinců stonožek. K jejich sběru byla použita kombinace více metodik; přímý sběr na nejrůznějších mikrostanovištích, dlouhodobě exponované padací zemní pasti a prosevy opadu a trouchnivějícího dřeva s následnou tepelnou extrakcí živočichů.

Seznam, výskyt a rozšíření stonožek v Kraji Vysočina bylo zpracováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Součástí je souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se jejich výskytu na vymezeném území. Pro všechny zjištěné taxony byly zpracovány mapky současného a historického výskytu a byl sestaven přehled nejvýznamnějších lokalit Kraje Vysočina. Součástí projektu bylo doplnění druhového přehledu a aktuálního rozšíření terénním průzkumem a excerpcí dostupné historické i současné literatury. Výsledky projektu budou postupně prezentovány také na tomto webu.

Odborný garant: RNDr. Karel Tajovský, CSc., realizováno ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, v.v.i., Ústavem půdní biologie.

 

Vysvětlivky

Za názvem druhu jsou uvedeny kategorie ohrožení podle národního červeného seznamu (Hejda et al. 2017):

  • RE = regionálně vyhynulý (regionally extinct)
  • CR = kriticky ohrožený (critically endangered)
  • EN = ohrožený (endangered)
  • VU = zranitelný (vulnerable)
  • NT = téměř ohrožený (near threatened)
  • DD = nedostatečné údaje (data deficient)

 

Literatura ke stažení

Průzkumy z Vysočiny:

 

Zapojte se a pomozte nám mapovat přírodu s využitím mobilní aplikace BioLog.

 

Po skončení projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny (2014 – 2017) jsou webové stránky doplňovány průběžně ve spolupráci Pobočky České společnosti ornitologické na Vysočině s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR - Regionálním pracovištěm Vysočina a dalšími externími spolupracovníky. Editor: Vojtěch Kodet.