Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Lycopodiella inundata (L.) Holub - plavuňka zaplavovaná v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • §2 = Silně ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C1t = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Plavuňka zaplavovaná má široký, avšak disjunktní areál zaujímající celou Evropu s výjimkou nejsevernějších a jižních oblastí. Mimo evropský kontinent roste v Japonsku a Severní Americe. Jedná se o druh raných sukcesních stádií na vlhkých píscích a rašelinách v místech narušení půdního povrchu. Na našem území se vždy jednalo o vzácně se vyskytující rostlinu vázanou zejména na střední a vyšší polohy. Početnější skupina lokalit je známá z Třeboňska a ze Šumavy. Na Vysočině se druh vyskytoval na jednotlivých lokalitách ve Ždárských vrších, ojediněle je znám ze západního úpatí Jihlavských vrchů od Nového rybníka u Horní Vsi (Růžička 1982 MJ) a Kamenice nad Lipou (Nováček 1952). Jediná recentně známá lokalita plavuňky zaplavované se nachází v pískovně pod skalním útvarem Drátník u Blatin ve Žďárských vrších (např. Košnar 2013 NDOP, not. Juřička & Juřičková 2015). Jedná se o v současnosti již nevyužívaný, zčásti zatopený písník na okraji lesního porostu, který zvolna zarůstají náletové dřeviny. Právě pro podporu populace plavuňky zde nedávno proběhlo vyřezání náletu, zásahy je však nutno pravidelně opakovat a vhodné bude i drobnější obnažování písčitého substrátu. Ostatní údaje o výskytu druhu jsou většinou velmi staré a pochází z konce 19. a první poloviny 20. století. Plavuňka zaplavovaná je typickým příkladem taxonu, který v současné krajině téměř ztratil všechny vhodná stanoviště a i na recentních lokalitách v celé České republice většinou zápasí o přežití. Jedná se o konkurenčně extrémně slabý druh, který vyžaduje nezapojený a trvale vlhký, nebo jen krátce přechodně vysychající písčitý nebo rašelinný substrát. V minulosti byl vázaný na narušená místa s holou rašelinnou v rašeliništích a na rašelinných loukách, nebo na okrajích rybníků. Ve vlhkých místech pískoven nebo také na přeplavovaných okrajích písčitých rybníků. V 90. letech minulého století se řada lokalit objevila na vlhkých písčitých plochách odstraněné pohraniční linie. Dnes jsou všechna vyjmenovaná mikrostanoviště extrémně vzácná, většinou dávno podlehla sukcesi dřevin a travinných společenstev nebo byla zcela odvodněna. Pro přežití populace plavuňky zaplavované je velmi důležité pravidelné, masivní narušení povrchu a podpora zvodnělých ploch s holým substrátem.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - plavuňka zaplavovaná - Lycopodiella inundata

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Lycopodiella inundata (L.) Holub - plavuňka zaplavovaná v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.