Příroda Vysočiny

Gentianella amarella subsp. amarella (L.) Börner - hořeček nahořklý pravý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• §2 = Silně ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
• C1t = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Hořeček nahořklý pravý je subkontinentálním euro-sibiřským taxonem rozšířeným souvisle od střední Sibiře do východní Evropy, Skandinávie a Britských ostrovů. Ve střední Evropě, která tvoří jihozápadní areálovou hranici, rozšíření vyznívá. Jedná se o druh vázaný na suché travnaté a kamenité pastviny, často roste v opuštěných vápencových lomech. Vyžaduje stanoviště s nezapojeným drnem na půdách zásadité až neutrální reakce, nejčastěji na vápenci, ale i jiných bazických horninách. V České republice se dříve vyskytoval roztroušeně v celém českém termofytiku a mezofytiku a také na jihozápadní Moravě. Dnes je však velmi vzácný a na velké části dříve známých lokalit vymizel. Na Vysočině je známý přibližně z 15 lokalit. Výskyty nedaleko Chotěboře a z oblasti mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem jsou již historií. V roce 1993 sebral hořeček, který později určili manželé Kirschnerovi jako Gentianella amarella subsp. amarella na Radostínské stráni u NPR Dářko entomolog jihlavského muzea (Dvořák 1993 MJ). V dalších letech byl však na lokalitě nalezen pouze hořeček mnohotvarý český. V r. 2008 byla G. amarella subsp. amarella nalezena u osady Bořina nedaleko Kuklíku (Čech 2008 NDOP). Nejbohatší populace v PP Lomy u Studnic nedaleko Nového Města na Moravě čítala v r. 2014 asi dva tisíce kvetoucích exemplářů, o rok později jich zde bylo nalezeno 8 a v r. 2016 zde nebyla zjištěna ani jedna kvetoucí rostlina. V okolí starého vápencového lomu u Trhonic nedaleko Jimramova bývalo v letech 2006–2011 nalézáno 40 až 230 rostlin, v roce 2015 jich zde bylo asi jen 20. Dále aktuálně roste nedaleko Zvole na Svratecku. Zde se ovšem pohybuje na hranici vymření. Lokalita je dlouhodobě bez pravidelné péče a r. 2016 zde byl nalezen již pouze jediný exemplář. Další lokality hořečku nahořklého pravého byly v okolí obcí Čechtín a Číchov v severozápadní části Třebíčska. Aktuálně zde ovšem roste G. amarella subsp. amarella pouze v PP Jalovec, kde se po několika letech objevilo v r. 2016 devět rostlin. Hořeček nahořklý patří podobně jako ostatní zástupci rodu k nejohroženějším rostlinám naší flóry. Z krajiny zmizel po ústupu tradiční pastvy neúživných luk, mezí a svažitých strání, které většinou zarostly náletem dřevin, byly zalesněny, nebo začaly být pouze a opakovaně koseny v letním období, což může být pro populaci na podzim kvetoucích dvouletek likvidační. Hořečky jako dvouleté druhy, které potřebují pro úspěšnou generativní reprodukci nezapojený drn a otevřené hlinité plošky v trávnících, kde klíčí semenáčky. Časté kvetení rostlin je důležité pro vytvoření bohaté semenné banky, díky které dokáže populace regenerovat po nepříznivých například velmi suchých letech, kdy je vysoká mortalita klíčících rostlin. Ochrana posledních přežívajících populací všech zástupců r. Gentianella je prioritním zájmem ochrany přírody nejen na Vysočině.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Lokality

• Jalovec
• Na Skaličce
• Vápenka u Zvole
• Vápenka Zmolovice

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Gentianella amarella subsp. amarella (L.) Börner - hořeček nahořklý pravý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.