Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Gentianopsis ciliata (L.) Ma - hořec brvitý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Gentianales - Hořcotvaré
  • Čeleď: Gentianaceae - Hořcovité

Ochrana a ohrožení

  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Hořec brvitý je evropským endemitem s rozšířením omezeným na oblast střední, jižní a východní Evropy. Jedná se o světlomilnou rostlinu xerofilních až subxerofilních travnatých strání, lemů, případně i světlin v rozvlněných lesích a na křovinatých stráních, na vápníkem bohatých substrátech. Na našem území se vyskytuje převážně v termofytiku a mezofitiku v místech s přítomností vápnitých substrátů. Častá je zejména v krasových územích. Na Vysočině je vzhledem k omezenému zastoupení vápnitého podloží vzácná. Nejvíce lokalit se vyskytuje v oblasti Dlouhé meze severovýchodně Chotěboře na úpatí Železných hor, na západním a východním úbočí Žďárských vrchů, na Svratecku a ostrůvkovitě na severozápadním, východním a jihovýchodním Třebíčsku. Mimo výše uvedených území je druh znám pouze ojediněle a jedná se o historické údaje, konkrétně z Kozlovských vápenců u Ledče na Sázavou (např. Faltys 1991 in Kučerová 1994), u Okrouhličky jižně Havlíčkova Brodu (např. Faltys 1987 in Kučerová 1994) a na Oslednicích u Telče (Diener 1958). Podobně jako další drobné a konkurenčně slabé druhy suchých trávníků a lemů, také hořec brvitý z krajiny podstatně ustoupil. Na rozdíl např. od hořečků není ústup tak markantní a zcela zanikla jen menší část dříve známých lokalit. Ovšem řada současných populací má kriticky malou velikost a v některých letech vůbec nejsou nalezeni kvetoucí jedinci. Největší ohrožení G. ciliata představuje, podobně jako u jiných nelesních druhů, ústup tradičního hospodaření (pastva, seč) na suchých stráních a jejich zarůstání náletem dřevin, zalesňování, nebo zapojení porostu konkurenčně silnými druhy a stařinou, kde nemají drobné druhy šanci přežít. Na druhou stranu, na řadě lokalit lze obnovou hospodaření a cílenými opatřeními na podporu druhu (narušení drnu, vhodné termíny seče a pastvy) populace velmi efektivně obnovit.
Mapa výskytu - hořec brvitý - Gentianopsis ciliata

Lokality

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), Trhonice, lom Zmolovice [ZR], 16.9.2009, foto Luděk Čech
Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), Trhonice, lom Zmolovice [ZR], 16.9.2009, foto Luděk Čech

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Gentianopsis ciliata (L.) Ma - hořec brvitý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.