Příroda Vysočiny

Viola rupestris F. W. Schmidt - violka písečná v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

V ČR pouze V. r. subsp. rupestris.

Ochrana a ohrožení

• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Violka písečná je široce rozšířený euro-asijský druh rostoucí v širokém pásu od západní Evropy do severovýchodní Asie. Disjunktivně se vyskytuje na Kavkaze a v severní Indii. Jedná se o druh výslunných až polostinných svahů se stepní vegetací nebo s porosty světlých borových doubrav a borů. Vyskytuje se roztroušeně v celém termofytiku. V mezofytiku je většinou vázána na oblasti s vápencovým podložím. Na Vysočině zcela převažují údaje v oblasti praebohemika. Nejvíce recentních lokalit pochází z jihovýchodního okraje Třebíčska, zejména v návaznosti na údolí Oslavy, Jihlavy, Rokytné a Rouchovanky. Druhá oblast početnějšího výskytu byla v severozápadní části Třebíčska na vápencovém podloží a vzácněji na žulosyenitových rozpadech. Ovšem do současnosti se žádný výskyt violky písečné nedochoval nebo není recentně znám. Na tuto oblast výskytu navazuje vzdáleně ojedinělý recentně nezvěstný údaj od obce Lavičky u Velkého Meziříčí (Sittová BRNU). Kromě Třebíčska je druh znám ještě na Svratecku a má zde stále recentní populace (NPP Švařec – např. Čech 2007 MJ, Jírovcová hora u Dolního Čepí – Halas 2012 NDOP). Mimo vlastní praebohemikum je druh znám z okolí Telče, zde se však jedná především o historické údaje (Sv. Vojtěch u Studnic – Diener 1957a, Zvolenovice – Formánek 1887). Jedině v případě vápencového lůmku v údolí Želetavky u Krasonic je violka písečná známá recentně (Ekrt & Ekrtová 2009, 2011 MJ). Ovšem byly zde zřejmě nalezeni poslední jedinci a v posledních letech se druh nedaří na lokalitě opakovaně ověřit. Jediný údaj na české straně Vysočiny pochází od Křelovic ze skály nad Želivkou (Toman 1966 in Toman 1988). Ze souboru získaných floristických dat je zřejmé, že druh velmi významně ustoupil a to nejen v oblastech svého okrajového výskytu. Také na jihovýchodním Třebíčsku, kde má jednotlivé recentní lokality, existuje řada recentně nezvěstných údajů. Samozřejmě se na této skutečnosti může částečně podílet jistá determinační obtížnost violek jako celku a krátká doba jejich fenologického optima. Přesto je ústup druhu zřejmě důsledkem degradace vhodných stanovišť, která zarůstají křovinami a náletovými dřevinami, nebo se vlivem absence pravidelné seče nebo pastvy suchých trávníků silně zapojuje drn stepní vegetace. Vzhledem k výraznému úbytku lokalit by bylo vhodné stávajícím populacím věnovat cílenou pozornost a snažit se udržovat jejich stanoviště alespoň v uspokojivém stavu.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Viola rupestris F. W. Schmidt - violka písečná v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.