Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Myriophyllum alterniflorum DC. - stolístek střídavolistý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Saxifragales - Lomikamenotvaré
  • Čeleď: Haloragaceae - Zrnulovité

Ochrana a ohrožení

  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Stolístek střídavolistý je v Evropě typický atlantský prvek rostoucí v západní Evropě a Skandinávii, který místy vyznívá do střední a jižní Evropy a severní Afriky. Roztroušeně se vyskytuje také v Severní Americe a v Grónsku. Doprovází především čisté, chladné, tekoucí, vzácněji stojaté vody v oblastech s acidofilním podložím a většinou písčitým či kamenitým dnem. Bývá považován za dobrý indikátor čistoty vody a jejího nízkého zatížení eutrofizací. V České republice je výskyt druhu soustředěn na do oblasti Šumavy, Předšumaví a části jižních Čech, kde se dnes vyskytuje zejména v toku Vltavy od Lenory po České Budějovice. Lokality na Vysočině v toku Jihlavy u Plander a Malého Beranova představují izolovaný a ojedinělý výskyt druhu v rámci celé České republiky (Prančl in Kaplan et al. 2016a). Stolístek střídavolistý je z toku Jihlavy nad městem Jihlavou mezi Plandry a Rantířovem znám historicky (Ambrož 1939b, Ambrož 1938 BRNU) a potvrzen je i recentně (Dvořáčková 2002, 2003 MJ). Je zde vzácný a nevyskytuje se plošně. Regeneraci populace zřejmě prospělo částečné zlepšení kvality vody v tocích v posledních 30ti letech. Nicméně historický údaj o výskytu druhu na toku pod městem u Malého Beranova už recentně potvrzen není. Sám autor nálezu (Ambrož 1939) dodává, že již v první polovině 20. století vymizel se znečištěním řeky továrními splašky. Populace stolístku střídavolistého na řece Jihlavě je vzhledem ke své izolovanosti velmi cenná. Podpora populací stolístku střídavolistého souvisí především se snahou o omezení znečištění řeky komunálními splachy, ale také o redukci splachů půdy ze zemědělských pozemků navazujících na říční údolí. To je poměrně obtížné a vyžaduje to často komplexní řešení ležící mimo působnost ochrany přírody. Nežádoucí jsou také technické zásahy do charakteru toku a koryta řeky.
Mapa výskytu - stolístek střídavolistý - Myriophyllum alterniflorum

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Myriophyllum alterniflorum DC. - stolístek střídavolistý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (15. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.