Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Senecio rupestris Waldst. et Kit. - starček skalní v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Asterales - Hvězdnicotvaré
  • Čeleď: Asteraceae - Hvězdnicovité

Ochrana a ohrožení

  • §1 = Kriticky ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • A1 = regionálně vyhubený nebo vymizelý taxon (EX) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Starček skalní je typickým alpským druhem. Vzácněji se vyskytuje v Balkánských pohořích, Apeninách a Karpatech v Rumunsku, snad roste i v Alžírsku. V České republice se o jeho původnosti vedou spory. Zatím byl zaznamenán roztroušeně na jihozápadní a střední Moravě, kde rostl na štěrkovitých sutích a skalách, nebo na okrajích cest a pasek. Preferoval polostinná stanoviště, často na bázemi bohatších podkladech. Na řadě míst byl jeho výskyt zřejmě přechodný a v současné době se jedná o nezvěstný druh naší flóry. Poslední doložený nález pochází z roku 1981 od Znojma. Na Vysočině jsou známé tři lokality, a to v okolí Heraltic na západním Třebíčsku (v Heraltickém lese), kde byl opakovaně doložen mezi lety 1879–1933 (Grulich in Slavík & Štěpánková 2001), u Mohelna z r. 1932 (Grulich l. c.) a poslední mezi obcemi Jemnice a Lomy z r. 1923 (Grulich l. c.).
Mapa výskytu - starček skalní - Senecio rupestris

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Senecio rupestris Waldst. et Kit. - starček skalní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.