Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Radiola linoides Roth - stozrník lnovitý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Liliales - Liliotvaré
  • Čeleď: Liliaceae - Liliovité

Ochrana a ohrožení

  • A1 = regionálně vyhubený nebo vymizelý taxon (EX) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Stozrník lnovitý je atlantsky laděný druh rostoucí v západní Evropě a na nejseverozápadnějším okraji Afriky, jehož výskyt postupně směrem na východ vyznívá do sz. Anatolie a na východní Ukrajinu. Je to rostlina vlhkých obnažených písčin, případně rašelin. V České republice byly jejími nejčastějšími biotopy obnažená písčitá dna rybníků, písčitá vlhká pole a různé pojezdy na narušených místech. Vždy se ale se vyskytoval pouze ostrůvkovitě a hojnější byl pouze v oblastech s výskytem písčin a větším zastoupením rybníků, jakými jsou jihočeské rybniční pánve, Pardubicko, Českolipsko, Dokesko a písčiny u Hodonína. Jinde byl jeho výskyt vzácný. Recentně je to jeden z našich nejvzácnějších druhů s pouze několika zachovalými lokalitami (Prančl in Kaplan et al. 2016a). Na Vysočině je také nezvěstný. Nejvíce údajů se týká rybníků v širším okolí Žďáru nad Sázavou, konkrétně Matějovský r. u Matějova (např. Kovář 1897 OLM), Velký Veselský r. (Servít 1906 in Servít 1910 in Lysák 2000), Panský r. u Nového Veselí (Dvořák 1907 ZMT, BRMN), Velký Babín u Žďáru nad Sázavou (Kovář 1909), Sklenský r. u Sklenného nad Oslavou (Hrouda in Slavík 1997) a Velký r. u Mirošova (Servít 1903 in Lysák 2000). Kromě této oblasti pochází z Vysočiny již jen tři údaje o výskytu stozrníku a to z údolí Želivky u Želivu (Bezděk in Čábera 1969) a z okolí Humpolce (Bezděk in Čábera 1969). Poslední a také nejmladší nález se vztahuje k rybníkům Velký a Malý Kazbal u Jarošova na Havlíčkobrodsku (1975 in Faltysová 1991). Stozrník lnovitý patří k symbolům téměř již zmizelých druhů vlhkých otevřených písčin v celé České republice. Jedná se o konkurenčně velmi slabou rostlinu oligotrofních přeplavovaných stanovišť, která se vyhýbá chladnějším a bázemi bohatším oblastem. Jeho dramatický ústup způsobila nejen celková eutrofizace krajiny a zmizení vlhkých písčitých ploch bez vegetace, ale také změna hospodaření na rybnících, především ústup letnění v hlavní letní sezóně a masivnější vápnění rybníků. Na historických lokalitách výskytu je stále šance na ověření stozrníku díky semenné bance v sedimentu rybníků. Pokud by se přítomnost v semenné bance potvrdila, pak existuje teoretická možnost, že po zavedení vhodného způsobu hospodaření a dalších speciálních opatřeních ještě může dojít k obnově populace.
Mapa výskytu - stozrník lnovitý - Radiola linoides

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Radiola linoides Roth - stozrník lnovitý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.