Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Bolboschoenus laticarpus Marhold et al. - kamyšník širokoplodý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • C4a = téměř ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C3 = ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Kamyšník širokoplodý byl popsán teprve roku 2004 podle rostlin sebraných ve východních Čechách. Jedná se o hybridogenní taxon vzniklý křížením pravděpodobně kamyšníku vrcholičnatého (B. yagara) a k. polního (B. planiculmis). Jeho areálem je střední Evropa od severozápadní Francie a severního Německa po severní Itálii a Balkán a na východ až po Ural. V České republice roste nejhojněji v Polabí a na jižní Moravě (Hroudová & Ducháček in Kaplan et al. 2015). Jeho biotopem jsou litorální zóny rybníků a pískoven, řek a říčních ramen, roste ale i v zaplavovaných terénních depresích v nivách i v polích, často i jako polní plevel. Na Vysočině byl v nedávné době doložen od Golčova Jeníkova (Marek 2005 PR, Čech 1995 MJ), z rybníka Bezděkov u Dalešic na Třebíčsku (Houzarová 2014 ZMT) a jako tento taxon byl přeurčen i historický sběr od Netína (Picbauer 1903 BRNU). Vzhledem k jeho relativně široké ekologické amplitudě lze očekávat jeho další nálezy v regionu.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - kamyšník širokoplodý - Bolboschoenus laticarpus

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Bolboschoenus laticarpus Marhold et al. - kamyšník širokoplodý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.