Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Conringia orientalis (L.) C. Presl - hořinka východní v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • C1t = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • A = regionálně vyhynulý nebo nezvěstný taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • D1 = nejasný případ regionálně nezvěstného či vyhynulého taxonu červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Vybrané ekologické charakteristiky

  • Archeofyt
  • Naturalizovaný (zdomácnělý) druh

Výskyt a rozšíření

  • Hořinka východní roste v pásu od západní Evropy a severní Afriky, přes střední, jižní a východní Evropu do jihozápadní Asie. Na našem území se jedná o teplomilný, jednoletý, segetální druh rostoucí jako plevel na polích, při okrajích polních cest, na mezích, vinicích, železničních náspech a nádražích v místech výskytu těžších a bazických půd. V minulosti rostl roztroušeně až místy hojně v termofytiku Čech i Moravy, v mezofytiku byla hořinka vždy vzácná a často pouze přechodně zavlečená. Vlivem změn v zemědělství v druhé polovině 20. století druh dramaticky ustoupil a dnes patří ke kriticky ohroženým druhům naší flóry. Z Vysočiny je v současnosti znám jediný doklad o výskytu druhu, který pochází z Třebíče (Uličný 1899 ZMT). Vzhledem k absenci dalších historických dat je možné, že se jednalo o přechodné zavlečení z termofytika jižní Moravy.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - hořinka východní - Conringia orientalis

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Conringia orientalis (L.) C. Presl - hořinka východní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.