Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Trollius altissimus Crantz - upolín nejvyšší v Kraji Vysočina

Upolín nejvyšší (Trollius altissimus), PR Havranka [HB], 17.5.2013, foto Luděk Čech
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus), PR Havranka [HB], 17.5.2013, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Ranunculales - Pryskyřníkotvaré
  • Čeleď: Ranunculaceae - Pryskyřníkovité

Ochrana a ohrožení

  • §3 = Ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Upolín nejvyšší roste ve střední, jv. a v. Evropě, zatímco v s. a z. Evropě se vyskytuje blízce příbuzný upolín evropský. V ČR se u. nejvyšší vyskytuje hojněji v s. z. a jz. Čechách, dále v Polabí, v Orlických horách a na Drahanské vrchovině, jinde jen ostrůvkovitě. Nápadná vytrvalá rostlina patří na Vysočině ke vzácnějším druhům vlhkých luk. Větší počet lokalit se nacházel na Havlíčkobrodsku v předhůří Železných hor a Žďárských vrchů. Téměř všechny tyto lokality vzaly za své při odvodňování vlhkých luk v druhé polovině 20. století a zachovaly se jen některé z nich, nyní většinou ve zvláště chráněných územích (PR Hroznětínská louka a olšina, PP Pod Kazbalem, PR Havranka). Lokality v s. části Žďárských vrchů již částečně souvisí v výskytem upolínu ve v. Čechách, rovněž zde se druh ještě stále vyskytuje na několika lokalitách, např. u Kameniček, Filipova, Chlumětína, Pusté Rybné a Borové u Poličky. Roztroušené lokality na Pelhřimovsku a Jihlavsku již zanikly, nejdéle se u. nejvyšší udržel v odvodňovacím příkopu u Bukové na Třešťsku, aby byl počátkem 21. století zničen v rámci revitalizační akce. Zcela ojedinělý je historický údaj od Horních Borů na Velkomeziříčsku (Picbauer 1907). Na Třebíčsku se upolín vyskytoval na řadě lokalit j. od Třebíče a v okolí Moravských Budějovic. Poslední lokalitou v tomto území byl zřejmě břeh upraveného potoka Nedveka na j. okraji lesa Ochoz u Moravských Budějovic, kde byl u. nejvyšší zaznamenán ještě v roce 1995 (Šmarda 1996). Typickým stanovištěm druhu jsou vlhké pcháčové louky na hlubších humózních půdách. Relativně statné trsy jsou schopny dlouhodobě odolávat konkurenci ostatních širokolistých bylin na opuštěných loukách, kde mohou místy vytvářet i jednu z dominant. Naopak se zdá, že špatně snášejí pravidelnou každoroční seč, což na degradovaných stanovištích může přinášet určité problémy při ochranářské péči.
Mapa výskytu - upolín nejvyšší - Trollius altissimus

Lokality

Upolín nejvyšší (Trollius altissimus), PR Havranka [HB], 17.5.2013, foto Luděk Čech
Upolín nejvyšší (Trollius altissimus), PR Havranka [HB], 17.5.2013, foto Luděk Čech

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Trollius altissimus Crantz - upolín nejvyšší v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (17. 12. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.