Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Quercus pubescens Willd. - dub pýřitý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Fabales - Bobotvaré
  • Čeleď: Fabaceae - Bobovité

dub šípák

Ochrana a ohrožení

  • §3 = Ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Dub šipák je submediteránní druhem jižní Evropy a přilehlé Anatolie, odkud výskyt vyznívá na sever přibližně do jižní poloviny východní, střední a západní Evropy. Ve střední Evropě se chová jako světlo a teplomilná dřevina, obvykle vázaná na bazičtější substráty. Roste ve středních a severozápadních Čechách a na jižní Moravě. Při zpracování dat pro rozšíření dubu šípáku na Vysočině se ukázal zajímavý paradox. Zatímco recentně je dub šípák v regionu považován za extrémně vzácný a je znám pouze ze dvou lokalit, konkrétně z Knížecí seče nad Novým mlýnem u Tavíkovic v údolí Rokytné a na lokalitě Velká skála u Lhánic v údolí Jihlavy. Lokalita v okolí vápencového lomu u Ketkovic leží těsně za správní hranicí Vysočiny (Roleček 2011). V datovém souboru se ale objevilo velké množství údajů o výskytu dubu šípáku z celého Třebíčska. Jelikož se jedná především o herbářové doklady, v datovém souboru jsme je ponechali. Do budoucna je však nutná kritická revize tohoto materiálu. Dub šípák patří mezi determinačně problematické taxony a revize herbářových sběrů je práce pro specialistu. Teprve v budoucnu se pravděpodobně dozvíme, jak to s historickým rozšířením dubu šípáku na Vysočině je. V této chvíli je ale vhodné předpokládat, že se vzhledem k ekologickým nárokům druhu v řadě případů jedná o záměnu. Dub šípák je v rámci celé republiky ohrožen především zánikem světlých dubových lesů v důsledku holosečného lesního hospodaření a pěstování stinného zapojeného lesa. Uchycení a vývoj jeho semenáčků je po zapojení porostu původně světlého lesa v důsledku absence tradičních forem hospodaření (pastva, pařezinové hospodaření, vysekávání mlaziny, toulavá seč) velmi problematické.
Mapa výskytu - dub pýřitý - Quercus pubescens
Dub pýřitý (Quercus pubescens), Šemíkovice, Knížecí seč [TR], 22.4.2016, foto Libor Ekrt
Dub pýřitý (Quercus pubescens), Šemíkovice, Knížecí seč [TR], 22.4.2016, foto Libor Ekrt

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Quercus pubescens Willd. - dub pýřitý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (15. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.