Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Trifolium spadiceum L. - jetel kaštanový v Kraji Vysočina

Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), Smrčná [JI], 1.6.2007, foto Luděk Čech
Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), Smrčná [JI], 1.6.2007, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Fabales - Bobotvaré
  • Čeleď: Fabaceae - Bobovité

Ochrana a ohrožení

  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Souvislý areál jetele kaštanového se nachází v s. části Evropy, odkud zasahuje až na z. Sibiř. Dále se souvisleji vyskytuje ve střední Evropě a v některých evropských pohořích, na Balkáně, Kavkaze a v s. části Malé Asie. V ČR roste hlavně v okrajových sudetských pohořích, na Českomoravské vrchovině a také v Beskydech. Také na Vysočině se vyskytuje především ve vyšších polohách regionu, relativně hojný je ve Žďárských a Jihlavských vrších, na Jihlavsku, Pelhřimovsku a Žďársku. Vzácnější je v sz. části Havlíčkobrodska a úplně chybí v nejteplejší j. a jv. části Třebíčska. Oproti minulosti druh zřetelně ustoupil z teplejších nižších poloh regionu. Typickým stanovištěm druhu jsou pravidelně kosené vlhké a rašelinné louky. Roste však také na vlhkých okrajích cest, v blízkosti odvodňovacích příkopů, ve vyjetých kolejích na loukách a na podobných místech s občasnou disturbancí. Jako jednoletý či krátce vytrvalý druh není příliš konkurenceschopný a po ukončení pravidelného kosení či disturbancí rychle mizí. Zdá se však, že je schopen obnovovat se při vhodných podmínkách ze semenné banky. Vyskytuje se také na vlhčích, v minulosti odvodněných loukách, kde již odvodňovací soustavy postupně přestávají plnit svoji funkci, louky nejsou hnojeny a pravidelně se kosí. Jetel kaštanový je ohrožen především ústupem od tradiční péče o vlhké rašelinné louky (ruční kosení na seno), jejich odvodňováním a hnojením. Rovněž částečná regenerace druhu na dříve odvodněných vlhčích loukách může být narušena hnojením, především aplikací tzv. digestátů, vzniklých při výrobě bioplynu v bioplynových stanicích. Další nebezpečí pak představují plošné obnovy lučních porostů anebo pravidelné mulčování luk.
Mapa výskytu - jetel kaštanový - Trifolium spadiceum

Lokality

Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), PP Mrázkova louka [ZR], 11.6.2009, foto Josef Komárek
Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), PP Mrázkova louka [ZR], 11.6.2009, foto Josef Komárek
Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), Smrčná [JI], 1.6.2007, foto Luděk Čech
Jetel kaštanový (Trifolium spadiceum), Smrčná [JI], 1.6.2007, foto Luděk Čech

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Trifolium spadiceum L. - jetel kaštanový v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (15. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.