Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Artemisia scoparia Waldst. et Kit. - pelyněk metlatý v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Asterales - Hvězdnicotvaré
  • Čeleď: Asteraceae - Hvězdnicovité

Ochrana a ohrožení

  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Vybrané ekologické charakteristiky

  • Archeofyt
  • Naturalizovaný (zdomácnělý) druh

Výskyt a rozšíření

  • Pelyněk metlatý je kontinentálním stepním druhem, který na našem území dosahuje absolutní západní hranice svého rozšíření. Ve střední Evropě se obecně chová jako archeofyt a kromě původních lokalit na skalních teráskách a sprašových stepích doprovází ruderální a antropogenní stanoviště, jako jsou staré zdi či zříceniny hradů. V České republice roste v termofytiku a teplejších částech mezofytika. Většina lokalit však již zanikla, nebo měla přechodný charakter. Podobně je tomu i na území Vysočiny, kde z teplejších oblastí regionu existuje řada jednotlivých údajů o výskytu druhu, většinou pocházejících z 19. a první poloviny 20. století. V naprosté většině případů se jedná o antropogenní stanoviště (staré zdi) nebo skalní svahy v obcích, často v okolí starých hradů a kostelů. Na původních stanovištích skalních terásek je druh udáván z údolí Jihlavy u Dalešic (Vlček 1973) a od ústí Brtnice do Jihlavy (Suza 1930b). Jediná recentní lokalita je známa z hradního vrchu v Ledči nad Sázavou, odkud je udáván již v 19. století (např. Dědeček in Čelakovský 1883, not. Čech 2006). Artemisia scoparia vyhledává suchá a výslunná místa s nezapojenou vegetací a dostatkem minerálních živin a dusíku. To jsou plochy, které v posledních desítkách let z naší krajiny téměř zmizely a s nimi i výskyt tohoto druhu. Bez tlaku pastvy, sešlapu a pravidelného vyřezávání křovin, výslunné skalnaté stráně zanikly a zanikají sukcesí křovin a dřevin, na místech bohatých dusíkem převažuje zapojená ruderální vegetace, rozvolněné plochy jsou vzácné. Také v obcích mizí staré rozpadající se zdi, výslunné nezapojené ruderální plochy. I na zdánlivě stabilních skalních lokalitách může být tento druh přímo ohrožen lidskou činností. V roce 2006 byla bez vědomí ochrany přírody zahájena stabilizace skalního masivu pod ledečským hradem. Jen díky včasnému upozornění místního floristy a vstřícnosti ze strany dodavatelské firmy nebyla celá populace bezezbytku zničena a stále zde přežívá. Pelyněk metlatý patří ke kriticky ohroženým druhům naší flóry, který již téměř ztratil své stanoviště, a to nejen na Vysočině. Efektivní aktivní podpora a ochrana jeho populací je velmi obtížná.
Mapa výskytu - pelyněk metlatý - Artemisia scoparia

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Artemisia scoparia Waldst. et Kit. - pelyněk metlatý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.