Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Salix rosmarinifolia L. - vrba rozmarýnolistá v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Malpighiales - Malpígiotvaré
  • Čeleď: Salicaceae - Vrbovité

Ochrana a ohrožení

  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Vrba rozmarýnolistá je poměrně široce rozšířeným euroasijským druhem s kontinentálním laděním, jehož areál se táhne od střední, severní, a severu jižní Evropy až na Sibiř do Zabajkalí a Střední Asie. V České republice jsou jeho biotopem vlhké, střídavě vlhké až rašelinné louky a těžiště jejího rozšíření leží ve středních polohách západních a jižních Čech a Českomoravské vrchoviny. Dříve se zřejmě jednalo o celkem běžný druh v oblastech s výskytem vhodných stanovišť. Při odvodnění a zkulturnění luk ale velké množství lokalit zaniklo. V případě Vysočiny není ústup tak masivní. Přestože řada lokalit zmizela, stále má vrba rozmarýnolistá v regionu značné množství populací. Nejvíce lokalit je soustředěno v jihozápadní části Vysočiny a v oblasti mezi Žďárem nad Sázavou a Velkým Meziříčím. Řada lokalit stále ještě existuje také ve Žďárských vrších. Jinde se jedná spíše o jednotlivé výskyty. Vrba rozmarýnolistá přežívá především v komplexech zachovalých vlhkých a rašelinných luk, bývá nalézána na posledních zbytcích původní luční a mokřadní vegetace, často i silně degradovaných. Dokáže dlouhodobě přežívat v místech neobhospodařovaných lad na místech bývalých rašelinných luk. V případě kontinuálně kosených trávníků původního složení je schopna existovat i na loukách sečených běžnou zemědělskou technikou. Na takto obhospodařovaných lokalitách tvoří rozsáhlé kobercovité, k zemi přitisklé polykormony. Salix rosmarinifolia je výborným indikátorem z přírodovědného hlediska zajímavých lokalit. Při obnově seče na dlouhodobě nekosených lokalitách ale vzrostlé keříky vrby rozmarýnolisté velmi špatně snáší kompletní posekání, špatně zmlazují a zanikají. Na těchto typech lokalit je potřeba keře obsekávat a zmlazovat je opatrně a postupně.
Mapa výskytu - vrba rozmarýnolistá - Salix rosmarinifolia

Lokality

Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), Švábov [JI], 18.6.2015, foto Ester Ekrtová
Vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), Švábov [JI], 18.6.2015, foto Ester Ekrtová

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Salix rosmarinifolia L. - vrba rozmarýnolistá v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.