Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Epipactis atrorubens (Hoffm.) Besser - kruštík tmavočervený v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Asparagales - Chřestotvaré
  • Čeleď: Orchidaceae - Vstavačovité

Ochrana a ohrožení

  • §3 = Ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • A1 = regionálně vyhubený nebo vymizelý taxon (EX) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Kruštík tmavočervený je euro-asijským druhem rostoucím od západní, jižní Evropy a sz. Skandinávie až k Uralu, disjunktivně se vyskytuje také na střední Sibiři. Na našem území doprovází kruštík tmavočervený lesní lemy, křovinaté stráně a světlé lesy, ale i opuštěné lomy a staré sady na vápnitých půdách. V Čechách je znám roztroušeně a ostrůvkovitě na vhodném podloží. Na Moravě je hojnější pouze v Moravském Krasu, jinde je velmi vzácný nebo zcela chybí. Na Vysočině byl jeho výskyt vzhledem k omezené přítomnosti vápnitých podloží vždy výjimečný. Konkrétně jsou známé pouze tři lokality, na všech je výskyt recentně nezvěstný. V prvním případě se jedná o lesní průsek u Číchova v oblasti ostrova krystalických vápenců na západním Třebíčsku (Burešová 1978 in Ondráčková 1966–1993). Druhá lokalita pochází z 19. století a nacházela se v okolí Jindřichova na východním okraji regionu (Roemer in Oborny 1883–1886). Poslední údaj z Mohelenské hadcové stepi je z konce 20. let 20. století (Dvořák 1929 ZMT). Kruštík tmavočervený je příkladem druhu vázaného na silně ustupující lemové lesní formace nebo světlou, rozvolněnou lesní vegetaci na bohatších podkladech. Tento biotop patří u nás aktuálně k nejvzácnějším a nejohroženějším stanovištím. Kromě převodu původních listnatých lesů na zapojené a stinné jehličnaté kultury, se na jeho zániku podílí i ústup tradičního hospodaření v krajině a v lesích (pastva, pařezinové hospodaření apod.). Svou roli na degradaci lemových společenstev hraje v některých případech také silná celková eutrofizace krajiny.
Mapa výskytu - kruštík tmavočervený - Epipactis atrorubens

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Epipactis atrorubens (Hoffm.) Besser - kruštík tmavočervený v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.