Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Triglochin palustris L. - bařička bahenní v Kraji Vysočina

Bařička bahenní (Triglochin palustris), PR Rašeliniště Kaliště [JI], 17.5.2008, foto Libor Ekrt
Bařička bahenní (Triglochin palustris), PR Rašeliniště Kaliště [JI], 17.5.2008, foto Libor Ekrt

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • C2t = ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Bařička bahenní je rozšířena téměř po celém světě, roste téměř v celé Evropě mimo její nejjižnější části, vyskytuje se v s. Africe, v Asii zasahuje až na Kamčatku a do Japonska. V Severní Americe je tento vytrvalý mokřadní druh rozšířen od z. po v. pobřeží, roste také v Jižní Americe a zřejmě i na Novém Zélandu. V ČR se bařička bahenní vyskytuje resp. vyskytovala především v mezofytiku, častěji v z. a j. Čechách, v Polabí, na Českomoravské vrchovině a v Bílých Karpatech. Rozšíření bařičky na Vysočině sleduje oblasti s vyšším zastoupením vlhkých a rašelinných luk, většina historických i recentních údajů pochází z Jihlavska a Žďárska a z přilehlých výše položených oblastí Pelhřimovska, j. Havlíčkobrodska a sz. Třebíčska. Druh téměř chybí ve Žďárských vrších, není znám ze Svratecka a z teplých oblastí j. a jv. Třebíčska. Typickým stanovištěm b. bahenní jsou krátkostébelná ostřicovomechová společenstva rašelinných a slatinných luk a přechodových rašelinišť, roste na kyselých i bazických substrátech. Konkurenčně slabá rostlina vyhledává místa s nižším zápojem bylin, jako jsou okraje stružek, stezky a kaliště zvěře či jiná místa s občasnými mírnými disturbancemi. Řada lokalit byla v minulosti přímo zničena velkoplošnými pozemkovými úpravami a odvodňováním, s upuštěním od pravidelného kosení rašelinných a slatinných luk taxon výrazně ustoupil i z relativně zachovalých lokalit. Nejvýrazněji se úbytek druhu projevil zřejmě na Třebíčsku. Na druhou stranu b. bahenní v řadě případů velmi dobře reaguje na zahájení ochranářské péče na lokalitách (kácení dřevin, vytrhávání pařezů, obnovní kosení) a opět se objevuje i na místech, kde byla považována za nezvěstnou (např. PR Nad Svitákem, PR Rašeliniště Loučky). Ve zvláště chráněných územích se nachází značná část populací druhu (PR Řeka, PR Rašeliniště Bažantka, PR V Lisovech, PR Zlatá louka aj.) a probíhá zde vhodný management, pozornost a řádnou péči si však zasluhují i ostatní lokality tohoto významného druhu.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - bařička bahenní - Triglochin palustris

Lokality

Bařička bahenní (Triglochin palustris), VKP Na Klátově [JI], 21.6.2015, foto Libor Ekrt
Bařička bahenní (Triglochin palustris), VKP Na Klátově [JI], 21.6.2015, foto Libor Ekrt
Bařička bahenní (Triglochin palustris), Bory [ZR], 16.7.2008, foto Josef Komárek
Bařička bahenní (Triglochin palustris), Bory [ZR], 16.7.2008, foto Josef Komárek

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Triglochin palustris L. - bařička bahenní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (27. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.