Monotropa hypopitys L. - hnilák smrkový v Kraji Vysočina
Taxonomické zařazení
- Říše: Plantae - Rostliny
- Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
Ochrana a ohrožení
- C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
- C3 = ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
- C3 = zranitelný taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)
Výskyt a rozšíření
- Souvislý areál hniláku smrkového zaujímá téměř celou Evropu mimo její nejsevernější části, izolované výskyty jsou na Krymu a na Kavkaze. Na východ pak pokračuje na z. Sibiři a ostrůvkovitě až do Číny a Japonska; roste také v Severní Americe. V ČR je druh roztroušen na celém území, nejhojnější je v mezofytiku. Nezelená mykoparazitická trvalka roste v různých typech humózních lesů na silikátových podkladech. Na Vysočině je druh relativně častý ve vyšších polohách centrálního hřbetu Českomoravské vrchoviny a v údolích řek západomoravského praebohemika, vzácný je v rovinatých a málo lesnatých územích Třebíčska a s. Havlíčkobrodska. Převaha historických údajů nad recentními v mapě rozšíření zřejmě úplně neodpovídá skutečnému ústupu druhu. Hnilák se totiž obvykle nevyskytuje v přírodních biotopech, které jsou předmětem intenzivnějšího floristického průzkumu v posledních letech. Typickým stanovištěm hniláku smrkového na Vysočině jsou kulturní smrkové porosty ve středních a vyšších nadmořských výškách, roste však také v bikových i květnatých bučinách a dubohabřinách. Obvykle je nalézán na svěžích až mírně vlhčích stanovištích se silnou vrstvou surového humusu. Hnilák smrkový zřejmě není v regionu bezprostředně ohrožen, pokud ovšem nedojde k razantním změnám lesního prostředí a hospodaření v lesích, např. v souvislosti s možnou klimatickou změnou.
- Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Lokality
Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]
Doporučená citace
Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Monotropa hypopitys L. - hnilák smrkový v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).