Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Goodyera repens (L.) R. Br. - smrkovník plazivý v Kraji Vysočina

Smrkovník plazivý (Goodyera repens), Sedlec [TR], 16.7.2009, foto Luděk Čech
Smrkovník plazivý (Goodyera repens), Sedlec [TR], 16.7.2009, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • §1 = Kriticky ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C1t = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Smrkovník plazivý je široce rozšířená vstavačovitá rostlina severní polokoule, v Evropě rostoucí na mechatých stanovištích v borových, smrkových a smíšených lesích a na jejich okrajích, na bázemi bohatých i nevápnitých půdách. V České republice se dříve vyskytovala roztroušeně na většině území s těžištěm rozšíření v mezofytiku, dnes je však extrémně vzácná. Na Vysočině jsou nejpočetnější shluky lokalit známé na Třebíčsku, ovšem až na jedinou výjimku se jedná o historické údaje z 19. a první poloviny 20. století. V současnosti je zde známá jediná lokalita na Holém vrchu u Sedlece u Náměště nad Oslavou (např. Čech et al. 2005-2012). Další početnější skupina lokalit pochází ze širšího okolí Bystřice nad Pernštejnem v severovýchodní části území. Celkem se jedná o tři recentně známé lokality, konkrétně kulturní bor u Lesoňovic (Lysák 2003 in Hadinec & Lustyk 2004), Borové sedlo u Lískovce u Nedvědice (not. Čech 2002) a bor nad údolím Vrtěžiřského potoka (Lysák 2003 NDOP). Dále je v tomto území známá ještě historická lokalita z údolí Bobrůvky (Servít 1910 in Jatiová et Šmiták 1996). Na zbylé části území Vysočiny již existují jen ojedinělé historické údaje z jižního Havlíčkobrodska (Schwarzel 1867 MJ, Schwarzel 1868 in Mandák & Procházka 2000) a Jihlavských vrchů (obec Růžená, Oborný in Formánek 1887–1897). Smrkovník plazivý patří k nejohroženějším druhům naší flóry nejen na Vysočině. Příčinou jeho ústupu je intenzivní holosečné lesní hospodaření s preferencí smrkových monokultur, ale částečně také změny vodních poměrů v lesích. Ochrana stávajících populací by měla patřit k prioritám ochrany přírody.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - smrkovník plazivý - Goodyera repens

Lokality

Smrkovník plazivý (Goodyera repens), Sedlec [TR], 16.7.2009, foto Luděk Čech
Smrkovník plazivý (Goodyera repens), Sedlec [TR], 16.7.2009, foto Luděk Čech
Smrkovník plazivý (Goodyera repens), Sedlec [TR], 16.7.2009, foto Josef Komárek
Smrkovník plazivý (Goodyera repens), Sedlec [TR], 16.7.2009, foto Josef Komárek

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Goodyera repens (L.) R. Br. - smrkovník plazivý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.