Asperugo procumbens L. - ostrolist poléhavý v Kraji Vysočina
Taxonomické zařazení
- Říše: Plantae - Rostliny
- Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
Ochrana a ohrožení
- C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
- C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
- A2 = regionálně nezvěstný taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)
Vybrané ekologické charakteristiky
- Archeofyt
- Naturalizovaný (zdomácnělý) druh
Výskyt a rozšíření
- Ostrolist poléhavý je široce rozšířený evropský druh, jehož areál pokračuje směrem na východ do oblasti západní Sibiře a střední Asie. V České republice se jedná o typický teplomilný segetální a ruderální archeofyt vázaný na živinami bohaté hlinité půdy. Nalézán bývá především na rumištích, v okolí železnic, na kompostech, případně na travnatých okrajích polí. Na Vysočině je známo několik, dnes většinou již nezvěstných lokalit z teplejších a níže položených území. Vždy se jedná o výskyty v obcích. Konkrétně v sz. části regionu jje to údaj od nádraží ve Světlé na Sázavou (Kobrle 1951 in Samková 1999) a z Kejžlice (Čábera 1957 CB in Lepší et al. 2013). Z Praebohemika a na něj navazujících území je pak znám výskyt od zimního stadionu v Jihlavě (Čech 1997 MJ), řada lokalit pochází z Třebíče a okolí (např. Dvořák 1908 ZMT, Jelínková 2007 ZMT), z okolí Náměště (Römer in Formánek 1887), širšího okolí Moravských Budějovic (Jelínková & Houzarová 2009 ZMT) a z Heřmanic u Rouchovan (Ondráčková 1975 ZMT). Jedná se o druh nestálého či přechodného výskytu, který je velmi ovlivněn nabídkou vhodných ruderálních ploch v zástavbě. V teplejších oblastech Vysočiny může být jeho výskyt častější, ale vzhledem k charakteru svých stanovišť a přechodnému výskytu může být i přehlížen.
- Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]
Doporučená citace
Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Asperugo procumbens L. - ostrolist poléhavý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).