Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Jovibarba globifera (L.) J. Parnell - netřesk výběžkatý v Kraji Vysočina

Netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera), Turovka [PE], 10.8.2006, foto Libor Ekrt
Netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera), Turovka [PE], 10.8.2006, foto Libor Ekrt

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Saxifragales - Lomikamenotvaré
  • Čeleď: Crassulaceae - Tlusticovité

Na Vysočině pouze J. g. subsp. globifera.

Ochrana a ohrožení

  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Netřesk výběžkatý roste ve střední a v. Evropě. Vytrvalý sukulent se v ČR vyskytuje především v termofytiku a roztroušeně v mezofytiku, a to v oblastech s výskytem přirozených skalních útvarů. Relativně starý a zarovnaný reliéf Vysočiny nabízí tato stanoviště především ve výraznějších údolích řek a také v územích s balvanitým rozpadem hornin jako jsou žuly a syenity. Dosti často je vysazován a v některých případech lze velmi obtížně rozlišit přirozený a druhotný výskyt. Za přirozené považujeme výskyty na skalnatých stráních Jihlavy, Moravské Dyje, Rouchovanky, Želetavky a jejich přítoků. Velmi zajímavé jsou přirozeně působící lokality ve vyšších polohách hlavního hřbetu Českomoravské vrchoviny (např. Turovka; Ekrtová 2006 CB, Rácov; Vitner 2003 NDOP). V údolí Sázavy druh téměř vymizel a i zde některé lokality na zámeckých či hradních vrších vzbuzují pochybnosti o původnosti (Ledeč nad Sázavou, Přibyslav). Netřesk výběžkatý roste v mělkých půdách skalních štěrbin a terásek, vzácněji také v rozvolněných suchých trávnících, vždy však na vysychavých místech. Jeho ústup souvisí s celkovým zarůstáním nevyužívaných částí krajiny, urychleným plošnou eutrofizací. V minulosti byly stanoviště druhu udržovány především pastvou koz, vytínáním dřevin a občasným vypalováním, především v okolí železničních tratí. Jen relativně málo lokalit v regionu je udržováno vhodnou péčí, výjimkou je např. PR Údolí Brtnice.
Mapa výskytu - netřesk výběžkatý - Jovibarba globifera

Lokality

Netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera), Turovka [PE], 10.8.2006, foto Libor Ekrt
Netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera), Turovka [PE], 10.8.2006, foto Libor Ekrt
Netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera), Turovka [PE], 10.8.2006, foto Libor Ekrt
Netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera), Turovka [PE], 10.8.2006, foto Libor Ekrt

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Jovibarba globifera (L.) J. Parnell - netřesk výběžkatý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (15. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.