Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Urtica urens L. - kopřiva žahavka v Kraji Vysočina

Kopřiva žahavka (Urtica urens), Telč [JI], 13.9.2006, foto Libor Ekrt
Kopřiva žahavka (Urtica urens), Telč [JI], 13.9.2006, foto Libor Ekrt

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

  • C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
  • C3 = ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Vybrané ekologické charakteristiky

  • Archeofyt
  • Naturalizovaný (zdomácnělý) druh

Výskyt a rozšíření

  • Rozsáhlý areál kopřivy žahavky zaujímá celou Evropu, roste na Blízkém Východě a v širokém pruhu přes celou Asii, dále v Severní i Jižní Americe, v Africe, Austrálii a na Novém Zélandě. Tato jednoletá rostlina je v ČR považována za archeofyt a vyskytuje se především v teplejších oblastech, do vyšších poloh vystupuje spíše vzácně. Kopřiva žahavka byla dříve velmi hojnou rostlinou ve venkovské (ale i městské) zástavbě, kde rostla na ruderálních místech bohatých dusíkem v okolí hnojišť, kompostů, stružek s močůvkou, chlévů a kurníků, ale i na návsích a místech shromažďování dobytka, prostě kdekoli, kde dochází k místní eutrofizaci. Současně se vyskytovala jako nitrofilní plevel v okopaninách, ale především i v intenzivních zahradnických kulturách (skleníky, pařeniště). V posledním období druh prodělává nápadný ústup, který souvisí především se změnou charakteru venkovských sídel, ústupem drobného chovu hospodářských zvířat a s měnícím se charakterem zahrad a veřejných ploch. Mapa rozšíření na Vysočině však neodpovídá skutečnému stavu ani nezobrazuje razantní ústup druhu v území. Druh bývá floristy běžně přehlížen stejně jako většina druhů ruderálních stanovišť. Téměř plošné pokrytí Havlíčkobrodska a Pelhřimovska historickými údaji o k. žahavce je způsobeno systematickým zájmem zde působících floristů o květenu intravilánů obcí. Na Havlíčkobrodsku to byl především V. Faltys (např. Faltys 1990), na Pelhřimovsku kolektiv jihočeské pobočky ČBS (např. Chán et al. 2001). Přesto je malý počet recentních nálezů na Vysočině zarážející a tomuto druhu bude vhodné při floristickém průzkumu regionu v budoucnu věnovat větší pozornost.
  • Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Mapa výskytu - kopřiva žahavka - Urtica urens

Lokality

Kopřiva žahavka (Urtica urens), Telč [JI], 13.9.2006, foto Libor Ekrt
Kopřiva žahavka (Urtica urens), Telč [JI], 13.9.2006, foto Libor Ekrt
Kopřiva žahavka (Urtica urens), Telč [JI], 13.9.2006, foto Libor Ekrt
Kopřiva žahavka (Urtica urens), Telč [JI], 13.9.2006, foto Libor Ekrt

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Urtica urens L. - kopřiva žahavka v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.