Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Cypripedium calceolus L. - střevíčník pantoflíček v Kraji Vysočina

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), PP U Hamrů, Nad štolami [ZR], 25.5.2007, foto Luděk Čech
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), PP U Hamrů, Nad štolami [ZR], 25.5.2007, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Asparagales - Chřestotvaré
  • Čeleď: Orchidaceae - Vstavačovité

Ochrana a ohrožení

  • §2 = Silně ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Střevíčník pantoflíček roste v chladnějších částech Evropy a Asie. Severoamerické populace jsou někdy považovány za odlišný druh C. parviflorum, jindy jsou hodnoceny pouze na úrovni variet C. calceolus. Těžištěm výskytu střevíčníku v ČR je mezofytikum, kde se chová jako výrazný kalcifyt. Roste v širokém spektru stanovišť, od humózních listnatých lesů až po širokolisté suché trávníky. Druh prodělal v uplynulém období výrazný ústup a jako velmi atraktivní až ikonická rostlina byl vždy předmětem značného zájmu botaniků i laické veřejnosti. Z Vysočiny existuje několik historických literárních údajů nejasné hodnoty. Od Žďáru nad Sázavou a Třebíče jej uvádí J. C. Schlosser (Schlosser 1843). Čábera (1969) píše, že ”...dle osobního sdělení Kobrleho prý roste v rezervaci Stvořidla u Vilémovic na Ledečsku...", tj. na lokalitě, naprosto neodpovídající požadavkům druhu. Ve floristické kartotéce Muzea Vysočiny v Třebíči se nachází záznam z Jemnicka (Na Jemničkách, not. Ježek 1974). Ověřený výskyt střevíčníku pantoflíčku je na Vysočině omezen pouze na výchozy krystalických vápenců na Svratecku. V roce 1985 nalezli P. Eleder a V. Zabloudil nevelkou populaci střevíčníku na západním úbočí Sokolí hory u Štěpánova nad Svratkou (Jatiová & Šmiták 1996), přes značné úsilí zde však výskyt nebyl v pozdějších letech ověřen. Početnou a vitální populaci objevil v roce 1995 L. Tichý u Bolešína (Tichý 1996), kde ve smrkovém lese na vápenci roste asi 90 trsů. Další nález druhu na Vysočině učinil v roce 2006 L. Čech, který zaznamenal několik trsů střevíčníku ve vápnomilné bučině u Štěpánova nad Svratkou, nedaleko od zaniklé lokality na Sokolí hoře (Čech in Hadinec & Lustyk 2007). Obě recentní lokality střevíčníku na Vysočině jsou součástí zvláště chráněných území (PP Dědkovo a PP U Hamrů), které patří do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Péče o území je usměrňována s ohledem na nároky druhu a probíhá zde pravidelný monitoring. Početnější populace v PP Dědkovo vcelku dobře prosperuje. Nejasná je prozatím budoucnost střevíčníku v PP U Hamrů, kde se většina exemplářů nachází v rychle se zapojujících bukových mlazinách a na zabuřeněných plochách po těžebním zásahu. Střevíčník pantoflíček je nejvíce ohrožen převodem listnatých lesů na smrkové monokultury a změnami lesního prostředí při holosečích. I v chráněných územích jej stále citelně postihuje vyrýpávání pro zahradnické účely.
Mapa výskytu - střevíčník pantoflíček - Cypripedium calceolus
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), PP Dědkovo [ZR], 21.5.2014, foto Luděk Čech
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), PP Dědkovo [ZR], 21.5.2014, foto Luděk Čech
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), PP Dědkovo [ZR], 21.5.2014, foto Josef Komárek
Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), PP Dědkovo [ZR], 21.5.2014, foto Josef Komárek

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Cypripedium calceolus L. - střevíčník pantoflíček v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (14. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.