Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Pulsatilla grandis Wender. - koniklec velkokvětý v Kraji Vysočina

Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis), Rouchovany [TR], 30.3.2011, foto Luděk Čech
Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis), Rouchovany [TR], 30.3.2011, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Ranunculales - Pryskyřníkotvaré
  • Čeleď: Ranunculaceae - Pryskyřníkovité

V ČR pouze P. g. subsp. grandis.

Ochrana a ohrožení

  • §2 = Silně ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Koniklec velkokvětý je středoevropským druhem vyznívajícím do východní Evropy, jižní Skandinávie a okrajově i do sz. Evropy až do Anglie. Je to rostlina výslunných suchých trávníků, stepí a suchých lesních okrajů na mělkých i hlubších půdách vápnitých i mírně kyselých podkladů. V České republice je původní pouze na Moravě, v Čechách je ojediněle vysazen. Vysočina tak představuje západní hranici výskytu druhu v ČR. Koniklec velkokvětý se vyskytoval na většině Třebíčska a stále zde má řadu lokalit. Ustoupil pouze v širším okolí Moravských Budějovic, odkud jsou k dispozici pouze historické údaje. Dále ještě roste v NPP Švařec na Svratecku (např. not. Čech 2001–2015). Velmi zajímavé historické údaje o výskytu pochází z okolí Jihlavy, odkud byl v druhé poloviny 19. století udáván ze dvou míst z polí (Schwarzel 1872, 1869 MJ). O původu těchto výskytů lze jen spekulovat. Náhodný výskyt v historické polní kultuře však nelze vyloučit vzhledem k dříve publikovaným údajům o jeho existenci na vinicích. Hlavním faktorem ohrožení populací koniklece velkokvětého je ústup tradičního hospodaření na lokalitách suchých a stepních trávníků, které následně zarůstají dřevinami, hromadí se na nich stařina a světlomilné koniklece poté mizí. Problémem je absence pastvy, která je nahrazena sečí, při které nedochází k dostatečnému narušení povrchu drnu. Semena koniklece pak btížně vzcházejí a nedochází ke spontánní generativní obnově populací. Na druhou stranu cílenou péčí o koniklecové lokality se podařilo řadu populací stabilizovat a nyní velmi dobře prosperují.
Mapa výskytu - koniklec velkokvětý - Pulsatilla grandis

Lokality

Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis), Ptáčov [TR], 20.4.2006, foto Luděk Čech
Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis), Ptáčov [TR], 20.4.2006, foto Luděk Čech
Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis), PP Špilberk [TR], 7.4.2010, foto Josef Komárek
Koniklec velkokvětý pravý (Pulsatilla grandis), PP Špilberk [TR], 7.4.2010, foto Josef Komárek

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Pulsatilla grandis Wender. - koniklec velkokvětý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (19. 12. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.