Příroda Vysočiny

Verbena officinalis L. - sporýš lékařský v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• C3 = zranitelný taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C2 = ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Vybrané ekologické charakteristiky

• Archeofyt
• Naturalizovaný (zdomácnělý) druh

Výskyt a rozšíření

• Sporýš lékařský zaujímá široký areál od západní Evropy po západní Asii, dále se vyskytuje široce v severní a severovýchodní Africe. Jako nepůvodní je znám z jihovýchodní Asie, Austrálie, Nového Zélandu, střední a jižní Afriky a Severní Ameriky. Na našem území se jedná o typický archeofyt inklinující ve svém výskytu k teplejším územím, kde byl v minulosti hojný především na sešlapávaných hlinitých místech na návsích, na dvorcích, zahradách, ale i podél cest a příkopů. V důsledku radikální proměny intravilánu obcí a jejich bezprostředního okolí, v posledních desetiletích dramaticky ustoupil na celém území. Hojnější zůstává jen ostrůvkovitě v nejteplejších částech našeho státu. Situace na Vysočině poměrně dobře vystihuje výše nastíněnou situaci. Sporýš lékařský je dle dostupných dat znám především z teplejších částí regionu na severozápadě, zejména v širší návaznosti na údolí Želivky. Dále pak na Třebíčsku, kde se také vyskytují poslední recentní nálezy druhu. Na západním okraji Třebíčska je to výskyt pod koupalištěm v Chlístově (Houzarová & Jelínková 2008 ZMT) a na jihovýchodě se jedná o ruderál v Hrotovicích (Grulich 2011 in Grulich 2014) a dále byl recentně nalezen u Kladerub nad Oslavou (Čech 2009 ZMT) a u Rouchovan (Čech 2011 herb. Čech) a u kaple u zaniklé obce Skryje (Houzarová 2012 ZMT). Další výskyty z Třebíčska mají historický charakter. Kromě výše uvedených území, jsou v dostupném floristickém materiálu známé jednotlivé lokality z dalších částí regionu, konkrétně od Golčova Jeníkova na severozápadě (Faltys 1990), z Havlíčkova Brodu, Nového Města na Moravě, Trhonic a Jihlavy (Slavík 2000). Druh se v minulosti nevyhýbal ani vyšším polohám, jak dokazuje údaj z Černovic na Pelhřimovsku (1966 in Čábera 1969). Je velmi pravděpodobné, že sporýš lékařský byl v minulosti v regionu mnohem běžnější, než ukazují dostupná floristická data, jen nebyl systematicky sbírán a zapisován. Důvody ústupu druhu jsou zmíněny výše. Vzhledem k tomu, že se jedná o typického průvodce lidských sídel je jeho praktická ochrana problematická a obtížně realizovatelná.
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Verbena officinalis L. - sporýš lékařský v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.