Příroda Vysočiny

Parnassia palustris L. - tolije bahenní v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

• Říše: Plantae - Rostliny
• Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny

Ochrana a ohrožení

• §3 = Ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
• C2t = ohrožený taxon červeného seznamu ČR (Grulich 2012)
• C2 = silně ohrožený taxon červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
• C1 = kriticky ohrožený taxon červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

• Tolije bahenní zaujímá typický spojitý cirkumpemterátní areál severní polokoule, kde roste od subarktických území na severu místy až téměř k obratníku Raka na jihu. V České republice patří tolije bahenní k typickým druhům vlhkých ostřicových, rašelinných a slatinných luk a rašelinišť na bázemi bohatším podloží nebo pramenných vývěrech. Těžiště rozšíření leželo v oblasti Českomoravské vrchoviny a v jižních a jihozápadních Čechách. Početný výskyt je znám však také ze západních, severních a východních Čech a z karpatské části Moravy. Vzhledem k devastaci rašelinné a slatinné vegetace na území celého státu druh podstatně ustoupil. Na Vysočině si ale stále zachoval vysoký počet recentních lokalit. Výskyt tolije bahenní je soustředěn především do širokém pásu táhnoucím se od jihu (Jihlavské vrchy, Telečsko a západní okraj Třebíčska) severním až severovýchodním směrem přes Pelhřimovsko, Humpolecko a Jihlavsko do Ždárských vrchů a na Velkomeziříčsko. I přes relativně velký počet recentních lokalit patří tolije bahenní mezi taxony, které dramaticky ustoupily. Ještě před rokem 1970 byla tolije tak běžná, že ji floristé vůbec nezapisovali (M. Švarc, ústní sdělení). Dnes se vyskytuje na jednotlivých lokalitách, často v nepatrném množství. Stabilní, početné a perspektivní populace má jen v několika maloplošných zvláště chráněných územích. Pro ochranu druhu je zásadní pravidelná, kvalitně provedená seč spojená s důkladným úklidem pokosené biomasy. Příliš ji však nevyhovuje dlouhodobé sečení v období vrcholného léta před rozkvětem nebo za květu. Na druhou stranu po revitalizačních zásazích na lokalitách dobře regeneruje (Ekrtová, osobní pozorování).
• Přehled lokalit (PDF ke stažení)

Lokality

• Bejčina
• Bělský žlíbek
• Branty
• Bukovské rybníčky
• Čermákovy louky
• Červenec
• Díly u Lhotky
• Havranka
• Chvojnov
• Jankovský potok (EVL)
• Jankovský potok (NPP)
• Jezdovické rašeliniště
• Kamenná trouba
• Kejtovské louky
• Křesťanova louka (Rašelinná louka u Bohdalova)
• Louky u Černého lesa
• Louky u Polomu (historický výskyt)
• Mrázkova louka
• Na Hájích
• Na Klátově
• Na Oklice (EVL)
• Na Oklice (PR)
• Na Podlesích
• Nad Horníkem
• Niva Doubravy
• Olšina u Skleného
• Oudoly
• Pernovka
• Pod Rudolfovou hájovnou
• Pod Trojanem (Rašeliniště Pod Trojanem)
• Radostínské rašeliniště
• Ranská jezírka
• Rašeliniště Kaliště
• Rašeliniště Loučky
• Rybník Březina
• Rybník Starý
• Rybníky u Praskoles (Praskoleské rybníky)
• Řeka
• Sklenské louky
• Suché kopce
• Šimanovské rašeliniště
• U Bezděkova
• U Dálnice
• U Hájenky
• U Potoků
• U Šeredů
• U Těšíkova mlýna
• Údolí Brtnice
• Údolí Janovického potoka
• V Lisovech
• V Mezence
• Váhy
• Vílanecké rašeliniště
• Za Hofrovými
• Za Křižovníkem (Za Křížovníkem)
• Za Stráží
• Zhejral (RBC)
• Vílanecké rašeliniště a střelnice
• Zhejral

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Parnassia palustris L. - tolije bahenní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (16. 7. 2024).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.