Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Eriophorum vaginatum L. - suchopýr pochvatý v Kraji Vysočina

Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), NPP Zhejral [JI], 13.6.2006, foto Luděk Čech
Suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), NPP Zhejral [JI], 13.6.2006, foto Luděk Čech

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Poales - Lipnicotvaré
  • Čeleď: Cyperaceae - Šáchorovité

Ochrana a ohrožení

  • C2 = ohrožený taxon (EN) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)

Výskyt a rozšíření

  • Suchopýr pochvatý je široce rozšířeným druhem v boreální a temperátní oblasti severní polokoule. Doprovází široké spektrum rašelinných biotopů od otevřených vrchovišť po rašelinné lesy a rašelinná ložiska v nivách a pramenných mísách, preferuje silně kyselé rašelinné biotopy. V České republice je jeho výskyt vázán především na horské polohy Čech. Ve středních polohách je s výjimkou Třeboňska spíše vzácný až zcela chybí (Štěpánková in Kaplan et al. 2015). Na Vysočině je vázán na nejvyšší polohy v oblasti Jihlavských a Ždárských vrchů. V případě Jihlavských vrchů se jedná o velmi vzácný druh, který se zde vyskytuje na jednotlivých lokalitách a většina jeho populací není početná. Ve Ždárských vrších je výskyt druhu početnější a přítomny jsou i lokality s bohatými populacemi Eriophorum vaginatum (např. NPR Dářko, NPR Radostínské rašeliniště). Z dostupných floristických dat je patrné, že druh zejména ve Žďárských vrších částečně ustoupil. Suchopýr pochvatý je poměrně tolerantní k sukcesním změnám na rašeliništích a roste v i rašelinných lesích. Zvládá také částečné narušení vodních poměrů například v důsledku borkování. Za jeho ústupem stojí především totální devastace rašelinných lokalit, zejména odvodnění rašelinných lesů a převedení na smrkové kultury. V případě rašelinných luk pak převedení na zemědělsky intenzivně využívané louky. Lze předpokládat, že zanikly zejména lokality s méně početnými populacemi. V současnosti spočívá ohrožení výskytu Eriophorum vaginatum zejména v silné eutrofizaci stávajících rašeliništních lokalit splachy z okolních zemědělských pozemků spolu s totální dlouhodobou absencí pravidelné péče. Řada lokalit může být stále ohrožena necitlivým hospodařením v lesích (např. obnova lesnických meliorací, holosečné hospodaření apod.) ale i nepromyšlenými zásahy na nelesních pozemcích, např. tvorbou tůní.
Mapa výskytu - suchopýr pochvatý - Eriophorum vaginatum

Lokality

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Eriophorum vaginatum L. - suchopýr pochvatý v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.