Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Epipactis palustris (L.) Crantz - kruštík bahenní v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Liliopsida - Jednoděložné
  • Řád: Asparagales - Chřestotvaré
  • Čeleď: Orchidaceae - Vstavačovité

Ochrana a ohrožení

  • §2 = Silně ohrožený zvláště chráněný druh (vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Kruštík bahenní je euroasijský druh rozšířený v širokém pásu od Britských ostrovů po centrální Sibiř. V České republice se jedná o silně ohrožený druh rostoucí zejména v minulosti roztroušeně v celé ČR a s největším počtem lokalit v karpatské oblasti. Jedná se o světlomilný druh mechových slatinišť, rašelinišť neutrální až bazické reakce a pěnovcových pramenišť. Na Vysočině se vyskytuje vzácně, především ve středních polohách v širokém pásu od jihozápadní přes centrální po severovýchodní část regionu, kde je vždy vázán na minerálně bohatší podloží. Řada lokalit je v současnosti nezvěstných a pravděpodobně většina zcela zanikla. Patrně vždy se však jednalo na Vysočině o vzácný druh. Dnes zde roste asi na 10 lokalitách, z nichž čtyři se vyskytují v maloplošných zvláště chráněných územích (PR Vílanecké rašeliniště, PR Chvojnov, PR Olšina u Skleného, PR Zlatá louka) a další na drobných zbytcích rašelinných pramenišť u Dlouhé Vsi (not. Čech 2004), Dolní Věžnice (např. Šafářová 2014 NDOP), nad Hodíškovským rybníkem (Lysák 2004 NDOP), u Vintířova (Náhlíková 2010 NDOP), Věžné (not. Čech 2010) a u Arnolce nad rybníkem Nikl (např. Ekrt 2011 NDOP). Ústup Epipactis palustris souvisí především se zánikem jeho lokalit odvodněním a převodem na zemědělsky intenzivně využívané pozemky. Je to ale také poměrně konkurenčně slabý druh, který špatně snáší silné zapojení bylinného i mechového patra v rašelinných společenstvech. Absence občasného narušení prameništní vegetace mohla na řadě zachovalých lokalit vést k ústupu až vymizení druhu. Kruštík bahenní je však schopen určitou dobu přečkat ve sterilním stavu nebo dormantním stádiu a při vhodných podmínkách (stržení drnu, nízká seč) opětovně regenerovat. Například v PR Chvojnov, kde se na začátku tisíciletí nepravidelně objevovaly jednotlivé rostliny, se po experimentálním stržení mechového patra v roce 2013 v následujícím roce objevilo okolo 60 jedinců (Ekrtová et al. 2014d).
Mapa výskytu - kruštík bahenní - Epipactis palustris

Lokality

Kruštík bahenní (Epipactis palustris), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 10.7.2014, foto Libor Ekrt
Kruštík bahenní (Epipactis palustris), PR Vílanecké rašeliniště [JI], 10.7.2014, foto Libor Ekrt

Fotodokumentace

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Epipactis palustris (L.) Crantz - kruštík bahenní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.