Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Sedum reflexum L. - rozchodník skalní v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Saxifragales - Lomikamenotvaré
  • Čeleď: Crassulaceae - Tlusticovité

Ochrana a ohrožení

  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C3 = zranitelný taxon (VU) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Rozchodník skalní je evropským druhem rozšířeným od Pyrenejí po jižní Skandinávii na severu a po jižní Řecko a Sicílii na jihu. V České republice roste na výslunných suchých stanovištích skalnatých svahů, vzácněji na písčitých půdách. Může se objevit i ve světlinách dubových a borových lesů, ale přednost dává nezapojené osluněné vegetaci acidofilních substrátů. Na bazických podkladech roste podstatně vzácněji a pouze na lokálně odvápněných místech. V rámci České republiky má poměrně zajímavé rozšíření. Těžiště jeho výskytu leží v teplejších oblastech středních, severních a západních Čech. Druhou, podstatně menší arelou je jihozápadní Morava, na zbytku území je vzácný, nebo zcela chybí. Na Vysočinu zasahuje výskyt rozchodníku skalního především v praebohemiku, kde se souvislý výskyt táhne zejména údolími Oslavy a Jihlavy a jejich přítoků až k Jihlavě a Velkému Meziříčí. Zejména na jihovýchodním Třebíčsku se na vhodných místech jedná o poměrně hojný druh. Naopak v severozápadní části regionu v údolích navazujících na české termofytikum je vzácný a až na jedinou výjimku se jedná o lokality recentně nezvěstné. Roztroušeně se rozchodník skalní vyskytuje ještě na skalnatých svazích v údolí Moravské Dyje, ovšem na Vysočinu zasahuje pouze jediný výskyt na jižním okraji obce Černíč na skalkách nad železniční tratí (např. not. Čech 2005, Ekrtová 2013 NDOP). Kromě výše zmíněného výskytu na skalnatých svazích v návaznosti na průlomová údolí a další xerotermní biotopy Třebíčska, jsou v regionu známy vzácně až ojediněle jednotlivé lokality mimo souvislý areál druhu. Jedná se často o lokality na druhotných stanovištích (např. deponie u obce Bartoušov u Havlíčkova Brodu, Pyšek & Pyšek 1988) nebo na lokálních xerotermních biotopech (např. vřesoviště nad polní cestou u Jiříkovic nedaleko Nového Města na Moravě, Růžička 1999). V naprosté většině se však jedná o recentně nezvěstné výskyty, které dokumentují zánik drobných xerotermních biotopů s nezapojenou vegetací v posledních několika desítkách let. Rozchodník skalní je ohrožen především zarůstáním otevřeních skalnatých strání dřevinami, negativní roli hraji také zalesňování jehličnatými dřevinami, především smrkem. V některých případech, zejména na místech s hlubší půdou, může druh výrazně ustupovat při zapojení drnu v důsledku absence pravidelného hospodaření (pastvy). I přestože se jedná na jihovýchodním okraji regionu o stále relativně hojný druh, zaslouží si pozornost zejména v okrajových oblastech výskytu, kde jeho přítomnost ukazuje na cenná stanoviště.
Mapa výskytu - rozchodník skalní - Sedum reflexum

Lokality

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Sedum reflexum L. - rozchodník skalní v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (15. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.