Příroda Vysočiny

Logo - Pobočka ČSO na Vysočině

Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. - vrabečnice roční v Kraji Vysočina

Taxonomické zařazení

  • Říše: Plantae - Rostliny
  • Podříše: Embryobionta - Vyšší rostliny
  • Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
  • Oddělení: Magnoliophyta - Rostliny krytosemenné
  • Třída: Rosopsida - Vyšší dvouděložné
  • Řád: Malvales - Slézotvaré
  • Čeleď: Thymelaeaceae - Vrabečnicovité

Ochrana a ohrožení

  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu Vysočiny (Čech et al. 2017)
  • C1 = kriticky ohrožený taxon (CR) červeného seznamu jižní části Čech (Lepší et al. 2013)

Výskyt a rozšíření

  • Vrabečnice roční zaujímá široký euro-asijský areál od západní a jižní Evropy po Anatolii, severní Irán a střední Asii. Z jižní Evropy vyznívá do severní Afriky. Ve střední Evropě se jedná o z jihu vyznívající druh, rostoucí na výslunných svazích s nezapojenou xerotermní vegetací, ale také na polích, úhorech a vinicích na minerálně a bázemi bohatých půdách. Na našem území se jedná o vzácný druh teplých oblastí s těžištěm rozšíření na jižní Moravě, vzácně je známá ze středních Čech a izolovaně v oblasti Strakonických vápenců v jihozápadní Čechách. Na Vysočině se jedná o mimořádně vzácný druh, který do regionu vyznívá z jižní Moravy a sleduje výskyt bázemi bohatších podloží. Až na jedinou výjimku (pole u obce Dukovany, Zimmermann 1883 BRNU) se jedná o recentní nálezy, což zřejmě souvisí s nenápadností a vzácností druhu a jeho přehlížením v minulosti. Vrabečnice roční byla nalezena na jedné lokalitě na Svratecku, konkrétně na výslunné stráni nad obcí Dolní Čepí v údolí Svratky (např. Ekrtová & Ekrt 2013, not. Ekrtová 2016). Populace je zde velmi drobná, čítající okolo několik desítek rostlin, ale i přes nepatrný rozsah vhodného stanoviště se zdá být celkem stabilní. Druhá lokalita je vázána na ostrůvek krystalických vápenců u Nové Vsi na Třebíčsku (např. Čech & Danielka 2011 in Grulich 2014) a poslední recentní výskyt pochází od Rouchovan (Čech 2011 in Hadinec & Lustyk 2012). Vrabečnice roční patří k druhům, které významně ustoupily vlivem změn v zemědělském hospodaření na polích a suchých xerotermních stráních. Chemizace v zemědělství a absence pravidelného výskytu úhorů významně limitují výskyt druhu v polích. Ústup pastvy na suchých stepních stráních omezuje zastoupení narušených ploch s nezapojeným drnem v trávnících a vrabečnice tak ztratila a ztrácí biotopy pro svůj růst na těchto stanovištích. V případě lokalit nad Dolním Čepím, by lokalitě velmi prospělo zavedení pastvy a v územích, kde se druh vyskytoval v kontaktu s polní kulturou, by mohlo velmi pomoci zřízení tzv. biopásů na okrajích polí.
Mapa výskytu - vrabečnice roční - Thymelaea passerina

Lokality

Vrabečnice roční (Thymelaea passerina), PP Křižník [ZR], 30.8.2013, foto Libor Ekrt
Vrabečnice roční (Thymelaea passerina), PP Křižník [ZR], 30.8.2013, foto Libor Ekrt
Vrabečnice roční (Thymelaea passerina), PP Křižník [ZR], 30.8.2013, foto Libor Ekrt
Vrabečnice roční (Thymelaea passerina), PP Křižník [ZR], 30.8.2013, foto Libor Ekrt

Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]

Doporučená citace

Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Thymelaea passerina (L.) Coss. et Germ. - vrabečnice roční v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (20. 11. 2018).

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny realizovaného Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Muzeem Vysočiny Jihlava a Muzeem Vysočiny v Třebíči.