Juncus inflexus L. - sítina sivá v Kraji Vysočina
Taxonomické zařazení
- Říše: Plantae - Rostliny
- Nadoddělení: Tracheophyta - Cévnaté rostliny
Ochrana a ohrožení
- C4 = vzácnější taxon červeného seznamu Vysočiny vyžadující pozornost (Čech et al. 2017)
Výskyt a rozšíření
- Rozsáhlý areál sítiny sivé sahá od z. Evropy včetně britských ostrovů a z. Evropy až k Himalájím. Roste také v s. Africe a izolované arely se nacházejí v j. Africe, v Indii a Malajsii. Vytrvalý druh s krátkými výběžky vytváří husté trsy a upřednostňuje mokrá a minerálně bohatá stanoviště. V ČR roste hojně až roztroušeně v oblastech s bazickými sedimentárními horninami. Vzácná je v územích na kyselých horninách, jako jsou pohraniční sudetská pohoří, j. Čechy, Českomoravská vrchovina a s. Morava. Sítina sivá se na Vysočině vyskytuje hojněji pouze na Třebíčsku a přilehlé části Žďárska. Další oblastí, kde je možné se s tímto druhem častěji setkat, je podhůří Železných hor a z. okraj Žďárských vrchů, kde roste na vápnitých slínovcích a pískovcích. Jinde ji v regionu nalézáme velmi roztroušeně a její populace obvykle signalizují výskyt minerálně silnějších pramenů (např. Pístov u Jihlavy) nebo výjimečných ostrůvků bazických hornin, např. hadců (Bory u Velkého Meziříčí). Sítina sivá roste na různých mokřadních stanovištích, na prameništích a na březích vod, na mokrých loukách, ve vlhkých příkopech cest a nevyhýbá se ani např. spárám v betonovém opevnění požárních nádrží. Taxon není v regionu bezprostředně ohrožen, přesto se zdá, že lokalit postupně ubývá, a to především v oblastech se vzácnějším výskytem. Ochrana druhu spočívá v důsledném zachovávání vodního režimu mokřadních stanovišť a náležité péči o vlhké louky a mokřady.
- Přehled lokalit (PDF ke stažení)
Lokality
Luděk Čech, Libor Ekrt, Ester Ekrtová, Jana Jelínková & Jiří Juřička [eds]
Doporučená citace
Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J. [eds], 2017: Juncus inflexus L. - sítina sivá v Kraji Vysočina. – Pobočka ČSO na Vysočině, online: www.prirodavysociny.cz (21. 11. 2024).